Aktuálně

18. 12. 2008 6:01

Premiér v Londýně završí předpředsednické cesty setkáním s britským předsedou vlády

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek se ve čtvrtek 18. prosince sejde s předsedou vlády Spojeného království Velké Británie a Sevrního Irska Gordonem Brownem.

výřez vlajky SPojeného království Velké Británie a Severního IrskaZavrší tak tradiční sérii setkání se svými evropskými protějšky v rámci příprav českého předsednictví v Radě Evropské unie. Tématem bilaterálních rozhovorů budou priority českého předsednictví EU, současná ekonomická situace, příprava vrcholového setkání G20 a aktuální zahraničně-politické otázky včetně bezpečnostní situace v Indii a Pákistánu. Premiér Mirek Topolánek bude jednat také s britským ministrem obchodu, průmyslu a regulačních reforem Peterem Mandelsonem a ministrem pro energetiku a změnu klimatu Edwardem Milibandem.
 

 Na závěr návštěvy Velké Británie M. Topolánek vystoupí s přednáškou na ekonomické téma na půdě prestižní univerzity London School of Economics.
 (Mezi vyučující a absolventy této ctihodné instituce patřili například G. B. Shaw, Fridrich Hayek, katedru filosofie vědy zde založil filosof Karl Popper, jehož přímým žákem je světoznámý finančník a filantrop George Soros.)


Rozšíření EU a západní Balkán
Spojené království Velké Británie a Severního Irska je velkým zastáncem rozšíření. Obě vyjednávající země (Chorvatsko a Turecko) velmi podporuje nejen v politické, ale i v praktické v rámci twinningových projektů. Uzavřela s každou z nich strategické partnerství. Spojené království podporuje budoucí členství zemí západního Balkánu v Evropské unii, od něhož si slibuje zejména výrazné upevnění stability regionu. Současně je velkým zastáncem principu kondicionality. Region západního Balkánu se po jisté době opět dostává mezi zahraničně-politické priority UK o čemž svědčí i zvýšená frekvence bilaterálních aktivit se zeměmi tohoto regionu v průběhu listopadu 2008.
 Ministr zahraničních věcí UK David Miliband postupně navštívil Srbsko (4.-5.11.), Kosovo (5.11.) a Bosnu a Hercegovinu (10.11.), do Chorvatska se jela představit juniorní ministryně pro Evropu Caroline Flint (6. 7.11.). V Londýně pak D. Miliband přijal nejvyššího představitele mezinárodní společenství v Bosně a Hercegovině Miroslava Lajčáka.
 
 Srbsko - Británie podporuje zahájení implementace Prozatímní dohody se Srbskem, mimo jiné proto, že se výrazně zlepšila spolupráce Srbska s ICTY (International Criminal Tribunal for the former Yugoslavia, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii) . Na své návštěvě v Bělehradě D. Miliband partnerům potvrdil trvající podporu UK evropské integraci Srbska.
 

Kosovo – UK bylo jednou z prvních zemí, které uznaly nezávislé Kosovo (18. 2. 2008) a o pouhé dva dny později předal britský velvyslanec pověřovací listiny.
 


Bezpečnostní politika
Pilířem britské bezpečnostní politiky je vazba na NATO, EU a silné spojenectví s USA. Jako stálý člen RB OSN se UK aktivně podílí na 7 mírových operacích OSN a je také jedním z největších finančních přispěvatelů do rozpočtu OSN.  Je také ústředním hráčem v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a hnacím motorem při budování Evropské bezpečnostní a obrané politiky (ESDP). Britové podporují rozvoj kapacit ESDP za předpokladu, že budou komplementární s NATO a zaměřeny zejm. na peacekeeping a humanitární akce. UK klade důraz na zlepšení vztahů mezi EU a NATO.
 
 K v rámci EU patří k nejdůraznějším zastáncům transatlantické vazby. Londýn byl spokojen s výsledkem summitu NATO v Bukurešti v dubnu t. r., mj. uvítal vyjádření k budoucímu členství Ukrajiny a Gruzie v Alianci. S potěšením přijal i rozhodnutí přizvat do NATO Albánii a Chorvatsko, přičemž očekává, že jejich přistoupení bude schváleno na summitu NATO v dubnu 2009.
Indie a Pakistán
Pro UK jsou Pakistán a Indie jasnými zahraničně-politickými prioritami a britští představitelé jim věnují odpovídající pozornost. V UK žije velice početná indická a pakistánská menšina.
 Minulý víkend (13.-14.12.) absolvoval premiér G. Brown cestu do Indie a Pakistánu (zakončenou ještě v Afghánistánu) s cílem zklidnit situaci a nabídnout britskou pomoc při vyšetřování teroristických útoků v Bombaji.

Afghánistán
 Pro UK je Afghánistán v současné době prioritní operací. V Afghánistánu nyní působí přibližně 8000 britských vojáků. Hlavním centrem působení UK sil v Afghánistánu je jižní provincie Helmand. UK působí z pověření G8 a afghánské vlády jako vedoucí země mezinárodního společenství v boji proti drogám.
 

UK je dlouhodobě aktivním propagátorem zvyšování spojeneckých kapacit v Afghánistánu a spravedlivějšího sdílení zátěže operace.
 

Energetika a klimatická změna - Řešení otázek klimatické změny a s tím spojenou rostoucí poptávku po bezpečných dodávkách dostupných energetických surovin považuje UK za globální výzvu bezprecedentního rozsahu a naléhavosti.
V tzv. Climate Change Bill, schváleném britským parlamentem 26. listopadu 2008, jsou obsaženy dva právně závazné národní cíle na snížení emisí CO2 v roce 2020 o 26% a v roce 2050 o 60% (ve srovnání s úrovní v roce 1990). Podle ministra pro energetiku a klimatické změny Eda Milibanda vláda zvažuje navýšení cíle až na 80 % v 2050.

Východní partnerství - Británie podporuje ENP s tím, že se nesmí stát alternativou členství v EU, nýbrž dodatečným nástrojem podpory reforem a modernizace. UK souhlasí se záměry České republiky
 Bilaterální vztahy - Vzájemné vztahy mezi ČR a UK jsou bezproblémové. Významným faktorem bilaterálních vztahů se stal zájem UK o úzkou spolupráci při přípravách ČR na předsednictví v Radě EU.
 Ekonomická oblast - Pro ČR je UK dle obratu 8. nejvýznamnějším obchodním partnerem (5. největším exportním trhem). V r. 2007 došlo k meziročnímu nárůstu českého exportu do UK o 20,2 % a k nárůstu dovozu z UK o 15,2 %. Celkový obrat za r. 2007 činil 186,9 mld. Kč (vývoz z ČR 123,3 mld. Kč, dovoz do ČR 63,6 mld. Kč.
 Investice - V r. 2007 zaujalo UK 10. místo mezi největšími zahraničními investory (přímé zahraniční investice). Britští investoři v ČR - Vodafone, Tesco, Avon Rubber, Unilever a další.


UK je 2. největší ekonomikou v Evropě a 5. největší na světě. Reálný růst HDP v roce 2007 ještě dosáhl 3 %, což představovalo nejvyšší růst od roku 2004.
Ekonomická situace se od počátku r. 2008 stále zhoršuje. Růst HDP v roce 2008 původně odhadoval ministr financí A. Darling na 1,75-2,25%. Zveřejněné výsledky za 2. čtvrtletí 2008 však doložily nulový růst HDP a ve 3. čtvrtletí britská ekonomika upadla do recese. Podle odhadů MMF a OECD bude britská ekonomika v souvislosti s krizí na mezinárodních finančních trzích nejvíce ohroženou ekonomikou mezi vyspělými evropskými zeměmi.
Velká Británie vnímá EU spíše jako prostor pro rozvoj společného trhu. Mezi sektorové priority UK patří boj s klimatickou změnou, politika udržitelného rozvoje (cf. přechod EU na nízko-karbonovou, moderní ekonomiku), energetická liberalizace/konsolidace vnitřního trhu všeobecně, posilování instrumentů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), další rozšiřování, migrační a protiteroristická agenda. UK usiluje zejm. o dosažení faktické implementace vnější i vnitřní sektorové liberalizace, o regulatorní reformy a o reformulaci rozpočtu EU. UK naopak nadále neplánuje vstup do eurozóny a zatím neuvažuje ani o vstupu do Schengenu.
 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie