Aktuálně

25. 8. 2010 13:34

Premiér pro rakouský Kurier: K pomoci Řecku se nepřipojíme

Předseda vlády Petr Nečas v rozhovoru pro rakousky deník Kurier mluví o úsporných opatřeních, vstupu do eurozóny, o Benešových dekretech a Temelínu.

Vaše vláda plánuje drastická úsporná opatření. Ve kterých veřejných oblastech chcete šetřit především a kde chcete od snížení rozpočtů upustit?

Neřekl bych tak silné slovo jako „drastická“, ale spíš pro stát a jeho občany „nevyhnutelná“. S nadsázkou bych odpověděl, že šetřit se bude od A do Z, tedy kde je reálná šance na úspory, tam je musíme udělat. Koncem července jsme již schválili na zasedání vlády zmrazení výdajů jednotlivých kapitol státního rozpočtu v celkové výši 10,2 miliardy korun. Na další rok předložíme opět zredukovaný státní rozpočet, kde plánujeme ušetřit další desítky miliard.


Úspory zasáhnou celou státní správu a je také na jednotlivých ministrech, aby tuto svou první zatěžkávací zkoušku zvládli. Češi řekli ve volbách jasné ano vládě rozpočtové odpovědnosti. Pokud do dvou let promarníme příležitost a odhodlání lidí k uskutečnění zásadních úsporných opatření, pak se stěží dokážeme vymanit ze zadlužení a dvousetmiliardového státního deficitu.

Jaké jsou nejdůležitější opatření Vaší vlády, která by měla Česko vyvést z krize?

Především Českou republiku zasáhla krize až v druhé vlně. Jsme silně proexportně orientovaná ekonomika, takže u nás pociťujeme následek problémů v ostatních státech.

Začneme především reformami veřejných financí, které spočívají v hlubokých strukturálních reformách na výdajové straně státního rozpočtu. V roce 2016 chceme vytvářet již vyrovnané rozpočty. Dále nás čeká reforma důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a schopen reagovat na měnící se demografickou strukturu české společnosti.

Stejně tak plánujeme změnit zdravotnický systém směrem k vyšší efektivnosti. V neposlední řadě pak chystáme přijmout opatření, která povedou k vyšší průhlednosti v oblasti veřejných zakázek. Plánujeme snížit prostor pro korupci ve veřejném sektoru, což může být jeden z klíčových nástrojů k úsporám.

Co se ovšem týká zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst, pak jsme se v programovém prohlášení zavázali, že navrhneme v součinnosti se sociálními partnery změny zákoníku práce, které povedou mimo jiné k větší motivaci zaměstnavatelů při vytváření pracovních míst.


Spoléháme také na poctivé lidi, kteří se ocitli v sociální síti kvůli tomu, že přišli o práci, pracovat opravdu chtějí, práci aktivně hledají a nespoléhají se na sociální dávky. Chtějí práci, ne sociální dávky a tyto lidi jsme schopni přesvědčit, že zamezíme zneužívání dávek, prosadíme adresnější rozdělování podpory a vytvoříme podmínky pro vznik pracovních míst, a to tím, že nebudeme dusit podnikatele vysokými odvody.

Jaká je pozice Česka k záchrannému plánu pro Řecko a jaká vidíte možná opatření pro další státy EU jako Portugalsko nebo Maďarsko?

My bereme záchranný plán na vědomí, ale nehodláme se připojovat k pomoci Řecku. Česká republika obecně podporuje zpřísnění a posílení Paktu stability a růstu, tedy základního rámce fungování koordinace hospodářských politiky, zejména jeho preventivní složky.

Pro ČR nepřekročitelnou mez představuje současný stav delegace fiskálních pravomocí z národní úrovně na EU dané Maastrichtskou smlouvou a potvrzené i Lisabonskou smlouvou.

Spekulace o potřebě záchranného plánu pro další země nejsou na místě, protože jsou to právě spekulace, které otřásají důvěrou na finančních trzích, což pak způsobuje spirálu propadu.

Český model rovné daně byl v Evropě chválen i kritizován. Jak vidíte Vy úspěch tohoto modelu a chcete ho, podobně jako na Slovensku, dále budovat?

Rovná daň je samozřejmě zkratka. Jde nám především o co nejjednodušší daňovou soustavu. Chceme dále omezovat počet výjimek a přijdeme i s návrhem, jak pro fyzické i právnické osoby daně ještě zjednodušit.

Kde vidíte silné stránky české ekonomiky, hlavně v porovnání se sousedními zeměmi jako Polsko nebo Rakousko?

Především každá z těchto ekonomik je jiná. Polská republika s cca 38 mil. obyvateli patří k největším trhům v regionu. Vzhledem k mnoha různorodým faktorům (geografická blízkost, znalost trhu a prostředí, rozvinuté distribuční kanály atp.) by postavení Polska jako jednoho z klíčových obchodních partnerů mělo nadále posilovat.


Rakousko pak patří dlouhodobě mezi důležité obchodní partnery ČR. Co do dosaženého obchodního obratu za rok 2009 figuruje na pomyslné sedmé příčce. Přitom je naším šestým nejdůležitějším exportním trhem a osmým největším exportérem do ČR.


Podle rakouské statistiky byla Česká republika v r. 2009 šestým nejvýznamnějším exportérem do Rakouska s podílem 3,8 % na celkovém rakouském dovozu a pátým největším odbytištěm rakouského zboží s podílem rovněž 3,7% na celkovém rakouském vývozu (po SRN, Itálii, USA, Švýcarsku a Francii).


Kde vidíte pozici ČR v rámci EU a jak se stavíte k plánovanému rozšíření, třeba o Chorvatsko?

Česká republika je odpovědný člen Evropské unie. V ekonomické správě jsme zastánci fiskální a rozpočtové disciplíny a důsledného vymáhání dodržování Paktu stability a růstu.

Jsme jednoznačně zastánci dalšího rozšiřování, samozřejmě za splnění všech stanovených podmínek a kritérií. Chorvatsko i další země regionu a také Turecko nebo Island – každá země, která má zájem o vstup do EU a splní podmínky, by měla mít možnost sdílet výhody jednotného trhu, který považuji za ten hlavní přínos EU.

Je vstup Česka do eurozóny již v dohlednu, a kdy?

To je těžká otázka a hodně záleží na vývoji samotné eurozóny. Případná nestabilita eurozóny by měla dopady i na naši ekonomiku mimo jiné i tím, že by negativně zasahovala klíčová exportní teritoria naší země. Na druhé straně platí také to, že mi chceme stabilizovat veřejné finance a zastavit zadlužování především sami kvůli sobě, ne kvůli přijetí eura, protože to je krok nutný pro naši zemi. To že jako sekundární efekt obdržíme možnost přistoupit k eurozóně je skutečně až druhotné. Bude také otázkou, zda eurozóna po problémech, které teď zažívá, bude vůbec schopna přijmout nové členy, byť budou splňovat maastrichstská kritéria. Termín říkat tedy nebudu.

Prezident Klaus se prezentuje jako euroskeptik. Budete Vy následovat tuto linii?

Já bych spíše mluvil o „eurorealismu“. Česká republika utrpěla obrovskou ztrátu prestiže pádem vlády uprostřed předsednictví. Máme-li obnovit svou autoritu, tak především tím, že se staneme z rozpočtového, finančního hlediska stabilní zemí, která bez vnějšího tlaku dokáže stabilizovat své finance, zastavit zadlužování a dosáhne vyrovnaných státních rozpočtů. To bude naše cesta zpět k pozitivnějšímu postavení v rámci EU.

V minulosti byly vždy zdůrazňovány zvláštní vztahy mezi zeměmi střední Evropy, tedy státy jako Polsko, Rakousko nebo Česko. Mají tyto vztahy pro Vás nějaký zvláštní význam?

Vztahy se zeměmi regionu střední Evropy jsou samozřejmě pro nás velmi důležité. Není náhodou, že moje první cesta vedla na Slovensko a hned vzápětí na setkání předsedů vlád zemí V4 do Budapešti.


Sdílíme stejný prostor, a proto sdílíme i stejné problémy – a to například problémy energetické bezpečnosti, konkrétně bezpečnosti dodávek ropy a plynu.

V posledních letech byly vztahy s Rakouskem dobré, ale ne bez problémů. Myslíte si, že by měly být otevřeny nové diskuze o tématech, jako jsou Temelín či Benešovy dekrety?

Diskuse o mnoha věcech je prospěšná, ale v některých případech již není co říct nového. Benešovy dekrety považuji za neměnnou věc a otázka Temelína a spolupráce v této otázce je již upravena Dohodu z Melku. Pojďme se však především věnovat novým možnostem spolupráce.

Jaké očekáváte konkrétní kroky Rakouska, které by vedly k dalšímu zlepšení vzájemných vztahů?

Domnívám se, že vztahy mezi námi jsou v pořádku. Nicméně, rád se sejdu s kancléřem Faymannem, abychom se seznámili a případně promluvili, jestli nejsou nějaká sporná témata, která by nás rozdělovala a především oblasti, kde bychom mohli spojit síly a být si navzájem užiteční.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie