Premiér Sobotka: Vítám, že jsme se s evropskými partnery shodli na konkrétních krocích, které na rozdíl od kvót pomohou zvládnout migrační krizi

Předseda vlády Bohuslav Sobotka se ve středu 23. září 2015 zúčastnil mimořádného jednání Evropské rady k migrační krizi. Neformální summit lídrů EU v Bruselu se shodl na krocích, kterými Evropská unie bude řešit příčiny uprchlické krize. Evropští partneři zároveň stanovili postup pro zefektivnění evropských pravidel pro migraci. Navýšena bude finanční pomoc EU v zemích původu migrace a ke zlepšení podmínek uprchlíků.

Před začátkem středečního mimořádného summitu svolala Česká republika jako předsedající země koordinační schůzku Visegrádské skupiny. Premiér Sobotka se se svými protějšky ze Slovenska, Polska a Maďarska shodl na společném prohlášení V4 k dlouhodobým řešením migrace. Společné stanovisko pak premiéři V4 předložili na jednání osmadvacítky.

Po sedmihodinovém jednání se členské státy shodly na stěžejních úkolech Evropy pro následující měsíce, které pomohou při zvládnutí migrační krize.

„Česká republika společně se zeměmi V4 dlouhodobě volá po realizaci opatření, která povedou ke skutečnému řešení migrační krize. Jsem rád, že jsme se na jednání s evropskými partnery shodli na co nejrychlejším přijetí konkrétních kroků,“ uvedl předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka.

Za důležité označili evropští partneři obnovení ochrany vnější hranice EU, včetně posílení Frontexu a poskytnutí přímé finanční a expertní podpory hraničním státům EU. Přesně to Česká republika v minulosti Řecku i Itálii nabízela a je připravena nabídku pomoci zopakovat. „Z českého pohledu se na summitu hovořilo o prioritách jako posílení ochrany vnějších hranic EU, zřízení registračních míst nebo o pomoci zemím s uprchlickými tábory, hovořili jsme o prioritách, které ČR prosazovala od samého počátku migrační krize,“ připomněl český premiér.

Závěrečné prohlášení hlav států a vlád Evropské unie počítá s asistencí členských států při řádné registraci uprchlíků v zemi prvního vstupu do EU, tak aby bylo možné rozlišit legitimní uprchlíky od ekonomických migrantů. Zřízení tzv. hotspots v Itálii a Řecku proběhne do konce listopadu. Posílena bude spolupráce osmadvacítky se zeměmi nejvíce zasaženými migrační krizí, které sousedí se Sýrií. Jedná se především o Turecko, Jordánsko a Libanon. Stranou nezůstane ani pomoc zemím západního Balkánu při zvládnutí současné uprchlické vlny.

Evropští partneři podpořili zřízení zvláštního fondu pro boj s příčinami migrace v Africe ve výši 1,8 miliardy eur. Zároveň dojde k okamžitému zvýšení podpory Světového potravinového programu a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o miliardu eur. Cílem je zlepšení podmínek uprchlíků v Sýrii a v okolních zemích.