Premiér Babiš slavnostně zahájil obnovu části hradu Karlštejn

Obnovu vybraných částí hradu Karlštejn dnes slavnostně zahájili předseda vlády Andrej Babiš, ministr kultury Lubomír Zaorálek a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Projekt si vyžádá přes 150 milionů korun, z toho téměř 80 miliónů korun bude hrazeno z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.

Předmětem projektu „Hrad Karlštejn – klenot české země“ je východní část Purkrabství, kde vznikne moderní návštěvnické centrum, v suterénu bude vybudována nová expozice věnovaná vzniku a minulým obnovám hradu a rovněž expozice o historii vinařství na Karlštejně. Pod nádvořím v nově objevených prostorách bude umístěna další expozice, věnovaná kamenickým prvkům. Na parkánu budou obnoveny užitkové zahrady a bude zde vybudováno nové sociální zařízení. Obnoven bude i suterén Císařského paláce, kde vznikne multifunkční sál se zázemím. V něm bude instalována stálá expozice tesařských prvků. Obnovovat se bude technické zázemí a také část inženýrských sítí hradu.

„Je naší povinností udržovat to co panovníci, jako byl Karel IV., vybudovali. Karlštejn je ikonická památka, je symbolem jedné z nejúspěšnějších epoch naší historie. Jsem rád, že se podařilo projekt obnovy začít. Má to moji velkou podporu a těším se, až bude vše hotovo,“ uvedl při slavnostním zahájení projektu premiér Andrej Babiš.

„Národní památkový ústav je dlouhodobě úspěšný v čerpání evropských prostředků, s jejichž pomocí může realizovat i takto náročné projekty obnovy. Dobře víme, že památky, a zejména jejich zázemí pro návštěvníky, musí odpovídat současným požadavkům a poskytovat patřičný komfort - hradu Karlštejn v tomto směru mnoho dlužíme. Věřím, že díky tomuto projektu očekávání veřejnosti naplníme,“ dodala generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými památkami zcela výjimečné postavení. Hrad Karlštejn byl budován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských i českých korunovačních klenotů. Stavba byla dokončena v roce 1365, kdy došlo k vysvěcení kaple sv. Kříže ve Velké věži.

Objekt prošel po roce 1480 stavebními úpravami v pozdně gotickém slohu a následně v poslední čtvrtině 16. století renesanční přestavbou. Dnešní vzhled hrad získal při poslední významné přestavbě z konce 19. století, vedené architektem Josefem Mockerem. V polovině 80. let 20. století byla opravou střešní krytiny a fasád Velké věže zahájena generální obnova hradu. Práce pokračovaly do počátku 90. let obnovou krytiny dalších střech. V letech 1997 až 2001 pak byla provedena sanace dřevěných stropních konstrukcí paláce a obou věží.