Brífink premiéra a prezidenta České lékařské komory, 14. ledna 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Hezké dopoledne, dámy a pánové, vítám vás na krátkém tiskovém briefingu po jednání předsedy vlády Petra Nečase a prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, o úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji, že jste přišli. My jsme dnes měli jednání s panem prezidentem České lékařské komory, můžeme říci, že jsme se nesetkali poprvé v těchto svých pozicích, samozřejmě, že základem našeho rozhovoru je stávající situace v českém zdravotnictví a především systému nemocnic. My jsme se vzájemně informovali o našich pozicích, o našich pohledech na tuto věc s tím, že samozřejmě z obou stran není žádný zájem tu komunikaci omezovat nebo nějakým způsobem zastavovat. Já jsem samozřejmě informoval pana prezidenta České lékařské komory, že vláda České republiky má naprosto minimální manévrovací prostor z hlediska veřejných zdrojů a veřejných rozpočtů. Je evidentní, že spuštění nějaké mzdové nebo platové eskalace v jakékoliv skupině financované nebo placené z veřejných zdrojů by mohlo působit jako jistý domino efekt. Na druhé straně jsme se ale shodli v tom, že v takovém tom pomyslném trojúhelníku, který ve zdravotnictví z hlediska nákladů tvoří platy zdravotnického personálu, prostředky na lékovou politiku a prostředky na medicínské technologie, tak že skutečně stávající stav nebyl zaviněn stávající vládou, tím, že přednostně tyto prostředky šly do lékové politiky a do medicínských technologií na úkor platů zdravotníků. Čili, tady v tomto máme velmi podobný pohled, já musím říct, že skutečně jakkoliv mohu mít pochopení pro to, že lékaři chtějí mít vyšší ohodnocení své práce, tak se domnívám, že tou jedinou a klíčovou cestou, jak tento problém řešit, je reformovat zdravotnictví. Skutečně ho reformovat a bavit se o tom, které změny mohou být provedeny a vstoupí do účinnosti ještě v letošním roce, které mohou vstoupit do účinnosti v příštím roce a v tom následujícím období a že prostředky, které budou ušetřeny těmi reformními kroky, a to nejenom změnou zákona, ale i některých exekutivních kroků ve vztahu ke státním zdravotnickým zařízením a podobně. A že budou přednostně použity na platy zdravotnického personálu. Ale jak jsem již řekl, ta samotná možnost, že by vláda mohla použít prostředky například ze státního rozpočtu, tak tuto možnost jsem velmi otevřeně panu prezidentovi řekl, že tuto možnost vidím jako naprosto vyloučenou a tady vláda nemůže žádným způsobem ustoupit.

Milan Kubek, prezident ČLK: Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat panu premiérovi za pozornost, kterou věnuje problematice zdravotnictví, protože skutečně zdravotnictví dnes čelí nejvážnější krizi za uplynulých 20 let. Je třeba říci, že viníkem té krize není současná vláda, současná vláda zdědila dlouho neřešené problémy. Nespokojenost lékařů v nemocnicích je největší proreformní hnutí, které kdy v českém zdravotnictví bylo, protože ti lidé, kteří jsou spokojeni, nemají zájem o nějakých změnách. Naopak, nespokojení lékaři jsou připraveni podpořit reformní kroky. My jsme přinesli panu premiérovi jaksi vlastní představu reformy zdravotnictví a projednávali jsme hlavně tu první část, která je, já si troufám říci, krizový management, tedy rychlá opatření, která mohou přinést okamžitý efekt, protože cílem lékařů není odejít do zahraničí, cílem je zlepšit pracovní podmínky v nemocnicích, zajistit dodržování zákona, omezit plýtvání tak, aby lékaři neměli důvod nikam odcházet. To je také příčina, proč ČLK dlouhodobě to hnutí, oprávněné hnutí nespokojených lékařů, podporuje a proč jsme i nadále připraveni hrát roli prostředníka mezi nemocničními lékaři, odbory a ministerstvem zdravotnictví, potažmo vládou. Já bych chtěl říci jednu věc, souhlasím s panem premiérem, že by asi nebylo dobrým příkladem, kdyby přišla další investice ze státního rozpočtu do zdravotnictví, byl by to asi špatný signál pro ostatní resorty, ale my nepožadujeme na splnění lékařských požadavků žádné peníze, které by již dnes ve zdravotnictví nebyly. Jsme přesvědčeni, že ty potřebné peníze se dají rychle ušetřit tím, že se udělá pořádek v lékové politice, že se udělá pořádek v tom, za jakých podmínek nemocnice nakupují zboží, služby, zkontroluje se výhodnost nejrůznějších out-sourcingů pro nemocnice a udělá se pořádek v investiční politice. To asi v obecné rovině. Já jsem panu premiérovi předal určité konkrétní návrhy v paragrafovaném znění a jsem velmi rád, že pan premiér slíbil, že se tím tedy bude zabývat a pravděpodobně na nějaké příští schůzce bychom se domluvili, co z toho je realizovatelné, tak, aby k tomu exodu lékařů od prvního března nedošlo. On ten problém je veliký proto, jednak je jasné, že není možno zajistit lékařskou péči bez lékařů a jakákoliv krizová řešení budou mít obrovské důsledky ekonomické, budou drahá a budou mít důsledky na síť zdravotnických zařízení a na dostupnost péče, kterou bez těch lékařů není možno zajistit. A ta akce Děkujeme, odcházíme! v dané chvíli působí jako určitá hráz naděje. Ti lékaři prostě věří, že tím svým odhodláním nastartují reformu českého zdravotnictví, reformu, která nezapomene ani na ně. Nezapomene na zdravotníky. Ale pokud se ta naděje ukáže jako planá, tak v případě neúspěchu, po tom prvním březnu by ta vlna lékařů byla nevídaná, jakou ČR ještě nezažila. Jsem velmi rád, že pan premiér je ochoten pomoci hledat řešení, aby k té krizi nedošlo.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, nyní je prostor pro dva vaše dotazy. První, televize Prima.

TV Prima: Dobrý den, já mám dotaz na pana prezidenta, znamená to tedy, že pakliže vláda do toho března začne něco dělat, tak lékaři začnou ty výpovědi hromadně stahovat? Druhá věc, máte tedy nějaký úkol pro ministra Hegera tak, aby do 1. března začal okamžitě něco dělat, aby lékaři viděli nějaké kroky?

Milan Kubek, prezident ČLK: Tak já v dané chvíli nemám mandát od lékařských odborů, ani od těch lékařů za ně cokoliv slibovat, každopádně, oni očekávají, že proběhnou seriozní jednání i s nimi, očekávají, že ministr zdravotnictví začne hledat reálná řešení, aby k té krizi nedošlo, přestane vymýšlet nějaké krizové plány, jak zajistit lékařskou péči bez lékařů. Já v dané chvíli nemám mandát k tomu, abych řekl, co se musí stát, aby ti lékaři výpovědi stáhli, každopádně, žádná konkrétní nabídka lékařům nepřišla, zatím nebylo o čem z jejich strany jednat.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Je povinností ministerstva zdravotnictví mít připravené i určité krizové plány pro podobný případ, to je prostě povinnost ze zákona, ale já považuji za důležité to, že tady došlo k jistému posunu. A ten já bych viděl ve třech základních krocích. A sice, že se začíná to řešení blížit tomu, že je jasné, že řešení této otázky nebude spočívat v tom, že se nalijí další prostředky z veřejných rozpočtů do systému zdravotnictví. To si myslím, že je velmi důležitá teze a důležitý posun. Za druhé, že jedinou možnou cestou ke zvýšení platů zdravotníků, nejen lékařů, ale i zdravotníků, protože ve chvíli, kdy bychom ustoupili například lékařům, tak se naprosto logicky a spravedlivě ozvou například zdravotní sestry a další personál zdravotnických zařízení. Takže tou klíčovou cestou, jak zvýšit platy, jsou reformy. Reformy v podobě změny legislativy, zákonů, tak i exekutivních kroků, vyhlášek, nařízení a podobně. A za třetí, že prostředky prioritně získané z těchto reformních kroků, které budou zaváděny v některých věcech, které zabraňují plýtvání, tak budou směřovány právě do platového systému pracovníků ve zdravotnictví, jak lékařských, tak nelékařských. Toto jsou tři základní teze, které já vidím jako pozitivní, a teď je nezbytné pokusit se o to, aby řada těch opatření měla velmi krátkodobý charakter, přinesla efekt ještě v tomto, maximálně příštím roce. Ale to, co považuji za klíčové, je žádné další peníze z veřejných rozpočtů, pouze ty peníze, které jsou již vevnitř v systému zdravotnictví.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, televize Markíza.

Markíza: Otázka na pana premiéra i pana prezidenta. Věříte skutečně tomu, že české lékaře nenahradí lékaři ze zahraničí, respektive jak vnímáte aktivity, že jednotliví ředitelé příhraničních nemocnic chodí na nábory na Slovensko a už je tam reálný přestup? A otázka na pana prezidenta, jaká jsou ta rychlá opatření s okamžitým účinkem, která jste probrali s panem premiérem?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Máme volný pohyb pracovní síly v rámci EU, čili toto je věc, která je naprosto přirozená, je tu trh práce, který je otevřen i zahraničním pracovníkům a to nejen v oblasti lékařských profesí a medicíny jako takové. Za druhé, já musím jako člověk, který pochází z východní Moravy, tak musím říci, že potkat ve zdravotnickém zařízení slovenského lékaře nebo slovenskou sestru je naprosto běžná a standardní věc a pro ty z nás, kteří odtud pocházíme, vůbec nic překvapivého, ale řekl bych, je to každodenní všednost, takže opět nedochází ke kvalitativně nové situaci. Ale je také samozřejmé, že za platy v těch zařízeních nesou odpovědnost managementy nemocnic. I za způsob, jak jsou rozdělovány prostředky v rámci těchto zařízení, a samozřejmě jejich zřizovatelé, kteří nesou zodpovědnost, a tyto managementy. Tady, podle mého názoru, pokud je vyvíjena pozitivní aktivita k zajištění lékařské péče, tak je třeba vnímat to pozitivně.

Milan Kubek, prezident ČLK: Možná je malinký komentář. Před několika lety pan ministr Julínek dělal velkou náborovou akci v Rumunsku a Bulharsku a nepřišel ani jeden jediný lékař. Ty pracovní podmínky v českých nemocnicích nejsou natolik atraktivní, aby přitáhly lékaře z jiných zemí, a situace na Slovensku naopak se pro lékaře poměrně zlepšila v posledních letech. Ptal jste se na ty konkrétní kroky, tak pokud zmíním lékovou politiku, tak zrychlit a zpružnit revize cen a úhrad léků, které v současnosti nejsou prováděny SÚKL. U těch léků, kde zatím nedošlo k přecenění, snížit jejich úhradu ne tak, jak je v současnosti navrhováno prodloužení toho Janotova balíčku o 7 %, protože jenom díky kursovým oddílům jsou ty rozdíly větší než 12 %, takže my navrhujeme snížení o 15 %. U těchto léků navrhujeme, aby se neregistrovali u nás a nepřiznávala se úhrada z veřejného zdravotního pojištění lékům, u kterých výrobce není schopen doložit studiemi, že jsou účinnější než stávající levnější léčba. Prostě nejsme tak bohatí.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Pardon, toto je jedno z opatření, které já jsem připraven podpořit. Já se omlouvám, pane prezidente.

Milan Kubek, prezident ČLK: Ne, já jsem skutečně rád, my jsme to probírali poměrně podrobně, ta otázka byla také poměrně cílená. Prostě nejsme tak bohatí, když to řeknu stručně, abychom si mohli dovolit hradit léky, které si nedovolí z veřejných prostředků hradit třeba v Británii či Německu a aby farmaceutické firmy za peníze veřejného zdravotního pojištění u nás získávaly data o účinnosti léků a na základě těchto získaných dat teprve potom podstoupili tu registraci v Británii nebo Německu, kde by bez těchto dat byla nemyslitelná. Potom je třeba oddělit jednání o úhradách léků od indikací léků, protože dnes se účelově ty farmaceutické firmy brání tomu, že když přijde rozhodnutí o snížení úhrady, tak firma požádá, aby ten lék byl používán ještě na nějakou jinou nemoc a to vše má odkladný účinek. Prostě ten zákon je špatný a je možno ho poměrně rychle novelizovat. Je třeba mobilizovat peníze ze základních fondů zdravotních pojišťoven, já zdůrazňuji to slovo základních, protože pro případ krize a problémů každá pojišťovna tvoří rezervní fond, kromě toho ještě všechny pojišťovny mají zajišťovací fond, takže ty peníze, které jsou na základních fondech, to není rezerva na horší časy, ale mají být používány k průběžné úhradě zdravotní péče a díky špatným pravidlům přerozdělování mezi jednotlivými pojišťovnami prostě některé pojišťovny na tom systému, promiňte to slovo, parazitují tím, že si vybírají atraktivní klientelu, nemají zájem o nemocné seniory a pak ten rozdíl je takový. Zatímco VZP ročně za jednoho klienta platí více než 22 000 korun, tak zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra pouhých 17 700. To jsou vyhlášky, které mohou rychle změnit pravidla přerozdělování mezi pojišťovnami a ty peníze je třeba poslat tam, kde je problém, tedy do nemocnic. Taktéž je třeba limitovat náklady na léčbu v těch super-specializovaných centrech, prostě pokud VZP udává nárůst nákladů na onkologické léky mezi lety 2007 a 2009 i více než 200 %, tak je logické se ptát, jestli úměrně tomu, těm nákladům, se zlepšilo procento vyléčených pacientů, jestli ti pacienti přežívají déle a jestli se zlepšila kvalita jejich života. Tady nikdo a ČLK by byla poslední, to prosím, ta slova nezkreslete, kdo by chtěl bránit pacientům v přístupu k moderním účinným lékům. Ale my s těmi léky nesmíme plýtvat a musí být jasné, že jejich využití prostě přináší pro pacienty efekt a bohužel, ta úhradová vyhláška ministra Hegera limituje zdravotní péči v řadě parametrů. Nemocnicím snižuje úhrady o 2 %, čímž komplikuje řešení těch platových požadavků, takže říkat dnes, že ředitelé mohou lékařům vyhovět, nemohou prostě, když dostanou o 2 % méně peněz než v letošním roce, když už měli peněz málo. Ale ta úhradová vyhláška zcela nelogicky vůbec nelimituje výdaje na tu super-specializovanou, extrémně drahou péčí v těchto centrech a to jsou miliardy korun a my nemáme důkazy toho, že ty miliardy korun jsou skutečně využívány efektivně.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za váš čas.