Visegrádská skupina 1991 - 2011

Historie
Inspirací pro vznik středoevropské aliance států bylo setkání tří králů v maďarském městě Visegrád v roce 1335, kde se uherský král Karel I., český král Jan Lucemburský a polský král Kazimír III. dohodli na těsné spolupráci v politických a obchodních otázkách.

Po zhroucení komunistických režimů ve střední Evropě byla kooperace mezi zeměmi důležitá pro jejich přechod ke svobodné, pluralitní a demokratické společnosti. Impulsem pro vznik Visegrádské skupiny byla proto snaha o spolupráci států bývalého sovětského bloku a koordinace na jejich cestě k evropské integraci a při vstupu do euroatlantických struktur.

S rozdělením federativního Československa k 31.12.1992 se členství převedlo na oba nástupnické státy Česko a Slovensko a označení aliance se změnilo na Visegrádskou čtyřku (V4).

Visegrádská skupina prošla obdobími, která spolupráci střídavě přála i nepřála. Přesto členské státy v plnění svých hlavních cílů uspěly – Polsko, Česko, Slovensko i Maďarsko jsou členy NATO a od května 2004 Evropské unie.

Spolupráce v regionu
Po dosažení tohoto cíle v roce 2004 všechny účastnické země vyjádřily politickou vůli navázat na pozitivní výsledky dosavadní spolupráce a pokračovat v ní i nadále. Obavy, že by mohlo dojít k útlumu Visegrádské spolupráce po vstupu visegrádských zemí do EU, se ukázaly být lichými.

Spolupráci V4 lze v současné době označit za nejzřetelněji vyprofilovanou iniciativu v regionu Střední Evropy. Deklarace předsedů vlád z roku 2004 stanovila za cíl napomoci posilování identity středoevropského regionu a k formulování a obhajování regionálních zájmů v rámci rozšířené EU.

Veškeré aktivity Visegrádské skupiny jsou směřovány k posílení stability v regionu Střední Evropy. Po přijetí zemí skupiny V4 do Evropské unie v roce 2004 výrazně vzrostly zahraničně-politické aktivity Visegrádské čtyřky a skupina se zaměřila na prosazování spolupráce a stability v širším regionu Střední Evropy.

Spolupráce s Rakouskem a Slovinskem probíhá v rámci takzvaného Regionálního partnerství, s dalšími zeměmi střední a východní Evropy skupina spolupracuje v rámci takzvaného programu V4+. K mnohým aktivitám V4 jsou přizvány také další země, užší spolupráce byla navázána např. se zeměmi Beneluxu či Japonskem.

Visegrádská spolupráce funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních (od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace). Jednou ročně se koná oficiální setkání premiérů. V období mezi těmito summity vykonává vždy jedna ze zemí V4 předsednickou funkci. Praktickou náplň dává Visegrádské skupině spolupráce jednotlivých resortních ministerstev.

Mezinárodní visegrádský fond
Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je Mezinárodní visegrádský fond se sídlem v Bratislavě, který byl založen v roce 2000.

Jeho posláním je podpora rozvoje užší spolupráce a posilování vzájemných vazeb mezi těmito státy V4. Fond finančně podporuje projekty v oblastech kultury, vědy a výzkumu, vzdělávání, výměny mládeže, rozvoj turismu a přeshraniční spolupráce.

V naprosté většině případů fond financuje aktivity nevládních subjektů, což podporuje občanskou dimenzi visegrádské spolupráce. Rozpočet fondu je tvořen stejně vysokými příspěvky všech čtyř členských zemí. Příspěvky do fondu se postupně zvyšují, nyní disponuje fond ročně částkou 6 mil. Eur, tj. 1,5 mil. Eur za každou z členských zemí.