Projevy a komentáře

9. 6. 2017 9:59

Premiér: Musíme zvýšit odolnost států EU vůči tradičním i novým hrozbám

Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem na Pražské konferenci k obraně a bezpečnosti (DESCOP), 9. června 2017.
Premiér Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem na Pražské konferenci k obraně a bezpečnosti (DESCOP), 9. června 2017.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka vystoupil v pátek 9. června 2017 s úvodním projevem na Pražské konferenci o obraně a bezpečnosti (DESCOP). Konference, která je zaměřena na otázky posílení evropské obranné spolupráce, se koná pod jeho záštitou a ve spolupráci s předsedou Evropské komise Jean-Claude Junckerem. Dále se jí účastní zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. Mezi řečníky vystoupí také ministři zahraničí a obrany členských států EU a zástupci zbrojního průmyslu.

Úvodní projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na konferenci DESCOP

Pane předsedo, paní vysoká představitelko, paní zástupkyně generálního tajemníka, excelence, vážené dámy, vážení pánové, je mi velkou ctí, že vás mohu přivítat na konferenci o bezpečnosti a obraně v Praze.

Jsem velmi rád, že se můžeme setkat právě na tomto místě. V Česku si budeme příští rok připomínat sto let naší samostatnosti. Během uplynulého století dějiny několikrát prošly Prahou a ukázaly nám, že starost o vlastní obranu a bezpečnost je vždy aktuální.

Především díky našemu členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci si dnes užíváme stabilitu a bezpečnosti v míře, o níž naši předkové mohli skutečně jen snít. Cením si proto toho, že právě v Praze dnes budeme diskutovat o budoucnosti společné evropské bezpečnostní a obranné politiky.

V posledních letech Evropská unie čelila a čelí řadě krizových situací. Zhoršilo se bezpečnostní prostředí v okolí Evropské unie. Je válka v Sýrii, rozpadla se Libye. Máme tady Islámský stát. Rusko obsadilo část území Ukrajiny. Množí se kybernetické útoky a v posledku přibývá teroristických útoků přímo na území Evropské unie. Jsem velice rád, že jsme v rámci Evropské unie zahájili silnou reflexi našeho dalšího budoucího směřování. Jejím cílem je přetavit zkušenosti z krizí, které jsme překonali, v silnější a také akceschopnější Unii. Je to příležitost, kterou si nesmíme nechat uniknout.

Vážené dámy, vážení pánové,

základem evropského projektu je důvěra. Důvěra občanů je v demokracii základní a nenahraditelnou hodnotou. Plně to platí i pro budování sjednocené Evropy, jehož postup je na této důvěře jednoznačně závislý.

Aby mohla EU uspět, je nutné posílit důvěru občanů v evropskou integraci. Unie proto musí konat přesně tam, kde to od ní občané očekávají.

V drtivé většině členských zemí EU patří bezpečnost mezi otázky, které občanům nejvíce leží na srdci. Lidé si přitom velmi dobře uvědomují, že hrozby, kterým čelíme, vyžadují koordinovanou odpověď, vyžadují společnou odpověď. Důkazem toho je, že tři čtvrtiny Evropanů podporují hlubší spolupráci členských států v oblasti obrany a bezpečnosti.

Činnost na národní úrovni

Dámy a pánové,

základem úspěšné evropské bezpečnostní politiky musí být posilování schopností jednotlivých členských zemí.

Nemluvím zde jen o fungování jednotlivých armád, ale o komplexu různorodých schopností, který zvýší odolnost členských států vůči různým tradičním, ale i novým hrozbám a posílí jejich schopnost jim úspěšně čelit.

Naše země se proto zodpovědně věnuje modernizaci své armády. Postupně navyšujeme obranné výdaje v souladu s našimi závazky. Zároveň se snažíme tyto peníze investovat rozumně a efektivně, proto jsme také loni přijali novou strategii pro vyzbrojování.

Česká republika se aktivně podílí na společných misích EU i NATO. Naši vojáci dnes působí na Balkáně, v Afghánistánu, v Iráku a dalších zemích Blízkého východu, ale také v Mali a na velitelství unijních námořních misí. Naše země se aktivně podílí na boji proti Islámskému státu.

Současně se však také snažíme věnovat novým výzvám. Zřídili jsme Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Podporujeme činnost StratCom East týmu v rámci ESVA. V těchto aktivitách chceme i nadále pokračovat.

Současná situace – nedostatky

Dámy a pánové,

čelíme však společným hrozbám, kterým se jednotlivé členské země nemohou úspěšně postavit pouze samostatně. Proto potřebujeme efektivní evropskou společnou obrannou a bezpečnostní politiku.

Idea úzké spolupráce v obranné politice koneckonců provázela evropský integrační proces od samého počátku. Z různých důvodů se však tuto myšlenku nikdy nepodařilo zcela realizovat. Zatímco se Unie stala ekonomickou a obchodní velmocí, naše společné schopnosti v oblasti obrany zůstaly velmi omezené.

Zvykli jsme si zejména v letech relativního klidu nevnímat bezpečnostní rizika jako zásadní problém, jako prioritu číslo jedna. Proto jako Evropa v mnohém zaostáváme za našimi partnery i vyzývateli.

V poměru k HDP investujeme do obrany jen polovinu toho, co investují Spojené státy, a méně než třetinu toho, co investuje Rusko.

V součtu jsou navíc tyto výdaje z  části neefektivní, protože např. aktuálně máme v Evropě 178 odlišných typů zbraňových systémů. Ve výsledku jsou naše jednotky do značné míry nekompatibilní.

Ačkoliv dohromady bychom početně a kapacitně vytvořili druhou nejsilnější armádu na světě, vinou roztříštěnosti našich schopností nevypovídá prostý součet našich jednotek o naší skutečné síle.

