Aktuálně

22. 7. 2020 16:55

Národní ekonomická rada vlády se zapojí do příprav Národní hospodářské strategie do roku 2030

Národní ekonomická rada vlády (NERV) se bude ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu podílet na přípravách Národní hospodářské strategie do roku 2030 a Národního plánu na podporu oživení a odolnosti, který bude jako příloha Národního programu reforem následně předložen Evropské komisi. O činnosti NERV informovali na tiskové konferenci ve středu 22. července 2020 premiér Andrej Babiš, vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a zástupci rady.

Na podporu oživení a odolnosti po epidemii koronaviru by měla Česká republika na základě dohody z víkendového mimořádného summitu Evropské rady v Bruselu získat 182 miliard korun z nového nástroje na podporu oživení, dalších zhruba 405 miliard by si mohla od Evropské unie půjčit. Aby tyto peníze mohla čerpat, musí, stejně jako ostatní členské státy EU, předložit Evropské komisi Národní plán obnovy jako přílohu každoročního Národního programu reforem. Při jeho přípravě vládě pomůže Národní ekonomická rada vlády. Národní plán obnovy bude také v souladu s Národním investičním plánem.

„Z hlediska výsledků summitu Evropské rady je samozřejmě důležité, že připravujeme novou hospodářskou strategii. Tu má na starosti pan vicepremiér Havlíček a samozřejmě je tam i přímá souvislost z hlediska transformace naší ekonomiky, protože my nemůžeme být závislí jen na automobilovém průmyslu, který tvoří 11 procent našeho HDP a 24 procent exportu. V rámci této krize se očekávají velice negativní dopady na tento průmysl. Takže my se musíme orientovat jiným směrem,“ konstatoval premiér Andrej Babiš. „A samozřejmě je to hlavně o rozpočtu, o penězích, o čerpání peněz z evropských fondů,“ podotkl s tím, že bude na členy vlády maximálně apelovat, aby urychlili čerpání evropských peněz z politiky soudržnosti na léta 2014 až 2020. České republice chybí zazávazkovat zhruba 86,5 miliardy korun.

Národní plán na podporu oživení a odolnosti, který bude připravovat Ministerstvo průmyslu a obchodu za pomoci NERV, musí být v souladu s Dohodou o partnerství, plánem spravedlivé územní transformace, klimaticko-energetickým plánem a Národním programem reforem, který vláda schvaluje každý rok. Evropské komisi ho Česká republika musí předložit nejpozději do 30. dubna 2021. Národní plán bude koncipován na roky 2021–2023, do kdy se budou prostředky pro Českou republiku závazkovat. Již dnes se předpokládá jeho úprava v roce 2022, kdy bude známá dodatková část alokace pro rok 2023. Platby na základě plánu pak bude Česká republika dostávat do roku 2026.

„Byl bych velice rád, abychom ho předložili co nejdříve, aby byl hotov nejpozději do konce září,“ uvedl předseda vlády. Přidělených 182 miliard korun by Česká republika podle premiéra měla investovat především do digitalizace, vzdělávání, péče o děti, zdravotnictví či do zvyšování energetické účinnosti.

Činnost NERV byla obnovena z rozhodnutí vlády letos 9. dubna. Národní ekonomická rada vlády je nezávislá instituce, složená ze zástupců velkých tuzemských firem, předních ekonomů, finančníků a dalších odborníků, které jmenovala vláda. Řešit má mimo jiné dopady epidemie koronaviru na ekonomiku a vyhodnocovat funkčnost nastavených záchranných opatření vlády. Podle člena NERV, předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše vláda zajistila dostatečná opatření k zabezpečení likvidity firem postižených dopady koronavirové krize. NERV připravil pro vládu také další návrhy, jimiž by měla přispět k oživení ekonomiky například v oblasti podpory zaměstnanosti a spotřeby.

„Měli jsme asi deset zasedání, většinou přes videokonference, a tato instituce nám velice pomáhala i v rámci vyjadřování k těm ekonomickým opatřením, která jsme realizovali,“ ocenil přínos NERV premiér Babiš.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Připojené dokumenty

Související zprávy