Aktuálně

5. 8. 2009 14:54

Evropané a hospodářská krize

EU - ilustrační fotografie / EU - illustrative photo
EU - ilustrační fotografie / EU - illustrative photo
Generální ředitelství Evropské komise pro komunikaci provedlo rozsáhlý průzkum veřejného mínění, jehož výsledky byly zpracovány do analýzy „Evropané a hospodářská krize“.

Cílem uvedeného průzkumu bylo zjistit, jak Evropané vnímají roli Evropské unie při řešení současné hospodářské a finanční krize.

Zmiňovaný průzkum Evropské komise proběhl na začátku roku 2009 formou osobního pohovoru s 27 218 evropskými občany. Průzkum ukázal, že ekonomická krize vyvolává obavy u všech obyvatel Evropy. Lidé jednotně požadují více koordinovaných opatření na úrovni EU a současně se značné liší v názorech na úlohu společné evropské měny.

Podle průzkumu Evropské komise Evropané mezi nejúčinnější opatření, která by EU měla přijmout řadí:

- Těsnější koordinaci ekonomických a finančních politik všech členských států EU považuje 71 % Evropanů za velmi a spíše účinnou.

- Dozor a kontrolu aktivit nejdůležitějších světových finančních skupin orgány Evropské unie považuje za účinné opatření 67 % respondentů.

- Kontrolu prostředků veřejných rozpočtů vynakládaných na záchranu finančních institucí z úrovně Evropské unie pokládá za účinné opatření 67 % respondentů.

- Důležitější postavení Evropské unie na mezinárodním poli při regulaci finančních služeb vnímá jako účinné opatření 66 % Evropanů (17 % to považuje za „velmi účinné“ a 49 % za „spíše účinné“).

Občané EU, kteří byli v průzkumu osloveni, odpovídali i na otázky cílené na postoje vůči euru. Byly jim kladeny otázky, zda si myslí, že euro mírní dopady současné krize, nebo zda si myslí, že jejich země by byla lépe chráněna před současnou krizí, kdyby existovala jejich původní národní měna.

Přínosnou roli eura vidí obyvatelé v 17 členských zemích EU, z čehož 13 zemí je součásti eurozóny a tři země euro teprve přijmou (Estonsko, Maďarsko, Polsko). Také se ukázalo, že respondenti ze zemí, které vstoupily do Evropské unie jako poslední, odpovídají na mnoho otázek „nevím“ (v Bulharsku 51 % a v Rumunsku 41 %).

Nejvyšší podíl respondentů, kteří přisuzují euru pozitivní úlohu, se nachází na Slovensku (66%), ve Finsku (61 %) a v Belgii (54%). Názor, že euro proti dopadům krize nepomáhá, se nejčastěji vyskytuje v České republice (56 %), v Německu (54%) a ve Velké Británii (54%).

Text je zkrácenou verzí článku Ekonomická krize a postoje evropské veřejnosti

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie