Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Aktuálně

9. 1. 2009 7:00

Premiér: Češi, Slováci a euro

EU - ilustrační foto
EU - ilustrační foto
V Hospodářských novinách dnes vyšel komentář premiéra Mirka Topolánka k přijetí jednotné evropské měny na Slovensku.

Češi, Slováci a euro

Proč Slováci platí od začátku roku eurem a Češi zatím dál žijí se svou vlastní měnou? Copak nejsou obě ekonomiky po tolika letech společného soužití a po společném vstupu do Evropské unie natolik podobné, že by měly v otázce přechodu na euro hovořit stejným hlasem? Ta otázka se nabízí sama a jsem s ní také často konfrontován. Nechci odpověď odbýt laciným tvrzením, že po rozpadu federace jsme společnou měnovou unii se Slováky neudrželi víc než pár týdnů, a že tedy rozdíly mezi oběma ekonomikami byly zřejmě i v minulosti značné.

Seriózní odpověď má minimálně dvě roviny. Zásadní rovina je, že Slováci si mohli dovolit na euro dříve aspirovat. Dzurindovy reformy podpořily nabídkovou stranu ekonomiky, rozhýbaly a zpružnily trh práce, zjednodušily daňový systém a díky penzijní reformě v dlouhém období zřetelně ulevily veřejným financím. Byly prostě splněným domácím úkolem, který má být sice plněn bez ohledu na to, jakou měnou se v zemi platí, ale který umožňuje postkomunistickým zemím snáze čelit rizikům ztráty vlastní měny a konzumovat výhody eura. Ten úkol byl splněn dříve než u nás. Stejně jako slovenští reformátoři si je naše vláda dobře vědoma, že zásadní strukturální reformy se dají a mají dělat zásadně před přijetím eura, nikoli poté. Desetiletá praktická zkušenost eurozóny ukazuje, že motivace dělat cokoli zásadního v oblasti reforem po přijetí společné měny neroste, ale naopak klesá.

A nezapomínejme prosím, že mí socialističtí předchůdci vykazovali vzácnou schopnost o euru pouze krasořečnit, ale praktickou politikou nás k němu nejen nepřibližovali, ale dokonce nás od něj vzdalovali. Doufám, že si jejich komické a nedůvěryhodné pozice široká veřejnost dobře všímá. Od roku 2004 (tedy hned od prvního roku našeho členství v Evropské unii) až do loňska jsme byli díky fiskálnímu hospodaření na černé listině EU. Byla s námi vedena tzv. procedura nadměrného deficitu. Snad si ještě všichni pamatují, kdo vládl v roce 2004 a kdo v roce 2008.

Druhou rovinou je, že Slováci euro více chtěli. Jakkoli jsou ekonomické důvody pro správné časování zásadní, hrají v rozhodnutí úlohu i faktory politické, prestižní či reputační. Zdá se mi, že na Slovensku hrály tyto „měkké faktory“ v diskusi o euru mnohem větší roli než u nás a možná měly dokonce stejně silnou váhu jako argumenty ekonomické. Jsem rád, že tomu tak v Česku není. Po poměrně dlouhých českých diskusích o euru snad většina odborné ani laické veřejnosti nevěří, že ten, kdo má euro dříve, ukazuje sousedům, o kolik je „lepší než oni“. Takto se alespoň já na euro nedívám. Stejně tak u nás naštěstí neplatí, že přijetí eura je jakousi politickou „pojistkou“ či zárukou nezvratnosti zásadních nastoupených politických trendů a procesů. Koneckonců, když jsme po zralé úvaze v Česku došli k závěru, že dřívější termíny přijetí eura stanovené socialisty, jsou nereálné, nemělo to na vnímání naší měny ze strany finančních trhů žádný vliv.

To vše, umocněno faktem, že Česká republika je přece jen větší ekonomikou než Slovensko, a že má dlouhodobě dostatečně důvěryhodnou domácí měnu, mě vede k docela optimistickému závěru. Máme v postkomunistickém prostoru poměrně nevídaný luxus v klidu, bez zbytečného tlaku a na základě tvrdých argumentů rozhodnout o správném časování přechodu na euro. Vyvrcholení této diskuse nastane ve druhé polovině roku.

M. Topolánek – předseda vlády ČR

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Fotogalerie [F] fotogalerie