Archiv zpráv pracovních a poradních orgánů vlády

Stránka byla přesunuta do archivu

22. 3. 2012 14:44

NERV: Vysoké školy by měly být odměňovány za kvalitu

Vysoké školy by se měly motivovat zvyšováním kvality a efektivity výuky, nikoli nabíráním masových počtů studentů, shoduje se Národní ekonomická rada vlády.

Změny pravidel financování vysokých škol mohou být řešením hrozícího propadu kvality vysokoškolského vzdělávání, uvádí závěry Národní ekonomické rady vlády, která se tématem a možnostmi řešení zabývala. „Je evidentní, že naše vysoké školství potřebuje změny a potřebuje reformy,“ potvrdil na tiskové konferenci k představení těchto závěrů také premiér Petr Nečas.

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Podle ministerského předsedy je třeba klást důraz především na kvalitu, nikoli na kvantitu. Financování veřejných vysokých škol podle něj mělo přijít již před lety. „Potřebujeme tyto změny mimo jiné i proto, aby další propad kvality vysokoškolského vzdělání nevedl k tomu, že se vysoké školy změní jen na jakési továrny na vysokoškolské diplomy,“ uvedl předseda vlády.

Národní ekonomická rada vlády sestavila návrhy na několik konkrétních opatření, která by mohla současný nepříznivý stav financování veřejných vysokých škol změnit. Jejich rychlejší a jednodušší realizaci má umožnit částečná nelegislativní povaha těchto návrhů. Zavedení opatření by navíc ušetřilo miliardy korun ročně.

Náměty NERVu

  1. Státem financovaná pouze standardní doba studia – Dnes platí o rok déle v každém typu programu. Studenti nejsou motivováni dostudovat v řádném termínu.
  2. Hrazené pouze první studium v daném programu – Při studiu další školy, by si jiné studium student hradil sám.
  3. Snížení podílu zapisovaných studentů do magisterských programů – Magisterské studium má být určeno jen pro některé studenty. Zvýší se tak kvalita magisterských programů.
  4. Platby školám za kvalitu jednotlivých programů – Všechny studijní programy jsou dotovány stejně bez ohledu na kvalitu výuky a poskytované vzdělání. Nízká motivovanost tak brání vzniku akademických pracovišť světové úrovně.
  5. Každoroční analýzy efektivnosti financování – MŠMT by mělo každý rok vládě předložit zpracovaná statistická data, která doloží efektivitu financování vysokých škol. Měla by zahrnovat například údaje o úspěšně a neúspěšně ukončených studiích či počty studentů, kteří studují na více školách.
  6. Platby za studentem získané kredity, nikoli „mrtvé duše – Platby by měly být vázány na získané kredity studenta, čímž se zvýší motivace na straně jak studenta, tak školy. S tímto návrhem se pojí i námět na zřízení určitých on-line matrik, které by zveřejňovaly údaje o studentech.
  7. Zpřísnění vybírání poplatků za další či delší studium – Školy často odpouští studentům poplatky za překročení standardní doby studia, čímž přichází o značné příjmy.

Reforma má klást důraz na kvalitu před kvantitou

Stávající systém financování vede veřejné vysoké školy k nabírání a udržování co největšího počtu studentů, což má podle NERVu negativní dopady na kvalitu vzdělání. Financování vysokých škol by podle Národní ekonomické rady vlády mělo být nastaveno tak, aby k tomuto postupu nedocházelo a zaměřilo se zejména na kvalitu poskytovaného vzdělání.

Nový systém by měl mimo jiné přimět studenty rovněž k větší odpovědnosti a rozumným rozhodnutím při výběru studia i jeho řádného a intenzivního plnění. Člen NERVu a předkladatel návrhů Daniel Münich na čtvrteční tiskové konferenci také upozornil, že Česká republika je navíc jednou ze zemí s nejdelší průměrnou dobou studia v rámci OECD. Podle dalšího člena Národní ekonomické rady vlády Jiřího Schwarze je tento fakt způsoben ze strany studentů, kteří nemají důvod dokončit vzdělání v řádném termínu a dotované studium si takto prodlužují.

Výběr z fotogalerie

       

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Připojené dokumenty

Související zprávy