Poslanci schválili nový občanský zákoník

Nová podoba občanského zákoníku mění zastaralé principy z dob komunismu vytvořené v 60. letech minulého století. Vrací se ke standardům evropské kontinentální právní kultury a tuzemských právních tradic odmítnutých po převratu v roce 1948. Ve svých principech vychází z vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937. Inspirován je ale také civilním právem ve okolních zemích, a to zejména v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii či Nizozemí.

Zákoník klade větší důraz na jednotlivce při utváření vlastního právního postavení a klade více respektuje vůli člověka, jeho lepší ochranu i ochranu majetku. Postihuje také řešení každodenních situací, které v současném právním systému řešeno není.

Nový občanský zákoník upravuje tři základní okruhy, a to rodinu, vlastnictví a smlouvy. Nově obsahuje například komplexní úpravu dědického práva, ruší institut zbavení svéprávnosti, klade větší důraz na zásadu ochrany dobré víry či podrobněji upravuje sousedská práva.

Zákoník začne platit od roku 2014. Rozsáhlý kodex, který schválil kabinet Petra Nečase letos v květnu, je tvořen více než 3 tisíci paragrafy.

Hlavní změny soukromého práva, které přináší návrh občanského zákoníku

• konkrétní vymezení zásad soukromého práva,
• podpora principu autonomie vůle a maximální dispozitivnost právní úpravy,
• komplexnost návrhu (úprava institutů, které jsou dnes v několika právních předpisech, v jednom kodexu),
• odklon od absolutní k převažující relativní neplatnosti právního jednání,
• větší důraz na úpravu osobnostních práv (statusových otázek), která jsou oproti dnešnímu stavu akcentována nad úpravou majetkových vztahů,
• opouští se od úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům,
• nově se namísto pojmu „způsobilosti k právním úkonům“ zavádí tradiční pojem „svéprávnost“,
• větší respekt k přáním osoby omezené ve svéprávnosti (například uzákoněním možnosti nápomoci při rozhodování),
• jednotná úprava závazkového práva v soukromoprávní oblasti (již nebude existovat paralelní úprava závazkových vztahů v obchodním zákoníku; došlo ke sjednocení úpravy jednotlivých smluvních typů do jednoho právního předpisu),
• do občanského zákoníku jsou zařazeny i ty smlouvy, které momentálně stojí mimo občanský i obchodní zákoník (pojistná smlouva),
• nové pojetí věci - široké vymezení věcí včetně moderního pojetí práv jako nehmotných věcí,
• nové pojetí zvířete; nově se konstruuje, že zvíře není věc, byť se na něj ustanovení o věcech, pokud to neodporuje povaze zvířete jako živého tvora, použijí přiměřeně,
• sjednocuje se princip ochrany dobré víry nabyvatele (zákazníka) při nabytí vlastnictví od nevlastníka, který byl dosud platný pouze v obchodním právu, čímž se klade důraz na právní jistotu osob jednajících v dobré víře,
• nově se zavádí princip, že stavba je součástí pozemku, tzn. uplatní se klasická zásada superficies solo cedit,
• úprava dědictví je pojata s důrazem na ochranu vůle zůstavitele; posiluje se jeho vůle při rozhodování o jeho majetku,
• zpřesňují se ustanovení odpovědnosti za škodu, upřednostňuje se náhrada škody uvedením do předešlého stavu oproti náhradě v penězích a posiluje se právní postavení osoby, které byla věc poškozena,
• zjednodušuje se úprava založení spolků.