Majetkové narovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi

Poslanci schválili v sobotu 14. července krátce po půlnoci návrh zákona o církevních restitucích. Návrh zahrnuje navrácení jak nemovitého majetku, tak finanční kompenzace. Návrh na vypořádání s majetkovými křivdami způsobenými za minulého režimu tak nyní míří do Senátu.

Již v lednu tohoto roku byla podoba restitucí schválena českou vládou. Po dlouhých vyjednáváních se již v loňském roce shodli zástupci státu spolu se zástupci církví a náboženských společností na vymezení rozsahu a způsobu vydávání majetku zpět z rukou státu v následujících letech.

„Tento zákon je zákonem velmi důležitým, který řeší dvacet let neřešený problém majetkové křivdy na církvích a náboženských společnostech spáchané komunistickým režimem po 25. únoru 1948,“ prohlásil již dříve premiér Petr Nečas.

Rozhodnutí o vrácení majetku bylo učiněno již na začátku 90. let. V zákoně o půdě z roku 1991 se ale objevil blokační paragraf na církevní majetek s přímým poukazem na přijetí prováděcích zákonů, které však nebyly dodnes přijaty.

„Pokud se nám podaří prosadit tento zákon, po 22 letech může skončit období nejistoty, období, ve kterém také obce neměly možnost rozvíjet své stavební či komerční aktivity kvůli některým nedokončeným restitucím,“ prohlásila v Poslanecké sněmovně ministryně kultury Alena Hanáková.

Stát má vrátit 75 miliard v naturáliích, finanční náhrada činí 59 miliard

Návrh udává i konkrétní parametry vyrovnání. Celkový objem naturálních restitucí bude nakonec činit 75 miliard korun, finanční náhrady budou vyplaceny v hodnotě 59 miliard korun.

Hlavní část majetku, který bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zejména zemědělské nemovitosti. Jedná se především o pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily. Nyní s nimi hospodaří právě Lesy České republiky, správu má na starosti Pozemkový fond České republiky.

Splátky mají trvat 30 let

Finanční náhrada za nevrácený původní církevní majetek bude vyplacena ve 30 ročních splátkách. Původně se sice jednalo o šedesátiletém období, podle nynějšího návrhu zkrácením tohoto období ale dojde ke kratší době závislosti církví na státu. Nesplacená výše finanční náhrady pak bude každý rok valorizována podle míry inflace.

Prvních 17 let splácení bude trvat přechodné období, po které zůstanou církve a náboženské společnosti závislé na státu. První tři roky bude stát přispívat církvím stejně jako doposud, poté dojde po dobu 14 let k postupnému snižování příspěvku, a to každoročně o pět procent.

Náprava se vztahuje na majetek zabavený v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Podle dohody se ale navrácení netýká majetku zabaveného na základě Benešových dekretů.

Narovnání majetkových křivd vůči církvím a náboženským společnostem má nastolit rovněž nové majetkové vztahy mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Od konfiskace jejich majetku v roce 1948 si totiž komunistický totalitní režim sliboval především zrušení hospodářské nezávislosti církví a náboženské svobody.

