Výstavy

20. 12. 2009 9:21

Adventní čas v Lichtenštejnském paláci

Již tradičně pořádá Úřad vlády ČR vánoční soutěž pro děti z dětských domovů a dalších zařízení určených pro opuštěné děti.

V roce 2009 byla vyhlášena soutěž O nejkrásnější adventní věnec, které se účastnilo 51 dětských domovů z České republiky.

Originální výtvory dětí byly vystaveny v zahradě Lichtenštejnského paláce, kde se s dětmi setkal, a první adventní svíčku zapálil společně se svou ženou, předseda vlády ČR Jan Fischer.

Kdy:

Výstava byla přístupná veřejnosti
od 30. listopadu do 23. prosince 2009,
každé pondělípátek
od 10:00 do 16:00 hodin.

Kde:

Lichtenštejnský palác, U Sovových mlýnů 4, Praha 1 – Kampa

Hlasování na internetu:

Fotografie adventních věnců byly zveřejněny na našich webových stránkách, kde zároveň probíhalo hlasování v elektronické podobě. Výsledky soutěže budou vyhlášeny a vítězové oceněni v průběhu ledna 2010

Adventní čas v Lichtenštejnském paláci

Vánoce Německé menšiny aneb o historii adventního věnce

V českých zemích největší menšinou bylo německy mluvící obyvatelstvo. Jelikož Češi a Němci byli až do druhé světové války velmi provázaní byly promíšené i jejich zvyky.během celého roku , ale hlavně během jednoho z největších křesťanských svátků vánoc.

Čechům spolu s Němci a Rakušany jako jediným v Evropě naděluje dárky Ježíšek v podobě děťátka které ve večerních hodinách Štědrého dne sestupuje z nebe doprovázeno anděly.

U Němců žijících v Sudetech se tomuto děťátku říkalo Kristkind.

Příchod Ježíška byl ohlašován již několik dní dopředu tak, že rodiče škvírou mezi dveřmi znenadání vhazovali do místnosti kde si děti hráli ořechy a jablka se slovy „ příjde Ježíšek!.

Před tím než se ujal zvyk strojit vánoční stromeček se dávala dětem nadílka ráno na Boží hod pod betlém.

Betlémy byly většinou řezané ze dřeva, mnohé měřily i několik metrů a často byly mechanické. Figurky do pohybu uváděl hodinový strojek.  Rozšířené byly také vánoční dřevěné pyramidy, osázené na poschodích figurkami a svíčkami a otáčející se proudem teplého vzduchu.

Již o prvním adventním dni což je čtvrtá neděle před Štědrým dnem se v německých domácnostech objevují adventní věnce. Tento zvyk spolu s adventním kalendářem byl přijat i v českých rodinách . První zmínka o adventním věnci je z Hamburku kolem roku 1850 kdy evangelický farář založil tzv.Rauhe Haus - ústav pro sociálně zanedbané děti a mladistvé a v roce 1860 přenesl zvyk do Berlína, kde vedl sirotčinec. Věnec byl vyřezán ze dřeva do podoby lustru s 24 svícemi. První den adventu byla rozsvícena svíčka a každý následující den další.

Věnec byl pověšený nad dveřmi sirotčince a pod ním byla umístěna pokladnička na milodary.

Adventní věnec v dnešní podobě z živých větviček se čtyřmi svíčkami symbolizující nový život se objevil kolem roku 1900 a do měšťanských vrstev se rozšířil po první světové válce.

Adventní kalendář se objevil také poprvé v Německu v roce 1908. Byl vystřihovací s básničkami s vánoční tématikou a obrázky s vánočními výjevy.

Štědrý večer byl opravdu štědrý i v chudých rodinách : Hospodyně pekly vánočky , štrůdly koláče i jiné pečivo. Na stůl se dávali jablka a ořechy. O všechny tyto dary se rodina podělila s čeledí a koledníky. K Štědrému dni patřila určitá jídla , která měla zajistit v následujícím roce hojnost a ochránit rodinu i hospodářství před zlými silami např. pohanková kaše, mléčná polévka s mákem, houbová a švestková polévka.

Například na Liberecku se v německých rodinách po přísném půstu podávala večeře mezi 5 a 6 hodinou odpolední. Nezbytná byla rybí polévka, ryba na černo Schwarzfisch se zelím a knedlíky, pečená ryba s kompotem a mléčná polévka s mákem tzv, makové mléko. V bohatších rodinách se zabíjelo i prase a obdarovávali se chudší příbuzní. Velmi oblíbeným vánočním jídlem byly bílé klobásy i bramborový salát, pečená husa nebo kachna.

Z cukroví jsou nejvíce známé perníčky a placičky z ořechů a kandovaného ovoce polité čokoládou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Fotogalerie

Související zprávy