Aktuálně

17. 12. 2018 19:06

Vláda na posledním letošním jednání vyřešila údajný střet zájmů premiéra, připraví také „lex brexit“

Vláda se v pondělí 17. prosince 2018 sešla k poslednímu jednání v letošním roce
Vláda se v pondělí 17. prosince 2018 sešla k poslednímu jednání v letošním roce
Vláda Andreje Babiše se v pondělí 17. prosince sešla ve Strakově akademii ke svému poslednímu jednání v roce 2018. Schválila mimo jiné novelu zákona o podpoře regionálního rozvoje, kterou reaguje na kritiku Evropské komise možného střetu zájmů premiéra Babiše. Ministři připraví také souhrnnou změnu zákonů, které by bylo nutné upravit v důsledku tzv. tvrdého brexitu.

Novela zákona o podpoře regionálního rozvoje, jejíž návrh pošle vláda do Parlamentu, reaguje na dopis, který premiéru Babišovi poslal evropský komisař Günther Oettinger v souvislosti s možným střetem zájmů při čerpání evropských dotací premiérovou bývalou firmou Agrofert. Novela spočívá ve změně jediného slova, a to konkrétně v bodě týkajícího se složení vládní Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy. Dosud zákon říká, že tuto radu vede z pozice předsedy premiér. Novela umožní, aby radě předsedal i jiný člen kabinetu na základě rozhodnutí vlády.

Premiér také komisaři Oettingerovi písemně odpoví. „V dopise říkáme, že článek o střetu zájmů dopadá na osoby, které přímo provádějí unijní rozpočet, tedy, jednoduše řečeno, které přímo rozhodují o proplácení peněz z operačních programů, nebo kontrolují, jestli byly peníze správně proplaceny. Já osobně nedělám ani jedno, ani druhé. Navíc jako člen vlády nikdy nerozhoduji sám, ale jako člen kolektivního orgánu. To znamená, že můj vliv logicky odpovídá pouze jednomu hlasu z mnoha. Především ale nové ustanovení finančního nařízení říká, že se mám zdržet jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů, a od 2. srpna letošního roku, kdy nařízení vstoupilo v účinnost, neproběhlo žádné jednání o evropských strukturálních a investičních fondech, takže nebyla žádná příležitost, kde bych se teoreticky mohl do střetu zájmů dostat. A do střetu zájmů se nemohu dostat ani v budoucnu. Již dnes existují opatření, to znamená, že máme zákon o střetu zájmů, svěřenské fondy, které tento střet vylučují. Navíc jsme se dnes na vládě dohodli, že odstoupím s okamžitou platností z vedení Rady pro evropské strukturální a investiční fondy, která je poradním orgánem vlády, a dále, pokud vláda bude v budoucnosti jednat o evropských strukturálních a investičních fondech, nebudu se v těchto bodech účastnit,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

V rámci projednávání evropské agendy ministři řešili situaci v české legislativě, pokud nedojde do konce března 2019 k dohodě o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vláda se shodla, že v takovém případě vyhlásí pro britské občany žijící a pracující v České republice přechodné období do konce roku 2020, aby měli dostatek času vyřídit si pobytové oprávnění a pracovní povolení pro občany třetích států. V současné době v ČR žije asi 8 000 občanů Velké Británie, kteří by se po březnu 2019 mohli ocitnout v nelegálním postavení.

Ministři dostali zároveň za úkol do 21. prosince předložit Legislativní radě vlády a příslušnému náměstku ministra vnitra návrhy legislativních změn, které bude nutné v případě tvrdého brexitu v české legislativě schválit. Výsledkem bude jeden velký změnový zákon, tzv. lex brexit, který vláda projedná na příští schůzi 7. ledna 2019.

„Kolegové poukazovali i na problémy, které mohou nastat třeba v dovozech léků nebo z hlediska působení našich firem. Takže jsme se po nějaké detailnější debatě domluvili, že jednotlivá ministerstva do pátku předloží jejich návrhy a Ministerstvo vnitra bude jejich koordinátorem,“ upřesnil premiér Babiš.

Vláda schválila také novelu zákona o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot. Změny se týkají stanovení výjimek z definice distributora, což by mělo pomoci především těm subjektům, které v malém měřítku s pohonnými hmotami nakládají, například při jejich prodeji vlastním zaměstnancům, a také státní správě v případech insolvenčních řízení, jejichž součástí jsou i pohonné hmoty. V oblasti výdeje pohonných hmot chce vláda novelou zákona zavést povinnost míst výdeje pohonných hmot, definovaných jako výdejní jednotky, registrovat se v rámci existující evidence vedené na MPO. Tyto výdejní jednotky dosud nepodléhaly evidenci, což ztěžovalo kontrolním orgánům prověřovat, zda nešidí své klienty, případně nekrátí daně.

Kabinet také schválil nové nařízení, kterým se zvyšuje příplatek pro zaměstnance ve zdravotnictví a sociální péči za ztěžující podmínky pro výkon zaměstnání. Zvýšení se týká především zdravotních sester a ošetřovatelek ve vícesměnném provozu, ale také členů výjezdových skupin záchranné zdravotnické služby. Jedná se o profese s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví. Nové nařízení vlády je přesune do IV. skupiny prací a zároveň se jim zvýší spodní hranice příplatku ze 750, respektive 1 250 korun (II. a III. skupina) na 1 880 korun. „Slíbili jsme to sestřičkám a je to výsledek dohody Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví,“ konstatoval předseda vlády.

Vláda také posuzovala pět poslaneckých a jeden senátní návrh zákonů. V případě novely zákona o pozemních komunikacích vláda vyslovila souhlas s návrhem, aby bylo možné likvidovat z veřejných komunikací odstavené automobily. Jedná se o vozidla, o něž jejich majitelé zjevně ztratili zájem a které jsou velkým problémem pro řadu měst a obcí, protože hyzdí životní prostředí a blokuje nedostatková parkovací místa. Nově bude možné vozidla, která budou mít více než půl roku prošlé potvrzení o technické způsobilosti, z komunikací odstranit a následně prodat nebo zlikvidovat.

Naopak s návrhem na legalizaci pěstování konopí pro osobní potřebu a s možností malé množství drogy legálně bezúplatně předávat dospělým osobám, vyslovila vláda nesouhlas. Podle ministrů by se jednalo o jednoznačné porušení mezinárodních závazků, které Česká republika přijala, především s Jednotnou úmluvou o omamných látkách z roku 1961.

Vláda také schválila novou koncepci boje s korupcí na léta 2018 až 2022. Vláda touto Koncepcí navazuje na předchozí protikorupční strategické dokumenty, nicméně se zavazuje být aktivnější a ambicióznější při prosazování konkrétních protikorupčních opatření. Koncepce bude i nadále rozpracovávána do konkrétních úkolů formou jednoletých akčních plánů. Vymezuje čtyři prioritní oblasti boje s korupcí, což jsou výkonná a nezávislá exekutiva, transparentnost a otevřený přístup k informacím, hospodárné nakládání s majetkem státu a rozvoj občanské společnosti.

Vláda také znovu potvrdila, že se nepřipojí ke Globálnímu kompaktu OSN pro bezpečnou, řízenou a legální migraci a uložila ministru zahraničních věcí instruovat stálou představitelku České republiky při OSN v New Yorku, aby na Valném shromáždění OSN hlasovala proti návrhu příslušné rezoluce. A naopak má podpořit návrh právně nezávazné rezoluce Úřadu UNCHR ve Valném shromáždění OSN, která je v souladu s Ženevskou konvencí, z roku 1951 a která nemá žádný dopad a ni vliv na migrační politiku ČR.

Kompletní výsledky jednání vlády 29. listopadu naleznete na http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/vysledky-jednani-vlady-17--prosince-2018-170824/.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy

Fotogalerie [F] fotogalerie