Aktuálně

29. 6. 2009 10:16

Před dvaceti lety byl zveřejněn manifest Několik vět

Manifest byl 22. června 1989 publikován v Lidových novinách a 29. června byl text zveřejněn ve vysílání rádia Svobodná Evropa.

Několik vět obsahovalo sedm doporučení. Nebyly to kategoricky formulované požadavky: propuštění politických vězňů, svobodu shromažďování, legalizaci nezávislých iniciativ, svobodu tisku a veřejného projevu, uznání práv věřících občanů, neodkladné řešení katastrofální ekologické situace a svobodnou diskusi o dějinách Československa po roce 1948. Autoři záměrně volili uvážlivý, nekonfrontační tón, jenž měl podtrhnout jejich velkorysost a vstřícnost a zajistit petici co nejvíce signatářů. Ve zprávách policejních slídilů stálo, že počítají až s jedním milionem podpisů.

Od poloviny převratného roku 1989 působilo Několik vět jako základna pro utváření opozičního vědomí. Rádio Svobodná Evropa pravidelně zveřejňovalo seznamy přibývajících signatářů. Jména symbolizovala především sbližování dlouho izolovaného disentu s dosud konformní inteligencí, petici podepisovali však i zcela neznámí lidé.

Několik vět bylo projevem „opozice mírného pokroku v mezích zákona“, jak je na přelomu léta a podzimu 1989 charakterizoval přední komentátor Svobodné Evropy. Jejich cílem bylo získat velký počet příznivců a přimět režim k dialogu o liberalizaci a demokratizaci rigidního systému. Nejznámější disidenti se opakovaně vyjadřovali, že jsou možná poslední opoziční generací ochotnou zasednout se zdiskreditovanými komunistickými politiky ke „kulatému stolu“.

Čím tedy byla petice Několik vět, kterou do 17. listopadu 1989 podepsalo na čtyřicet tisíc občanů? Formovala opoziční vědomí nezanedbatelné části české společnosti a významně narušila bariéru strachu z policejního státu. A čím nebyla? Nestala se rozhodujícím faktorem zahájení systémových změn a nevytvořila politickou základnou pro převzetí moci.

Na opakované výzvy vůdčích představitelů petičního hnutí k zahájení dialogu státní moc nereagovala. Obě strany se ocitly v jistém ustrnutí, celospolečenská krize se prohlubovala a rozhodující impulsy k politickým změnám přišly odjinud.

Text je zkrácenou verzí: Několik vět, o petici z roku 1989

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Připojené dokumenty

Fotogalerie [F] fotogalerie