Vláda prosadila malou důchodovou reformu

Nečasův kabinet ve středu prosadil ve sněmovně návrh tzv. malé důchodové reformy. Reaguje tak na nález Ústavního soudu.

Sněmovnou schválený návrh také vychází z výsledků diskuzí se sociálními partnery, a zároveň splňuje stanovisko opozice, která požadovala, aby stropy na sociálním pojištění byly vyšší než trojnásobek průměrné mzdy.

Další dílčí parametrické změny základního důchodového pojištění mají přispět ke zlepšení finanční udržitelnosti současného důchodového systému a k zpřesnění současné právní úpravy.

Návrh z dílny ministerstva práce a sociálních věcí tak mění konstrukci stanovení výpočtového základu starobních důchodů, na jehož základě budou pojištěnci s vyššími příjmy pobírat i více peněz v penzi. Zároveň také garantuje lidem z nižších příjmových skupin, že jejich důchody neklesnou. Zavádí také nový princip valorizací či zpřísnění podmínek pobírání vdovských a vdoveckých důchodů. Jedním z hlavních opatření bude také změna mechanismu zvyšování věku odchodu do důchodu.

---

Nejčastější otázky a odpovědi k malé důchodové reformě

• Koho se nový způsob výpočtu dotkne?
  Nová úprava stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodů z důchodového pojištění se dotkne těch lidí, kteří mají do penze odejít koncem října tohoto roku.
  
  
• Jak se bude nově základ pro výměru důchodů vypočítávat?
  Nová úprava stanovení výpočtového základu zvyšuje u pojištěnců s vysokými příjmy náhradový poměr, respektive výši jejich důchodu. Základ pro výpočet starobního důchodu tak bude vycházet z trojnásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek.
  
  
• Neklesnou pak ale důchody příjmově nižším skupinám?
  Změna má zaručit, aby lidem z nejnižší příjmové skupiny důchody neklesly. Lidé s vyššími příjmy budou na penzích dostávat více. V důsledku zavedených změn bude sice průměrný důchod klesat o zhruba šedesát korun ročně, ale zároveň bude každý rok valorizován o přibližně 360 korun.
  
  
• Jak stát zaručí, aby v budoucnu nedošlo k poklesům důchodů?
  Nově se má změnit i princip valorizace důchodů. Ta zaručí, že v budoucnu nedojde k jejich poklesu. Vládě bude sice odejmuta valorizační pravomoc, ale princip valorizací zůstává zachován podle současného vzorce, jenž se stane automatickým mechanismem zakotveným v zákoně. Vláda tak již nebude moci zasahovat do výše důchodů. „Omezuje se prostor vlády, aby například populisticky před volbami zvyšovala penze více než ukládá zákon,“ vysvětluje premiér Petr Nečas.
  
  
• Jak bude tedy automatický mechanismus valorizace vypadat?
  Princip spočívá ve valorizaci ve výši sta procent hodnoty inflace a jedné třetiny růstu reálných mezd. Důchody se tedy budou zvyšovat ve chvíli, kdy růst indexu spotřebitelských cen společně s třetinou růstu reálných mezd dosáhne v součtu výše dvou procent.
  
  
• Jak se bude zvyšovat věk, kdy budou lidé odcházet do důchodu?
  Věk odchodu žen do penze by se měl zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně. Věk odchodu do starobního důchodu by se na základě tohoto systému měl sjednotit v roce 2041.
  
  
• Proč je potřeba zvyšovat věk odchodu do důchodu?
  Důvodem jsou demografické změny. Dlouhodobě se totiž zvyšuje průměrný věk dožití. Předpokládá se tak, že i po roce 2035 bude pokračovat nárůst věku odchodu do důchodu v dosavadním tempu dva měsíce za rok. Tento prvek má podpořit stabilitu důchodového systému. „Pokud má být důchodový systém stabilní, tak průměrná doba pobírání důchodů musí být zachována,“ říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
  
  
• Jakým způsobem se budou měnit podmínky pro získání vdovského/vdoveckého důchodu?
  Schválená reforma zahrnuje i zpřísnění podmínek, na jejichž základě lze získat vdovský či vdovecký důchod. Návrh ruší vyplácení jednorázové částky, kterou bylo možné dostat v době, kdy nárok na vdovský/vdovecký důchod zanikal kvůli uzavření nového manželství. Zkrátí se také lhůta, ve které vzniká nárok na opětovný vdovský důchod. Nyní byla doba, ve které vznikal tento nárok, v délce pěti let. Nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011, bude možné uplatnit ve dvouleté lhůtě.