Aktuálně

12. 3. 2009 8:13

Krize, klima a energetická bezpečnost: témata evropského summitu

Poslanci EP včera (11. března) jednali s předsedou EK J. M. Barrosem a A. Vondrou, zástupcem Evropské rady, o přípravách na jarní zasedání Evropské rady.

Zasedání bude zaměřeno na tři klíčová témata: hospodářská krize, energetická bezpečnost a klimatické změny. Většina poslanců se shodla na tom, že pro řešení hospodářské krize je klíčová solidarita mezi členskými státy a že je třeba vyhnout se protekcionismu. EP přijal soubor zpráv a usnesení týkajících se hospodářské krize.

Vystoupení A. Vondry

Na úvod rozpravy vystoupil za Evropskou radu vicepremiér Alexandr Vondra, který hovořil o hlavních tématech nadcházejícího zasedání Evropské rady: hospodářská situace, energetika a klimatické změny. Připomněl, že v souvislosti s finanční krizí již Unie i členské státy přijaly řadu opatření různé povahy, díky kterým bylo možné zabránit zhroucení finančního systému.

Prioritou nadcházejících týdnů bude obnova úvěrových toků do hospodářství. Nejprve však bude zapotřebí vyřešit otázku toxických aktiv v bankách, které brání v poskytování úvěrů. Členské státy se již dohodly, že budou v této oblasti postupovat koordinovaně na základě hlavních směrů Komise.

Dalším významným krokem bude zlepšení regulace a dohledu nad finančními institucemi, což by mělo přispět k tomu, aby byla EU schopna čelit dalším případným krizím. České předsednictví za tímto účelem úzce spolupracuje s EP, aby mohly být co nejdříve přijaty příslušné legislativní návrhy, kterými jsou směrnice Solvency II, směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o kolektivních investicích a soubor nařízení na ochranu bankových vkladů.

Alexandr Vondra dále připomněl problém rostoucích rozpočtových deficitů členských států. V tomto ohledu mohou hrát podle jeho názoru důležitou roli automatické stabilizační nástroje. Pakt růstu a stability byl revidován v roce 2005 tak, aby umožňoval větší flexibilitu. Tuto flexibilitu je však podle jeho názoru nutné uplatňovat rozumně a s ohledem na různé faktory. Členské státy se přitom musí zasadit o stabilizaci veřejných financí při dodržování Paktu.

„Finanční krize již začala zasahovat reálnou ekonomkou”, zdůraznil pan Vondra. Členské státy již začaly provádět rozsáhlé plány obnovy a finanční stimul nyní dosahuje 3,3 % HDP. V tomto ohledu zdůraznil význam koordinovaného přístupu. Pokud jde o plán hospodářské obnovy na úrovni EU, české předsednictví nyní pracuje na dosažení konsensu v Radě ohledně návrhu Komise na financovaní energetických projektů a projektů v oblasti rozvoje venkova.

Pro zajištění konkurenceschopnosti evropské ekonomiky je podle A. Vondry nutné přijmout kromě krátkodobých i dlouhodobá opatření, přičemž základem pro podporu hospodářského růstu musí zůstat obnovená Lisabonská strategie.

Pokud jde o sociální dopady krize, Evropská rada se zaměří na konkrétní opatření na podporu zaměstnanosti. „Nebudeme však chránit pracovní místa vytvářením překážek pro zahraniční konkurenci”, zdůraznil pan Vondra. „Protekcionismus není odpovědí na krizi”, dodal.

Dalším významným bodem jarního summitu bude energetická bezpečnost. Evropská rada bude v této oblasti jednat o přijetí krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření: opatření, která zajistí, aby EU byla v budoucnu imunní vůči případným problémům z krátkodobého pohledu, upravení předpisů ohledně povinných rezerv ze střednědobého pohledu a diverzifikace dodavatelů a cest z dlouhodobého hlediska.

S ohledem na Kodaňskou konferenci o klimatických změnách se pan Vondra domnívá, že sdělení Komise z ledna 2009 je dobrým základem.

Evropská rada v neposlední řadě zahájí také východní partnerství, které považuje za významnou iniciativu na podporu stability a prosperity celého kontinentu. Toto partnerství musí být přitom rozvíjeno jak na bilaterální, tak na multilaterální bázi.

Projev J.M. Barrosa

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém projevu připomněl, že EU jako první zdůraznila význam reálné ekonomiky, podpořila ji ve výši 3,3 % HDP, přijala plán hospodářské obnovy a provedla strukturální reformy, které přispěly k růstu ekonomik. Opatření proti krizi však musí být podle jeho slov uplatňována důkladněji a koordinovaněji. Přivítal v této souvislosti angažovanost českého předsednictví a spolupráci mezi členskými státy.

Doufá současně, že dojde k dalšími pokroku v klíčových oblastech, kterými jsou finanční trhy, reálná ekonomika, zaměstnanost, sociální trhy a globální dimenze v rámci summitu G-20. Komise za tímto účelem zahájila přípravné práce, které se setkaly s příznivým ohlasem ze strany členských států. Ty také dospěly ke konsensu ohledně závěrů a doporučení skupiny na vysoké úrovni Komise.

Nadcházející evropský summit se soustředí na tři klíčová témata: stabilizace finančních trhů, podpora reálné ekonomiky a pomoc občanům postiženým krizí.

Předseda Komise rovněž přivítal rozhodnutí úřadujícího předsedy Rady Mirka Topolánka zahájit diskusi o investicích do infrastruktury s cílem podpořit rozvoj nízkouhlíkové ekonomiky. „Podpora EP pro investice ve výši 5 miliard EUR pro stimulaci ekonomiky a ochrany životního prostředí je nutná”, zdůraznil v této souvislosti. Za nejlepší platformu pro obnovu přitom považuje jednotný trh s jednotnými podmínkami a odmítnutím protekcionismu.

Pokud jde o sociální politiku, pan Barroso zdůraznil nutnost zaměřit úsilí na zaměstnanost a pomoc lidem zvládat krizi. Je však také zapotřebí pomoci podnikům, aby nepropouštěly a umožnily zaměstnancům rekvalifikovat se. Za tímto účelem by měly být mobilizovány všechny evropské fondy, od Sociálního fondu až po Fond pro přizpůsobení se globalizaci.

Příspěvky poslanců - rozprava

Joseph Daul (EPP-ED, FR) na úvod zdůraznil, že nadcházející summit by neměl být „běžným summitem”, ale summitem, který prokáže odhodlání řešit krizi. Připomněl v tomto ohledu, že Evropa již prokázala svou sílu, když před 10 lety přijala euro, které krizi odolává. EU však nesmí být podle jeho názoru protekcionistická. „Východisko z krize není v izolaci, ale v otevírání se”, uvedl. Evropa nyní bojuje za záchranu bankovního systému, aby zabránila krachu ekonomiky, protože obnova není možná bez zdravého bankovního systému.

Za klíčový pojem současné krize považuje solidaritu. „K čemu by sloužila Evropa po 2. světové válce, kdyby 60 let poté pracoval každý jen pro sebe?”, dotázal se v této souvislosti. Evropa musí být podle jeho slov solidární vůči spoluobčanům, kteří prožívají krizi. Musí přitom používat nové prostředky, investice do výzkumu, inovací a nových ekologických technologií, a současně odstranit překážky regulativního typu, které brání jejich rozvoji.

Martin Schulz (PES, DE) poukázal na ztracená pracovní místa, ohrožené podniky a ekonomiky. Solidarita mezi členskými státy, solidarita mezi státy eurozóny i mezi státy mimo ní je podle jeho názoru nezbytná, je to „stěžejní pojem pro evropské sociální demokraty”. Komise proto musí předložit návrhy směrnic o zajišťovacích fondech a na ochranu vkladů. Musí také zajistit dostatečnou transparentnost a kontrolu, aby se neopakovaly problémy z minulosti. Na závěr vyjádřil naději, že skupina EPP-ED podpoří pozměňovací návrhy PES o solidaritě a daňových oázách, kam si převádějí své odměny špičkoví manažeři bank, do kterých byly investovány peníze daňových poplatníků.

