Aktuálně

20. 3. 2015 15:23

Premiér Bohuslav Sobotka jednal na zasedání Evropské rady o podobě energetické unie

Společné foto lídrů osmadvacítky, 20. března 2015. Zdroj: Evropská rada.
Společné foto lídrů osmadvacítky, 20. března 2015. Zdroj: Evropská rada.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se ve čtvrtek 19. března a v pátek 20. března zúčastnil jednání Evropské rady v Bruselu. Zasedání hlav států a předsedů vlád členských zemí se věnovalo především přelomovému projektu energetické unie. Lídři EU zároveň diskutovali také o rusko-ukrajinském konfliktu a podpoře ekonomiky.

Hlavním bodem jednání čtvrtečního setkání lídrů EU byla energetická unie, jejíž návrh Evropská komise představila na konci února. Z pohledu České republiky přinese energetická unie především větší bezpečnost a spolehlivost dodávek, větší propojení a kapacitu energetických sítí. Důraz bude kladen na důsledné dodržování existujících pravidel a větší zodpovědnost za rozhodnutí v oblasti energetiky na národní i přeshraniční úrovni.

„Projekt energetické unie pokládám za důležitý krok směr k moderní, konkurenceschopné a diverzifikované energetice. Zároveň vítám, že dnes schválené závěry povedou k zajištění energetické bezpečnosti a nezapomínají ani na ochranu spotřebitele,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka, který na jednání Evropské rady podpořil také návrh na transparentnost kontraktů dodávek plynu.

České republice se zároveň podařilo ve spolupráci s partnery z Visegrádské skupiny prosadit do stávajícího návrhu energetické unie významné úpravy. Ty počítají s posílením energetické infrastruktury s důrazem na dostupnost cen energií pro domácnosti a průmysl s cílem zabránit energetické chudobě a podpořit konkurenceschopnost evropských firem.

Česká vláda výslednou dohodu Evropské rady vítá a věří, že přispěje k bezpečnosti dodávek energií a ochraně domácí energetické soustavy. Česká republika však bude i nadále trvat na vlastní tvorbě energetického mixu včetně jádra.  

Závěry Evropské rady k projektu energetické unie budou v následujících měsících rozpracovány do konkrétních legislativních návrhů. Jak zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka, energetika bude zároveň jednou z klíčových priorit nadcházejícího českého předsednictví Visegrádské skupiny od července letošního roku.

Předseda vlády dále jednal s evropskými partnery o rusko-ukrajinském konfliktu a budoucnosti sankčních opatření EU vůči Rusku. Lídři EU se shodli na návrhu, který plně prosazovala i česká vláda. Ten znamená, že sankční režim EU vůči Rusku bude plně provázán s naplňováním minských dohod, které mají být realizovány do konce letošního roku. O případném prodloužení sektorových sankcí, které mají vypršet na konci července, bude Evropská rada rozhodovat na svém zasedání v červnu.

Dalším bodem jednání Evropské rady byla diskuse k tzv. Evropskému semestru a aktuální hospodářské situaci EU. Pozitivní zprávou je, že dochází k postupnému oživení ekonomiky ve všech členských zemích včetně ČR.

Pokud jde o Evropský semestr, důležité je, aby květnová doporučení pro jednotlivé země řádně zohlednila politickou a ekonomickou realitu v ČR, a pomohla tak posunout reformní snahy vlády kupředu. Z pohledu ČR jsou pro dialog s Komisí nejzajímavějšími tématy makroekonomická stabilita, zlepšení výběru daní či energetická účinnost. Česká republika je rovněž přesvědčena o nutnosti provádění strukturálních reforem, které jsou klíčem k ekonomickému růstu.

Česká republika na jednání v Bruselu podpořila rychlé dokončení ambiciózní Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Je rovněž důležité vést o obsahu této klíčové dohody otevřenou diskusi, včetně aspektu ochrany spotřebitele a sociálních standardů.

Na okraj summitu se uskutečnila schůzka věnovaná aktuální situaci Řecka. Důležitým závěrem je potvrzení řeckého závazku v pokračování reforem a spolupráce s partnery.

 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie