Významné dny

24. 8. 2009

Deklarace práv člověka a občana

V letech 1789 – 1799 proběhla ve Francii, která se v osmdesátých letech 18. století potácela na pokraji státního bankrotu, Velká francouzská revoluce. Tato revoluce je obecně vnímána jako hlavní přelomový bod evropských dějin. Znamenala totiž přechod od absolutismu k občanství a ustavení lidu jako hlavní politické síly.

 

Deklarace

Po vyhlášení Ústavodárného národního shromáždění 9. července 1789 a po dobytí věznice Bastila o pět dní později vydalo Národní shromáždění tzv. srpnové dekrety, kterými byl zrušen dosavadní sociální systém. Gilbert du Motier, markýz de La FayetteO několik dní později, 26. srpna, vydalo shromáždění Deklaraci práv člověka a občana. Na vzniku a obsahu se velkou měrou podílel Gilbert du Motier, markýz de La Fayette, francouzský aristokrat, který se zúčastnil americké války za nezávislost a velmi dobrý přítel George Washingtona. Podílel se rovněž na tvorbě americké deklarace nezávislosti a její opis s sebou přivezl do Francie. Z Deklarace práv člověka a občana vychází i nová francouzská ústava z roku 1791, která zaručovala rovnost občanů, svobodu slova a právo na vlastnictví. Po přijetí této ústavy Ludvíkem XVI. se Francie stala formálně konstituční monarchií.

Listina se stala stěžejním dílem pro pozdější určení základních práv člověka a základem demokracie, kterou známe v Evropě dnes. Poprvé v ní byly prohlášený zásady, které v současné době pokládáme za nesporné. Deklarace obsahuje práva člověka, která označuje jako přirozená, nezcizitelná a posvátná, lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech. Přirozenými a nezadatelnými právy jsou svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku. Výkonná moc je odvozena z principu svrchovanosti národa. Lidská svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému, omezení těchto svobod mohou být ustanoveny pouze zákonem.

Deklarace práv člověka a občanaZákon je vyjádřením všeobecné vůle, zakazovat má právo pouze činy, které škodí společnosti. Na tvorbě zákonů mají právo se účastnit všichni občané buď osobně nebo prostřednictví svých zástupců. Všichni občané jsou si rovněž před zákonem rovni, každý člověk je až do doby, kdy je prokázána jeho vina, pokládán za nevinného. Deklarace garantuje náboženskou svobodu, svobodu slova („občan může tedy svobodně mluvit, psát, tisknout“) a rovněž právo vlastnické, které je podle deklarace nedotknutelným a posvátným právem, kterého nemůže být nikdo zbaven.

Lidská práva

Historie lidských práv se týká vývoje vztahu jednotlivce a státní – královské, náboženské – moci. Nerovnosti a nesvéprávné postavení člověka ve společnosti zakotvovala středověká společnost v podobě nevolnictví a poddanství.

Křesťanství přispělo k myšlence lidských práv svým pojetím mravní rovnosti lidí a důrazem kladeným na lidskou osobnost. V reformačním hnutí se objevuje požadavek na svobodný výklad Písma a později i na svobodu náboženského vyznání a svědomí, významnou roli v této fázi sehrála česká reformace. Z těchto svobod se vyvinulo právo na odpor vůči panovníkovi, který se zpronevěřil Bohu. Prvním významným dokumentem ve vývoji lidských práv byla anglická Magna charta libertatum (Velká listina svobod) z roku 1215, která se týkala omezení pravomocí krále anglickými barony.

Eleanor Rooseveltová a Deklarace nezávislostiUž v osvícenství se začíná rodit myšlenka nezcizitelných přirozených práv, která náleží všem lidem již z titulu jejich lidství, nejsou závislá na panovníkovi a na platném právu a svou podstatou vznikla již před státem. Zájem o lidská práva vzrůstá v 18.století. Základem všech moderních listin lidských práv jsou Deklarace nezávislosti USA z roku 1776 a francouzská Deklarace práv člověka a občana z roku 1789. Obě deklarace vycházejí z teze, že lidé jsou ve své přirozenosti nositeli práv nezávislých od státní moci a existujících nad státem.

Deklarace lidských právVe 20. století, kdy dvě světové války a dva velké totalitní systémy upozornily na vzájemnou podmíněnost míru a dodržování lidských práva a na jejich pošlapávání, vznikla naléhavá potřeba lidská práva důsledně chránit. Zásadním dokumentem upravujícím současné pojetí lidských práv je Všeobecná deklarace lidských práv, přijatá 10. prosince 1948 a obsahující kromě článků, jako je právo na život, osobní bezpečnost, rovnost před zákonem, právo pohybu a pobytu, vlastnické právo, právo na svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání, na svobodu projevu, volební právo a zákazu otroctví, krutého trestání a nedůstojného zacházení, i právo na práci, na spravedlivou odměnu a odpočinek, na minimální životní úroveň, na podporu v nezaměstnanosti a ve stáří apod. U příležitosti jejího vyhlášení je 10. prosinec každoročně připomínán jako Světový den lidských práv.

Sledování lidských práv se věnuje Komise pro lidská práva při OSN sídlící v Ženevě, významnou roli hraje rovněž Rada Evropy sídlící ve Štrasburku. Radou uzavřená Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 byla základem pro vytvoření Evropského soudu pro lidská práva a Evropské komise pro lidská práva. Na ochraně lidských práv se také podílí řada nezávislých organizací. Mezi nejznámější mezinárodní nevládní organizace patří Amnesty International a Human Rights Watch.

Jan LitomiskýPro vládu České republiky zpracovává koncepce dlouhodobého vývoje ochrany lidských práv s celostátní působností Zmocněnec vlády pro lidská práva. Ve spolupráci s odborem pro lidská práva Úřadu vlády zpracovává pro vládu návrhy jednotlivých opatření a podnětů ke zlepšení stavu dodržování lidských práv, předsedá Radě vlády pro lidská práva a jako 1. místopředseda se podílí na řízení Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Spolupracuje rovněž s orgány veřejné správy, nevládními neziskovými organizacemi a odborníky na problematiku ochrany lidských práv a integrace romských komunit do společnosti.

Zdroje:
David, Roman: Politologie. Nakladatelství Olomouc. 2002
http://cotoje.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Deklarace_práv_člověka_a_občana
http://www.historie.upol.cz/19/prameny/prava.htm
http://europa.eu/pol/rights/overview_cs.htm
http://www.osn.cz/lidska-prava
/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/zmocnenec-vlady-pro-lidska-prava/cinnost/zmocnenec-15656/

e-mailemFacebook   twitter