Zároveň aktuálně pouze 3 % evropských vojenských sil jsou schopny nasazení v zahraničí. Přitom právě tam je třeba řešit hrozby – předtím, než následky zahraničních konfliktů dorazí na náš práh.

Jako Unie jsme sice schopni vyslat civilní i vojenské mise do vzdálených zemí, avšak naše rozhodovací procesy jsou příliš pomalé.

Navíc jsme zatím dostatečně nedokázali reagovat ani na rizika vyplývající z hybridního ohrožení či z ohnisek neklidu v našem sousedství. V některých případech jsme se nechali zaskočit. Mnoho z dnešních hrozeb není ryze vojenské povahy a zasahuje do oblastí, které přímo vybízejí k mnohem intenzivnější spolupráci na evropské úrovni. 

Cíle a nástroje

Dámy a pánové,

před dvěma měsíci v Římě všech 27 členských států společně deklarovalo odhodlání posílit naši společnou bezpečnost a obranu. Unie by podle Římské deklarace měla „ve svém bezprostředním sousedství na východ i na jih, ale také na Blízkém východě a napříč Afrikou i celým světem prosazovat stabilitu a prosperitu“. Je načase, abychom představili konkrétní kroky k naplnění tohoto cíle.

Jak se v posledních měsících opakovaně shodla Evropská rada, musíme do naší obranné a bezpečnostní politiky více investovat, a to jak na národní, tak na evropské úrovni. Jak pokud jde o schopnosti, výzbroj, technologie, obranný průmysl, tak pokud jde o měkčí nástroje, jako jsou spolupráce se třetími státy a mezinárodními organizacemi či otázka strategické komunikace a hybridních hrozeb.

Současně musíme být schopni rychle vysílat a efektivně řídit vojenské a civilní mise v zahraničí.

Je nutné plně využít koncept bojových uskupení EU, aby byla posílena naše schopnost rychlé reakce.

Musíme koordinovaně rozvíjet schopnosti evropských armád a spolupracovat při jejich vyzbrojování.

Musíme rovněž podporovat evropský obranný průmysl včetně malých a středních podniků a společně rozvíjet evropský obranný výzkum. Zároveň bychom měli spojit své síly u technologicky náročných projektů.

Spolupráce s NATO

Dámy a pánové,

naší výhodou je, že se v mnoha ohledech můžeme opřít o Severoatlantickou alianci.

Myslím, že je třeba říci naprosto jasně, že prohlubování unijní spolupráce v obranné politice není v rozporu s činností NATO, ale naopak. Aliance bude i do budoucna hrát roli garanta současného uspořádání na evropském kontinentu. Jde však o to, aby v  rámci Aliance hrála Evropa významnější a v případě potřeby i samostatnější roli.

Zvyšování schopností evropských armád a vybudování evropského pilíře NATO naopak Severoatlantickou alianci posílí.

Spolupráce mezi NATO a EU je výhodná pro obě strany. V souladu s deklarací z Varšavy ji musíme v mnoha oblastech dále prohloubit – především v boji proti hybridním hrozbám, v oblastech kybernetické bezpečnosti, výzkumu či budování našich kapacit.

Vážené dámy, vážení pánové,

před necelým rokem jsem začal veřejně hovořit o potřebě zřízení „evropské armády“. Neměl jsem přitom na mysli federální ozbrojený sbor, který by nahradil armády jednotlivých členských států. Domnívám se, že v otázkách obrany mají a v blízké budoucnosti budou mít i nadále rozhodující slovo jednotlivé země.

Chtěl jsem však upozornit na to, že EU musí být v oblasti bezpečnosti a obrany mnohem aktivnější a plně využívat potenciál, který nám nabízejí současné evropské smlouvy. To je první krok, který musíme učinit.

EU musí být schopna zajišťovat bezpečnost na našem kontinentu a předcházet hrozbám ve svém sousedství. Jsem přesvědčen, že členské státy musí úzce spolupracovat a najít efektivní způsoby rozhodování na evropské úrovni, tak abychom mohli účinně bránit naše společné zájmy.

Po šedesát let své existence je EU klíčovým nástrojem pro zajištění míru v Evropě, míru a dohody mezi jednotlivými evropskými národy. Ale náš svět se bohužel proměnil. Dnes je třeba, aby EU byla rovněž společnou odpovědí Evropanů na hrozby, které přicházejí zvenčí.

V Římské deklaraci z března tohoto roku členské státy jasně uvedly, že si přejí prohloubit svou spolupráci v obraně a bezpečnosti. Ve středu tento týden do diskuse přispěla také Evropská komise svým materiálem o budoucnosti evropské obranné politiky. Tím významným způsobem nasměrovala i naši dnešní diskusi.

Zřízením Evropského obranného fondu dala Komise na stůl také konkrétní a praktický nástroj, jímž můžeme doplňovat investice členských států a omezit duplikace výdajů na obranu.

Pokud chce EU potvrdit svou roli významného globálního hráče, musí být schopna rychle a účinně napomáhat řešení konfliktů, posilovat stabilitu, předcházet hrozbám zejména ve svém sousedství a zodpovědně přispívat k mezinárodní bezpečnosti.

Jedině tímto způsobem bude moci Evropská unie v očích občanů představovat skutečnou záruku bezpečnosti.

Česká republika i já osobně považujeme bezpečnost a obranu za klíčovou společnou evropskou prioritu a hlásíme se k jejímu naplňování.

Vážené dámy, vážení pánové,

pevně doufám, že dnešní konference nás ke společnému cíli bezpečné Evropy ve stabilním světě přiblíží.

Děkuji vám za pozornost a těším se na dnešní debatu.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Připojené dokumenty

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie