Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuálně

10. 3. 2009 14:22

Milníky NATO do vstupu České republiky do této aliance

4. března 1948 - Zástupci Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Velké Británie se setkali v Bruselu a navrhli podmínky smlouvy o vzájemné spolupráci.

17. března 1948 - Belgie, Francie, Lucembursko, Nizozemsko a Velká Británie podepsaly v Belgii Bruselskou smlouvu o ekonomické, sociální a kulturní spolupráci a kolektivní sebeobraně (takzvaný Bruselský pakt) o vzniku Západní unie (Western Union), v níž se zavázaly k vytvoření společného obranného systému a zesilování vzájemných ekonomických a kulturních vztahů. Smlouva byla uzavřena na 50 let. Byla podepsána pod dojmem rostoucí nadvlády SSSR nad střední a východní Evropou.

11.června 1948 - Americký Senát vytváří legislativní předpoklad (Vandenbergova rezoluce) pro sdružení s regionálními bezpečnostními strukturami, následující jednání mezi USA, Kanadou a signatáři Bruselské smlouvy, je vypracována základní verze Severoatlantické smlouvy a k připojení k ní vyzváno Dánsko, Island, Itálie, Norsko s Portugalsko.

22. března 1948 - Za účasti zástupců USA, Kanady a Velké Británie byla ve Washingtonu zahájena tajná jednání o možnostech spolupráce mezi Spojenými státy a zeměmi Západní unie.

9. srpna 1948 - Ukončení rozhovorů a vypracování zpráv pro vlády.

Září 1948 - Vznik Obranné organizace Západní unie (Western Union Defense Organization - WUDO) s hlavním velitelstvím ve Fontainbleu, Francie.

Březen 1949 - Účastníci Bruselského paktu, Kanada a Spojené státy oficiálně pozvali Dánsko, Island, Itálii, Norsko a Portugalsko, aby se ke vznikající Alianci připojily.

4. dubna 1949 - Vznik NATO - dvanáct států (Belgie, Dánsko, Francie, Kanada, Nizozemsko, Island, Itálie, Norsko, Lucembursko, Portugalsko, Velká Británie a Spojené státy) potvrdilo v ustanovující Washingtonské smlouvě svůj vstup do Aliance.

17.-19. září 1949 - První, washingtonské zasedání Severoatlantické rady (North Atlantic Council - NAC) ve formátu ministrů zahraničních věcí pod vedením státního tajemníka Deana Achesona. Bylo rozhodnuto o vytvoření Výboru pro obranu (Defence Comitee - DC) složeného z ministrů obrany členských zemí. Výbor se scházel alespoň jednou do roka, nyní nejméně dvakrát. Byl založen vojenský výbor (Military Comitee - MC). První strategickou doktrínou byla Strategická koncepce pro obranu oblasti Severoatlantické smlouvy - takzvaná DC 6.

19. prosince 1950 - Generál Eisenhower jmenován prvním vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Evropě (SACEUR).

20. prosince 1950 - Rozhodnutí mocností Bruselské smlouvy sloučit vojenskou organizaci Západoevropské unie (založené 27.-28. 9. 1948) s NATO.

29. prosince 1950 - Souhlasu s ustavením hlavního evropského velení na začátku roku 1951 v Rocquencourtu ve Francii.

Leden a únor 1952 - Vojenská struktura rozšířena založením dvou nových velitelství: Vrchního velitelství spojeneckých sil v Atlantiku (ACLANT) v Norfolku v americkém státě Virginie a Vrchního velitelství spojeneckých sil v Lamanšském průlivu (ACCHAN) v Portsmouthu ve Velké Británii (nyní je ACCHAN situováno v Northwoodu, Británie).

20.-25. února 1952 - Na zasedání NAC v Lisabonu rozhodnuto o vzniku jejího stálého sídla v Paříži. Vytvořena Rada stálých zástupců (Permanent Representative Council), který převzal funkce Stálého výboru zástupců a Hospodářské a finanční správy. Vznikl Mezinárodní sekretariát (International Staff) v čele s generálním tajemníkem (Secretary General). Schválen tříletý plán výstavby 96 divizí, z nichž jen 35 až 40 mělo být v bojové pohotovosti. Strategická koncepce poprvé nazvána "štít a meč".

12. března 1952 - Lord Ismay jmenován prvním generálním tajemníkem NATO.

Leden 1954 - Americký státní tajemník J. F. Dulles přednesl Nový program (New Look) strategie takzvané masivní odvety (massive retaliation).

31. března 1954 - SSSR vyjádřil v nótě adresované USA, Francii a Velké Británii přání vstoupit do NATO. Pro NATO však návrh nebyl přijatelný, a proto jej odmítla.

14. května 1955 - Uzavřením Varšavské smlouvy (Albánie, Bulharsko, ČSR, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR) dovršeno blokové rozdělení Evropy.

18.-23. července 1955 - První konference členů parlamentů zemí NATO (od r.1966 Severoatlantické shromáždění).

16.-19. prosince 1957 - První summit NATO - Na zasedání NAC poprvé v historii organizace zastupovali členské zemně premiéři vlád za doprovodu ministrů zahraničí, financí a obrany. Důvodem byla především panika po vypuštění sovětského sputniku v říjnu téhož roku. Aliance doplnila svou obrannou "hromadné odvety" prvky omezené války s užitím konvenčních či jaderných zbraní. Bylo rozhodnuto o vytvoření amerických základen v Evropě. Na nich měly být na základě dvojstranných smluv rozmístěny jaderné rakety (realizováno v období 1958-1961). Vytvořen Výbor pro vědu (Science Committe).

13.-15. prosince 1961 - Zasedání NAC v Paříži odsoudilo postavení berlínské zdi.

4.-6. května 1962 - Přijetí Athénských směrnic Aliance o možnostech použití jaderných zbraní.

27. listopadu 1965 - Mimořádné zasedání ministrů obrany některých členských zemí v Paříži. Ustanoven stálý zvláštní výbor pro otázky jaderné výzbroje (takzvaný McNamarův výbor). V prosinci 1966 byl přeměněn ve Skupinu pro jaderné plánování (Nuclear Planning Group - NPG).

21. února 1966 – Prezident de Gaulle oznámil, že Francie v roce 1969 nevystoupí z NATO, ale k další integraci organizace se staví rezervovaně.

9.-10. března 1966 - Francouzská vláda (prezident de Gaulle) odevzdala 14 představitelům NATO čtyřbodové memorandum, ve kterém ohlásila své setrvání v Alianci, ale opuštění integrovaných vojenských sil NATO. Udržování vojenských základen na francouzském území označila za neslučitelné se svrchovaností Francie.

29.-30. března 1966 - 14 členským zemím NATO byly odevzdány nóty francouzské vlády s oznámením, že k 1. lednu 1967 vyjímá francouzské pozemní a letecké jednotky z integrovaného vojenského velení NATO. K témuž dni odvolává z velitelství své zástupce a žádá, aby do 31. března 1967 byly z francouzského území odvolány kanadské a americké jednotky a odstraněny armádní a letecké základny. Své dosavadní vojenské základny v SRN je ochotna si ponechat pouze za předpokladu francouzského velení.

1. července 1966 - Francouzská vláda oznámila, že tímto dnem vyjímá své vojenské jednotky z integrovaného vojenského systému NATO.

31. března 1967 - Do belgického města Mons se přestěhoval štáb vrchního velitelství ozbrojených sil NATO v Evropě (SHAPE).

1. dubna 1967 - Vojenské orgány NATO přemístěny z Francie do Casteau u Monsu v Belgii.

16. října 1967 - Otevření nového velitelství NATO v Bruselu.

24.-25. června 1968 - Konference v Reykjavíku na Islandu - na jednání se státy Varšavské smlouvy byla přijata Deklarace o vzájemném a vyrovnaném snižování ozbrojených sil (Mutual and Balance Force Reductions - MBFR).

