Tisková konference po jednání vlády, 24. dubna 2013

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Vážený pane premiére, dámy a pánové, začíná tisková konference po jednání vlády. Agenda dnes byla opravdu obsáhlá, takže vás poprosíme o stručné a rychlé otázky, abychom vše urychlili a dostali se k podstatě věci. Pane premiére, prosím.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda České republiky se dnes ve svém úvodu zabývala evropskou problematikou, probírali jsme téma hospodářské a měnové unie a také témata sdělení dvou rad, respektive Evropské komise a Evropské rady. Co se týče standardního programu vlády, tak vláda v prvé řadě schválila návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2014 až 2016. Je to první a základní krok, který děláme vždy v dubnu, který spočívá v tom, že vlastně na základě těchto rámců je potom připravován návrh státního rozpočtu na další rozpočtový rok. Na jejich základě bude připravován rozpočet na další rok. My jsme stanovili fiskální cíle vlády, především podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP, tedy byl navržen tak, že pro rok 2014 bude 2,9 % HDP a pro léta 2015 a 2016 to bude 2,8 % HDP. Z těchto čísel je zjevné, že vláda se rozhodla, poté co se jí podařilo konsolidovat veřejné finance, poté co se nám daří dostat deficity veřejných financí pod 3 % HDP, zmírnit tempo fiskální konsolidace a udělat rozpočet tak, aby měl v sobě zabudováno více prorůstových prvků. To znamená, že se spokojujeme s tím, že deficit veřejných financí bude pod 3 % HDP, abychom rovnovážně vedle konsolidace veřejných financí, stabilizace našich veřejných rozpočtů zajistili předpoklady pro ekonomický růst. Z toho plynou mimo jiné i výdajové rámce, které budou na úrovni 1 126 mld. Kč v příštím rozpočtovém roce. S tím, že vycházíme z toho, že v letošním roce bude zhruba nulový ekonomický růst, v příštím roce růst zhruba 1,2 % HDP a v letech 2015 a 2016 by ekonomický růst měl již přesáhnout 2 %, v roce 2016 by měl být 2,6 % HDP. V souladu s tímto návrhem střednědobých výdajových rámců vláda schválila i tzv. konvergenční program, což je pravidelný dokument, který posíláme i do Bruselu.

Vedle těchto rozpočtových otázek vláda dnes také schválila návrh zákona o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona o ochraně přírody a krajiny. Zákon nově stanoví základní kritéria pro členění území NP Šumava do jednotlivých zón ochrany přírody, blíže specifikuje vztah chráněného území k jeho obyvatelstvu, územnímu rozvoji a obcím, konkretizuje bližší ochranné podmínky s ohledem na jeho specifika a specifikuje podmínky využívání území v péči o les, zemědělskou půdu a ostatní pozemky, dále návrh zřizuje Správu NP Šumava a také tzv. společný výbor NP, který je orgánem Správy a podílí se na řízení parku ve vymezených záležitostech. Vymezuje NP Šumava i cíle jeho ochrany a předpokládá tři zóny odstupňované ochrany přírody a podrobně je charakterizuje. Speciální pravidla potom budou platit pro vstup a pohyb osob na území parku.

Dalším návrhem, který jsme schválili, byl poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon o daních z příjmu. Cílem tohoto návrhu je formou daňových nástrojů motivovat zaměstnavatele k efektivnější spolupráci se školami v rámci odborné přípravy žáků a studentů. Navrhované daňové zvýhodnění by mělo přispět k tomu, že podniky budou více motivovány podílet se na praktické přípravě studentů středních a vysokých škol. Tzn. věci, které firma použije pro nákup technologií, pro nákup přístrojů, pro formy stipendia a podobně, si bude moci daňově odečíst a tím bude více firem stimulováno, aby se více podílely na přípravě studentů především technických oborů, absolventů středních a vysokých škol.

Co se týče dalších bodů, tak jsme také projednali návrh státního závěrečného účtu za loňský rok. Tady chci zdůraznit, že on sice formálně dopadl deficitem vyšším, než jsou 4 % HDP, nicméně v souladu s metodikou EU ESA 95 do tohoto deficitu byly jednorázově v loňském roce započteny veškeré kompenzace, které budou vyplaceny církvím a náboženským obcím v následujících desetiletích, to se jednorázově shrkne do jednoho deficitu v tom roce, kdy ten zákon byl schválen. Pokud očistíme ten deficit o toto jednorázové započtení kompenzací vyplácených v následujících třiceti letech církvím a náboženským společnostem, tak deficit veřejných financí v loňském roce byl pod 3 % HDP, na úrovni 2,5 % HDP. Čili v loňském roce jsme dosáhli tohoto deficitu nižšího než 3 % HDP a chceme v této rozpočtové trajektorii pokračovat i v letošním roce, tzn., mít deficit pod 3 % HDP. Takže, dámy a pánové, tolik k několika bodům dnešního jednání vlády a jsem připraven zodpovídat vaše dotazy.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Tak, dámy a pánové, teď přichází prostor pro vaše dotazy k vládní agendě. Prosím.

Radiožurnál, Martina Spěváčková: Dobrý den, pane premiére, já bych měla dvě otázky. První je, jestli jste si během dnešního jednání vlády vyříkal s panem ministrem zahraničí spor o ty velvyslance, jestli jste třeba stanovil nějaký deadline, do kdy by to měl pan ministr s panem Zemanem vyřešit, protože vy jste řekl, že to poškozuje Českou republiku, tak jestli má pan ministr nějaký termín, do kdy to má vyřešit? Druhá otázka je, vy jste také řešili tu státní dotaci solárním elektrárnám, kterou EK považuje za nedovolenou podporu, tak jestli nám skutečně hrozí nějaká pokuta a jak jste to řešili, jestli jste třeba panu mistrovi Kubovi zadali nějaké úkoly, jak to má vyřešit? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak k vaší druhé otázce bude odpověď velmi stručná, tento bod byl klasifikovaný, čili nemohu k tomu cokoliv bližšího říci. Co se týče otázky jmenování velvyslanců, tam si není co vyříkávat, já jsem své stanovisko řekl několikrát veřejně, nemám k němu co dodávat. Není problémem ani tak čas, do kterého by to mělo být vyřešeno, tím základním problémem je hlasitost některých aktérů, kteří se pohybují v této oblasti. Myslím si, že by mělo patřit k politické kultuře zemí západoevropského střihu, kterou chceme být, to, že tyto záležitosti jsou řešeny diskrétně a neřeší se přes stránky novin nebo obrazovky či reproduktory televizí či rozhlasových stanic. Čili to co je klíčové, je omezit hlasitost, nejsme zase pod nějakým umělým časovým tlakem, nicméně tato věc nám neprospívá, neprospívá nám mimo jiné i proto, že některé velvyslanecké posty nejsou obsazeny, což samozřejmě není dobře.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Prosím, Česká televize.

Česká televize, Horký: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, vy jste mluvil o určitých prorůstových prvcích, kde by na ně státní rozpočet měl vzít?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: No tak ze státního rozpočtu, překvapivě, čili z příjmů státního rozpočtu, respektive z výše deficitu. Já jsem to uvedl už v případu pro letošní rok, kde v porovnání s loňským rokem výdaje na dopravní infrastrukturu jsou vyšší o osm miliard korun, navýšili jsme výdaje na vědu, výzkum a inovace, o dvě miliardy jsme navýšili výdaje na školství a podobně. Takže v tuto chvíli mluvit o konkrétní struktuře rozpočtu na příští rok je předčasné, protože dnes jsme teprve schválili základní makročísla typu výše deficitu veřejných financí a nominální výši výdajů státního rozpočtu pro příští rok, zatím jsme se o struktuře rozpočtu nebavili. Nicméně to, že zmírňujeme konsolidační tempo, je evidentní, jasná zpráva a to znamená, že deficity veřejných financí budou těsně pod 3 % HDP, je jasný signál toho, že jsme v tuto chvíli, kdy jsme stabilizovali veřejné finance, že se chceme zaměřit na hospodářský růst.

Lidové noviny, Jan Kálal: Pane premiére, já bych navázal na tu evropskou agentu, kterou vy jste řešili dneska, zítra, pokud jsem správně četl, tady měl být evropský prezident Herman Van Rompuy, vy s ním budete mít jednání a budete s ním i na společné konferenci, jaká očekávání máte od jeho návštěvy? A potom ještě druhý dotaz, který se ale netýká přímo vládní agendy, tak já nevím, jestli pak bude ještě speciální okénko, ale kdyby se na něj dostalo, primátor Svoboda, jestli jste s ním v kontaktu ohledně problémů na pražském magistrátu, kde podle některých zpráv to vypadá na možný rozpad koalice v Praze. Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak v prvé řadě drobná oprava, nebude tady evropský prezident, nic takového neexistuje, bude tady předseda Evropské rady, což je přeci jenom trošku něco jiného, Herman Van Rompuy, je to jeho pracovní návštěva, my jsme v pravidelném kontaktu, očekávám především, že bude debata o aktuálních problémech, které se týkají především situace v eurozóně a koordinace hospodářských politik, obnovy konkurenceschopnosti EU i jednotlivých členských zemí, to jsou teď klíčové otázky, které řešíme a budeme řešit, včetně našeho vystoupení, které budeme mít na Národním fóru, kde se budeme zabývat budoucností evropské integrace a bude probíhat v poslanecké sněmovně. Co se týče situace na pražské radnici, já jsem samozřejmě v kontaktu s panem primátorem Svobodou, který je předseda regionálního sdružení Prahy. Já pevně věřím, že ta situace, která tam vznikla, bude vyřešena a že se situace na pražské radnici stabilizuje. Osobně bych viděl jako velmi špatné, kdyby nastal opak, tzn. destabilizace té situace na pražské radnici, myslím si, že by to nikomu nic dobrého nepřineslo. Nepřineslo by to nic Praze, nepřineslo by to nic občanům hlavního města Prahy a nepřineslo by to nic ani TOP 09, ani ODS na regionální úrovni Prahy.

Česká televize, Monika Bezuchová: Já bych se ještě vrátila, jestli vás můžu poprosit, ke sporu o velvyslance, jestli budete tento spor nějak řešit, jestli půjdete na Hrad nebo jestli si pozvete pana ministra a jestli souhlasíte s Livií Klausovou? A ještě druhá otázka k výroku prezidenta Zemana o odsunu Němců, mohly by poškodit nějak zahraniční politiku?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: K otázce velvyslanců jsem již řekl všechno, co jsem říct chtěl a měl, nemám k tomu co dodávat. Co se týče výroku k sudetským Němcům, já jsem přesvědčený, že bychom si měli uvědomit, že se píše rok 2013, že jsme členskou zemí EU, že se nepíše přelom tohoto století a minulého století a měli bychom přeci jen být uměřenější. Ty vztahy s Německem se vyvíjejí velmi pozitivně, vztahy s Rakouskem jsou na kvalitní úrovni, nemá žádný význam, žádný smysl a nic to nepřináší, používat zbytečně silné výroky.

TV Nova, Michaela Šmídová: Já bych se ještě vrátila, jak jste se zmiňoval, k té otázce o těch problémech na magistrátu mezi ODS a TOP 09. Chci se zeptat, jestli nevnímáte, zda se tyto spory do jisté míry promítají i na vládní úroveň mezi ODS a TOP 09, ukazuje to třeba otázka sKaret nebo právě ty vaše včerejší komentáře na adresu velvyslanců.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Spory na pražské radnici nemají žádnou souvislost s případnými pracovními spory, které jsou na vládní úrovni, nijak to spolu nesouvisí, nijak se to neovlivňuje, nijak se to neprolíná.

Reuters, Robert Miller: Dobrý den, já bych měl dotaz k těm střednědobým fiskálním rámcům, jestli máte nějaký odhad, kolik by to mohlo přispět do české ekonomiky, to zvolnění té konsolidace. Já vím, že je to ještě záhy, ale aspoň zhruba? A ještě druhá doplňující k jednání o fiskální ústavě, jestli tam se to nějak pohnulo se sociální demokracií myslím na tom ústavním zákoně? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je samozřejmě evidentní, že my nepůjdeme cestou k povzbuzení ekonomického růstu cestou fiskální stimulace a cestou zvyšování vládní spotřeby, jedná se spíše o veličinu, která má signální charakter, která říká: stabilizovali jsme veřejné finance, máme je pod kontrolou, můžeme se nyní zaměřit na hospodářský růst, který ale bude postaven na zdravých základech, zdravých a konsolidovaných veřejných financích, to znamená, není již nutné provádět další úsporná opatření, další škrty, ta hodnota je spíše signálního charakteru než to, že přinese pár miliard korun do výdajů státního rozpočtu. Navíc všichni víme, že ekonomika v ČR není tažena vládní spotřebou, jakkoliv i ta je významná, že jsme ekonomikou, kde HDP je z jedné třetiny založen na spotřebě domácností, která je utlumena spíše z psychologických než ekonomických důvodů. I toto je jasný signál, že považujeme situaci ve veřejných financích za stabilizovanou a že je možné nyní se zaměřit na prorůstové impulsy a především jsme malou, otevřenou a proexportně orientovanou ekonomikou, tzn., do značné míry výkonnost ekonomiky se odvíjí od toho, co se děje kolem nás, jaká je výkonnost eurozóny a dalších oblastí pro český vývoz.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Dáme prostor už jen pro poslední tři dotazy. Hospodářské noviny, prosím.

Hospodářské noviny, Vladimír Šnídl: Já bych měl dotaz ohledně výdajového rámce. Vy jste zmiňoval, že předpokládáte deficit pro příští rok na úrovni 2,9 %, přičemž ten původní odhad ministerstva financí byl 2,8. Tak bych se rád zeptal na ty hlavní prorůstová opatření, která způsobila tento zvýšený odhad deficitu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Není to zvýšený odhad deficitu, je to rozhodnutí vlády, která se rozhodla nemít menší deficit, než plánuje pro letošní rok, protože k tomu nevidíme žádný velký důvod, jedná se o jemnou parametrickou úpravu, ale kdo si promítne mé výroky minimálně 1,5 roku zpět, tak zjistí, že já mluvím o deficitu pro rok 2014 ve výši 2,9 % HDP již více než rok a půl, čili to nemůže být překvapivé, že vláda mírně poopravila ten návrh ministerstva financí, ale je to všechno v rámci jednoho koridoru.

Hospodářské noviny, Vladimír Šnídl: Můžete upřesnit ta hlavní prorůstová opatření, se kterými počítáte pro příští rok?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Jak jsem již řekl a znovu to tedy opakuji, v tuto chvíli jsou schváleny pouze základní parametry k rozpočtu, není schválena jeho struktura, tím se teprve vláda bude zabývat. Jedná se především o tu signální hodnotu, že konsolidace veřejných financí se zdařila, dostali jsme deficity veřejných financí pod 3 % HDP a nyní se můžeme zaměřit na hospodářský růst.

ČTK, Jakub Dospiva: Já bych se zeptal na bod, na který dneska pan primátor přišel na vládu, to bylo odloženo o dva měsíce, Kongresové centrum, z jakého důvodu, proč zrovna dva měsíce? Odložen o týden byl také bod, jestli jsem to dobře pochopil, o těch potravinách a tabákových výrobcích, kde je spor mezi panem Bendlem a panem ministrem zdravotnictví, tak jestli byste o tom mohl pohovořit? A třetí věc, zda vláda řešila personální otázku v Radě Českého telekomunikačního úřadu? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Začnu opět odzadu. Neřešila vláda Radu ČTU. Co se týká bodu, který se týkal Kongresového centra Praha, vláda přerušila, jak jste již řekl, na dva měsíce tuto záležitost, protože chceme naleznout mechanismy, které by na jednu stranu pomohly Praze s rozvojem dopravní infrastruktury, na druhé straně je zjevné i z diskusí s jednotlivými členy vlády, já musím říci, že je to můj silný názor, že vláda se velmi nepravděpodobně přikloní k tomu většinově, že by schválila vstup do Kongresového centra Praha. Nicméně jsme si vědomi, že je tam závazek Prahy, za který vláda ve své době, nikoliv tato vláda chci zdůraznit, před více než deseti lety převzala garanci, že to bylo na akci, která byla akcí nikoliv městskou, ale organizovanou státem, respektive vládou, čili budeme o těchto věcech jednat, nicméně se nedomnívám, že by vláda schválila majetkový vstup do této společnosti. Co se týče bodu, který se týkal zákona o potravinách a tabákových výrobcích, je tam ještě nesoulad mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem zdravotnictví, čili byl oběma pánům dán týden na to, aby se pokusili naleznout nějaké kompromisní řešení především ve vztahu k pravomocem hygienické služby.

iDnes, Josef Kopecký: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat k zákonu o Národním parku Šumava, zda, pane premiére, nemáte obavu, že můžete mít problém ten zákon prosadit v parlamentu ve chvíli, kdy k němu měl silné výhrady nejen ministr zahraničí kvůli zásahu proti kůrovci v první zóně NP a kdy ministři ze strany LIDEM, alespoň jak to strana ohlásila, nehlasovali pro ten zákon ve vládě a jejich hlasy budete také potřebovat, tak jak vidíte budoucnost tohoto zákona v parlamentu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak zaprvé chci zdůraznit, že pan místopředseda vlády Schwarzenberg a ministr zahraniční hlasoval pro tento návrh zákona, to zaprvé. Zadruhé, já předpokládám, že u konkrétní podoby tohoto návrhu, tím neříkám, že to zabetonovaně musí být zrovna tato podoba, bude dosaženo širší politické shody, protože návrh zákona o NP Šumava předložily například i zastupitelstva Plzeňského a Jihočeského kraje, které jsou složeny z jiných politických stran, než je sestava vládní koalice, a myslím si, že bude snahou naleznout širší politickou shodu nad podobou tohoto zákona, protože jsem přesvědčen, že to zároveň bude i hlasování o tom, aby zvítězil zdravý rozum a nikoliv environmentalistický fundamentalismus. A já jsem přesvědčen, že zdravý rozum v poslanecké sněmovně zvítězí.

Jan Hrubeš, tiskový mluvčí vlády: Pane premiére, děkuji. Dámy a pánové, díky vám za účast, přeji vám krásné odpoledne. Na shledanou.