Aktuálně

21. 7. 2009 10:56

MPSV: Jak si zachovat stejnou výši příspěvku na živobytí

Od 1. ledna 2009 totiž platí novela zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, která přinesla řadu změn.

Zjednodušeně řečeno také to, že lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a pobírají dávku pomoci v hmotné nouzi „příspěvek na živobytí“ déle než půl roku, mají po uplynutí uvedených šesti měsíců nárok na tzv. existenční minimum, tj. 2 020 Kč.

Pokud si lidé v hmotné nouzi chtějí zachovat stejnou výši příspěvku na živobytí, musí mít příjem z výdělečné činnosti (např. z krátkodobého zaměstnání, veřejně prospěšných prací aj.) nebo vykonat veřejnou či dobrovolnickou službu v délce alespoň 20 hodin za měsíc. Za to mají nárok na více peněz, v rozmezí od 2 020 Kč (existenční minimum) do 3 126 Kč (životní minimum). Výše příspěvku na živobytí závisí na konkrétní situaci osoby v hmotné nouzi.

Veřejnou službou se myslí činnosti, které jsou prospěšné obci. Jedná se například o zlepšování životního prostředí v obci, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje nebo sociální péče. Veřejná služba se vykonává na základě písemné smlouvy uzavřené s obcí. Obec je rovněž povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo jí bude způsobena. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.

Dobrovolnickou službu na rozdíl od veřejné služby mohou organizovat pouze nestátní neziskové organizace, jejichž projekt je akreditován Ministerstvem vnitra. Jednou ze základních charakteristik dobrovolnické služby je svobodné rozhodnutí dobrovolníka vykonávat tuto službu bez nároku na odměnu. Pro výkon dobrovolnické služby jsou nutné osobní předpoklady dobrovolníka, a proto mohou být na adepta dobrovolnické služby kladeny poměrně vysoké požadavky na jeho sociální inteligenci, komunikační schopnosti a psychickou vyrovnanost.

Veřejně prospěšné práce slouží ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle na dvanáct po sobě následujících měsíců od sjednaného nástupu do pracovního poměru. Jedná se o práce zejména ve prospěch obcí, převážně sezónního charakteru, zaměřené na úklid v obcích, údržbu zeleně a komunikací, stavební práce, údržbu sportovních zařízení v obci, zlepšení životního prostředí apod. Úřad práce může zaměstnavateli na úhradu mzdy za zaměstnance, který VPP vykonává, poskytovat finanční příspěvek až do výše skutečných mzdových nákladů, včetně té části sociálního a zdravotního pojištění, které za sebe z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie