Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace

Úvahy o vyhlášení Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace inicioval takzvaný Sharpevillský masakr, který se odehrál 21. března 1960 v černošské čtvrti Sharpevill, nedaleko jihoafrického Kapského města. Před policejní stanicí se shromáždilo mezi 5000 až 7000 lidmi za účelem protestu proti nerovnoprávnosti černošského obyvatelstva. Policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla - 69 lidí bylo zabito a více než 180 zraněno.

Podplukovník Pienaar hájil jednání policie tím, že policisté byli k zásahu vyprovokováni, neboť samotné shromáždění černochů lze považovat za provokativní chování z jejich strany. Podle jeho slov se mentalita domorodce neslučuje s klidnou demonstrací, a proto bylo nutné proti nim zasáhnout násilím. Tento incident vyvolal protesty, stávky a mnohé vzpoury po celé zemi. Vláda reagovala zatčením zhruba 18 000 lidí. V reakci na tyto nepokoje se OSN rozhodla, že nemůže situaci jen nečinně příhlížet a započala svůj dlouhý boj proti rasismu a netoleranci, který vyvrcholil v roce 2001 svoláním Světové konference proti rasismu.

Tato konference se konala od 31. srpna do 7. září 2001 v jihoamerickém Durbanu.Za hlavní úkol si vytyčila mobilizaci úsilí proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a jiným projevům intolerance v Jihoafrické republice. Konference byla celkově příležitostí k zamyšlení se nad tím, do jaké míry se podařilo naplnit aspirace tří dekád boje OSN proti rasové nesnášenlivosti.

Hrůzy rasismu - otroctví, holocaust, apartheid nebo etnické čistky vždy zasadí hluboké rány obětem a vrhnou stín odsouzení na viníky. Tyto hrůzy v různých formách stále existují. Dozrál čas, abychom se jim postavili a přijali proti nim komplexní opatření. Světová konference proti rasismu přijala akční plán, který obsahuje pravidla, strukturu a prostředky k zajištění plného respektování rovnosti a důstojnosti všech a plného dodržování lidských práv. Po dobu tohoto roku 2001 se státy zavázaly hledat způsoby, jak prosadit posun vnimání těchto problémů v našich myslích a srdcích. Naším cílem je zajistit všem lidem bez rozdílu pohlaví a věku takový život, v němž budou moci uplatňovat své schopnosti a práva za podpory solidarity všech členů naší lidské rodiny.

Kromě samotné Světové konference proti rasismu byl velmi významným také fakt, že ve stejné době celkem 75 vůdčích světových představitelů, včetně prezidenta České republiky Václava Havla, podepsalo deklaraci nazvanou "Vize pro 21. století", kterou iniciovala vysoká komisařka OSN pro lidská práva a osobně ji podpořil Nelson Mandela.

"Vize pro 21. století" se zamýšlí nad tím, zda je dnešní společnost dostatečně otevřená a není diskriminující. Také se snaží odpovědět na otázku, jaké vlastně normy a pravidla platící v lidské společnosti jsou v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv z roku 1948. V této vizi se rozvíjí myšlenka, že rasismus, rasová diskriminace, xenofobie a další projevy intolerance dosud ze světa nezmizely.

Vidíme, že přetrvávají i v novém století a že jejich původcem je strach - strach z toho, co je jiné, strach z druhých, strach ze ztráty osobního bezpečí. Přestože uznáváme, že lidský strach je ve své podstatě neodstranitelný, máme za to, že jeho důsledky odstranit lze. Nesmíme dovolit, aby se rasová a kulturní různorodost staly omezujícími faktory pro vzájemnou lidskou komunikaci a rozvoj. Namísto toho je třeba soustředit se na vzájemné porozumění a shledávat v různorodosti potenciál vzájemného obohacení. Různorodost je již příliš dlouho považována spíše za hrozbu než dar. A příliš často se strach z různorodosti projevuje pohrdáním a rasovou nesnášenlivostí, separací od společnosti, diskriminací a intolerancí.

Tématem samotného Dne proti rasismu 2001 byla otázka prezentace projektů podporujících toleranci v médiích zaměřených na mladé lidi, především v televizi a na internetu.Ve spolupráci OSN a MTV proběhla v newyorském sídle OSN diskuze několika set mladých lidí z různých kultur a prostředí za účasti tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofi Annana a vysoké komisařky OSN pro lidská práva Mary Robinson. Také v České republice některá média vysílala tematicky laděné programy, taktéž zaměřené především na mladé lidi. Nadace Člověk v tísni zorganizovala koncert na podporu globálního boje proti rasismu s názvem DOST!

Téma posledního konaného Mezinárodního dne za odstranění rasové diskriminace bylo v roce 2010 vyjádřeno sloganem „Dejte rasismu červenou kartu“. Boj proti rasismu tento rok výrazně podpořil i Světový pohár FIFA ve fotbale, konaný v Jihoafrické republice. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon v každoročním poselství k tomuto dni zdůranil odhodlání Spojených národů zabránit nejstarším projevům spojených s rasismem: od otroctví k holokaustu, od apartheidu ke genocidě. Tento rok se zaměřil na souvislosti spojené s rasismem a sportem, především právě díky historicky prvnímu Světovému poháru FIFA konaném na africkém kontinentu.

Podle Ban Ki-moona bylo společnou odpovědností, aby se v průběhu mistrovství nevyskytl žádný prostor pro xenofobii a rasismus, jak na stadionech, tak i mimo ně. Na všechny sportovní organizace byl vyvinut tlak, aby přijaly přísné antidiskriminační přístupy, které zamezí projevům rasové diskriminace, určí tvrdé postihy pro všechny, kteří podněcují rasistické projevy a v neposlední řadě také zajistí spravedlnost pro oběti projevů rasismu. Sport spojuje dohromady miliony lidí z celého světa, dokáže spojit lidi z odlišných kultur, náboženství i lidi s odlišnou barvou pleti.

Tuto připomínku Mezinárodního dne za boj proti rasové diskriminaci bych ukončila slovy již několikrát zmíněného tajemníka OSN Ban Ki-moona: „Využijme tento den k uctění památky obětí zásahu v Sharpeville a dalších rasistických útoků. Ještě více se snažme zcela vymýtit všechny projevy rasismu a rasové diskriminace. Přeměňme dobré úmysly v přijetí kvalitních legislativních standardů a dodržujme je. A především, važme si různorodosti lidstva a respektujme důstojnost a rovnost všech jedinců.“

Autorka textu: Monika Beranová