5.-16. listopadu 1968 - NAC odsoudil okupaci Československa.

26.-27. května 1970 - Na zasedání rady NATO v Římě schváleno komuniké a deklarace o vzájemném a rovnoměrném snížení počtu ozbrojených sil NATO a zemí Varšavské smlouvy.

4. června 1971 - NAC vyslovila souhlas se zahájením rozhovorů se SSSR a s dalšími zeměmi Varšavské smlouvy o omezení vojenských sil ve střední Evropě.

19. června 1974 - Rada NATO schvaluje v Ottawě Deklaraci o vzájemných vztazích (podepsána 26. 6. 1974 v Bruselu).

31. 7.-1. srpna 1975 - Podpis Závěrečného aktu Helsinské konference (KBSE) nejvyššími představiteli 35 účastnických států. Konference potvrdila územní a politické reality, které se v Evropě vytvořily v důsledku 2.svět, války a poválečného vývoje, a otevřela nové perspektivy pro upevnění míru a bezpečnosti a pro rozvoj spolupráce v Evropě.

27.-28. října 1983 - Na zasedání skupiny pro jaderné plánování bylo přijato komuniké, ve kterém ministři obrany potvrdili rozhodnutí rozmístit nové rakety středního doletu. Zároveň oznámili, že během příštích 5-6 let bude ze západní Evropy staženo 1400 taktických jaderných zbraní. Jaderný potenciál NATO v Evropě měl být omezen na stav z roku 1961.

8.-9. prosince 1983 - NAC schválil Bruselskou deklaraci o vztazích s Východem.

31. května 1984 - Washingtonské prohlášení Rady NATO o vztazích Východ-Západ.

21. listopadu 1985 - Mimořádný summit NATO, na němž americký prezident Ronald Reagan referoval o svých ženevských rozhovorech s Michailem Gorbačovem ohledně snižování jaderného potenciálu (pozdějším výsledkem jednání byla smlouva START).

8. prosince 1987 - Podepsána smlouva mezi SSSR a USA o likvidaci jejich raket středního a krátkého doletu (INF). Americký ministr zahraničních věcí Schultz prohlásil, že NATO zastaví rozmisťování jaderných raket středního a kratšího doletu v západní Evropě (podle dohody o likvidaci těchto druhů zbraní).

8.-9. prosince 1988 - Na zasedání NAC bylo přijato prohlášení o kontrole zbrojení v konvenční oblasti. Rada se usnesla na návrhu celkových limitů pro všechny druhy konvenčních zbraní v Evropě a na návrhu pravidelné a účinné kontroly a ověřování počtu ozbrojených sil a výzbroje, zahrnující výměnu podrobných informací a inspekce na místě. Prohlášení schváleno poté, co v New Yorku Michail Gorbačov oznámil významné jednostranné snížení ozbrojených sil a výzbroje SSSR. Rada NATO označila tento krok za "první významný krok na cestě ke snížení nerovnováhy v konvenční výzbroji".

29.-30. května 1989 - Na summitu NATO v Bruselu za účasti prezidenta Bushe přijata koncepce pro kontrolu zbrojení a odzbrojení.

4. prosince 1989 - Na summitu NATO americký prezident Bush ohlásil začátek "nové éry spolupráce" mezi Západem a Východem (prohlášení předcházela schůzka Bush-Gorbačov na Maltě 2. až 3. prosince 1989).

11.-13. února 1990 - Ministři zahraničí členských zemí NATO a Varšavské smlouvy a pozorovatelé z dalších zemí KBSE se sešli v Ottawě na konferenci o "Otevřeném nebi" (Bushův návrh z 12. května 1989). Ministři dosahují dohody o vnějších aspektech sjednocení Německa v rámci jednání 2+4 a o krocích k uzavření

22.-23. května 1990 - NATO hodnotí důsledky změn v Evropě a zahajuje revizi své vojenské strategie.

19. listopadu 1990 - V rámci summitu KBSE v Paříži 22 států NATO a Varšavské smlouvy podepisuje smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) a vydává Společnou deklaraci o neútočení.

26.-28. listopadu 1990 - Na zasedáních Severoatlantického shromáždění v Londýně udělen statut přidruženého delegáta členům parlamentů SSSR, Bulharska, Československa, Maďarska a Polska.

25. února 1991 - Představitelé 6 zemí Varšavské smlouvy oznamují v Budapešti rozpuštění její vojenské struktury.

27. února 1991 - Druhá návštěva J. Dienstbiera v NATO.

8. května 1991 - V důsledku krize v SSSR zástupci NATO uvedli, že si Aliance není jista, jak rozsáhlou pomoc může poskytnout bývalým spojencům Moskvy v jejich snaze o dosažení politické a vojenské stability. NATO vyloučilo možnost, že by se některá ze zemí bývalého východního bloku mohla stát členem paktu, protože by nebylo dobré "rozzlobit" sovětské zastánce tvrdé linie a způsobit prezidentu SSSR Michailu Gorbačovovi další potíže spojené s rozšířením stávajících hranic NATO směrem na východ.

27.-29. května 1991 - Na zasedání ministrů obrany v Bruselu byl oficiálně potvrzen záměr NATO vytvořit novou strukturu vojenského potenciálu NATO, která se bude skládat z hlavních obranných sil, sil okamžité reakce (IRF), sil rychlé reakce (RRF) a rezerv (RF). Generální tajemník Manfred Wörner uvedl, že střední a východní Evropa je mimo oblast působení NATO, zásah sil rychlé reakce však bude teoreticky možný, pokud bude naprostá shoda mezi všemi členy Aliance (tedy i Francie).

30. května 1991 - Na zasedání v Bruselu rozhodnuto o rozšíření kontaktů s bývalými nepřáteli, (zavedeny kurzy pro důstojníky ze SSSR a dalších zemí vých. Evropy na vysokých vojenských školách NATO).

5.-6. června 1991 - Na zasedání NAC v Kodani vydali ministři zahraničních věcí zemí NATO kodaňskou deklaraci o politické a vojenské budoucnosti NATO v epoše po ukončení studené války a o "partnerství" s východní Evropou. Podle něj bude NATO podporovat upevňování demokracie a dbát o to, aby "žádná země nebyla izolována". Vyslovuje se pro urychlené vytvoření střediska pro předcházení konfliktům a mechanismu konzultací v případě krize, obojí v rámci KBSE. Navrhuje též rozvoj řádných diplomatických styků mezi NATO a zeměmi východní Evropy.

11. července 1991 - Oficiální rozpuštění Varšavské smlouvy, protokol o tom vyzývá k „přechodu na celoevropské struktury“.

31. července 1991 - V Moskvě podepsána americko-sovětská smlouva o snížení stavu strategických zbraní (START).

2. října 1991 - Ministr zahraničí Německa, Hans Ditrich Genscher, a ministr zahraničí USA, James Baker, vyzvali ve Washingtonu k navázání formálních nevojenských styků mezi NATO a východoevropskými státy včetně SSSR.

6. října 1991 - Setkání ministrů zahraničí Československa, Polska a Maďarska v Krakově vyjadřuje přání zapojit tyto země do činnosti NATO.

8. listopadu 1991 - Na summitu v Římě přijaty další dokumenty: Římskou deklaraci o míru a spolupráci, prohlášení k situaci v SSSR a prohlášení k situaci v Jugoslávii. V deklaraci se představitelé NATO zavazují budovat novou architekturu evropské bezpečnosti, v níž se NATO, KBSE, Evropská společenství, Západoevropská unie a Rada Evropy budou vzájemně doplňovat. Deklarace dále potvrzuje záměr NATO navázat těsnější vztahy se zeměmi východní Evropy. Bylo rozhodnuto o vytvoření Rady pro spolupráci v Evropě. NATO dohodla významné přeskupení vojenské výzbroje v rámci Aliance do oblasti Středomoří, kde bude zastaralá výzbroj zničena. Asi 4000 vojenských zařízení bude předáno Řecku, Turecku, Španělsku, Portugalsku, Dánsku a Norsku.

20. prosince 1991 - Inaugurační zasedání Severoatlantické Rady pro spolupráci (NACC) za účasti zástupců 16 členských zemí NATO a 9 zemí střední a východní Evropy.

10. dubna 1992 - První setkání Vojenského výboru NATO s ministry obrany a náčelníky generálních štábů zemí střední a východní Evropy.

10. června 1993 - Na zasedání rady ministrů zahraničí v Aténách rozhodnuto o vyslání vojenských letounů NATO k zajištění ochrany jednotek OSN v bývalé Jugoslávii.

10.-11. ledna 1994 - Bruselský summit NATO zahajuje program Partnerství pro mír (PfP) prodiskutovaný v předchozím roce zejména ministry zahraničí a obrany a vydává Rámcový dokument PfP. Zároveň schvaluje koncepci kombinovaných sil společného nasazení.

27. ledna 1994 - V Moskvě podepsán Program vojenské spolupráce mezi Ruskem a NATO.

10. března 1994 - Předseda vlády ČR V. Klaus podepisuje na velitelství NATO Rámcový dokument PfP .

17. května 1994 - ČR předložila Prezentační dokument PfP.

15. května 1995 - ZEU oznámila vytvoření dvou společných vojenských uskupení rychlého zásahu : Euroforce, Euromarforce.

5. prosince 1995 - Rada NATO v komuniké přivítala "pevný závazek Francie plněji se zapojit do měnícího se NATO, jeho budoucí tranformace a do rozvoje jeho evropského pilíře". Po 29 letech obsadí Francie křeslo ve Vojenském výboru NATO, ale nebude se zapojovat do záležitostí integrované vojenské struktury. Vyhlášeno zahájení druhé etapy procesu rozšiřování NATO na východ.

2. února 1996 - Prezident Jacques Chirac uvedl, že Francie se nechce stát stálým členem vojenského velení NATO, hodlá se však jako člen Aliance plně podílet na obnově organizace.

27. května 1997 - Nejvyšší představitelé NATO a ruský prezident Jelcin v Paříži podepsali Ustavující akt Rusko-NATO, upravující budoucí vztahy obou subjektů. Dohoda předpokládá vytvoření společné Rady, která umožní Rusku spoluúčast na rozhodování NATO, aniž mu dává právo veta, a otevírá cestu k rozšíření NATO na východ.

21.-25. června 1997 - Účastníci 14. Pracovní konference NATO, která se konala v Praze, se shodli na otevřenosti Aliance i pro další zájemce o členství poté, co do ní budou přijaty první středoevropské země.

8.-9. července 1997 - Summit NATO ve španělském Madridu. Členské státy se dohodly na tom, že Česká republika, Maďarsko a Polsko budou přizvány k členství v Alianci. Podepsána Charta o zvláštním partnerství s Ukrajinou.

30. listopadu 1997 - Rada NATO schválila takzvanou tichou procedurou texty protokolů o vstupu České republiky, Maďarska a Polska.

13. října 1998 - Rada NATO schválila se čtyřdenním odkladem aktivační rozkaz pro síly Aliance určené k operaci v jugoslávském Kosovu k zastavení srbské ofenzívy proti kosovským Albáncům. Jugoslávie ve stejný den vydala souhlas s mezinárodní pozemní a vzdušnou kontrolou plnění rezolucí OSN ke Kosovu.

26.února 1999 - Prezident Václav Havel podepsal listiny o přístupu ČR k severoatlantické smlouvě (NATO).

12. března 1999 - Česká republika, Maďarsko a Polsko se staly členy NATO, když jejich ministři zahraničí předali v americkém Independence své americké kolegyni Madeleine Albrightové příslušné ratifikační listiny.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie [F] fotogalerie