Penzijní reformy od Chile po středovýchodní Evropu

Současný český penzijní systém je udržitelný a zrušení druhého pilíře bylo důležitým a správným krokem, který vláda Bohuslava Sobotky udělala. To jsou závěry nové studie, kterou zpracoval analytický a poradenský tým Úřadu vlády ČR pod vedením Vladimíra Špidly, ředitele Odboru poradců a poradkyň předsedy vlády. Studie s názvem "Penzijní reformy od Chile po středovýchodní Evropu" se zabývá důsledky privatizace penzijních systémů v zahraničí a přenositelností zahraničních zkušeností na český důchodový systém. Cílem dokumentu je mimo jiné být výchozím bodem pro další úvahy o českém důchodovém systému pro další vládu.

Ze studie vyplývá, že český penzijní systém funguje relativně dobře a není potřeba ho radikálně reformovat. Pokus předchozích vlád o jeho reformu a zřízení druhého důchodového pilíře se ukázal jako kontraproduktivní. Jeho důsledkem totiž byla pouze finanční destabilizace celého systému a zároveň zvyšoval zadlužení státu. Zrušení druhého důchodového pilíře, který prosadila současná vládní koalice, bylo podle závěrů studie správné rozhodnutí a zabránilo dalšímu oslabování stávajícího důchodového systému.

Podobná situace nastala i v dalších zemích střední a východní Evropy, kde byl 2. fondový pilíř v rámci reforem zaveden. V Pobaltí a na Slovensku byl oslaben a v Polsku, Maďarsku a České republice zrušen.

Podle Vladimíra Špidly, který publikovanou studii odborně zaštítil, je vedle nastavení penzijního systému pro jeho další fungování důležitý rovněž dobrý výkon ekonomiky.

„Není možné mít vysoké důchody v ekonomice nízkých mezd. Vyšší mzdy přirozeně generují i vyšší odvody na penzijní pojištění. A o to by měla usilovat každá budoucí vláda,“ uvádí Vladimír Špidla.

Studie hodnotí také kroky současné vládní koalice. Ta se soustředila na opakované valorizace penzí, zejména poslední se přizpůsobuje reálné spotřebě důchodců s cílem zlepšit jejich sociální situaci a posílit tzv. náhradový poměr. Vláda také obnovila nastavení budoucího stropu pro odchod do penze na úrovni 65 let. Ten se bude moci každých pět let měnit. Třetím krokem vlády byla podpora 3. (dobrovolného) pilíře prostřednictvím vyšších daňových odpočtů a možnost zahájit doplňkové spoření už od narození.

Autoři ve studii navrhují rovněž doporučení pro budoucí vlády, jak současný penzijní systém posilovat. 

 „Je vhodné, aby byl systém financován vícezdrojově, a je třeba usilovat o postupné navyšování podílu výdajů na penze k HDP České republiky, který je jeden z nejnižších v Evropě,“ uvádí spoluautor studie Michal Pícl, ředitel Odboru analýz a informací Úřadu vlády ČR.