Aktuálně

8. 6. 2016 17:02

Premiér Sobotka na Prague European Summit: V4 je v Evropě silným a respektovaným hráčem

Předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny vystoupili 8. června 2016 na závěrečné diskuzi třídenního Prague European Summitu.
Předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny vystoupili 8. června 2016 na závěrečné diskuzi třídenního Prague European Summitu.
Předsedové vlád zemí Visegrádské skupiny vystoupili ve středu 8. června 2016 na závěrečné diskuzi třídenního Prague European Summitu, který má podtitul EU in a Time od Crisis: Better Together?

Předsedkyně polské vlády Beata Szydlová, předseda maďarské vlády Viktor Orbán a předseda slovenské vlády Robert Fico přijeli do České republiky na pozvání českého premiéra Bohuslava Sobotky na závěrečný summit V4 pod vedením českého předsednictví. Ještě před jeho začátkem vystoupili premiéři V4 na konferenci Prague European Summit.

Cílem této platformy je vytvořit prostor pro diskuzi o budoucnosti Evropské unie a hledat odpovědi na aktuální evropská témata. Mimo to pomáhá také zvyšovat povědomí o fungování Evropské unie. Více naleznete na: www.praguesummit.eu.

Projev předsedy vlády České republiky na Prague European Summitu:

Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní premiérko, vážení páni premiéři,

v Evropě je dnes slovo krize skloňováno velice často. Není pochyb, že sjednocená Evropa prochází velice obtížným obdobím, neboť čelí zásadním výzvám na mnoha frontách, ať už je to občanská válka v Sýrii, terorismus, migrační krize a aktuálně také hrozba odchodu Spojeného království z Evropské unie. To jsou nelehké výzvy, kterým čelíme.

Zejména téma migrace rezonuje v evropské společnosti i médiích velice silně. Dalo by se říci, že veřejný prostor je informacemi o migračních otázkách přímo zahlcen. I když migrační krize představuje vážnou situaci, na kterou je potřeba reagovat a okamžitě ji řešit, nemyslím si, že evropský projekt na ní může ztroskotat, pokud si my sami budeme jisti svou věcí. Daleko víc nás proto ohrožují dvě věci – populismus ve službách nacionalismu a z něj pramenící nedůvěra Evropanů v Evropskou unii.

Prvním předpokladem pro to, abychom tomuto nebezpečí dokázali úspěšně čelit, musí být skutečné a zřetelné naplňování základního smyslu evropské spolupráce. Tím je budování mírového společenství států, které je základem evropské stability coby základu pro růst a společenský rozvoj. Evropa jako politický projekt musí svým občanům umožňovat dosahovat vysokého standardu života ve všech oblastech. Prostředky k naplnění tohoto cíle už máme k dispozici – vnitřní trh, schengenskou spolupráci, vysoké ekologické standardy a mnohé další. Naším úkolem je dále je rozvíjet.

Druhou důležitou oblastí, která musí věcnou rovinu následovat, je komunikace. Stejně jako již několikrát v historii, kdy Evropa čelila těžkým časům a nelehkým výzvám, rostou nacionalistické tendence a objevují se radikálové, kteří nabízejí snadná řešení. Jsou to právě tyto tendence, které Evropskou unii v současnosti nejvíce ohrožují. Přispívají také k tomu, co je pro každou demokratickou zemi fatální – tedy ke ztrátě důvěry ze strany veřejnosti. Pokud bude tento trend pokračovat a my nebudeme schopni na něj reagovat, budeme brzy čelit velmi nebezpečným politickým a společenským procesům.

Řada extrémních proudů a hnutí v Evropě již dnes zpochybňuje své národní volené reprezentace a zneužívá celounijní témata k rozkladu základů vlastního politického systému a odklonu od Evropské unie. Nabídka snadných a rychlých řešení spolu se zjednodušeným, mnohdy zcela zkresleným popisem reality zvyšuje napětí ve společnosti a napomáhá šířit obavy. Je nezbytné být na pozoru a nepodléhat jednoduchým populistickým řešením. Mnoho Evropanů je současnou situací frustrováno. Jsem přesvědčen, že v tuto chvíli je důležité umět dokázat vyvážit veřejnou debatu, aby obsahovala také pozitivní část příběhu, protože i ten je jeho nedílnou součástí.

V loňském roce jsme čelili bezprecedentnímu nárůstu počtu běženců, kteří vstupovali do Evropské unie zejména přes Řecko a západní Balkán. Jednalo se o tisícovky lidí denně. Sérií opatření – dohodou s Tureckem, uzavřením balkánské migrační trasy pro nelegální migraci či zřizováním přijímacích center na řeckých ostrovech – se podařilo tuto situaci do značné míry zvládnout. Dnes touto cestou přichází do Evropy pouze minimální množství lidí. Je to úspěch, který nespadl z nebe, ale je výsledkem našich jednání na evropské a mezinárodní úrovni.

Musíme mluvit nejenom o výzvách, kterým čelíme, ale i o tom, že se nám je daří zvládat, byť při tom možná někdy klopýtáme, ale takový je reálný život. Schopnost pojmenovat problém, hledat a najít jeho řešení a také schopnost vést o tomto řešení dialog jak s partnery u jednacího stolu, tak také s veřejností je klíčovým úkolem dnešní politiky. Tento úkol je o to důležitější, protože v dnešní době čelíme sílícímu tlaku různých dezinformací a propagandy, které často zneužívají současných problémů k tomu, aby vytvářely nové a umělé dělicí čáry mezi členskými státy, ale také v rámci jednotlivých společností. I proto jsou události, jako je Pražský evropský summit, tak důležité. Vytvářejí otevřenou platformu pro debatu o budoucnosti Evropské unie, pomáhají hledat odpovědi na aktuální otázky a v neposlední řadě pomáhají také zvyšovat informovanost a všeobecné povědomí o tom, jak vlastně Evropská unie a evropská integrace fungují.

Dnešní panel vnímám jako příspěvek k zahájení vrcholného cyklu konferencí s názvem „Budoucnost Evropy perspektivou Visegrádu“, které by měly představovat otevřenou platformu, která poskytuje široký prostor pro debatu. Domnívám se, že uspořádání těchto diskuzí jasně odráží jednak společný závazek zemí Visegrádské skupiny aktivně se podílet na vytváření evropských politik a jednak také zájem na pokračování evropské spolupráce.

Zásadním momentem pro evropský projekt nyní jistě bude blížící se referendum, ve kterém se britští občané rozhodnou, jestli jejich budoucnost bude i nadále spojena s budoucností Evropské unie nebo ne. V předvečer tohoto velkého rozhodnutí jsem přesvědčen, že by bylo velkou ztrátou pro Unii a Velkou Británii, kdyby se Britové vydali samostatnou cestou a Unii opustili. Velká Británie je silnou zemí a její odchod by unijní projekt nepochybně oslabil. Výsledek britského referenda bude mít pro Evropskou unii v každém případě zásadní dopady. Jediné, co je však v tuto chvíli jisté, je výrazná nejistota spojená s případným britským odchodem.

Pokud hovoříme o integračním procesu, všiml jsem si, že v poslední době se také u některých zakládajících členských států vynořují určité nostalgické vzpomínky, které odkazují na dynamiku evropského projektu, který byl vytvářen pouze v šesti zemích. Musíme se proto v současné neklidné době soustředit na to, co nás v Evropě spojuje, a zabránit vytváření hlubších propastí mezi starými a novými členskými státy.

Těžké momenty v evropské historii dokázaly, že jen velice těžko mohou státy čelit vážným problémům samostatně. To dnes platí dvojnásobně, protože povaha řady současných krizí je ve skutečnosti globální. Navzdory veškerému pesimismu a skepticismu, který dnes Evropu tak často provází, jsem přesvědčen, že pouze když zůstaneme jednotní a budeme spolupracovat, nalezneme řešení, která nám pomohou zvládnout současné problémy.

Skutečnost, že spolupráce je vždy tou lepší cestou, dokazuje i náš společný projekt Visegrádské čtyřky, která si dlouhodobě klade za cíl být aktivním partnerem při hledání evropských řešení v Evropské unii. České předsednictví V4, které se nyní už chýlí ke konci, bylo pro mne jedinečnou a musím říci, velice přínosnou životní zkušeností. Během celého předsednictví probíhalo mezi zeměmi V4 velké množství debat.

Obecně si velice vážím naší schopnosti koordinovat společné pozice před Evropskými radami, což přirozeně nebyl vždy snadný úkol, ale výsledky byly zřetelné a pomohly všem čtyřem našim zemím. Schopnost vytvářet a obhajovat společné pozice přispěla i k tomu, že Visegrádská skupina je dnes v Evropské unii pokládána za silného hráče, se kterým je potřeba v každém případě počítat.

Dámy a pánové, české předsednictví vycházelo z priorit, které byly důkladně vybrány a vycházely z dvou základních principů visegrádské spolupráce – solidarity a vzájemné důvěry.

A jsou to právě posilování důvěry a podpora vnitřní soudržnosti Evropské unie, které dnes vnímám jako důležitý úkol pro všechny evropské lídry. Jsem si jistý, že země Visegrádské skupiny pro to činí a i za nadcházejícího polského předsednictví budou činit nepochybně maximum.

Dámy a pánové, chtěl bych vám poděkovat za vaši pozornost. Děkuji.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie