Kabinet posoudí změny ve vyvlastňování

Návrh si klade za cíl stanovit jasné podmínky, za jakých mohou být získávány pozemky pro stavbu objektů ve veřejném zájmu. Samotné podstaty zákona by se pak změny dotknout neměly.

Podat návrh na vyvlastnění může investor až po té, kdy se neúčinně pokusil získat potřebné pozemky dohodou. Tuto neúčinnost pak musí jasně prokázat, jinak k vyvlastnění nemůže dojít. Samotný proces nařízeného vyvlastnění stavebním úřadem by měl být až mezním krokem. Podle návrhu ministerstva pro místní rozvoj musí být jasně prokázáno, že nebylo možné dojít ke shodě například z důvodu přemrštěných cenových nároků.

Navrhovaná novela mění také způsob stanovení výše náhrady za případné vyvlastnění. Dosud měl vyvlastňovaný jistotu, že získá náhradu nejméně ve výši 420 korun za čtvereční metr. Nově by výše náhrady měla být stanovena podle skutečného stavu užívání pozemku v době jejich ocenění pro vyvlastnění.

„Jedná-li se o pole či louku, musí tomu odpovídat i cena a ta se dnes pohybuje okolo 16 korun za meter čtvereční a méně. Je-li předmětem vyvlastnění stavební parcela, musí výše náhrady odpovídat hodnotě stavební parcely, v tomto případě je cena samozřejmě řádově vyšší,“ uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.

Investor bude před přistoupením k vyvlastnění moci navrhnout vlastníkovi pozemku cenu až o 100 procent vyšší než je jeho aktuální cena.

Nově by také mělo dojít k oddělení procesu vyvlastnění a stanovení přiměřené náhrady. Pokud se jedna ze stran odvolá proti výši náhrady určené soudem, na samotné vyvlastnění a tudíž na realizaci stavby ve veřejném zájmu to již nebude mít vliv. Změna má zamezit zbytečným a drahým prodlevám při výstavbách technické infrastruktury ve veřejném zájmu.