Aktuálně

5. 11. 2019 13:13

Přátelé koheze: Společná deklarace k víceletému finančnímu rámci 2021–2027

My, zástupci Bulharska, České republiky, Kypru, Chorvatska, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska jsme se sešli v Praze dne 5. listopadu 2019 u příležitosti summitu Přátel koheze, abychom diskutovali o společných názorech týkajících se víceletého finančního rámce 2021–2027. Přivítali jsme přítomnost evropského komisaře pro rozpočet a lidské zdroje G. H. Oettingera a Itálie.

Připomínáme deklaraci ze Sibiu, přijatou dne 9. května 2019, stejně jako novou Strategickou agendu EU, přijatou Evropskou radou dne 20. června 2019, které uznávají potřebu posílit soudržnost v EU, mimo jiné prostřednictvím dosažení vzestupné konvergence našich ekonomik udržitelným a sociálně inkluzivním způsobem;

odkazujeme se na deklaraci bratislavského summitu Přátel koheze ze dne 29. listopadu 2018, v němž jsou nastíněné hlavní zásady budoucího víceletého finančního rámce, na nichž se účastníci shodují a které zůstávají nadále platné;

znovu potvrzujeme, že ​​silná, bezpečná a prosperující Evropa vyžaduje dostatečnou úroveň financování jak nových výzev, tak i stávajících politik vycházejících ze Smluv s jasnou evropskou přidanou hodnotou, konkrétně politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky;

opakujeme, že ​​systém vlastních zdrojů musí být spravedlivý, racionalizovaný, zjednodušený a že odchod Spojeného království nabízí jedinečnou příležitost odstranit veškeré rabaty a korekce od roku 2021;

zdůrazňujeme, že ​​dohody o víceletém finančním rámci by mělo být dosaženo včas, aby byl umožněn hladký přechod na další programové období, přičemž se musí jednat o vyvážený kompromis ve prospěch všech členských států a jejich občanů;

podtrhujeme, že ​​s blížící se závěrečnou fází jednání o víceletém finančním rámci je nezbytné připomenout ústřední úlohu a význam politiky soudržnosti v rámci rozpočtu EU a zdůraznit, že přiměřené implementační podmínky jsou klíčové pro to, aby tato politika zajišťovala požadované přínosy pro regiony a členské státy, stejně jako pro jejich občany, a vytvářela tak přidanou hodnotu pro EU jako celek;

shodujeme se, že:

  1. Politika soudržnosti představuje klíčový investiční nástroj EU, který významně a viditelně přispěl ke skutečné konvergenci regionů a členských států v rámci EU a k fungování vnitřního trhu, a tím napomohl k podpoře růstu, posílení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a také usnadnění přechodu na nízkouhlíkovou EU. Měla by se i nadále soustředit na své cíle založené na Smlouvách, jak je stanoveno v článku 174 SFEU, a významně přispívat ke snižování rozdílů v úrovni rozvoje mezi různými regiony a členskými státy. Zároveň je to také důležitý nástroj k řešení nových výzev, včetně změny klimatu, průmyslového transformace i demografických výzev. Je proto nezbytné zabezpečit financování politiky soudržnosti na úrovni VFR 2014–2020 v reálném vyjádření. Výrazné snížení rozpočtu obsažené v návrhu VFR 2021–2027 může být překážkou pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách.
  2. V této souvislosti je flexibilita ve fázi programování a implementace nezbytným předpokladem pro zajištění plynulého, účinného a efektivního provádění politiky soudržnosti. Implementační pravidla, která hrají důležitou roli v dosahování skutečného dopadu politiky soudržnosti, by měla zajistit jak přátelské prostředí pro příjemce, tak přiměřenou flexibilitu pro regiony a členské státy při řešení jejich priorit a investičních potřeb s ohledem na různé a proměnlivé hospodářské podmínky v každém členském státě a regionu. Tento přístup by se měl rovněž odrazit v provádění cílů evropského semestru v rámci politiky soudržnosti.
  3. Unijní míra spolufinancování v rámci sdíleného řízení by měla být zachována na úrovni současného období 2014–2020 s dostatečně pružnými pravidly, protože přílišná rigidita v této oblasti by měla významný dopad na příjemce a mohla by ohrozit účinnou absorpční kapacitu. V tomto ohledu a s přihlédnutím k výzvám především na začátku implementace je rovněž nutné zachovat dostatečně vysoké předfinancování a stávající pravidlo o zrušení závazku n+3.
  4. Kromě toho je zásadní nalézt rovnováhu mezi společnými cíli EU a možností, aby členské státy přidělovaly prostředky v souladu se svými vnitrostátními a regionálními prioritami, potřebami nebo měnícími se okolnostmi. Flexibilnější pravidla pro tematickou koncentraci na regionální úrovni i na úrovni členských států pro fondy politiky soudržnosti, zejména EFRR, by tuto rovnováhu umožnila.
  5. K zajištění vhodného řešení usnadňujícího intervence na míru regionům a členským státům je navíc nezbytné umožnit členským státům vyšší procento převodu prostředků mezi různými fondy politiky soudržnosti na začátku i v průběhu programového období a upravit alokaci jednotlivých fondů podle jejich investičních potřeb.
  6. Úroveň prostředků a implementační podmínky představují klíčovou prioritu při jednáních o víceletém finančním rámci. Všechny tyto prvky je třeba posuzovat společně a s ohledem na jejich celkový dopad na příjemce a na vnitrostátní rozpočty členských států. Jakýkoli přepočet národních obálek by měl zajistit, aby investiční síla dotčených členských států byla zachována na odpovídající úrovni.
  7. S ohledem na všechny tyto skutečnosti jsme připraveni – a vyzýváme k tomu všechny vedoucí představitele a orgány EU – usilovat o dokončení vyjednávání a nalezení spravedlivého a vyváženého kompromisu o víceletém finančním rámci.

V Praze, 5. listopadu 2019

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter