Návštěva prezidenta USA B. Obamy v Praze 4. až 5. dubna

Evropská komise z této návštěvy učinila následující závěry:

OBECNÁ TÉMATA

Nástup nové americké administrativy je příležitostí k oživení transatlantických vztahů, které jsou nyní důležitější než kdy dříve. Potřebujeme silné transatlantické partnerství založené na politice společných hodnot a zásad.

Pražské setkání bylo příležitostí navázat první politické kontakty mezi představiteli členských států EU na straně jedné a novým prezidentem USA na straně druhé. Obě strany si vyměnily názory na nejaktuálnější a strategická témata. EU a USA se k těmto i dalším tématům vrátí na svém pravidelném červnovém summitu.

 Význam návštěvy amerického premiéra shrnuly ve svých proslovech M. Topolánek a M. Barroso (video)

HOSPODÁŘSKÁ A FINANČNÍ SITUACE

Krize je vážná a její dopady pociťuje celý svět. Vyžaduje jasnou odpověď ve formě globální strategie a platnou na všech úrovních. EU v tomto ohledu přijala důležitá rozhodnutí, a to včetně zásadního plánu obnovy hospodářství, jenž má také za cíl podpořit zaměstnanost.

EU i USA významnou měrou přispěly k úspěšnému výsledku londýnského summitu G20 a jsou odhodlány úzce spolupracovat na realizaci přijatých rozhodnutí.

EU je především potěšena, že dojde k posílení regulace globálního finančního trhu a dohledu nad ním.

EU dále vítá předsevzetí odolat protekcionistickým tendencím a je připravena navázat úzkou spolupráci, včetně spolupráce na půdě Transatlantické hospodářské rady. Cílem je udržet a posílit transatlantický a mezinárodní obchod a tok investic. Závazek EU a USA přijmout ambiciózní a zároveň vyvážené závěry rozvojového kola jednání Světové obchodní organizace z Dauhá přitom nadále trvá.

ZMĚNA KLIMATU A ENERGETICKÁ BEZPEČNOST

Otázka celosvětového řešení změn klimatu je důležitá a není možné ji odkládat. EU se k tomuto problému postavila rázně a vyzývá USA, aby se do tohoto společného boje zapojily s plným nasazením. Současné hospodářské zpomalení nesmí rozptýlit pozornost, kterou tomuto cíli věnujeme. EU a USA by naopak měly hledat příležitosti, jak znovu nastartovat hospodářský růst pomocí nových technologií a zásad ekologicky šetrného hospodářství.

EU a USA mohou společným postupem posílit svou schopnost přimět klíčové mezinárodní hráče a rozvíjející se ekonomiky ke spolupráci, a dosáhnout tak na klimatických jednáních OSN, která se uskuteční letos v Kodani, ambiciózních výsledků. EU a USA musejí také společně pomáhat rozvíjejícím se zemím splnit jejich vlastní cíle v oblasti snižování emisí.

Systémy emisních kvót a obchodování s emisemi nabízejí efektivní řešení otázky snižování emisí. Pokračovat by měla i bilaterální jednání s cílem vytvořit kompatibilní systémy, které by mohly být případně propojeny.

Jednou z klíčových výzev, které musíme čelit, je energetická bezpečnost. Prostor k velice úzké a plodné transatlantické spolupráci je skutečně široký a zahrnuje například výzkum a vývoj obnovitelných zdrojů energie a technologií zachycování a ukládání uhlíku, lepší využití místních energetických zdrojů, koordinované úsilí o snížení energetické náročnosti a zvyšování energetické účinnosti. EU a USA by také měly spolupracovat na rozvoji zdrojů v producentských státech a na diverzifikaci energetických zdrojů a dopravních cest. Jednou z klíčových iniciativ v tomto kontextu je rozvoj projektu „Jižního koridoru“.

REGIONÁLNÍ OTÁZKY

Stejně jako americká administrativa i EU chce navázat a budovat konstruktivní vztahy s Íránem. Zároveň však vzrůstají obavy z toho, že Írán neplní své mezinárodní závazky v jaderné oblasti. EU a USA stojí bok po boku v boji proti dalšímu šíření jaderných zbraní. EU bude i nadále spolupracovat s USA i s dalšími stranami na „dvojkolejném přístupu“.

Mír na Blízkém východě vyžaduje komplexní řešení založené na dlouhodobém a spravedlivém urovnání konfliktu ve všech jeho aspektech. EU i USA podporují trvalé příměří, usmíření a inklusivní vládu na palestinských územích, jakož i zásadní rekonstrukci a posun v mírovém procesu prostřednictvím jednání Kvartetu, které povede k řešení založenému na společné existenci dvou států.

Afghánistán je pro USA i pro EU důležitou otázkou. Mělo by být zajištěno další rozšíření kapacit pro výcvik afghánských policistů a dále by se měla zesílit a koordinovat pomoc v oblastech budování kapacit, dobré veřejné správy, právního státu a hospodářského rozvoje. Včerejší summit NATO znovu potvrdil náš dlouhodobý závazek stabilizovat situaci v Afghánistánu, deklarace ze summitu zmínila roli „European Gendermerie Force“ (EGF) a zdůraznila výcvikové aktivity vykonávané Evropskou policejní misí EUPOL v Afghánistánu.

EU jako jeden z nejvýznamnějších dárců vyčlenila na léta 2002 až 2010 částku 8 miliard EUR, která je určena na rozvoj Afghánistánu. Klíčové jsou pro Afghánistán svobodné, spravedlivé a otevřené volby. EU a USA plně podporují roli, kterou v tomto procesu hraje OSN, a dohodly se na spolupráci s UNAMA, jejímž cílem je zajistit dobrou organizaci voleb a jejich řádné pozorování. Evropská komise již na financování voleb alokovala 15 mil. EUR a plánuje další příspěvek ve výši 25 mil. EUR.

EU je odhodlána po boku USA nadále přispívat k rozvoji udržitelné civilní vlády v Pákistánu a posílit vzájemnou spolupráci v boji proti terorismu. EU a USA se také zaměří na prohloubení hospodářských a obchodních vztahů. Ve druhé polovině června EU uspořádá s představiteli Pákistánu summit.

GUANTÁNAMO

EU vítá rozhodnutí USA zavřít věznici v Guantánamu a je připravena v tomto ohledu s americkou administrativou spolupracovat. EU je obecně připravena spolupracovat s USA v boji proti terorismu na základě respektování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.