Evropský navigační systém Galileo

Možná už v polovině října bude jasno o umístění sídla evropského navigačního systému Galileo, které má konkurovat americkému GPS.

„Umístění Galilea v Praze je naší dlouhodobou prioritou. Obrátil jsem se proto na belgického premiéra s žádostí, aby bylo projednání umístění Galilea zařazeno na okraj říjnové Rady pro dopravu,“ říká předseda vlády Petr Nečas.

 

Podporu České republiky nedávno vyjádřil i prezident Evropské rady Hermanem Van Rompuyem. „Prezident Van Rompuy jednoznačně vyjádřil podporu stanovisku, že sídla evropských institucí mají být umísťována v nových členských zemích EU. Chtěl bych zdůraznit, že kontinuálně usilujeme o toto sídlo od roku 2006 a v podstatě jsme na jinou instituci ani nekandidovali, takže tady budeme i dál velmi aktivní,“ řekl český premiér s tím, že Česká republika má již poměrně silnou podporu mezi členskými zeměmi. 

Proč je potřeba konkurence GPS?

Evropská unie ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou připravuje program družicové navigace Galileo. Ten má být technicky vyspělejší obdobou současného navigačního systému GPS provozovaného USA.

 

Galileo bude nabízet uživatelům velkou paletu služeb a podstatným rozdílem oproti GPS je, že bude pracovat pod civilní kontrolou. Dohled nad provozem systému Galileo má zajistit Evropský úřad pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy GSA, který zatím provizorně sídlí v Bruselu.

Umístění GSA v Praze není pro Českou republiku jen prestižní otázka získání evropské agentury. Sídlo GSA v Praze, které bude vedle dohledu nad provozem Galilea mimo jiného odpovídat za oblasti marketingu, akvizicí a certifikace Galilea, přinese nové impulsy a podporu hlavně pro malé a střední podnikání v České republice a EU.

Otázky a odpovědi o Galileu 

Co má Galileo nabídnout?

V podstatě stejné možnosti, jaké mohou s GPS využívat běžní lidé, tedy především navigaci pro řidiče. Poskytovat by měl také vylepšení bezplatné služby, které má občany varovat před nejrůznějšími druhy nebezpečí a jeho součástí by měla být i služba, která umožňuje přijímat nouzový signál vysílaný loděmi, letadly či osobami. Zpoplatněná bude služba, která poskytne ještě větší přesnost a větší datový tok. Tu by mohli využívat třeba geodeti při zaměřování pozemků. Důležité bude také uplatnění nadstavbových aplikací, které budou Galileo využívat. Jde například o sledování kontejnerů, mýtné systémy nebo systémy pro sledování životního prostředí a zemědělské výroby.

Jak bude Galileo přesný?

Má nabídnout větší přesnost než GPS nebo GLONASS; americký systém umožňuje zaměřit polohu s přesností zhruba na 15 metrů a ruská satelitní síť pracuje s odchylkou 50 metrů, Galileo má standardně nabídnout odchylku v řádu pouhých metrů. Má vysílat pět druhů signálů - zdarma dostupný veřejný, kódovaný pro komerční využití, zabezpečený signál například pro přesnou navigaci letadel nebo vlaků, signál pro pátrání na moři a v nehostinných oblastech a šifrovaný pro potřeby evropských států.

Jak vlastně satelitní navigace funguje?

Určení výšky a pozice na Zemi je založeno na zjištění, jak daleko se v daném okamžiku nachází přijímač od alespoň čtyř satelitů. Tato vzdálenost se měří podle toho, jak dlouho každý z rádiových signálů putuje od družice k přijímači. Zatím jsou na oběžné dráze pouze dva satelity, celkem jich má být 30, z toho tři záložní. Pro plné spuštění systému jich bude stačit 18.

Kolik bude Galileo stát?

Systém Galileo, na kterém se EU dohodla v roce 2002, má stát 3,5 miliardy eur (asi 90 miliard korun). Původně měla 1,5 miliardy na rozjezdovou fázi do roku 2008 zaplatit EU a mezivládní Evropská vesmírná agentura, další náklady, odhadem přes dvě miliardy eur, měla z nejvýše třetiny uhradit společná pokladna EU a zbytek soukromý sektor. Ale poté, co konsorcium velkých evropských firem kvůli obavám o ziskovost projektu od vybudování Galilea v podstatě odstoupilo, unie rozhodla financovat projekt z unijních prostředků, zatímco soukromý sektor by pak financoval provoz Galilea.

Kdy by měl začít fungovat?

Spuštění Galilea bylo neustále posouváno, podle současných informací by měl začít plně fungovat v roce 2014. Úřad pro dohled nad evropským globálním navigačním družicovým systémem (GSA) byl zřízen jako agentura EU v červenci 2004 a z Bruselu, kde nyní působí, by se mohla stěhovat již v polovině příštího roku.

Kdo se na vybudování bude podílet?

Po výběrovém řízení rozhodla letos v lednu Evropská komise, že vybudování systému zajistí firmy z Itálie, Německa a Francie. Výstavbu prvních 14 satelitů zajistí německá OHB System AG, francouzská Arianespace zajistí jejich vynesení do vesmíru a italská ThalesAleniaSpace poskytne potřebnou systémovou podporu pro celý systém.

Kdy vznikli předchůdci Galilea?

Jako první z dnešních sítí navigačních satelitů vznikl americký Global Positioning System (GPS). První z jeho družic byla vypuštěna už v roce 1978. Tento původně vojenský systém si hlavně v 90. letech získal přízeň i v civilním sektoru. Sovětský GLONASS se začal rodit počátkem 80. let, první satelit se objevil na oběžné dráze v roce 1982.

Bude Galileo nějak využívat GPS a GLONASS?

Ano, navigační terminály Galilea mají při výpočtu polohy využívat jak evropské satelity, tak existující družice amerického a ruského systému. Přijímače kombinující GPS a GLONASS existují už dnes.

Zdroj: www.vlada.cz, otázky a odpovědi ČTK, fotografie a ilustrace ESA