Ministryně jednaly o institutu „náhradní matky“

Hlavním cílem je otevřít odbornou diskuzi nad změnou právní úpravy a možnostmi uzákonění institutu náhradní matky.

Odborníci se zabývají možností uzákonit tzv. surogační smlouvu mezi náhradní matkou a „objednateli“ dítěte. Řeší například vymahatelnost vydání dítěte na základě surogační smlouvy u soudu či okamžik právního předání dítěte. V nové právní úpravě se také zvažuje zrychlení a zjednodušení řízení o osvojení.

Ačkoli jednou z možností je samostatný zákon, je pravděpodobnější, že úpravy by probíhaly formou novelizací právních předpisů, jako jsou zákon o rodině, zákon sociálně právní ochraně dětí, zákon o zdraví lidu a další lékařské zákony.

Zkušenosti ze zahraničí

Odborníci se mohou inspirovat také zahraničními zkušenostmi. Případná česká právní úprava by mohla vycházet z britské podoby, kde surogační smlouva neznamená, že náhradní matka musí dítě po porodu vždy odevzdat objednatelskému páru, a matkou je stále žena, která dítě porodila.

K faktickému předání dítěte může dojít kdykoli, právní předání je umožněno rozhodnutím soudu až za splnění určených podmínek. První zemí s pozitivní výslovnou právní úpravou se státním dohledem byl stát Izrael, kde ale každá smlouva podléhá schválení státního orgánu a smějí ji uzavřít pouze státní občané Izraele stejného náboženství.

Náhradní mateřství je za podmínky schválení soudem možné třeba také v Řecku. Ve většině ostatních evropských států jako Francii, Polsku, Rakousku, Německu, Španělsku, Švýcarsku, Dánsku nebo Chorvatsku je náhradní mateřství nelegální. V USA se situace liší podle států, a to od povolení surogační smlouvy přes žádnou právní úpravu až po výslovný zákaz. Komerční náhradní mateřství je trestným činem v mnoha státech.

Více informací na webových stránkách ministerstva spravedlnosti