Aktuálně

24. 6. 2016 15:32

Politické a ekonomické dopady britského referenda

Konečné výsledky britského referenda jsou známy a je nutné je respektovat jako rozhodnutí suverénního lidu. Nyní nás čeká série jednání, na jejichž konci by měl být jasnější další postup Evropské unie jako celku. Diskuze by se však měly vést nejen ohledně rozhodnutí Velké Británie odejít z EU, ale i o budoucnosti evropské integrace jako takové a jejím dalším směřování.

Politické dopady

Výsledek britského referenda bude i stěžejním tématem nadcházející Evropské rady. Očekává se první společná neformální diskuze hlav států a předsedů vlád nad dalším vývojem. Sedmadvacet členských států musí najít způsob, jak dále pokračovat ve společné spolupráci i přes odchod Velké Británie. Evropská unie a její členské státy budou primárně chránit své zájmy a zájmy integrace jako celku, je na Velké Británii, aby sama hájila své vlastní priority. Členské státy učinily maximum možných ústupků při vyjednávání únorové dohody.

David Cameron prohlásil, že odstoupí z postu předsedy vlády po sjezdu Konzervativní strany v říjnu, kde bude zvolen nový předseda. Až nový předseda vlády by měl rozhodnout o případném vystoupení Velké Británie z EU a notifikaci Evropské radě. Stejně tak povede i případné vyjednávání o podmínkách vystoupení a nastavení budoucích vztahů EU-UK. Proto se nyní neočekává konkrétní britské rozhodnutí o vystoupení a scénář pro nadcházející jednání. Je nutno zdůraznit, že výsledek referenda není právně závazný, nicméně vzhledem k prohlášením Davida Camerona a britským volebním tradicím si nelze reálně představit, že by výsledek nebyl respektován.

Již nyní má mnoho členských států silné politické strany s protiunijním programem. Byť jejich cíle a východiska nejsou zcela shodné, lze předpokládat, že výsledek britského referenda povede k jejich dalšímu nárůstu a tím k zviditelnění jejich protievropských a euroskeptických názorů. Dají se očekávat další pokusy o vyvolání referend a toto téma se zřejmě stane i jedním z klíčových témat národních voleb v členských státech.

Výsledek referenda jasně ukázal rozdělení uvnitř Velké Británie – občané Skotska a Severního Irska ve valné většině hlasovali pro setrvání v EU, proto se dá během následujících let očekávat zvýšený tlak na opakování referenda o skotské nezávislosti. Stejně tak Severní Irsko bude hledat cesty, jak zůstat součástí Evropské unie či s ní udržet velmi blízké vztahy – z politických i čistě praktických důvodů vzhledem k rozdělení irského ostrova na dva státy. Tyto důvody budou zcela jistě přetrvávat i do budoucna. Nutné bude také vyřešit postavení Gibraltaru.

To, co nyní EU potřebuje, je potvrzení společné vůle pokračovat v integračním procesu. Naopak se musíme vyvarovat další fragmentace a směřování k výjimkám a zvláštním přístupům. Pokud se ukáže, že v některých oblastech není dostatečná vůle členských států k další integraci, neměla by EU sahat k silovým řešením či kompromisům za každou cenu.

Nyní bude nutné vést debatu o budoucím směřování Evropské unie a o společném základu, na němž může integrace do budoucna stát a s nímž se mohou ztotožnit všechny členské státy. Klíčovými oblastmi v tomto ohledu by měly zůstat vnitřní trh a ekonomická spolupráce. I vzhledem k současnému turbulentnímu vývoji za hranicemi EU se jako nezbytné jeví diskutovat o společných postupech v oblasti vnější a vnitřní bezpečnosti. Zde se ovšem představy členských států poměrně zásadně liší.

Výsledek referenda však nehledě na budoucí vývoj EU bude znamenat oslabení postavení na mezinárodní scéně, a to jak EU, tak Velké Británie. Byť Velká Británie zůstává významným členem NATO, Rady bezpečnosti OSN a dalších mezinárodních organizací.

Unie slouží Evropanům a musí být jasné, že je díky společnému postupu silnější a úspěšnější. EU musí být akceschopnější, pružnější, méně byrokratická a mnohem vnímavější k různorodosti, kterou přirozeně představuje 27 členských států. Je nezbytné vysvětlovat přínosy evropské spolupráce, posilovat ji v oblastech, kde je vůle k silnější spolupráci. Občanům musí být přínosy integrace srozumitelné.

Do momentu skutečného vystoupení Velké Británie z EU zůstává Velká Británie plnohodnotným členem EU se všemi právy a povinnostmi, což znamená, že výsledek referenda nebude mít na české občany žijící ve Velké Británii a na Brity žijící v členských státech EU žádný dopad v tomto období. Po vystoupení Velké Británie bude dopad na tyto občany záležet na finální dohodě EU-UK.

Z pohledu České republiky bude třeba minimalizovat možné „škody“, chránit zájmy českých občanů na vnitřním trhu a snažit se bojovat s růstem protievropských nálad.


Ekonomické dopady na EU

Na závěry o ekonomických dopadech je stále brzy. Bude záležet na míře propadu finančních trhů a postupu vyjednávání. Trh Velké Británie je nicméně významným trhem EU, její odchod oslabí hospodářství EU jako celku a jeho postavení na světových trzích. Lze očekávat negativní dopad na příliv zahraničních investic ve Velké Británii, ale i v rámci EU jako celku. Dopad bude patrně jen částečně kompenzován přesunem investic z Velké Británie právě do EU.

Bezprostředně lze očekávat dopady na finanční trhy, které budou z krátkodobého hlediska dramatické (již nyní pozorujeme prudké oslabení libry, propad akciových trhů a obecně zvýšenou volatilitu světových kapitálových trhů), v dlouhodobém období by situace měla směřovat ke stabilizaci, avšak finanční trh Velké Británie bude přinejmenším střednědobě silně poškozen.

Výsledek referenda však může znamenat riziko odchodu některých finančních institucí či jejich aktivit z Velké Británie do jiného členského státu EU, aby jim zůstal zachován přístup na vnitřní trh. Toto bude záviset na finální podobě vyjednaných podmínek o novém nastavení vztahů EU-UK. Finanční trh EU jako celku nicméně bude ztrátou Velké Británie patrně oslaben na úkor ostatních světových trhů, zejména USA.

V neposlední řadě mohou negativní ekonomické dopady Brexitu na národní hospodářství Velké Británie, které jsou odhadovány na cca 3 % HDP kumulovaně do roku 2020, zprostředkovaně ovlivnit i ostatní země EU, se kterými má Velká Británie ekonomické vazby. Tento dopad by však byl postupný a z větší míry by nastal až po formálním vystoupení VB z EU, tj. nejdříve za dva roky. V případě, že dojde k rychlé a jasné dohodě o přistoupení VB k EHP by mohl být minimální.


Ekonomické dopady na ČR po vystoupení Velké Británie z EU

To samé platí i pro dopady na Českou republiku. Bezprostřední finanční reakce by se měla časem mírnit a je nepravděpodobné, že by výrazně zasáhla ČR. Pokud se rychle nepodaří vyjednat nepřerušený přístup Velké Británie na vnitřní trh (např. dle modelu EHP), na ČR vystoupení dopadne skrze exportní sektor ČR, který by ztratil ve vztahu k Velké Británii svůj peněžní objem ve výši 6 až 9 %. V přepočtu na HDP by to znamenalo čistý negativní dopad na český export ve výši 0,3 až 0,5 % (maximální hodnota je v případě, že si exporty ČR nenajdou žádná nová odbytiště, což je nepravděpodobné). Rozhodující pro konečné dopady bude doba, po kterou se bude negativní hospodářský šok realizovat, a tedy jaké příležitosti bude mít český exportní sektor, aby alespoň částečně našel nová odbytiště.

Dlouhodobý kumulovaný dopad propadu exportu na HDP ČR je v realistických scénářích maximálně 0,25 %. Na základě tohoto snížení obchodu lze očekávat ztrátu 650 až 1 600 pracovních míst. Mezi nejvíce zasažené sektory by se řadil automobilový průmysl (zhruba 230 až 400 pracovních míst), strojírenství (120 až 360), elektronika (30 až 80) a výroba plastových a pryžových výrobků (30 až 70).

Nad rámec přímých ekonomických dopadů nastane rovněž výpadek v rozpočtu EU zdrojů významného čistého plátce (Velká Británie). V současném nastavení víceletého finančního rámce (na roky 2014 až 2020) by absence Velké Británie v EU znamenala negativní dopad na čistou pozici ČR v hodnotě zhruba 107 mld. Kč. Současná čistá pozice ČR na současné sedmileté období je 696 mld. Kč a nová teoretická čistá pozice ČR by byla bez příspěvků Velké Británie 589 mld. Kč.

Z něj lze odvodit dodatečný kumulovaný negativní dopad na dlouhodobé HDP ČR až v míře 0,28 % během realizovaného víceletého období. Celkové negativní dopady na českou ekonomiku tedy dle realistických scénářů stanovených mezinárodními institucemi by dosáhly zhruba 0,5 % HDP v dlouhodobé perspektivě.

Vztah Velké Británie a České republiky v základních statistikách

Dle posledních statistik (2015) v České republice žije 5 966 Britů, s tím, že počet Britů žijících v České republice se zvyšuje od roku 2010 (od roku 2010 do roku 2015 došlo k nárůstu o 1 610).

Čechů je pak ve Velké Británii dle posledního sčítání (2011) 41 605. Jedná se však o Čechy, kteří jsou přihlášeni k pobytu ve Velké Británii – dle neoficiálních údajů může jít až o 100 000 českých občanů. Většina Čechů žijících ve Velké Británii pracuje v profesích s vyšší mírou kvalifikace, nejsou příjemci tzv. dávek při zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti je v obou zemích v porovnání s průměrem Evropské unie nízká. V případě České republiky se jedná o 4,1 %, v případě Velké Británie pak o 5.0% (jde o čísla z března 2016).

V oblasti obchodu je Velká Británie pro Českou republiku 3. nejefektivnější relací po Německu a Slovensku. Velká Británie pro Českou republiku představuje 3. největší exportní trh a 6. největší importní trh. Bilance vzájemného obchodu skončila v roce 2015 přebytkem pro ČR ve výši 133 mld. Kč (vývoz tvořil 206,6 mld. Kč, dovoz 73,4 mld. Kč, obrat 280 mld. Kč). Do roku 2001 byla obchodní bilance České republiky s Velkou Británii deficitní, od té doby pozitivní saldo setrvale roste. Mezi nejvýznamnější položky českého vývozu patří motorová vozidla a mechanické přístroje a přístroje pro elektronické záznamy a záznamy zvuku.

Pro Velkou Británii byla v roce 2015 Česká republika 21. největším importním trhem (s 1,1 % britského dovozu) a 28. největším exportním trhem (0,6 % britského vývozu).

V oblasti přímých zahraničních investic nejsou české společnosti ve vztahu k Velké Británii příliš aktivní. Obecně mezi hlavní důvody dosud omezených přímých investic českých firem ve Velké Británii patří vysoká finanční náročnost vstupu na britský trh a delší návratnost investic. Současné české investice ve Velké Británii tvoří především výdaje spojené se založením firemní pobočky nebo reprezentační kanceláře (ve Velké Británii působí např. Škoda Auto, Linet, Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, Jablonex Group a PPF).

Velkou přímou investici, která byla veřejně ohlášena počátkem roku 2016, uskutečnil Energetický a průmyslový holding (EPH). Jednalo se o energetickou investici, a to do černouhelné elektrárny Lynemouth. Je to již druhá významná investice EPH. Předchozí se uskutečnila v roce 2014, kdy EPH koupil elektrárnu Eggborough u britského Leedsu. Tato elektrárna o výkonu 2 GW produkuje cca 4 % elektrické energie v UK.

Výše přímých investic britských firem v České republice ke konci roku 2014 činila 72 miliard Kč. Velká Británie tak na žebříčku největších investorů zaujímala 11. místo. V České republice nyní působí zhruba 300 britských firem. Mezi významné patří Vodafone, Tesco, HSBC, Marks & Spencer, Mott MacDonald, AMEC, BAE Systems, Rolls-Royce (engineering), John Crane, Smith Medical, GSK či Ricardo. Britské firmy v České republice zaměstnávají zhruba 65.000 lidí.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie