Aktuálně

5. 1. 2009 12:52

Vláda schválila návrh zákona o volném pohybu služeb

Zpráva nabízí zvukový záznam tiskové konference po jednání vlády a informace o návrzích zákonů, které v pondělí 5. ledna schválil kabinet premiéra Mirka Topolánka.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na této stránce.

Návrh zákona o volném pohybu služeb


vlajka Evropské unie - ilustrační fotoDne 28. prosince 2006 byla po několika letech vyjednávání v rámci Rady EU schválena směrnice o službách na vnitřním trhu. Ta byla již od počátku koncipována jako ambiciózní projekt, jehož cílem je úplné otevření národních trhů služeb v EU. Česká republika hájila v celém průběhu vyjednávání o podobě směrnice o službách liberální pojetí návrhu. V rámci příprav českých národních pozic byl kladen především důraz na to, aby směrnice napříč celou Evropou snížila administrativní zátěž, která je nyní kladena na podnikatele, pokud se rozhodnou v členských státech EU poskytovat své služby. Schválení výsledné podoby směrnice o službách, do které se také podařilo prosadit řadu českých návrhů, pak Česká republika uvítala zejména proto, že směrnice představuje: • unikátní příležitost pro české exportéry služeb; Česká republika jako relativně malá země s kvalifikovanou pracovní silou bude moci v budoucnu profitovat z exportu služeb podobně, jako nyní profituje z vývozu zboží (tyto závěry potvrzují také nezávislé ekonomické analýzy, viz dále). • dokončení vnitřního trhu EU se službami; To znamená, že trh se službami nebude nadále nepřiměřeně omezen hranicemi členských států – v nadnárodní konkurenci se prosadí ti podnikatelé (poskytovatelé služeb), kteří se budou chovat tržně, a to bez ohledu na to, ze které země pocházejí. 
Státy nebudou nadále moci omezovat poskytovatele služeb z jiných členských států a uměle tak omezovat hospodářskou soutěž a chránit vlastní poskytovatele služeb
Příležitost pro české předednictví

 Směrnice musí být implementována nejpozději do konce roku 2009. V období prvního pololetí roku 2009 bude tedy implementace probíhat za českého předsednictví v Radě EU. Způsob (hloubka a kvalita) implementace České republice poslouží jako další argument v diskusi o odstraňování bariér na vnitřním trhu. Česká republika pak může jít ostatním státům příkladem a směrnici implementovat co nejdůkladněji. 
Naplňování programového prohlášení vlády

 Cíle směrnice o službách, byť je svou povahou předpisem evropského práva, jsou plně v souladu s Programovým prohlášením vlády – na základě implementace směrnice o službách zákonem o volném pohybu služeb dojde k odstranění řady administrativních požadavků, které podnikání ve službách omezují. Směrnice o službách je považována za jeden z nejvýznamnějších aktů evropského práva posledního desetiletí. Její správná implementace přinese výrazné zjednodušení podnikatelského prostředí, a to nejen v České republice, ale také v celé Evropě. Proto předkládá ministr průmyslu a obchodu vládě ke schválení návrhy dvou zákonů, které tuto směrnici transponují. Věcný záměr zákona o volném pohybu služeb, včetně změnové části, schválila vláda usnesením č. 531 ze dne 14. května 2008. Termín předložení návrhu v třetím čtvrtletí roku 2008 vyplývá z usnesení vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2008 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2008. Ve smyslu usnesení vlády č. 440 ze dne 25. dubna 2007 k postupu při implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu jsou relevantní ustanovení směrnice o službách v zákoně transponována obecně za účelem zjednodušení domácího podnikatelského prostředí, a nikoliv pouze ve vztahu k poskytovatelům služeb z jiných členských států a ve vztahu k službám zahrnutým do směrnice. Účelem této „rozšířené“ implementace je zejména obecně zjednodušit a zpřehlednit podnikatelské prostředí, protože většina ustanovení směrnice míří na zjednodušení administrativního procesu předcházejícího vstupu do podnikání, ať se již jedná o udělení povolení, licence, nebo splnění jiných podmínek. 

Struktura návrhu

Z hlediska legislativně technického byla problematika rozdělena do dvou zákonů. Prvním je zákon o volném pohybu služeb, který obsahuje průřezové instituty, jež není možné nebo vhodné transponovat novelizací stávajících předpisů. Druhým je zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb (dále „změnový zákon“). Ten obsahuje novely existujících právních předpisů. 1) Zákon o volném pohybu služeb Zákon navrhuje výslovné zakotvení práva přeshraničního poskytování služeb. Tento institut je zakotven v primárním právu Evropských společenství, v článku 49 Smlouvy o Evropských společenstvích, ale možnost fakticky se domoci tohoto práva je značně obtížná a pomalá. Proto přijala Evropská unie směrnici o službách, která toto ustanovení konkretizuje a ukládá členským státům implementovat je do jejich právních řádů. Dále se navrhuje výslovné zakotvení následujících institutů: - uznávání splnění povinnosti, tzn. je-li vyžadováno splnění určitých požadavků pro získání povolení k poskytování služeb a poskytovatel služeb už takové požadavky splnil v jiném členském státě, považují se tyto požadavky za splněné; - uznávání dokladů o splnění určitého požadavku, pokud tyto doklady potvrzují splnění tohoto požadavku v jiném členském státě; - uznávání pojištění, tzn. pokud je pro výkon předmětné činnosti nutné pojištění profesní odpovědnosti a poskytovatel služby doloží pojištění z jiného členského státu, je tato povinnost považována za splněnou; - zřízení jednotných kontaktních míst, kde bude moci poskytovatel služeb jednak získat potřebné základní informace související se vstupem do podnikání, a dále mu zde bude zprostředkováno vyřízení potřebných formalit nutných pro zahájení činnosti, a to i elektronickou formou; - tzv. procedura tichého souhlasu, tedy zvláštní řízení, podle kterého v případech stanovených zvláštním zákonem vznikne oprávnění marným uplynutím lhůty. V ostatních případech převažují důvody veřejného zájmu, které v souladu se směrnicí o službách ospravedlňují skutečnost, že tato procedura není do těchto řízení o povolení k poskytování služeb zavedena. Směrnice o službách neupravuje proces uznávání odborné kvalifikace ani jednotlivých požadavků na ni, a přímo odkazuje na směrnici 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy implementuje tuto komplexní úpravu do zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) a dalších souvisejících zákonů.

Změnový zákon

Změnový zákon odráží výsledky prověření právních předpisů, které na základě usnesení vlády č. 440 ze dne 25. dubna 2007 proběhlo do 31. října 2007 na všech ministerstvech a ostatních ústředních orgánech státní správy za koordinace Ministerstva průmyslu a obchodu. Změnový zákon obsahuje novely 36 souvisejících zákonů. Toto číslo bylo oproti věcnému záměru sníženo o ty předpisy, u nichž jsou navrhované změny provedeny jinak, tedy vlastní iniciativou daného resortu. Zejména jde o: - zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích – Ministerstvo dopravy připravuje návrh novely zákona k předložení vládě v termínu 12/2008, MPO uplatní domluvené změny nejpozději v rámci meziresortního připomínkového řízení; - zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících – Ministerstvo spravedlnosti předkládá návrh novely zákona vládě v termínu k 10/2008, změny jsou předmětem návrhu, který se projednává v pracovní skupině za účasti MPO. Změnový zákon dále obsahuje návrh na zrušení vyhlášky č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací. Ustanovení ve zvláštních zákonech, která jsou měněna, vedou k odstranění diskriminačních, nepřiměřených a neopodstatněných požadavků v povolovacích řízeních, např. podmínky dosažení určitého věku pro výkon činnosti; odstranění omezené doby platnosti povolení; zrušení stanovené lhůty pro dočasné poskytování služeb nebo zajištění právního nároku na udělení povolení. 3. Zhodnocení dopadů návrhu Dopad návrhu zákona o volném pohybu služeb na ekonomický růst České republiky byl analyzován „Studií k ekonomickým dopadům návrhu zákona o volném pohybu služeb“, vypracovanou experty Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. Praha v červnu 2008. Studie předpokládá zvýšení růstu HDP o 0,5 -1,2% oproti výhledu, který počítá v roce 2010 s meziročním růstem HDP o 5,3 %. V absolutním vyjádření to odpovídá přibližně výši 16,4 39,4 mld. Kč. Dopad na zaměstnanost České republiky je odhadován na 15 tisíc nových pracovních míst. Návrh předpokládá nízké nároky na státní rozpočet, a to pouze v souvislosti se zřízením jednotných kontaktních míst na 15 vybraných Centrálních registračních místech. V roce 2009 se předpokládají jednorázové náklady dosahující cca 7 milionů Kč. V roce 2010 lze očekávat náklady ve výši cca 11 milionů. V následujících letech by mohly roční výdaje oproti tomuto číslu mírně růst, a to zejména v souvislosti s vyhodnocením, zda je počet jednotných kontaktních míst či jejich zaměstnanců dostatečný. Tyto náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Bilance státního rozpočtu bude z celkového hlediska jednoznačně kladná. Návrh je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, se směrnicí o službách, právem Evropských společenství obecně a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh nebude mít žádné negativní sociální dopady či dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na oblast malého a středního podnikání. Nová právní úprava nepředstavuje administrativní zátěž pro podnikatele.

Implementační plán Strategie celoživotního učení


Studium v Evropské unii - ilustrační fotoStrategie celoživotního učení („dále jen Strategie CŽU“) je strategický dokument, který je ucelenou koncepcí celoživotního učení v oblasti počátečního, všeobecného i odborného vzdělávání, terciárního vzdělávání a dalšího vzdělávání. Klade si za cíl zaštiťovat iniciativy směřující k rozvoji celoživotního učení v ČR v letech 2007 – 2015 v souladu s cíli Lisabonské strategie EU. Strategie CŽU vznikla v souladu s požadavkem Evropské komise, která doporučila členským státům EU, aby zintenzivnily své úsilí při vytváření a realizaci komplexních, prostupných a koordinovaných národních strategií celoživotního učení zanesených do evropského kontextu. Strategie vychází z analýzy základních strategických dokumentů ČR i EU, které se z různých úhlů pohledu dotýkají nebo přímo zabývají otázkami celoživotního učení. Akceptuje komplexní pojetí celoživotního učení prezentované v těchto dokumentech, zahrnující jak ekonomický, tak environmentální a sociální aspekt.
Strategie CŽU byla schválena usnesením vlády č. 761 ze dne 11. července 2007. Tímto usnesením bylo MŠMT pověřeno do 31. 12. 2008 předložit vládě ČR Implementační plán Strategie a ve spolupráci s dalšími resorty zabezpečit realizaci opatření, uvedených ve Strategii CŽU.

Předkládaný dokument „Implementační plán strategie celoživotního učení“ zpracoval tým složený z autorů Strategie CŽU a pracovníků MŠMT na základě četných setkání a jednání ve spolupráci se zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborníků v oblasti vzdělávání, jehož cílem bylo především stanovit postupně dosažitelné cíle, jež budou směřovat k podpoře osobního rozvoje, sociální soudržnosti, aktivního občanství a konkurenceschopnosti obyvatel ČR. Implementační plán Strategie celoživotního učení představuje postup, organizaci, odpovědnosti, časový harmonogram a finanční zajištění prací vedoucích k implementaci Strategie celoživotního učení v rámci plnění úkolu uvedeného ve výše uvedeném usnesení.
Předpokládané náklady na implementaci Strategie celoživotního učení jsou uvedeny u jednotlivých opatření. V naprosté většině se předpokládá financování navržených opatření z prostředků operačních programů ESF jednotlivých resortů, nejvýznamnější úlohu zde má Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (MŠMT). Náklady programového financování jsou uváděny orientačně podle dosavadního vývoje předkládání projektů a odhady budou dále zpřesňovány na základě konzultací s ostatními spolupracujícími subjekty v rámci opatření během prvního roku implementace. Navrhovány jsou ale i náklady menšího rozsahu na některá opatření, která nejsou plánována (nebo nemohou být) jako součást projektů hrazených z ESF. Předpokládá se, že tyto náklady budou financovány prostřednictvím státního rozpočtu (např. MŠMT, MK, …) v rámci stanovených výdajových limitů věcně příslušných kapitol státního rozpočtu ve výši uvedené v tabulce.
Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Částka (mil.Kč) - MŠMT 48,5 91 81 51 17 17 17

Jak vyplynulo i ze stanoviska Ministerstva financí bude třeba zabezpečit financování přímých nákladů na provádění implementace z prostředků resortů nebo z prostředků Operačních programů ESF. Doporučuje se, aby při přípravě operačních programů ESF v resortech byly upřednostněny nároky vyplývající z Implementačního plánu. Současně s využíváním prostředků ESF je také třeba zajistit udržitelnost dosažených výstupů v období, kdy prostředky z fondů ESF nebudou k dispozici. Dotčené resorty tedy budou muset zvažovat náležitou formu udržitelnosti výstupů již při navrhování projektů podporovaných z fondů ESF. Proto by měla být pozornost dotčených resortů zaměřena nejen na vlastní realizaci implementace po dobu účinnosti operačních programů (a na projekty ESF, které podpoří systémové změny), ale i na vytvoření motivačního právně-ekonomického prostředí pro následné období.
Součástí návrhu je i promítnutí navrhovaných opatření do časové posloupnosti v rozmezí sedmi let (do ukončení operačních programů), a to v rozmezí let do r.2009, 2012 a 2015. Toto rozvržení v podstatě kopíruje (s výjimkou prvního roku 2009) předpokládané etapy provádění projektů ESF a usnadní sledování postupu prací na řešení témat navrhovaných opatření.
Materiál v řadě svých navrhovaných opatření podporuje spolupráci zaměstnavatelů a vzdělávacích institucí. Například v opatřeních uváděných v části 3.A.1 nebo 3.D.2 přímo navrhuje dohodu o možnostech podpory zaměstnavatelů v oblasti dalšího profesního vzdělávání, popř. dalších vzdělávacích oblastí. Předkládaný materiál neobsahuje opatření, která by zatěžovala zaměstnavatele novou nadbytečnou právní regulací. Dopady do podnikatelského prostředí, pokud by se Implementační plán Strategie CŽU naplňoval, by naopak měl přinést větší soulad mezi podnikatelským prostředím a vzdělávacím sektorem, zvýšení zájmu o další vzdělávání a ve svém důsledku pozitivní vliv na zaměstnatelnost občanů.

Z hlediska hodnocení dopadů na rovnost mužů a žen se jeví předkládaný materiál jako genderově neutrální.
Předkládaný materiál prošel připomínkovým řízením ve dnech 18. až 28. listopadu 2008. Porada k vypořádání připomínek se uskutečnila dne 5.12.2008 na MŠMT.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády ČR 5. ledna 2009

Tisková konference mezi jednáním vlády ČR 5. ledna 2009

Připojené dokumenty

Fotogalerie [F] fotogalerie