Aktuálně

14. 6. 2010 13:38

MATER MORTIS

Odhalení sochy k 60. výročí popravy dr. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Jana Buchala a dr. Oldřicha Pecla

Dne 16. června 2010 v 17,00 hodin bude před budovou Úřadu vlády České republiky za přítomnosti předsedy vlády ČR Jana Fischera a primátora hl. města Prahy Pavla Béma odhalena bronzová socha MATER MORTIS předního českého umělce Jiřího Sozanského.

Odhalení sochy a slavnostní zahájení výstavy Jiřího Sozanského v prostorách Strakovy akademie se uskuteční v rámci projektu DEN DVACÁTÝ SEDMÝ, který u příležitosti 60. výročí zinscenovaného politického procesu připravilo občanské sdružení SYMPOSION.

Poprava Milady Horákové a tří dalších odsouzených k smrti 27. 6. 1950 a mnohaleté tresty pro další obviněné odstartovaly komunistický teror 50. let minulého století. Po roce 1989 došlo ke zveřejněním, ze kterých bylo zřejmé, jak byly procesy zinscenované, avšak stále chyběla rozsáhlejší společenská informovanost o podstatě a ideologickém významu těchto procesů. Až v posledních letech se objevují snahy toto téma reflektovat a to jak dokumentárně, tak uměleckou formou.

doc.PhDr. Jiří T. Kotalík, rektor AVU:

„ Sousoší MATER MORTIS, tvořené dvěma ženskými figurami, je zároveň reflexí obou totalitních systémů, nacistického i komunistického. Oba odsoudily Miladu Horákovou k trestu smrti, ale komunisté tento zrůdný čin také skutečně zrealizovali.

Toto monumentální dílo má záměrně formu odvozenou od typologie morových sloupů, vztyčovaných na náměstích našich měst jako vzpomínku a poděkování za odvrácení a ukončení morových ran, epidemií, válečných útrap a podobně. V expresivní nadsázce je toto téma znovu symbolicky aktualizováno s vyřčeným otazníkem, zda-li jsme dnes opravdu připraveni chápat tuto dobu jako minulost, od které se distancujeme a jejíž návrat nikdy nepřipustíme.“

doc. PhDr. Libuše Heczková, Filozofická fakulta UK:

"Inscenování soudního procesu s Miladou Horákovou i inscenování masové hysterie na podporu její popravy měly charakteristické rysy příběhu, který svou jednoduchostí chtěl ovládat život. Žena, která život dává, se stala případem zrůdnosti, která odebírá život. Jiné ženy obratně manipulované, ty které pochopily svůj úkol rodit, ji vyobcovaly ze společenství.

V těchto souvislostech lze až neúměrnou brutalitu Sozanského sochy číst jako prostest proti moci, jako obraný vztek z nesmyslného aktu násilí. Je to pokračování příběhu Horákové a zároveň cesta k příběhu vlastnímu. Vedle sochy Mater Mortis, která patří do širšího cyklu děsivých mateřských „velkých fen“, Sozanský vytvořil ještě jinou polohu příběhu. V cyklu rozměrných pláten stylizovaných šibenic (Den dvacátý sedmý) působí jeho gesto připomínající Miladu Horákovou křehce a subtilně. Mizející těla vyvolávají spíše pocity kontemplace, očištění a smíru. Dva různé typy tvorby – dvě strany ženského osudu, který se umělci stal úhelným kamenem lidství. "

Karel Hvíždala:

"Jiří Sozanský nejen sochou Mater Mortis, ale celým svým dílem protestuje proti nadvládě všudypřítomného kýče, který drze překrývá realitu: vytváří leporelo pro panteon naší paměti, a v tom je jeho nepřehlédnutelnost i síla."

Více informací o projektu naleznete na http://icv.vlada.cz/cz/tema/den-dvacatu-sedmu-73119/tmplid-560/

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Zvuková příloha

Odhalení sochy a slavnostní zahájení výstavy Jiřího Sozanského, 16.6.2010

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie