Premiér: Z Evropské rady odjíždím spokojen

Česká republika dosáhla na březnovém jednání Evropské rady osmdesátiprocentního úspěchu. Spolu s dalšími třinácti zeměmi prosadila většinu z Plánu pro růst Evropy.

„Výsledky Evropské rady hodnotím velmi pozitivně, odjíždím odtud spokojen,“ řekl v Bruselu premiér Petr Nečas. České republice se podařilo dosáhnout požadavků, které formulovala spolu s dalšími třinácti zeměmi ve společném „Plánu pro růst Evropy“.

Tento dokument, který identifikoval konkrétní opatření pro obnovení růstu, postupně podpořily i další státy. Jeho cílem je upozornit na naléhavost současné ekonomické situace a nutnost postavit evropský hospodářský růst na pevných základech.

Evropská rada podpořila opatření v oblasti vnitřního trhu

V krátkodobém horizontu by měla být podle premiéra přijata efektivní opatření na využití potenciálu vnitřního trhu, a to zejména v oblasti liberalizace poskytování služeb. „V Evropské unii 80 procent HDP vzniká v sektoru služeb a téměř dvě třetiny dodnes není liberalizováno, je tu velmi silný potenciál ekonomického růstu,“ řekl premiér.

Podle závěru rady by měl být do roku 2015 dobudován jednotný digitální trh. Evropská rada dále podtrhla význam průmyslu pro rozvoj růstu v Evropě, její globální konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst a podporu inovací; jsme země, která má nejvyšší podíl v sekundárním sektoru.

Česká republika patří mezi mainstreamovou zemi

Unie bude klást důraz na odstranění překážek přístupu na trh a prohloubení obchodních a investičních vztahů s klíčovými partnery. „Země EU potvrdily závazek liberalizovat vnitřní energetický trh do roku 2014 včetně plné implementace třetího energetického balíčku. ČR v těchto věcech, které se týkají liberalizace trhu, je vlastně mainstreamovou zemí,“ dodal předseda vlády.

Důležitým impulsem pro růst je podle premiéra Petra Nečase podpora výzkumu. „Do konce roku 2014 má být dokončen Evropský výzkumný prostor, který výrazně zlepší mobilitu výzkumných pracovníků a přenos poznatků,“ řekl předseda vlády.

S tím souvisí i otázka unijního patentu. Státy, které se účastní posílené spolupráce, mají dosáhnout do června 2012 dohody na poslední ještě neuzavřené součásti patentového balíčku včetně toho, kde bude sídlo tohoto úřadu.

Podmínkou pro dosažení přijatých cílů Evropskou radou je podle premiéra nepochybně i snížení regulatorní zátěže pro podniky, včetně malých a střeních, a to zejména na evropské úrovni.

Srbsko je kandidátskou zemí, Rumunsko a Bulharsko míří do Schengenu

Mezi další témata březnového jednání Evropské rady patřilo také udělení kandidátského statutu Srbsku. Integrace západního Balkánu do unie je dlouhodobou politickou i ekonomickou prioritou.

Evropská rada dále potvrdila splnění podmínek pro Rumunsko a Bulharsko, které tak mají šanci stát se členy schengenského prostoru.

V neposlední řadě evropská sedmadvacítka prodloužila funkční období stálého předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye. Ten bude v úřadu do 30. listopadu 2014.