Aktuálně

4. 10. 2007 10:21

Vláda rozdělila emisní povolenky, převedla pozemky s.p. Diamo či ustanovila komisi pro rozvoj Brd

Vláda rozdělila mezi jednotlivé podniky povolenky na emise CO2, schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní obcí či bezúplatný převod části pozemků státního podniku Diamo na obce Jirkov a Kočov.

Kabinet při rozdělování povolenek na emise oxidu uhličitého na roky 2008 až 2012 vycházel z jejich celkového množství 86,8 milionu po jedné tuně, které České republice na jaře schválila Evropská komise. "Přišli jsme s metodikou rozdělování povolenek, která je fér," řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr životního prostředí Martin Bursík. Nynější návrh rozděluje zdroje znečištění podle velikosti zařízení. V předchozích období byly povolenky rozdělovány podle odvětví. Zařízení, která produkují méně než 50.000 tun ročně, dostanou k dispozici o osm procent více povolenek, než kolik činil průměr skutečných emisí CO2 za roky 2005 a 2006. Ostatní zařízení dostanou ve srovnání se zmíněným průměrem o 1,73 procenta povolenek více.

Město Jirkov na Chomutovsku a obec Kočov na Tachovsku získají bezúplatně část pozemků patřící státnímu podniku Diamo. Rozhodla o tom vláda na včerejším jednání. Diamo již nyní majetek nevyužívá. Jirkov požádal o bezúplatný převod pozemků Diama o celkové výměře 50.478 metrů čtverečních, které tvoří městskou zeleň. Město chce získat také přístupové komunikace mezi panelovými a rodinnými domy. Na obec Kočov připadne převod pozemků a manipulační plochy s celkovou plochou 20.042 metrů čtverečních a objekt bývalé čistírny důlních vod.

Vláda schválila na návrh ministerstva financí novelu zákona o rozpočtovém určení daní obcí. Oproti původnímu návrhu, který měl obcím zvýšit příjmy o 2,5 miliardy korun, se ministři shodli na zvýšení daňových příjmů obcí o 4,6 miliardy korun. Ostatní kritéria zůstala zachována. Městům a obcím se novým návrhem zvýší jejich podíl na sdílených daních z 20,59 procenta na 21,4 procenta. Vedle rušení skokových přechodů mezi velikostními kategoriemi návrh nově zavádí výpočet i podle výměry obce a prostého počtu obyvatel.

Vláda dále odsouhlasila záměr ministerstva obrany zapojit v roce 2009 tři české stíhačky Jas-39 Gripen do ochrany vzdušného prostoru Estonska, Litvy a Lotyšska. Gripeny má do Pobaltí doprovodit zhruba stočlenný letecký a pozemní personál. Náklady na misi dosáhnou zhruba půl miliardy korun. Uhradí je armáda ze svého rozpočtu. K závazku NATO chránit některé členské státy aliance se přihlásila vláda Vladimíra Špidly v roce 2004. NATO by se na ochraně Pobaltí mělo podílet delší dobu. Estonsko, Litva a Lotyšsko totiž v dubnu požádaly Severoatlantickou alianci, aby zajišťovala ochranu jejich vzdušného prostoru až do roku 2018.

Ministři se na svém zasedání dále shodli na návrhu nařízení vlády o závazné části Plánu hlavních povodí České republiky. Ten je dlouhodobou koncepcí pro hospodaření s vodami a jejich ochranu. Upravuje cíle v ochraně před povodněmi, v hospodaření s vodami či v ochraně a zlepšování jejich stavu.

Vláda na svém středečním jednání ustanovila komisi pro rozvoj Brdska, která má koordinovat projekty v obcích z okolí plánované stavby amerického radaru a přísun investic v řádech stovek milionů korun. Předsedou komise se stane náměstek ministra financí a bývalý starosta Příbrami Ivan Fuksa. Reprezentovat brdské obce bude starosta Spáleného Poříčí na Plzeňsku Pavel Čížek a Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem z Příbramska. Za Plzeňský a Středočeský kraj zasednou v komisi náměstci hejtmanů Vladislav Vilímec a Josef Vacek. Komise má do konce října stanovit svůj statut, jednací řád a principy financování brdského regionu. "Je na starostech a obcích, aby předkládali projekty. Není úkolem vlády je vyhledávat," zdůraznil premiér. Vláda se zavázala, že peníze budou do brdských obcí směřovat bez ohledu na to, zda Američané nakonec radar nedaleko Míšova postaví. Ustavením komise plní kabinet Mirka Topolánka slib, který dal starostům při výjezdním zasedání ministrů ve Spáleném Poříčí na začátku září.

Kabinet schválil změny v rozpočtovém určení krajů. Cílem novely, kterou předkládalo ministerstvo financí, je přesunout prostředky pro krajské školství do rozpočtů jednotlivých krajů. Dosud je ministerstvo školství poskytovalo regionům. Kraje by podle návrhu měly získat po zohlednění valorizace 29,5 miliardy korun. Procento na sdílených daních by se jim tak zvýšilo podle ministerstva financí ze stávajících 8,92 procenta na 14,13 procenta. Částka je určena na úhradu mezd a odvodů pro pedagogické i nepedagogické pracovníky a ostatní neinvestiční výdaje škol v krajích. Peníze půjdou rovněž na úhrady ztrát dopravců v souvislosti s poskytováním žákovského jízdného v Praze.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie [F] fotogalerie