Tiskové konference

29. 10. 2010 2:00

Brífink po prvním dni jednání Evropské rady, 29. října 2010

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dnešní jednání byl dlouhé, ještě neskončilo, budeme pokračovat zítra, děkuji, dneska. Zabývali jsme se závěry Task Force, tedy pracovní skupiny, která má řešit mechanismy zlepšující fiskální disciplínu v EU. Rada se shodla na tom, že se začne zpracovávat stálý mechanismus krizového managementu pro případ krizí a s tím spojené úvahy i o případných změnách ve smlouvě, s tím, že paralelně budou probíhat konzultace předsedy ER s členskými státy a současně i Komise bude přemýšlet nad tím stálým mechanismem. Vše se vyhodnotí na prosincové radě, kde se o těchto věcech bude dále diskutovat a případně se rozhodne.

Dotaz: Ze zpráv o mandátu pro Van Rompuye, které pronikaly do médií z toho návrhu, který byl položen na stůl obsahovaly, že by se měly zkoumat omezené úpravy smlouvy, a zároveň je tam pro něj zaúkolování, aby se zabýval změnou a případným odebráním hlasovacích práv.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že ta změna spočívající v odebrání hlasovacích práv je míněna pouze tam kde by došlo k trvalému ohrožování finanční stability a myšlena pouze v té oblasti fiskální disciplíny. To neznamená, že by ta země ztratila práva jinde. Ale i tak ČR je proti a celá řada dalších zemí je proti, já to vidím spíše jako hypotetickou možnost než že by se na tom dosáhlo nějaké shody. Ale uvidíme. Má se to skutečně jen prozkoumat. Není to rozhodnutí, že by se šlo touto cestou. Co se týče změn smluv, skutečně má se jednat o malé změny a pouze ve vazbě na vytvoření stálého krizového mechanismu.

Dotaz: Myslíte, že k těm změnám smluv, ta vaše dohoda, můžeme jí chápat tak, že je možné očekávat změnu smluv i když bude jenom mírná? Nebo je ještě možnost, že se smlouvy měnit nebudou?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já bych ještě nevylučoval, že se smlouvy měnit nebudou, protože se zaprvé vůbec musí najít shoda na tom mechanismu. A ta zatím není, protože ten mechanismus není vymyšlen. Zadruhé, teoreticky je možné, že ten mechanismus vystačí s úpravami sekundárního práva a za třetí, je možné že bude vyžadovat malou změnu primárního práva, čili změnu Lisabonské smlouvy. Ale to jsou zatím předčasné úvahy a hypotézy. Protože na všem se teprve začne pracovat a mělo by to být připraveno na prosincový summit.

Dotaz:Po zkušenostech s ratifikací Lisabonské smlouvy, měli bychom obavy z otevírání toho ratifikačního procesu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že bych dal přednost tomu, když by se našel rámec pro krizový mechanismus bez úpravy primárního práva, bez změny v Lisabonské smlouvě, jak jsme říkal, ta jednání a ty přípravy jsou na samotném začátku, jak to dopadne, zda se vůbec ER shodne v prosinci, to je předčasné říkat.

Dotaz:Proč byste tomu dal přednost?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Právě proto, že by to bylo právně jednodušší, nevyžadovalo by to změnu Lisabonské smlouvy, takže celý proces by byl méně komplikovaný. Protože tady se s vysokou pravděpodobností ta změna by šla s tzv. zjednodušenou reverzní procedurou, která v ČR má poměrně přísná pravidla, protože aby vůbec zástupce vlády v ER mohl hlasovat pro, musí mít souhlas obou komor Parlamentu.Teprve potom může hlasovat pro a pak se z toho stává standardní mezinárodní smlouva, která musí do obou komor, kde bude schválena. JE to poměrně komplikovaná procedura, ale zase tam máme dost pojistek, aby se nešlo k nějaké neuvážené změně primárního práva.

Dotaz: (dotaz neslyšitelný)

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Protože to byla živá debata právě nad krizovým mechanismem a nad případnými změnami Lisabonské smlouvy, potom i debata o penzijních systémech, které bude pokračovat zítra, tedy o způsobu započítávání nákladů na reformu penzijních systémů do deficitu veřejných rozpočtů.

Dotaz: Jakým způsobem byl projednán rozpočet? Protože Britové na to hodně tlačili? Mohl byste nastínit, zda se připojíme?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My jsem se připojili k dopisu, který ostře nesouhlasí s tím, aby se rozpočet zvýšil o 6 %. Jsem přesvědčeni, že v situaci, kdy se dělají úspory, kdy se dělají škrty, tak není možné, aby EU žila jako izolovaný ostrov, který si žije svým životem bez ohledu na to, že se všude jinde šetří.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

Brífink po prvním dni jednání Evropské rady, 29. října 2010

Související zprávy