Ivan Langer navrhne vrátit Polsku 368 hektarů pozemků

V první etapě by bylo polské straně převedeno asi 132 hektarů dosud vyhledaných pozemků, které jsou ve vlastnictví České republiky a bezprostředně přiléhají k česko-polským hranicím. Ve druhé etapě by byly převedeny pozemky o zbylé rozloze. "Jejich vyhledání bude složitou a dlouhodobou záležitostí," uvedlo ministerstvo.

Vláda by zároveň měla zrušit usnesení z roku 2005, které počítalo s tím, že místo části pozemků by Polsko dostalo finanční náhradu. Letos v březnu premiér Mirek Topolánek řekl, že by chtěl věc vyřídit do roku 2010.

Změny se dotknou sedmi polských příhraničních obcí. Zemědělci, kteří v nich žili a žijí, byli při vyrovnání v 50. letech minulého století nejvíce poškozeni.

Problém vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit.

Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů pozemků.