Důvody majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

1. Česká republika je poslední zemí bývalého východního bloku, která problematiku církevních restitucí ještě nevyřešila. Všechny tyto státy již restituci církevního majetku provedly, a to dokonce i země, které jinak obecné restituční principy neuplatnily, nebo je uplatnily jen ve velmi omezené míře.
2. Majetek církví a náboženských společností státu historicky nikdy nepatřil. Rozhodně proto není pravda, že by stát majetek církvím dával.
3. Rozhodnutí o vrácení majetku bylo učiněno již na začátku 90. let. V roce 1991 byl do zákona o půdě přidán blokační paragraf na církevní majetek s přímým poukazem na přijetí prováděcích zákonů. Ty však nebyly do dnešních dnů přijaty.
4. Restituce jsou předpokladem pro financování církví nezávisle na státu, který doposud platí veškeré mzdy duchovních. Na chod církví a platy duchovních vydá stát ročně téměř 1,5 miliardy korun.
5. Další navyšování plateb ze státního rozpočtu by znamenalo i další vyplácení podpory církvím a náboženským společnostem a úhrad na platy duchovních, jejichž počet přitom stále roste.
6. Očekává se registrace dalších nových církví či náboženských společností, které vznikly podle nového zákona o církvích. V roce 2014 naplní podmínky pro svou registraci, která jim umožní čerpat podporu státu. Pokud by stát přikročil k vyrovnání později, musel by do tohoto procesu zahrnout i tyto nově vzniklé církve.
7. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že církve s navráceným majetkem hospodaří dobře, lépe než stát. Ostatně v jejich zájmu je dobré a dlouhodobé hospodaření rozhodně více než u úředníků a politiků.
8. Církvím se bude vracet výhradně státní majetek, restituce se netýkají majetku obcí ani krajů a majetku ve vlastnictví jiných osob než státu.
9. Církev se může z vlastních zdrojů efektivněji postarat o památkově chráněný majetek, který podléhá řadě pravidel. Památky tedy budou dobře spravovány, aniž by na ně stát přispíval.
10. Nyní mají církve kvůli nedostatku peněz ze státních příspěvků často problémy udržovat současný majetek. Nezávislost církví a náboženských společností na státu má nastolit nové možnosti při vlastním hospodaření.
11. Restituce přinesou prospěch řadě obcí. Církevní majetek nacházející se na jejich území je doposud blokován zákonem o půdě a často je ve velmi zchátralém stavu.
12. Na blokovaných pozemcích se nesmí stavět. V některých městech a obcích se tím komplikuje rozvoj nebo stavba nových domů a bytů. Často přitom nemusí jít ani o celé velké pozemky, stačí, pokud si v místě plánované výstavby nárokuje církev jen několik metrů čtverečních.
13. Kvůli odkladům restitucí má podnik Lesy ČR blokováno 185 tisíc hektarů lesů, což představuje celých 14 procent celkové rozlohy jeho pozemků. Vedle lesů se blokace týká také asi 700 stavebních objektů. Obce takové objekty nesmějí dle vlastního uvážení využívat, a to ani v případě dobročinných účelů.
14. Na místě navrácených chátrajících budov budou moci vznikat například hospice či jiná sociální zařízení tradičně provozovaná církvemi. Tato činnost církví má pozitivní dopady do státního rozpočtu. Hlavním limitem těchto aktivit jsou právě omezené zdroje, které jsou v současnosti státem církvím přidělovány.
15. Oprávněnost církevních nároků opakovaně potvrdil i Ústavní soud. Hrozí tak vydávání majetku na základě žalob. Očekávatelná soudní řízení by znamenala pro stát další vysoké náklady.
16. Církevní restituce by později probíhaly ve větším rozsahu, než jaký je aktuálně na stole. To s sebou ale nese riziko následných žalob měst a krajů na stát a žádostí o náhradu.
17. Každý rok odkladu by znamenal další ztráty pro rozvoj blokovaných obcí, na jejichž území se církevní majetek nachází.
18. Fiskální cíle České republiky majetkové vyrovnání neohrozí, nedojde ani ke zhoršení platební schopnosti státu či zhoršení ratingu. Fiskální výhled ČR se započtením 59 miliard korun do deficitu veřejných financí již počítá. Evropské instituce k této jednorázové formální změně, která beztak musí být provedena, nebudou přihlížet.
19. V případě nepřijetí zákona hrozí pokles kredibility České republiky v oblasti dodržování práva. To by se mohlo projevit například prostřednictvím vyšších úroků z dluhu.
20. Vyplácení finanční náhrady za nevracený majetek nelze navázat na momentální ekonomický růst. Vývoj ekonomiky nelze předvídat. Finanční vyrovnání by se mohlo protáhnout na neurčito a ještě více zatížit státní rozpočet.