Aktuálně

29. 6. 2022 17:53

Lídři NATO schválili na summitu v Madridu novou strategickou koncepci

Společné foto lídrů zemí Severoatlantické aliance, 29. června 2022. Zdroj: NATO.
Společné foto lídrů zemí Severoatlantické aliance, 29. června 2022. Zdroj: NATO.
Prezidenti a premiéři států Severoatlantické aliance se 29. a 30. června 2022 sešli na summitu NATO v Madridu. Přijali novou strategickou koncepci NATO, shodli se na podepsání přístupových protokolů s Finskem a Švédskem a zabývali se i dalším rozvojem Aliance a posilováním jejího východního křídla jako reakce na ruskou agresi na Ukrajině a další hrozby. Českou republiku na jednání zastupoval předseda vlády Petr Fiala, ministryně obrany Jana Černochová a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Nová strategická koncepce jasně odráží přístup Aliance vůči Rusku. V dosavadní koncepci z roku 2010 se s Ruskem jednalo jako s partnerem, nyní se v důsledku agrese na Ukrajině stalo Rusko přímou bezpečnostní hrozbou.

„Z hlediska České republiky je nová strategická koncepce naprosto správná. Oceňujeme, že se tam mluví o Rusku jako o přímé hrozbě pro bezpečnost, ale popisují se tam i další hrozby, včetně Číny. Čili ten strategický koncept reaguje na současný vývoj ve světě. Je to dobrý výchozí materiál pro další roky a určitě na něm budeme postupně dál pracovat podle toho, jak se situace bude vyvíjet,“ uvedl předseda české vlády Petr Fiala.

Alianční země se také shodly na podepsání přístupových protokolů s Finskem a Švédskem poté, co Turecko stáhlo své výhrady proti vstupu obou zemí do Aliance. „Finsko a Švédsko dostaly oficiální pozvánku do NATO. Byly odstraněny všechny překážky, které vstupu Finska a Švédska bránily. Je to důležitá zpráva, popravdě historická, nejenom pro tyto dvě severské země, ale pro Severoatlantickou alianci a bezpečnost Evropy. A je to přesně pravý opak toho, čeho chtěl podle svých slov dosáhnout Vladimir Putin,“ podotkl předseda vlády.

Lídři dále jednali o posílení východního křídla Severoatlantické aliance. Shodli se, že jeho posílení je klíčové a schválili příslušný dokument upravující další postup. NATO se také zavázalo zajistit dostatečné síly k posílení východního křídla v závislosti na dalším vývoji situace. „Zazněla zde jasná podpora Ukrajiny, tudíž je potřeba Ukrajinu dál podporovat finančně i vojensky. A zaznívala zde také jasná slova o tom, že je třeba zastavit Rusko v jeho agresivní politice. I proto jsme se domluvili na posílení východní křídla Severoatlantické aliance tak, abychom byli opravdu schopni chránit každý centimetr území členských států NATO,“ konstatoval premiér Fiala.

K jednání vrcholných představitelů NATO se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Členské státy NATO vyzval, aby Ukrajině poskytly další zbraně a peníze potřebné k obraně. Apeloval také na pokračování alianční politiky otevřených dveří.

Ve čtvrtek představitelé zemí NATO diskutovali i o situaci na jižním křídle Aliance. Hovořili i o rizicích hrozící potravinové krize, která může být dalším důsledkem ruské agrese na Ukrajině. „Zúčastním se také podpisu nového inovačního fondu Severoatlantické aliance, což je projekt, který má umožnit investovat miliardu eur do startupů věnujících se oblasti zbrojního průmyslu a  firmám, které působí v této oblasti. Užitek z toho nepochybně bude mít do budoucna i Česká republika,“ řekl premiér Fiala.

Předseda vlády připomněl, že se Česká republika na summitu přihlásila k závazku dosáhnout obranného rozpočtu ve výši dvou procent HDP dříve, než v roce 2025. „Jsme si vědomi bezpečnostní situace v Evropě a toho, co mají jednotlivé členské státy dělat, takže i Česko se hlásí ke zrychlení tohoto závazku a chce ho dosáhnout do roku 2024. Pokud jde o financování, Česká republika podporuje zvýšení společného financování Severoatlantické aliance, protože to slouží jako prostředek k tomu, abychom zvýšili akceschopnost aliance a mohli reagovat na nové výzvy,“ prohlásil premiér Fiala.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie