Archiv zpráv sekce pro Evropské záležitosti

Stránka byla přesunuta do archivu

1. 3. 2009 22:00

Úvodní slovo místopředsedy vlády A. Vondry na konferenci: "5 let poté"

Zahajovací večeře, 1. března 2009, Praha

Vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych Vás uvítal na zahajovací večeři mezinárodní konference „Rozšíření EU - 5 let poté“.

Letos slavíme 20 let od pádu železné opony. 1. května uplyne také 5 let od zatím historicky největšího rozšíření EU, které symbolicky završilo znovusjednocení Evropy. To je příležitost bilancovat, potvrdit či vyvrátit očekávání s rozšířením spojená.

Jsme již několik let svědky rostoucí únavy z rozšíření a zároveň zajímavých kontrastů. Zatímco někteří politici se obávají, že za rozšiřování platíme neschopností Unie fungovat a dále se integrovat, naši občané se (zvláště teď v době krize) daleko spíše bojí ekonomických dopadů rozšíření – poklesu životní úrovně, vyššího tlaku na trhy práce, přílišného přerozdělování ve prospěch východu...

Existuje zároveň ostrý protiklad mezi pesimistickým vnímáním dopadů rozšíření velkou částí veřejnosti a mezi tím, co nám říkají skutečná data. Není divu. Východní rozšíření proběhlo současně s řadou změn, které významně prohloubily ekonomickou nejistotu v Evropě, zvláště v její západní části. Globalizace, nástup Číny a dalších nových ekonomických velmocí zasadily ránu konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Znovusjednocení Německa bylo vykoupeno ochlazením jeho ekonomiky - tradičního motoru evropského růstu. Pro občany je složité nesměšovat různé zdroje nejistot a je tudíž snadné, aby se obětí jejich obav stalo rozšíření. O to větší je informační dluh nás všech – a v první řadě politiků - vůči veřejnosti.

Částečně splatit se ho snaží i tato konference. České předsednictví chce jejím prostřednictvím u příležitosti 5. výročí zhodnotit výsledky rozšíření EU o země střední a východní Evropy v hospodářské oblasti. Chtěli bychom poukázat na to, že rozšíření z let 2004 a 2007 bylo prospěšné nejen pro přistupující, ale i pro stávající členy Unie. Že nové členské země nejsou přítěží, kterou je nutno „absorbovat“. Že růst produktivity, pokles nezaměstnanosti, konvergence příjmů a životní úrovně nových členských zemí šly ruku v ruce s růstem ve starých členských zemích, který by nebyl možný bez nebývalých investičních a obchodních příležitostí na nových trzích ve střední a východní Evropě. Že tlak na strukturální reformy, který vytvořilo rozšíření, posílil konkurenceschopnost Evropy ve světě v době globalizace a prospěl tak celé Unii bez rozdílu. Jinými slovy, že rozšíření bylo win-win situation pro nás pro všechny.

Vrhnout více světla na dopady rozšíření má smysl z několika důvodů:

1) analýza úspěchů a neúspěchů nám pomůže vyhodnotit dopady, které by na EU mohla mít další rozšíření.

2) je to cesta, jak identifikovat kroky potřebné k tomu, aby se EU lépe a rychleji vyrovnala s posledními rozšířeními.

3) a hlavně, umožní nám čelit strachu veřejnosti z nákladů rozšíření – jak těch minulých, tak těch budoucích. To je obzvláště důležité v době, kdy Evropu obchází strach z nové, tentokrát „východní“ vlny hospodářské krize.

Dovolte mi, abych dříve, než předám slovo komisaři Špidlovi, vřele poděkoval všem těm, kdo se zapojili do přípravy konference a bez nichž by nemohla vzniknout. Evropské Komisi - za studii, která bude hlavním těžištěm diskuse a která je výsledkem vysoce kvalifikované práce několika DG´s. Mezinárodnímu měnovému fondu, OECD a think-tanku Bruegel, kteří rovněž přispěli svými studiemi. Velký dík patří i Zastoupení Evropské komise v Praze za skvělou spolupráci při organizaci konference. No a konečně, děkuji také předsedům panelů a řečníkům, kteří našemu cíli propůjčili svůj čas, zvučné jméno i zkušenosti a nepochybně přispějí k vysoké kvalitě a ohlasu konference.

Pane komisaři, máte slovo.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter