Vláda chce umožnit obcím, aby si mohly přivydělat z turistického ruchu

Vláda Andreje Babiše na jednání ve středu 12. září 2018 schválila návrh novely zákona o místních poplatcích. Změnou chce zjednodušit výběr místních poplatků za lázeňský nebo rekreační pobyt a dát tuto možnost vylepšit si rozpočet i obcím, které jej dosud vybírat nemohou. Jmenovala také novým ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace Marka Šimandla.

Kabinet na návrh ministryně financí odsouhlasil, že by se současné místní poplatky za lázeňský a rekreační pobyt novelou zákona o místních poplatcích sloučily do jediného místního poplatku za krátkodobý úplatný pobyt, a to bez ohledu na to, kde a jakou formou je tento pobyt poskytován. To by obcím umožnilo mj. zpoplatnit i tzv. sdílenou ekonomiku. Nově by také tento poplatek mohly vyhláškou zavést všechny obce, ne jen ty, které jsou považovány za místo soustředěného turistického ruchu, nebo se na jejich území nachází lázeňské místo. Ministři se shodli, že současné řešení není spravedlivé vůči těm obcím, které mají v souvislosti s turistickým ruchem rovněž zvýšené náklady na služby (např. odvoz odpadů, provoz turistických informačních center atd.), ale současná právní norma se na ně nevztahuje. Novelu teď vláda předloží parlamentu.

„V návrhu jsou velké kompetence obcím, které mohou rozhodovat, dávat výjimky a je to hlavně na nich,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Vláda řešila také otázku, zda se Česká republika zapojí do plánovaného navýšení kapitálu Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD) a navýšení kapitálu Mezinárodní finanční korporace (IFC). Otázka navýšení kapitálu obou finančních institucí byla nastolena na dubnovém zasedání Rady guvernérů Skupiny Světové banky. Mělo by se jednat o celkem 13 miliard amerických dolarů (7,5 miliardy pro IBRD a 5,5 miliardy pro IFC), které budou doplněny o navýšení upsaného nesplaceného kapitálu IBRD o 52,6 miliard dolarů. Jednotlivé členské země se do navýšení kapitálu mohou, ale nemusí zapojit, a podle toho bude upraven jejich akcionářský podíl.

„Souhlasíme s principem navýšení kapitálu, ale nemyslím, že bychom skutečně chtěli aktivně poskytovat finanční prostředky a ten kapitál navyšovat,“ konstatoval po jednání kabinetu premiér.

Vláda Andreje Babiše rovněž řešila personální otázky. Novým stálým tajemníkem na Ministerstvu zemědělství na návrh ministra zemědělství jmenovala s účinností od 15. září 2018 na dobu pěti let Jana Sixtu, který zvítězil ve výběrovém řízení. Protože J. Sixta dosud působil ve stejné funkci na Ministerstvu vnitra, rozhodla vláda rovněž o urychleném vypsání výběrového řízení na jím uvolněný post. Vláda také jmenovala nového ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Na návrh 1. vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka se jím stal dosavadní náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Marek Šimandl.

Součástí jednání kabinetu byla i diskuse nad aktuálními problémy. „Nazval bych to takové minikoaliční zasedání, kde jsme si zopakovali hlavní věci, které chceme řešit a u nichž jsme ještě nedošli k nějaké shodě. Je to zákon o státní službě, který navrhla minulá menšinová vláda hnutí ANO. Já jsem včera osobně jednal s paní Valachovou, chceme společně najít řešení. Jsou to nějaké technikálie, chceme, aby ten zákon byl co nejdříve přijat.“

Podle premiéra je například nešťastné, že nově nastoupivší ministr nemůže vyměnit náměstka svého předchůdce, který třeba mohl i ve výkonu své funkce způsobit nějaké škody. „Já to považuji za absurdní. To nejsou nějaké čistky. Je to jen právo, abychom my, pokud chceme řídit stát efektivně, jsme na to měli i správné úředníky a náměstky,“ řekl.

Dalším tématem koaliční diskuse bylo financování nestátních neziskových organizací. Podle premiéra Babiše je zásadní, aby peníze pro neziskové organizace byly přidělovány a následně využívány skutečně efektivně. Stát podle něj dosud neměl ani přehled, na co všechno se využívají, což by měl změnit systém evidence, na kterém pracuje Ministerstvo financí.  Premiér Babiš rovněž potvrdil, že nic nebrání tomu, aby se neziskové organizace hlásily do výběrových řízení na příští rok. O efektivnosti vynakládaných prostředků premiér na jednání vlády diskutoval i s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou.

Dalšími projednávanými body byly karenční doba, insolvenční zákon, minimální mzda a důchodová reforma. „Všechna tato témata jsme probrali v nějakém koaličním formátu a domluvili jsme se, jak to budeme řešit. Nejsou tu žádné spory nebo rozpory,“ ujistil premiér Babiš.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na /cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-12--zari-2018-168378/.