Graham Watson (LADE, UK) poblahopřál autorům zpráv, neboť se domnívá, že se „dívají se na krizi z pragmatického projevu a soustředí se na zaměstnanost”, která je v současné době společně s podporou výzkumu, inovací a přechodem na znalostní ekonomiku klíčovým pojmem. Pokud jde o Lisabonskou strategii, připomněl, že některé státy ji zatím částečně ignorovaly a právě tyto státy „budou teď trpět nejvíce”. V souvislosti s klimatickými změnami položil dotaz Radě, kolik financí bude věnováno na otázky změn klimatu v rozvíjejících se zemích a na tvorbu ekologických pracovních míst. Co se týče finančního systému, domnívá se, že pokud se nezreformuje, může se krize opakovat. „EU musí vytvořit otevřený systém, který bude spravedlivý vůči všem”, uvedl. V tomto ohledu připomněl otázku toxických aktiv a zlepšení přístupu k úvěrům. „Nestačí navyšovat prostředky, dokud systém není reformován”, dodal na závěr.

Cristiana Muscardini (UEN, IT) zdůraznila, že je třeba mít k dispozici více údajů o aktivech, která se nacházejí v bankách. „U hlavních bank jsou deriváty negativní položkou”, připomněla. Je proto nutné být bdělejší, přijmout nové návrhy, více se zaměřit na podporu malých a středních podniků a přijmout opatření vnitř evropských hranic. „Nejde o to být protekcionistický, ale chránit naše produkty”, uvedla.

Rebecca Harms (Greens/EFA, DE) připomněla, že ještě nedávno byly bilancovány úspěchy EU a nyní „se probouzíme v nejhlubší krizi všech dob”. Bilanci Lisabonské strategie označila v tomto ohledu za „neupřímnou”. EP před rokem vyzval Komisi, aby se zasadila na stabilitu finančních trhů, ale Komise na jeho výzvu nereagovala. Na rozdíl od jejích předřečníků se domnívá, že „mnozí jsou stále přesvědčeni, že deregulovaný trh a silní hráči se umí regulovat sami”.

Jiří Maštálka (GUE/NGL, CZ) připomněl, že společný program pro růst a zaměstnanost vznikl v roce 2005. V roce 2009 se EU přesto nadále potýká s růstem chudoby a hospodářskou a finanční krizí. „Přes všechna dosud přijatá opatření nezaměstnanost roste”, zdůraznil. Domnívá se proto, že „současná situace ukazuje na selhání dosavadní politiky, která podporuje hlavně akumulaci velkých zisků velkými hospodářskými a finančními skupinami, vytváření velkých monopolů a zhoršování životní úrovně pracujících a obyvatel”. Rada by měla přijmout „evropskou strategii pro solidaritu a udržitelný rozvoj a nový soubor hospodářských, sociálních a environmentálních politik na podporu investic zejména do kvality práce, zlepšování kvalifikace, podpůrných programů infrastruktury, politiky soudržnosti, ochrany životního prostředí i zlepšování ochrany zdraví při práci”.

Dalším významným problémem je podle jeho slov přesídlování firem. Domnívá se, že v tomto ohledu by bylo vhodné zřídit regulační rámec, který by „penalizoval přesídlovaní firem a podniků, např. i tím, že by získání finanční podpory Společenství bylo podmíněno splněním takových závazků, jako je ochrana práce a místní rozvoj”.

Nigel Farage (IND/DEM, UK) se rovněž zabýval pojmem „evropská solidarita”. Domnívá se v tomto ohledu, že nelze „podepsat bianco šek zemím východní Evropy” a plán ekonomické obnovy nepovažuje za rozumný. Silné ekonomiky, jako je Francie, Německo a Velká Británie nemohou podle jeho názoru platit na státy východní Evropy. Na závěr připomněl rizika spojená s přijetím nových členských států, kterými jsou především otevřené hranice.

Jana Bobošíková (NI, CZ) je přesvědčena, že „nadcházející Evropská rada by měla plně dostát heslu současného českého předsednictví, kterým je Evropa bez bariér”. Doufá, že předseda Rady Mirek Topolánek „nepodlehne pokušení nových regulací a sypání peněz daňových poplatníků do ekonomiky”. Domnívá se dále, že Rada by měla zmítnout plán Komise na podporu obnovitelných zdrojů energie, neboť je přesvědčena, že nepřispěje ke zmírnění hospodářského propadu ani zastavení růstu nezaměstnanosti. Krizi to naopak podle jejího názoru jen prohloubí a přidá do budoucna riziko inflace. Zásadní roli v příčinách současné krize hrají podle jejích slov vládní regulace hospodářské politiky USA. České předsednictví by proto mělo „prověřit veškerou unijní legislativu a zrušit nejrůznější ekologická, genderová, sociální a pracovní omezení”. Rada by se také měla zamyslet nad tím, jak snížit vysoké daně a pojištění.

Z českých europoslanců vystoupil v rozpravě také Libor Rouček (PES), který se ve svém projevu soustředil na energetickou politiku. „My všichni víme, že Evropská unie potřebuje posílit svoji energetickou bezpečnost a nezávislost, potřebuje posílit energetickou infrastrukturu, to znamená propojit a rozšířit ropovody, plynovody, energovody mezi jednotlivými státy a regiony, že potřebujeme navýšit zásoby ropy a zemního plynu”, uvedl. Dále je podle jeho názoru nutné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, posílit energetickou účinnost budov a výrobků, zvýšit investice do výzkumu a do opatření na zmírňování dopadů klimatických změn. Je přesvědčen, že „právě opatření a investice, které je nutno přinést v oblasti energetické politiky, mohou řešit nejenom ty problémy v oblasti energetiky a klimatu, ale také právě v době ekonomické krize mohou velmi pozitivně a silně zapůsobit na nastartování ekonomického růstu a na zvýšení zaměstnanosti”.

xxx

Přijaté zprávy a usnesení

Plán evropské hospodářské obnovy

Parlament prostřednictvím zprávy, kterou vypracovala poslankyně Elisa FERREIRA (PES, PT), zdůrazňuje, že hlavní prioritou plánu evropské hospodářské obnovy musí být podpora hospodářství a konkurenčních trhů, aby se nezvyšovala nezaměstnanost a byla vytvořena nová pracovní místa. Poslanci vyjadřují obavy v souvislosti s rozdíly mezi opatřeními členských států na boj proti krizi, která by podle jejich názoru mohla ohrozit chod společného trhu a oslabit pozici EU jako globálního hráče. Mezi doporučení EP se řadí především uvolnění evropských fondů, lepší systém dohledu nad finančními trhy, nový globální finanční regulační rámec a omezení daňových rájů.

Dopady na reálnou ekonomiku

Jednou z priorit koordinované akce na evropské úrovni je zaručení minimální životní úrovně všech občanů EU. Parlament proto vyzývá k přijetí potřebných opatření k podpoře aktivního pracovního trhu a sociálního začlenění. Poslanci jsou přesvědčeni, že je nutné přijmout evropský pakt pro zaměstnanost. Podporují v tomto ohledu návrh Komise na širší využití prostředků z Evropského sociálního fondu a z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Dále je podle jejich názoru zapotřebí zaručit přístup k úvěrům pro jednotlivce a podniky, zejména pak malé a střední podniky, což ospravedlňuje také výjimečné veřejné výdaje. Poslanci rovněž očekávají, že jarní Evropská rada se dohodne na konkrétních opatřeních na podporu tvorby pracovních míst a proti zvyšování nezaměstnanosti. Účinnější regulační a kontrolní struktury. Parlament zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu Evropské centrální banky (ECB) a umožnit jí sledovat finanční stabilitu v eurozóně, zejména v souvislosti s dohledem nad bankovním sektorem celé EU. Záchranný balíček by neměl být podle EP nepodmíněný a měl by zajišťovat měnové stimuly a výměnou za pomoc, kterou banky dostávají.

Koordinace ekonomických aktivit

S cílem zajistit lepší koordinaci žádají poslanci zavedení závazných pravidel pro národní vlády, podle kterých by byly povinny konzultovat Komisi a další členské státy dříve, než přijmou významná rozhodnutí v oblasti ekonomiky. Přijatý text rovněž vyzývá, aby EU zaujala globální přístup k solidaritě. Poslanci za tímto účelem doporučují, aby Komise revidovala a upevnila všechny nástroje ke stabilizaci postižených členských států, včetně stabilizace úrokových sazeb, aby bylo možné rychle zavést účinná opatření v oblasti sociálního zabezpečení a přijmout soubory opatření zaměřených na řešení krize. Poslanci jsou znepokojeni, že příspěvek Společenství na plán hospodářské obnovy činí pouze 30 miliard EUR (což představuje zhruba 0,2 % evropského HDP), přičemž ostatních 170 miliard eur má být ponecháno na rozdělení mezi členské státy podle jejich různých kapacit na zvládnutí krize. Poslanci proto žádají novou silnou iniciativu na úrovni EU, aby bylo zamezeno riziku konfliktu mezi různými národními postupy. S cílem zajistit nezbytnou flexibilitu vyzývá EP k posílení evropského rozpočtu tím, že bude přehodnocena jeho výše a struktura výdajů.

Podpora pro sankce vůči daňovým rájům

EP jednoznačně podporuje rozhodnutí evropských členů G-20 zakročit jednou provždy proti daňovým rájům a nespolupracujícím jurisdikcím neprodleným přijetím balíčku sankcí a jeho schválením na londýnském summitu. Poslanci doporučují, aby EU přijala příslušný vlastní právní rámec k omezení spolupráce s těmito jurisdikcemi.

Koordinovaný přístup na světovém trhu

EU by měla hrát rozhodující úlohu především při vytváření nového celosvětového regulačního rámce pro finanční sektor, a to zejména na nadcházejících jednáních G-20 a na půdě Fóra pro finanční stabilitu (FSF) a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Politika soudržnosti: investice do reálné ekonomiky

Poslanci ve zprávě o politice soudržnosti a investicích do reálné ekonomiky, kterou vypracoval poslanec Evgeni KIRILOV (PES, BG), připomínají, že více než 65 % celkových prostředků přidělených na politiku soudržnosti EU v letech 2007–2013 je významným nástrojem určeným pro investice do čtyř prioritních oblastí obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, konkrétně do oblasti lidských zdrojů, podniků, infrastruktury a energetiky a do výzkumu a inovací. Navrhované změny nařízení o strukturálních fondech (ES) č. 1083/2006, č. 1080/2006 a č. 1081/2006 mají zvýšit finanční toky a likviditu v členských státech, usnadnit využívání nástrojů finančního inženýrství, rozšířit možnosti podpory investic do energetické účinnosti a obnovitelné energie v oblasti bydlení a zvýšit flexibilitu strukturálních fondů a přizpůsobit je tomu, aby splňovaly dlouhodobé potřeby vyplývající z mimořádné hospodářské situace.

Rychlejší a flexibilnější financování

EP se domnívá, že opatření, jako je flexibilita a zrychlení plateb, uplatňování jednorázového peněžitého vyrovnání a pevných sazeb, podpoří a urychlí provádění politiky, zejména v odvětví infrastruktury, energetiky a životního prostředí a v projektech ESF. Poslanci také vítají návrh Komise na zvýšení zálohových plateb s cílem usnadnit provádění projektů poskytováním finančních prostředků v rané fázi jejich provádění, což omezí potřebu bankovních půjček. Naléhavě ovšem vyzývají banky a finanční instituce, aby plně využívaly nástroje, jež mají k dispozici na zachování a podporu půjček v hospodářství a na přechod ke snížení klíčových úrokových sazeb dlužníkům.

Kontrola čerpání prostředků z evropských fondů

Parlament žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že opatření přijatá k urychlení, zjednodušení a zlepšení flexibility provádění strukturálních fondů a Fondu soudržnosti neoslabí jejich zodpovědnost za kontrolu toho, zda jsou tyto fondy prováděny. Členské státy a regionální a místní orgány by měly také zajistit svůj podíl v souladu s pravidly pro spolufinancování tak, aby prostředky vyčleněné ze strukturálních fondů byly beze zbytku využity. Komise by současně měla důkladně sledovat hospodářská opatření členských států a zajistit, že nenarušují volnou hospodářskou soutěž, společenské normy, které jsou od počátku základním pilířem evropské integrace, a provádění právních předpisů Společenství týkajících se životního prostředí a ochrany klimatu.

Podpora podniků a tvorba pracovních míst

EP žádá rozhodný postup, který v hospodářství podpoří stranu poptávky, a opatření na pomoc malým a středním podnikům, sociálním podnikům a místním a regionálním orgánům, aby byla zachována soudržnost a byly zabezpečeny klíčové investice a projekty v infrastruktuře. Vyzývá také členské státy, aby hojně využívaly strukturální fondy k zajištění tvorby pracovních míst a k podpoře malých a středních podniků, podnikání a odborné přípravy.

Finanční inženýrství

Poslanci vybízejí členské státy, aby zkoumaly součinnosti mezi financováním politiky soudržnosti a ostatními zdroji financování Společenství (TEN-T, TEN-E, Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj, Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace), jakož i financováním poskytovaným Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Měly by také zjednodušit a zlepšit přístup k přidělování finančních prostředků, které poskytují finanční nástroje JESSICA, JASMINE a JEREMIE s cílem podnítit jejich častější využívání malými a středními podniky a zainteresovanými příjemci.

Energetická účinnost budov

Parlament v neposlední řadě vítá návrh, že by investice do energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie v oblasti bydlení měly být způsobilé k financování z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci celé Unie. Poslanci proto žádají členské státy a regiony, aby komplexně využívaly této nové možnosti a upravily podle ní své operační programy, aby posilovaly vlastní cestu k udržitelnému rozvoji a investovaly do infrastruktur a inovací šetrných ke klimatu.

Zaměstnanost: priorita EP pro jarní evropský summit

Od poloviny roku 2008 dochází v řadě členských států k výraznému zpomalení tvorby pracovních míst. Zpomalení hospodářského růstu se očekává také v prvním pololetí tohoto roku a bude mít zřejmě dopad na další rozvoj pracovního trhu EU, kde dojde podle odhadů ke ztrátě až 3,5 milionů pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v EU pode odhadů vzroste v roce 2009 z 7 % (2008) na 8,7 %, přičemž další ztráty jsou očekávány i v roce 2010, uvádí zpráva, kterou vypracoval poslanec Jan ANDERSSON (PES, SV).

Opatření v oblasti klimatických změn, vzdělávání a školení

V usnesení o příspěvku k jarnímu zasedání Evropské rady 2009 ohledně Lisabonské strategie vyzývají poslanci Komisi a členské státy, aby považovaly zaměstnanost za prioritní. Parlament zdůrazňuje nutnost investovat do boje proti klimatickým změnám, zajitit dostatečné příjmy se zvláštním ohledem na nejzranitelnější skupiny, zejména ženy a mladistvé. Poslanci žádají v tomto ohledu Komisi, aby předložila návrhy na dosažení těchto cílů. Klíčovými prvky politik zaměstnanosti musí být přitom podle EP investice do vzdělávání, výzkumu a péče o děti.

Zachovat hlavní směry pro zaměstnanost

Hlavní směry pro zaměstnanost jsou součástí Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost. Pokrývají období 2008–2010 a představují hlavní priority vnitrostátních politik pro zaměstnanost členských států. Parlament podporuje přístup Komise týkající se zachování hlavních směrů pro rok 2009, a zdůrazňuje nutnost koordinovaného přístupu na úrovni EU s cílem zabránit ztrátě pracovních míst, a klíčovou úlohu sociálních partnerů. S ohledem na závěry, které vyplývají z hospodářské krize, upozorňují poslanci také na nutnost revidovat a aktualizovat nástroje v oblasti zaměstnanosti a ekonomiky, jako jsou integrované hlavní směry a Pakt růstu a stability.

Evropský sociální fond a Fond pro přizpůsobení se globalizaci jako nástroje

Parlament připomíná, že Komise by měla být připravena na přijetí výjimečných opatření, včetně rozšíření přístupu k Evropskému fondu pro globalizaci a dočasného otevření Evropského sociálního fondu na financování opatření na zachování pracovních míst. Poslanci v neposlední řadě zdůrazňují také význam vzdělávání a kvalifikace jako nejlepších nástrojů oblasti zaměstnanosti.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

J. M. Barroso

José Barosso, předseda Evropské komise

"Plán obnovy odsouhlasený ministry EU v prosinci 2008 dává 'bezprecendetní rozpočtový stimul', ve výši 3.3% HDP, dále v roce 2009 jde 6,2 mld. Euro ze strukturálních fondů, k tomu 5 miliard již bylo dáno na plán obnovy."

Fotogalerie [F] fotogalerie