Tiskové konference

18. 1. 2012 15:06

Tisková konference po jednání vlády, 18. ledna 2012

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Hezké odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády, vítám zde předsedu vlády Petra Nečase, ministra financí Miroslava Kalouska. A prosím vás, pane premiére, o úvodní slovo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda se dnes zcela pochopitelně zabývala velmi intenzivně evropskou agendou, protože se blíží několik poměrně velmi významných kroků. Příští týden zasedá Rada ministrů hospodářství a financí Ecofin, 30. ledna by se mělo konat mimořádné jednání Evropské rady. K diskusi jsou například nové dohody o fiskální disciplíně, v diskusi jsou i otázky, co se týkají půjčky MMF. My jsme dnes velmi otevřeně tuto věc debatovali. Musím říci, že co se týče dohody o hospodářské unii, nebo tzv. fiscal compact, my jsme se dnes nezabývali detailně těmi částmi, které se týkají obsahu této smlouvy, z toho prostého důvodu, že skutečně definitivní znění tohoto návrhu dohody bude známo až po skončení jednání Evropské rady 30. ledna letošního roku a teprve pak bude možné se vyjádřit k obsahu. Nicméně dnes jsme vedli velice užitečnou diskusi o podmínkách přistoupení k této smlouvě. Včetně debaty o způsobu ratifikace. Musím říci, že ta debata byla nejednoznačná, na druhou stranu nakonec vláda jako ústavní orgán rozhoduje ve sboru svým hlasováním a je také evidentní, že takto vláda postupovat musí. Musí se nakonec dopracovat k jistému rozhodnutí. My jsme velmi debatovali to, nakolik se jedná o přenášení kompetencí touto dohodou. Musím říci, že pokud je například projednávání rozpočtových a hospodářských programů jednotlivých zemí Evropskou komisí či radou nebo dalšími orgány Rady EU, není považováno za přenos kompetencí, tak musím říci, že to není většinový názor vlády. Například větší pravomoci ESD ohledně rozpočtových pravidel, ustanovení dosavadního článku 7 smlouvy, tedy možnost zavázat členské země k určitému hlasování v rozporu s jejich původním stanoviskem a podobně. Vláda se nakonec rozhodla přijmout rámcovou pozici, kde je povinností členů vlády upozorňovat, že pokud by došlo k přesunu kompetencí na unijní orgány, je vláda svým vládním programovým prohlášením vázána řešit tento problém referendem. Zdůrazňuji, že to neznamená nutně v případě, že by se ČR připojila k této dohodě, referendum o této dohodě. Osobně spíše preferuji hlasování, které by se v případě, že se připojíme k této dohodě, týkalo celého komplexu dohod, ke kterým my budeme muset přistoupit v souvislosti se vstupem do eurozóny, například mezivládní dohody, na základě které je vytvořen mechanismus ESM, který má na starosti vlastně finanční pomoc členským zemím eurozóny, dohody, na základě které již byl vytvořen mechanismus EFSF a některých dalších, které do té doby vzniknou. Jak jsem již řekl, definitivně budeme moci zaujmout stanovisko opravdu až poté, co bude známo konkrétní znění této dohody, kde ten materiál se pořád ještě mění. Pravděpodobně se změní po jednání ministrů financí příští týden a nelze vyloučit, že se bude měnit ještě na jednání Evropské rady 30. ledna letošního roku. To co je také důležité, je, že z hlediska analýzy naší Ústavy plyne, že proto, aby vláda mohla podobný dokument případně vyjednat, případně podepsat, tak to vyžaduje podle naší Ústavy zmocnění prezidentem republiky. Čili je tu nutný konkrétní akt prezidenta republiky, kterým zmocňuje konkrétního člena vlády k dojednání a podpisu podobné smlouvy, který je kontrasignován premiérem. Dalšími body, kterými jsme se zabývali, byla i otázka půjčky MMF, kde vláda to diskutovala dnes velmi otevřeně i s viceguvernérem ČNB panem profesorem Tomšíkem. Myslím si, že to byla velmi užitečná debata, na základě toho vedle debaty o devizových rezervách, o způsobu rozhodování bankovní rady ČNB, tak vláda jednoznačně potvrdila postoj, který já jsem deklaroval již několikrát, že odpovědnost musí nést vláda ČR, nikoliv bankovní rada ČNB. Musí to být vláda, která rozhodne, ať již kladně nebo záporně, že nesmí nastat situace, kdy vláda bude alibisticky přenášet to rozhodování na ČNB, abych popsal konkrétní příklad tohoto politického alibismu, například že by vláda rozhodla poskytnout půjčku MMF, požádala o to ČNB a bankovní rada by to neschválila. Vláda by pak mohla vypadat relativně hezky před zahraničními partnery, protože by říkala: my jsme dělali, co jsme mohli, ale ČNB je nezávislá, bankovní rada rozhodla nezávisle, nesmí poslouchat pokyny vlády. Čili já odmítám jakoukoliv variaci na tento alibistický přístup. Ano nebo ne, musí rozhodnout vláda a musí být schopna zaujmout takové stanovisko, které případně ČNB bude aplikovat ve svém konkrétním rozhodnutí. Dnes jsme se dohodli tak, že pan ministr financí přinese na příští jednán vlády detailnější návrh s konkrétními parametry. Musím říci, že již dnes je evidentní a myslím, že tady můžeme říci, že v případě, když by, rozhodnuto není, se náhodou ČR rozhodla k této půjčce přistoupit a tuto půjčku poskytla MMF ČNB, rozhodně dominuje dnes názor, že by to byla částka, která je reprezentována v přepočtu na české koruny až 90 miliardami korun, respektive 3,5 miliard eur, že je to v podstatě částka, která je vyloučena, vůbec by nepřipadala v úvahu. Ta částka by musela být velmi výrazně nižší. Ale o konkrétní částce jsme dnes nemluvili a to bude i otázkou jednání příští vlády. Vedle toho vláda dnes schválila několik návrhů zákona. Návrh zákona, kterým se mění zákon o archivnictví a spisové službě, návrh zákona, kterým se mění zákon o finanční kontrole ve veřejné správě, ke kterému řekne více pan ministr financí. Ale také jsme schválili soubor rámcových pozic k návrhům nařízení pro Fondy společného strategického rámce EU a, co považuji za důležité, vláda dnes v rámci své evropské agendy schválila to, že se ČR zapojí do skupiny v rámci EU tzv. leing manda countries, čili do skupiny zemí, když to řeknu zjednodušeně, které prosazují v rámci EU rozpočtovou střídmost, nenavyšování rozpočtu EU, spíše jeho snižování. Mimo jiné i proto, že ČR se s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou v průběhu příštího programovacího období po roce 2014 postupně překlopí z čistého příjemce na čistého plátce. Čili není naším zájmem, abychom byli větším plátcem, aby se navyšoval rozpočet EU. Je to mimochodem poměrně významný krok, protože v této skupině zemí jsou ty nejsilnější země EU jako je Německo, Francie, Holandsko, Švédsko a podobně a my jsme v podstatě jediná nová členská země EU, která zastává tento postoj, tedy nenavyšovat rozpočet EU a spíše uvažovat o jeho střídmosti a efektivitě. Takže pan ministr financí. Prosím.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dobrý den, dámy a pánové. Děkujeme vám za vaši pozornost. Já si vážím dnešní diskuse, která proběhla okolo připravované smlouvy o hospodářské unii, protože v oblasti věcných argumentů ta diskuse byla velmi přínosná, v řadě oblastí se příliš nelišíme, ať již jako členové vlády či členové jednotlivých politických stran, skutečně v tom návrhu smlouvy je celá řada věcí, které chceme společně, ať už to bude na jednání rady ministrů nebo pak to definitivní jednání na úrovni premiérů, se snažit zmírnit či změnit. Na druhou stranu musíme si být vědomi vyjednávací síly, neboť tato smlouva vstoupí v platnost v okamžiku, kdy s ní bude souhlasit 12 členů, není tam nezbytná podmínka všech 27, tzn. ta možnost, ratifikováno, pardon, děkuji. Ta vyjednávací síla je samozřejmě tímto limitována. Velmi vážnou diskuzi jsme vedli o způsobu ratifikace této smlouvy, kdy vláda většinou obou dvou našich koaličních partnerů, z důvodů, které bereme na vědomí a respektujeme, si přeje ratifikace referendem. Ministři za TOP 09 jsou opačného názoru, nehlasovali jsme pro referendum a nedomnívám se, že by TOP 09 jako politická strana podpořila tento zákon o referendu v PS i v Senátu, sdělili jsme našim koaličním partnerům 3 důvody, které proto máme. Ten jeden je zásadní procesní, jsme přesvědčeni, že nás k tomu nezavazuje koaliční smlouva, neboť koaliční smlouva hovoří o přesunech kompetencí, které si vyžádají změnu primárního práva, v tomto případě, a teď se můžeme bavit, jak moc je to formální či nikoli, ale v tomto případě prostě není vyžadována změna primárního práva, tzn., že se nedomníváme, že odmítat referendum je vyjádření nesouhlasu s koaliční smlouvou. Tím druhým důvodem je kontinuita zahraniční politiky, v minulosti již byla schválena Lisabonská smlouva, za vlády Mirka Topolánka, Lisabonská smlouva, můžeme se bavit, zda ve větším či menším měřítku, ale Lisabonská smlouva také výrazným způsobem posouvala kompetence ve směru unijních institucí, přesto tenkrát česká politika odmítla referendum, já si dodnes vzpomínám na brilantní argumentaci tehdejšího místopředsedy vlády Vondry v PS i před Ústavním soudem, kde vysvětlovat, že referendum není potřeba a obhájil to i před tím Ústavním soudem, možná z hlediska svého dnešního postoje by svoji tehdejší argumentaci označil za eurohujerskou, já jsem přesto přesvědčen, že byla brilantní a dávám mu dodnes za pravdu a ve smyslu kontinuity této zahraniční politiky se domníváme, že ani zde není potřeba referendum, byť respektujeme jiné názory. Tím třetím důvodem je v podstatě postoj, který je totožný s postojem pana prezidenta, jsme přesvědčeni, že to je velmi sofistikovaná agenda na to, aby bylo možné vygenerovat jednoduchou a jednoznačnou otázku, protože alfa a omega každého referenda je jednoznačná otázka, na kterou se odpovídá ano nebo ne, tady se domníváme, že jenom ta formulace té otázky je věc mimořádně problematická a že nezbývá politikům nic jiného, než vzít odpovědnost na svá bedra, mít legitimní postoje, mít legitimní postoj ano, mít legitimní postoj ne, ale nesnažit se přenést tuto odpovědnost na občany, pokud si nejsou jisti, že jsou schopni formulovat tu správnou otázku, a to jsem si jist, že schopni nejsme. Máme v tom rozdílné názory, není to důvod k nějakým emocím, nicméně postoj TOP 09 zůstává v tom zcela pevný. Já si velmi vážím toho, že vládní výbor i vláda dnes podpořili můj návrh přiřadit se ke skupině čistých plátců a chci zdůraznit, že to není proto, že bychom chtěli rezignovat na prioritu ČR ze strukturálních fondů, která je koheze, příjmy ze strukturálních fondů a z kohezního fondu, naopak myslíme si, že v té rodině čistých plátců budeme mít daleko větší sílu a možnost ubránit tu prioritu, kterou vidíme v nastávající fiskální periodě, kterou koheze je. Rovněž vláda, jak už řekl pan premiér, dnes schválila návrh zákona o finanční kontrole. Není to návrh nového zákona, což bylo naší původní ambicí, potom jsme museli přistoupit k novele, protože rozsáhlé reorganizace finanční celní správy vedoucí k jednotnému inkasnímu místu neumožňují ve stejném termínu úplně nový systém finanční kontroly a nezávislého auditu, nicméně jsem přesvědčen, že tato novela výrazným způsobem posouvá vpřed nezávislost auditu, větší odpovědnost jednotlivých vedoucích pracovníků ve státní správě při vnitřní kontrole a zejména obsahově rozděluje dosavadní veřejno-správní kontrolu jednoznačně na kontrolu, kterou si vykonávají odpovědní pracovníci svým vnitřním auditem a audit ve veřejné správě, který provádí průřezově ministerstvo financí a odstraňujeme tak duplicity. Ministerstvo financí nerezignuje na zpracování a předložení zcela nového zákona o finanční kontrole, ten dnešek bych označil za úspěšný mezikrok vpřed, abychom zhruba do roka mohli předložit definitivní řešení. Děkuji vám za pozornost.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych ještě dodal, k té informaci kolem referenda, že ten názor, který tady prezentoval pan ministr Kalousek, byl korektní a korektní je také dodat, že dvě koaliční strany řekly, že nejsou připraveny podpořit podpis této dohody bez referenda s tím že, znovu opakuji, všichni členové vlády jsou i podle jednacího řádu a Ústavy vázáni většinovým usnesením vlády, tzn. hájit rámcovou pozici, která byla vládou schválená. A za další, my jsme také přesvědčeni, že hlasovat pouze o této smlouvě nemá význam v referendu, že podstatně čistější je položit občanům velmi jednoduchou otázku v budoucnosti, až ten okamžik nastane, tzn.: Jste pro přistoupení k euro nebo ne? A informační kampaň řekne, že důsledky přistoupení k euro znamenají mimo jiné přistoupení k celé řadě mezivládních či mezinárodních dohod, kde např. mezinárodní dohoda o evropském stabilizačním mechanismu bude zavazovat ČR v hotovosti složit podle těch současných pravidel, abych to ilustroval na konkrétním případě 40 mld. korun do přímo tohoto mechanismu a dát záruku za další stovky miliard korun, částce zhruba přes 300 mld. korun, a to bez převzatých závazků z Europia Financial Stability Facilities, čili z toho EFSF, kde ty závazky až ukončí svou činnost v roce 2013 přejdou do toho nového vehiklu ESM, čili naopak ta otázka podle našeho názoru v budoucnosti, čili nikoli ratifikovat pouze tuto dohodu, bude velmi jednoduchá, velmi srozumitelná, velmi snadno hájitelná – ano nebo ne. A jsem přesvědčen, že ti, kteří budou chtít podepsat tyto smlouvy, tak samozřejmě budou schopni i tento názor hájit a naopak.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za úvodní vyjádření, dámy a pánové, nyní je prostor pro několik otázek k dnešnímu jednání vlády, prosím, ČTK, Jakub Dospiva.

ČTK, Jakub Dospiva: Jakým způsobem se rozhodne, zda to tedy bude ta složitá otázka o té jedné konkrétní smlouvě domluvené teďka v lednu a podepsané do března anebo zda to tedy bude později k tomu vstupu do eurozóny? A druhá věc, vy jste říkal, že pro ten podpis, nejpozději březnový, a i pro to vyjednání, budete potřebovat zmocnění prezidenta republiky, zda už ho máte nebo jakým způsobem se toto teda bude dělat a jestli ho potřebujete už teďka na toho 30. ledna, na ten summit…

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Za prvé na 30. ledna jej nepotřebuji, protože 30. ledna nemůžeme nic podepsat, protože teprve 30. ledna je možné, že bude dojednána konečná verze této dohody, tam ještě může dojít k celé řadě kompromisů, pokud se nedohodnou ministři financí, budou to zřejmě dohadovat některé věci premiéři, respektive prezidenti nebo hlavy států a vlád ve složení Evropské rady. Za další to zmocnění vyplývá z Ústavy, protože podle Ústavy je sjednává, mezinárodní smlouvy prezidentského typu, prezident republiky, který může zmocnit svým rozhodnutím příslušného člena vlády s tím, že toto rozhodnutí podléhá kontrasignaci premiéra, takže bez tohoto zmocnění není možné, aby jakýkoliv člen vlády včetně premiéra podepsal tento dokument a zatím toto zmocnění od prezidenta republiky k dojednání podobné smlouvy a k jejímu podpisu není, takže takový je stávající právní stav. Bude otázkou dalších politických jednání. Je také velmi možné, že když všechny 3 koaliční strany budou trvat na svém, tak nebude možné tuto dohodu, dokonce i kdyby vláda došla k názoru, že ji chce podepsat nebo že na tom nebude shledávat nic problematického, což si nemyslím, protože i pan ministr tady řekl, že tam vidí celou řadu problematických bodů, tak ji nebude možné podepsat, protože naši koaliční partneři trvají na tom, že z toho budoucího referenda není možné to ratifikovat pouze parlamentní procedurou, ale nechme, prosím, ještě u toho mostu nejsme, až u toho mostu budeme, tak ho přejdeme, případně budeme brodit řeku mimo tento most.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ještě jeden základní problém, budeme-li trvat na parlamentní proceduře, tak rezignujeme na síly koalice. Pokud jsme přesvědčeni, že stanovisko ano nebo ne, naše stanovisko je známé, stanovisko druhých koaličních partnerů je logicky ještě nerozhodné, protože ten definitivní text není, tak se nutně, chceme-li ústavní zákon o referendu, spoléháme na síly komunistů a sociálních demokratů a to TOP 09 nechce, TOP 09 by se ráda spolehla na síly koalice.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Nicméně já musím říci, že s vysokou pravděpodobností by i v parlamentní proceduře ratifikace musela probíhat podle článku 10 a) Ústavy, který stejně vyžaduje ústavní většinu v obou komorách parlamentu, čili bez dohody s nejsilnější opoziční stranou i parlamentní ratifikace by v podstatě byla velmi problematická.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, nemáte-li další otázky, díky za pozornost, hezký den. Tak, prosím, ještě Jana Čermáková. Česká televize.

Jana Čermáková, Česká televize: Já bych, pane premiére, využila toho, jestli byste mohl okomentovat v podstatě jednu věc a to byli ti zmocněnci pro dopravní stavby, jestli ti zmocněnci tedy budou zrušeni, kolik třeba doteď stáli stát a kolik se tím pádem ušetří a jaká za nimi zůstala práce, co vlastně jakoby udělali? A pak bych si dovolila ještě se trošičku odklonit od dnešního jednání vlády a zeptat se vás, jestli na základě toho, co se objevilo v médiích, neuvažuje Úřad vlády o tom, že by se zveřejňovaly odměny poradců a úředníků, aby se předešlo případným spekulacím? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak zmocněnci, vláda prostě rozhodla, náležitým způsobem shledala, že nemá význam pokračovat v tomto mechanismu, jejich náklady byly v podstatě ve výši mzdových nákladů, samozřejmě proti tomu mohly být synergické efekty toho, že někdo koordinoval tuto činnost, tam to je velmi těžko odhadnutelné. Nicméně toto je rozhodnutí, které já považuji za správné, je to model, který byl překonán, já bych chtěl připomenout, že ve své době sociálně demokratické vlády zřizovaly dokonce pro jednotlivé regiony, třeba pro Moravskoslezský kraj, zmocněnce a ti se moc neosvědčili. Co se týče otázky druhé, kterou jste mi položila. Já bych vám odpověděl velmi snadno, běžte, otevřete si internet a přečtěte si tu žumpu, která tam je v těch internetových diskuzích. Mě teda fascinuje, že vůbec česká média bez jakékoliv selekce něco podobného připustí a je to také zhrubnutí veřejného prostoru, jaké já si vůbec nedovedu představit. Čili jedná se o skutečně útok na osobní integritu konkrétních lidí a já chci připomenout, že daný konkrétní případ byl způsoben na základě ukradených, odcizených osobních dokumentů, tady byl překročen Rubikon, který doposud překročen nebyl. Já chci také zdůraznit, že z hlediska Úřadu vlády v loňském roce odměny v řádu několika set tisíc dostalo více než 20 lidí v úrovni řízení ředitele odboru a více, přesto je zmiňováno jedno jediné jméno a je zmiňováno prostě proto, že je to spolupracovník premiéra, to nemá jinou než tuto politickou motivaci. Chci říci, že Úřad vlády hospodaří velmi hospodárně, v loňském roce snížil objem mzdových prostředků o 21 milionů korun a provozních prostředků o dalších 18 milionů korun, čili celkově snížil své výdaje v loňském roce oproti roku 2010 o 40 milionů korun. V letošním roce je snížíme o dalších 20 milionů korun, výdaje Úřadu vlády. Mimochodem i celkový objem vyplacených odměn poklesl. V roce 2009, což byl okamžik největší hospodářské krize s 5 % celkovým poklesem celé ekonomiky, vyplatil Úřad vlády za mých předchůdců odměny ve výši 32 milionů korun, v loňském roce Úřad vlády vyplatil odměny ve výši 28 milionů korun, čili i v těch odměnách došlo k poklesu, a opět u konkrétního případu, který je tedy součástí top managementu Úřadu vlády, musím říct, že paní vrchní ředitelka měla druhé nejnižší odměny, čili je to evidentně politicky motivovaný útok a musím říci, že především považuji za neuvěřitelné, že byl překročen Rubikon, že média legitimizují ukradené osobní dokumenty a na základě těch je spouštěn mediální lynč na konkrétního člověka, který nic neprovedl, jenom pracuje, je to poctivý, slušný a pracovitý člověk. Akorát je spolupracovník premiéra, a protože na premiéra je také potřeba něco vyšťárat, že jo, protože premiér bez skandálu nemůže být, tak přestože je tady 20 lidí, kteří dostali v řádu několika stovek tisíc odměn, tak je vypíchnut pouze jeden, přestože z top managementu jsou to druhé nejnižší odměny, tak je zmiňováno pouze toto jméno a na základě ukradených osobních dokumentů, nemám více co k tomu říci.

Jan Kálal, Mediafax: Děkuji, já bych se zeptal, vláda se dnes měla věnovat také bodům, které se týkají jaderné energetiky, a byl tam jeden zajímavý materiál, který naznačoval myšlenku stavět nové jaderné bloky na místě opuštěných vojenských újezdů. Jak vy se k takovéto myšlence stavíte?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že to je materiál analytického charakteru, nikoliv materiál, který by uváděl nějaké rozhodnutí vlády. Jedná se o to, že v ČR a v celé Evropě je těžší a těžší realizovat velké infrastrukturní projekty. Ať již v oblasti energetiky či oblasti dopravy, protože různé povolovací procesy, lokální zájmy a skupiny dnes mají velký prostor v podstatě zablokovat rozvoj konkrétních projektů. Například z hlediska stavebního řízení je možné uvažovat o teritoriu, kde nepůsobí žádný obecný katastr, tedy není součástí stavebního řízení na městském úřadu, což jsou třeba vojenské újezdy. Vláda již dříve analyzovala možnost umístit úložiště jaderného odpadu v některém z vojenských újezdů právě proto, že je tam zvláštní stavební řízení, které není prováděno obecními úřady, protože na území újezdů nejsou obce. Opakuji, byl to jen analytický námět, nebylo to rozhodnutí vlády. Můj osobní názor k tomu je, že realistické, skutečně v časovém horizontu 20-25 let, maximálně v tomto horizontu, je úvaha o výstavbě tří jaderných bloků a to na území stávajících elektráren. Dvou bloků na území Temelína a jednoho bloku na území Dukovan.

Václava Marešová, Radiožurnál: Dobrý den, já mám bod týkající se dnešní agendy, jestli můžete říci, jaký další postup vláda zvolí, co se týká otázky kastrování delikventů závažných sexuálních deliktů?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já chci, paní redaktorko, opravit vás, vláda skutečně nevolí postupy u kastrování. Neprovádí kastrace, nehodlá to provádět. Ani určovat postupy.

Václava Marešová, Radiožurnál: Samozřejmě, ale jaký další postup byste doporučil, protože ČR čelí kritice kvůli současné situaci.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano, my jsme dnes o tom debatovali, jsme přesvědčeni, že za určitých okolností je i nemedikamentózní kastrace přístup, který je legitimní a je slučitelný s problematikou lidských práv a koneckonců i alternativa, například celoživotní detence pro delikventa versus alternativa, že po provedené kastraci může nabýt svobodu, je otázkou jeho rozhodnutí. Tu kastraci není možné provádět bez jeho souhlasu a já chci zdůraznit, že i odborníci v medicíně upozorňují na to, že je tu celá řada dalších zákroků, třeba při některých typech nádorů prostaty, kdy je kastrace se souhlasem pacienta jednou z léčebných cest a tam se to za nic ponižujícího nepovažuje a je to jen jiný typ nemoci. Jako je duševní nemoc sexuální úchylka. A my se v prvé řadě musíme zabývat tím, že máme právo chránit zdraví a životy nevinných obětí a z tohoto pohledu k tomu přistupovat a nenaskakovat v tomto konkrétním detailu na jakousi novou módu lidsko-právní v této oblasti. Navíc mluvíme o případech, které statisticky se pohybují ročně mezi jedním až třemi případy, čili se nejedná o nějaký masový jev.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Nicméně zvažte přeci jen své úvodní věty, pane premiére, ve vládě jsou, nemýlím-li se, dva lékaři a teoreticky by mohli být pro tento účel vycvičeni.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych je raději zaměstnal jinak, pane ministře, než aby se věnovali této problematice. Navíc jsem v rozpacích, na kom by se cvičili ve vládě. Vy jste mne teď hodně znervózněl tím návrhem.

Robert Miller, Reuters: Dobrý den, já bych se s dovolením vrátil k tomu podpisu, jestli ještě nemáte zmocnění od pana prezidenta, aby někdo z vlády podepsal tu smlouvu, jestli máte nějakou indikaci od pana prezidenta, který se vyjádřil, že on sám tu smlouvu by nepodepsal. Co tím je myšleno, že to nepodepíše?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já mohu opakovaně potvrdit, co jsem potvrdil, že jsem skutečně, a členové vlády byli seznámeni s kopií tohoto dopisu, obdržel dopis pana prezidenta, že v žádném případě bez ohledu na obsah této dohody, který v té době, kdy to posílal, nebyl znám, není znám ani teď, že tuto smlouvu nebude ratifikovat. Nechci rozvíjet debatu, která vypukla už při ratifikaci Lisabonské smlouvy, zda naše Ústava umožňuje podobný postup prezidentu republiky nebo ne, na to jsou rozdílné názory ústavních právníků, že skutečně reálně ratifikuje společně s komorami nebo že je v pozici jakéhosi ústavního notáře, který svým podpisem potvrzuje, že proběhla řádně procedura. To nemá teď význam rozvíjet. Sám za sebe, musím říci, to není názor ani vlády ani politické strany, jsem přesvědčený, že by v logice uvažování, nesouhlasím s touto smlouvou, již dopředu sdělím, že ji ani nepodepíšu, bylo nepodepsat tím pádem zmocnění pro vládu, aby tuto smlouvu podepsala. Já bych to považoval za myšlenkově konzistentní schéma.

Jakub Dospiva ČTK: Já nemohu nenavázat, ale co by to fakticky znamenalo pro osud té smlouvy a české pozice vůči smlouvě?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Pro osud smlouvy by to bezpochyby neznamenalo vůbec nic. Tato smlouva bude z hlediska povinnosti povinně podepsána pouze členskými zeměmi eurozóny. Nečlenské země se mohou připojit dobrovolně a smlouva vstoupí v účinnost poté, co bude ratifikována alespoň 12 členskými zeměmi, které podepsaly tuto smlouvu. Česká účast či neúčast s touto smlouvou neudělá vůbec nic. Ale opakuji, skutečně se pohybujeme na půdě hypotéz. Prosím, nedělejte z toho dalekosáhlé závěry.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Přesto, dovolíte-li, s tou smlouvou by to neudělalo nic. Ta by pro signatáře platila. Česká pozice by zůstala nejasná a mlhavá.

Robert Miller, Reuters: Jen doplním, když víme, že za zahraniční politiku zodpovídá vláda, přestože prezident reprezentuje stát navenek, tak by to znamenalo, že by neudělil to zmocnění, že by vláda vůbec ustoupila od vyjednávání?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já nechci spekulovat, já zdůraznil, že se pohybujeme na půdě hypotéz, že vám tu dokonce říkám svoji osobní úvahu a názor. Zde bychom se zapletli do řetězce spekulací, nemá to význam. Ano, dle Ústavy je to prezident republiky, kdo sjednává mezinárodní smlouvy a může k tomu s kontrasignací premiéra zmocnit i některého člena vlády. Nemá význam to více rozvíjet.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, další zájem o otázky neregistruji, přeji hezký den. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter