Alternativní tresty jsou cestou k úsporám

Vězni by podle navrhovaných opatření v budoucnu mohli po odpykání poloviny trestu do domácího vězení, ve výjimečných případech i po jedné třetině. O domácím vězení by mohl nově rozhodovat i ředitel věznice. Podle rezortu budou nutné i legislativní změny.

Cílem rezortu je zejména posílení ochrany společnosti před opakováním trestné činnosti, ale také posílení prevence kriminality a v neposlední řadě také snížení výdajů veřejných prostředků a zefektivnění jejich vynakládání v oblasti trestní spravedlnosti.

Elektronický monitoring přispěje ke snížení počtu přeplněnosti věznic

Výrazným způsobem může ke snížení přeplněnosti českých věznic přispět elektronický monitoring odsouzených, který ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR v současnosti testuje na celkem 25 odsouzených. S elektronickým monitoringem mají pozitivní zkušenosti například skandinávské země, kde tento kontrolní nástroj v trestní justici již funguje.

Elektronický monitoring by podle ministerstva mohl být využit nejen v rámci trestu domácího vězení, ale i v agendě podmíněného propuštění. Náklady na jeho provoz jsou výrazně nižší než v případě osob uvězněných ve vězeňských zařízeních. Jeho provoz vyjde na jednoho odsouzeného na 165 korun denně, zatímco den ve vězení stojí stát na každého vězně zhruba tisíc korun.

Legislativní rámec koncepčních záměrů

• Novela trestního zákoníku a trestního řádu zavádí nový institut přeměny trestu odnětí svobody na trest domácího vězení. Týkat se bude odsouzených za přečin po odpykání poloviny trestu s tím, že tento návrh na přeměnu zbytku trestu může podat i ředitel příslušné věznice. Zároveň se zkracuje lhůta pro opakování podání opětovné žádosti o podmíněné propuštění ze strany odsouzeného z jednoho roku na šest měsíců. Novela také snižuje trestní sazby u trestného činu zanedbání povinné výživy a maření výkonu úředního rozhodnutí o jeden rok. Při zanedbání povinné výživy se zároveň výrazně zpřísňují podmínky pro ukládání nepodmíněného trestu a zavádí se možnost uložení přiměřeného omezení – zdržení se řízení motorových vozidel.
  

• Novely zákonů o výkonu vazby a trestu zpřesňují rozsah poskytování zdravotních služeb zdravotně nepojištěným osobám a stanovují způsob úhrady těchto nákladů. Novely zároveň konkretizují pohledávky spojené s výkonem vazby a trestu a samozřejmě také uvádějí postup při přezkumu uložených kázeňských trestů do souladu se soudním řádem správním.
  

• Novela zákona o Vězeňské službě ČR vychází z praktických potřeb Vězeňské služby ČR a orgánů činných v trestním řízení a jejich zkušeností z dosavadního uplatňování tohoto zákona. Tato novela mj. rozšiřuje výčet donucovacích prostředků včetně v zahraničí užívaného elektrického distančního paralyzéru a umožňuje přímý dálkový přístup Vězeňské služby ČR k důchodovým agendám za účelem efektivnějšího vymáhání pohledávek za vězněnými osobami.
  

• Návrh na redukci typů věznic z původních čtyř typů by měly v budoucnu být dva typy, a sice věznice a věznice s nejvyšší ostrahou. Do prvního typu budou sloučeny současný dohled, dozor a ostraha. Do druhého typu potom zvýšená ostraha a vězení doživotně odsouzených. O zařazení do těchto nových dvou typů a o přeřazení mezi nimi bude i nadále rozhodovat soud.