Aktuálně

11. 3. 2020 18:51

Setkání ústavních činitelů k zahraniční politice

Schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice, 11. března 2020.
Schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice, 11. března 2020.
Ve středu dne 11. března 2020 se na Pražském hradě setkali ústavní činitele České republiky, aby jednali o zahraničněpolitických tématech.

Setkání proběhlo za účasti prezidenta republiky, předsedy Senátu Parlamentu ČR, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí, ministra obrany a ministra vnitra, aby jednali zejména o těchto zahraničněpolitických tématech:

Opatření v souvislosti s celosvětovým šířením nákazy Covid-19

Nejvyšší ústavní činitelé byli informováni o aktuální situaci šíření koronaviru, zhodnotili jeho mezinárodní dopady a v této souvislosti projevili solidaritu s nejvíce postiženými zeměmi. Nejvyšší ústavní činitelé vyzvali občany ČR ke klidnému, odpovědnému a racionálnímu přístupu a rekapitulovali přijatá opatření ze strany ČR, a to jak na ochranu obyvatel, tak i ve světle aktivit ostatních států a mezinárodních a regionálních organizací. V tomto kontextu ocenili aktivity mj. v rámci Visegrádské skupiny. Nejvyšší ústavní činitelé vyjádřili naději, že v co nejkratší době dojde ke stabilizaci situace.

Zvýšení migračních tlaků na hranici EU–Turecko

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali aktuální situaci na hranici EU–Turecko a zdůraznili potřebu ochrany vnější hranice a naplňování dohody EUTurecko z roku 2016, na jejímž základě byly již dříve zásadně zredukovány migrační tlaky na hranici EU-Turecko. NÚČ zdůraznili nutnost udržet vnější hranici EU uzavřenou proti nelegální migraci a podpořili postup Řecka a Bulharska. Současně je ČR bilaterálně i ve spolupráci s našimi partnery připravena poskytnout dodatečné prostředky také ke zvládání zesílených migračních tlaků na balkánské státy.

Vztahy ČR–ČLR, jejich současný stav a další rozvoj

Nejvyšší ústavní činitelé potvrdili zájem využívat vzájemně výhodným způsobem potenciál bilaterálních česko-čínských vztahů, a to především v ekonomické oblasti s cílem mj. dosáhnout snížení dlouhodobě výrazně pasivní obchodní bilance a za tímto účelem aktivně podporovat odbourávání překážek přístupu pro naše podnikatelské subjekty  na trh ČLR. V této souvislosti konstatovali, že ekonomické výsledky bilaterálních vztahů výrazně zaostávají za očekáváními.

Česko-čínské vztahy musí být založeny na vzájemném respektu, výhodnosti a úctě ke svrchovanosti druhé strany. Prostředím pro rozvoj relace je výlučně diplomacie založená na standardní mezistátní komunikaci dle ustálených pravidel a postupů. NEJVYŠŠÍ ÚSTAVNÍ ČINITELÉ podtrhli svrchované právo ČR a českých představitelů rozhodovat se i v zahraničněpolitických otázkách nezávisle na vnějších aktérech a výlučně v zájmu ČR. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé odmítli jakoukoliv formu nátlaku a odsoudili vyhrožování odvetnými opatřeními z jakékoli strany. Zároveň potvrdili zájem rozvíjet ekonomickou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem, aniž by to zpochybňovalo politiku jedné Číny, kterou ČR i EU dlouhodobě zastávají.

Brexit

Nejvyšší ústavní činitelé konstatovali, že od jejich posledního setkání došlo k dohodě o vystoupení UK z EU a k ukončení britského členství ke konci ledna 2020. Přivítali, že členské země EU již odsouhlasily mandát pro vyjednání dohody o novém partnerství mezi EU a UK. Podpořili co nejužší možné vztahy EU a UK a vyjádřili očekávání, že dohody bude dosaženo v rámci přechodného období do konce roku. Shodli se, že ČR bude i nadále v maximální míře pomáhat českým občanům v UK, a to primárně v souvislosti s nezbytnou registrací statusu usedlíka.  Vzhledem k důležitosti Velké Británie jakožto obchodního partnera (pátý nejdůležitější trh) je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost také pomoci podnikatelským subjektům z ČR, k čemuž přispějí mj. také posílené konzulární úseky zastupitelských úřadů v Londýně a Manchesteru, a nadále podporovat maximálně otevřený obchod mezi oběma zeměmi. Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili jak klíčový význam UK pro bezpečnost Evropy, tak nutnost udržet co možná nejužší spolupráci s UK v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, včetně hladké výměny informací.

Blízký východ

Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o dlouho očekávaném plánu US prezidenta Trumpa na možnou mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinou. Jedná se po dlouhé době o konkrétní návrh, který má přes řadu otevřených otázek potenciál dát mírovému procesu novou dynamiku, jež povede k obnovení bezpodmínečných jednání obou stran. ČR věří, že nedávné parlamentní volby v Izraeli povedou k  ustavení stabilní vlády, s níž budeme mít možnost pokračovat v rozvíjení bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi, vč. posilování našeho zastoupení v Jeruzalémě a naplňování konkrétních českých zájmů v Izraeli, mj. v souladu s usneseními Poslanecké sněmovny. Nejvyšší ústavní činitelé považují za důležité, že ČR avizovala Mezinárodnímu trestnímu soudu zájem poskytnout své stanovisko (amicus curiae) ve věci týkající se situace na území Palestiny, které bude založeno na dlouhodobé pozici ČR o nenaplnění mezinárodněprávních prvků státnosti Palestinou.

Nejvyšší ústavní činitelé dále konstatovali, že region Blízkého východu nadále zůstává zónou velké nestability a zdrojem teroristických hrozeb. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé vyjádřili znepokojení nad aktivitami některých klíčových hráčů v regionu, které nepřispívají ke zklidnění situace a mají negativní dopady na bezpečnost EU a ČR samotné, a zdůraznili, že řada negativních jevů v regionu má kořeny v přístupu Iránu. V této souvislosti za aktuální prioritu nejvyšší ústavní činitelé označili potřebu urychlené deeskalace konfliktu v Sýrii. Přivítali zastavení palby a obnovení příměří v syrské provincii Idlib a vyjádřili naději, že přerušení bojů umožní ochranu životů civilistů a přístup humanitární pomoci do oblasti. ČR je připravena dále se angažovat v boji proti terorismu, mj. v aktivitách proti Daesh především v Iráku. Přínos dosavadního angažmá ČR zdůraznil vstup ČR do tzv. užší skupiny zemí Koalice proti Daesh v lednu 2020.

Rusko

Nejvyšší ústavní činitelé potvrdili připravenost ke smysluplnému a konstruktivnímu dialogu s Ruskem, a to v souladu s pozicemi EU i NATO, přičemž z hlediska vzájemných vztahů je klíčové dosažení pokroku v implementaci Minských dohod ze strany Ruska. Konstatovali, že bilaterální vztahy jsou momentálně zatíženy řadou technických, administrativních a historických témat. Česko-ruská relace tak zůstává politizovaná a omezená co do obsahu i komunikačních kanálů. ČR je proto připravena k jednání s cílem odblokovat vzájemné vztahy a má zájem na rychlém, pragmatickém a vyváženém řešení těchto témat, k čemuž by mělo přispět mj. setkání prezidentů v květnu t. r. Předpokládá přitom, že zájem zbavit se negativní bilaterální agendy je společný a oboustranný.

Západní Balkán

Rozšíření EU dlouhodobě patří mezi zahraničněpolitické priority ČR. Jedná se o nejefektivnější nástroj EU pro stabilizaci a rozvoj celého regionu západního Balkánu. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé velmi pozitivně přijali aktuálně vydané zprávy Evropské komise potvrzující významný pokrok Albánie a Severní Makedonie a znovu doporučující zahájení přístupových rozhovorů s oběma zeměmi. Nejvyšší ústavní činitelé bezodkladné zahájení rozhovorů plně podporují. Nejvyšší ústavní činitelé ocenili Sdělení Evropské komise k posílení přístupového procesu, jež by mělo vést k oživení stagnující agendy rozšíření a k zrychlení dynamiky jednání se Srbskem a s Černou Horou. Podpora ČR byla zdůrazněna na nedávném setkání ministrů zahraničí V4+Západní Balkán v Praze.

Mandát zahraničních operací AČR po roce 2020

Nejvyšší ústavní činitelé pokračovali ve strategické politické diskusi o budoucím působení AČR v zahraničních operacích. Shodli se, že prioritami musí být zajišťování obrany a bezpečnosti Evropy, boj s terorismem a budování schopností zahraničních partnerů. Geograficky se ČR soustředí především na oblasti přiléhající k Evropě a na oblasti, jež jsou pro bezpečnost Evropy významné. V tomto kontextu zdůraznili vzrůstající význam stabilizace a zajištění bezpečnosti v regionu Sahelu a podpořili záměr zapojit AČR do operace Takuba pod francouzským vedením, jež má dále posílit schopnosti bojovat s terorismem. Tyto schopnosti ČR v případě Mali dlouhodobě pomáhá budovat prostřednictvím výcvikové operace EU a pro zdůraznění vážnosti svého zapojení převezme ČR velení silám mise EU na druhou polovinu roku 2020. Nejvyšší ústavní činitelé zároveň potvrdili trvající angažmá ČR v aliančních a koaličních misích a operacích v Pobaltí, v Iráku i Afghánistánu. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili, že vyřešení dlouholetého konfliktu v Afghánistánu je především v afghánských rukách, a varovali před jakýmkoli překotným stahováním aliančních vojsk, které považujeme za nezbytný prvek stabilizace a prevence terorismu v širším regionu. Je důležité, aby členové NATO své další kroky co nejvíce koordinovali a postupovali jednotně. Shodli se také na tom, že ČR dodrží své alianční závazky vyplývající ze závěrů Summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Euroatlantické vztahy

Nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili význam rozvíjení euroatlantických vazeb na širokém spektru témat i úrovní. Ocenili soustavné bezpečnostní angažmá USA v Evropě i rostoucí zájem Spojených států o prohlubování bilaterálních vztahů v politické, ekonomické i bezpečnostní oblasti. V této souvislosti nejvyšší ústavní činitelé vyjádřili přání uskutečnit Česko-americké obchodní fórum, jež se mělo konat 12. března na Pražském hradě, v náhradním termínu a potvrdili zájem o účast vysokého představitele USA na oslavách 75. výročí konce 2. světové války, která bude důkazem silného spojenectví a dodá našim vztahům další impuls. V kontextu transatlantických vztahů přivítali pokračování konference o bezpečnosti sítí 5G, která se uskuteční v Praze ve dnech 5.–6. května 2020.

Příprava CZ EU PRES 2022

Nejvyšší ústavní činitelé byli seznámeni s průběhem příprav na Předsednictví ČR v Radě EU v r. 2022, které nabízí příležitost k zviditelnění země v EU a představuje jednu z nejdůležitějších zahraničněpolitických výzev pro nejbližší budoucnost. V letošním roce Úřad vlády a některé další resorty zřídily týmy zaměřené na předsednictví, což umožní výrazný posun v přípravách. V tuto chvíli probíhají přípravy zejm. organizační a logistické stránky předsednictví. Současně však vzniká také první seznam východisek pro program CZ EU PRES 2022, který bude v nadcházejících týdnech diskutován se všemi relevantními aktéry.

Zdroj: Hrad.cz

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie