Tiskové konference
21. 7. 2020 17:30
Brífink premiéra Babiše k výsledkům jednání Evropské rady, 21. července 2020
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci, respektive na brífinku pana premiéra Andreje Babiše k závěrům jednání Evropské rady.
Andrej Babiš: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem chtěl osobně vás informovat o výsledku našeho jednání, které začalo vlastně v pátek dopoledne a skončilo dnes v 5:48 ráno. Byl to neuvěřitelný maraton, a já myslím, že musím konstatovat, že jsme uspěli. Že jsme skutečně vyjednali dobré podmínky pro Českou republiku.
My jsme, možná kolegové to ukážou, vyjednali prostředky na rok 2021–27 v celkové výši 964 miliard korun. A navíc, a to bych chtěl zdůraznit, na období 2021–27 si můžeme – můžeme – v rámci Fondu obnovy půjčit až do výše 415 miliard korun. Takže znovu zdůrazňuji půjčit. My neručíme za úvěry jiných zemí. Každá země, která si půjčí, tak zkrátka to musí vrátit. My samozřejmě, pokud ty podmínky budou ještě výhodnější, než si dnes půjčuje Ministerstvo financí, a nedávno si půjčilo za mínusový úrok, to znamená, že my si půjčíme peníze nebo emitujeme dluhopisy a někdo nám za to ještě platí. A je předpoklad, že tedy Evropa má rating skvělý, že to bude ještě výhodnější.
Dále co je důležité, ta hlavní čísla, abych řekl, tak my jsme získali o 101,6 miliardy více peněz, než bylo v plánu. Původně v tom klasickém víceletém finančním rámci jsme měli dostat o 164 miliard méně. Proč? No protože Česká republika bohatne. A my jsme de facto podle podílu HDP na obyvatele už možná i přeskočili Španělsko, ale jsme na stejné úrovni, asi 91 %, a na základě toho jsme měli dostat o 164 miliard méně. A jelikož jsme tedy vyjednali o 101,6 miliardy víc, než bylo v plánu, tak ten rozdíl v náš prospěch je těch 265 miliard.
Co se nám hlavně povedlo, a já musím s pobavením konstatovat, jak někteří lidi to komentují, je, že jsme vyjednali jeden z nejlepších dárečků. Dokonce do dnešního rána jsme byli nejlepší. Vyjednali jsme 1,1 miliardy 550 milionů eur. To je 42 miliard, 42 miliard jsme vyjednali navíc oproti předpokladu. A pokud tomu někdo nevěří, tak v rámci toho dokumentu, který jsme vyjednávali, je to na straně 35. Je to tam doslova napsáno, a vyjednali jsme jeden z nejlepších dárečků, ještě nás předběhla v noci Francie, ale jenom o 50 milionů eur. Takové Polsko vyjednalo 600 milionů eur, my miliardu 550 milionů eur, 42 miliard navíc, absolutně navíc.
A co se nám vlastně povedlo ještě víc a ještě líp, že jsme jako jediní ze všech zemí, a to je zase na straně, kdyby tomu někdo nevěřil, na straně 15, se nám podařilo navýšit možnost převodů mezi fondy až do výše 25 procent. Všechny členské země mají jenom 20, a tady je jasně napsané „for the Czech Republic, the percentage will be dvacet pět procent.“ Za to jsem bojoval celou noc. A bylo to samozřejmě velice napínavé.
Takže to nám samozřejmě uvolní a umožní čerpat prostředky zejména na investice, že budeme moci vlastně optimálně používat tyto evropské peníze. Takže to si myslím, že je velký úspěch, a já mám z toho radost, že se nám to povedlo.
A samozřejmě je potřeba říct, že celé to jednání první tři dny bylo hlavně o tom, kolik peněz se rozdělí na granty a na půjčky. To byl souboj mezi takzvanými frugals, to znamená šetřivé země, proti jihu. A nakonec se to vyjednalo v poměru 390 miliard eur na granty a 360 miliard eur na půjčky.
Takže naše čistá pozice, na základě tohoto jsme dostali méně peněz u některých fondů, které ani nejsou odzkoušené, jako například u Just Transformation Fund, GTF, který v podstatě poklesl, ale naše celkové pozice plusová je 78 miliard. Takže čistá pozice oproti tomu návrhu, jak jsme začínali, je 78 miliard plus.
V rámci vyjednávání se nám podařilo snížit objem centrálně řízených programů, nad kterými máme menší kontrolu, a naopak zvýšit prostředky pro Českou republiku na programy s národními obálkami.
Z hlediska plateb do rozpočtu Evropské unie bylo odsouhlaseno pouze zavedení nového zdroje z nerecyklovaných plastů, a já si myslím, že to je dobře, protože plasty jsou věc, kterou chceme řešit, chceme je regulovat, chceme snižovat jejich výskyt, a je to, si myslím, pro naše životní prostřední důležité.
Co se týká dalších věcí, které jsme vyjednali, to byly hlavně úspory u těch položek, které jsme kritizovali. To byl ten návrh na navýšení ještě stávajícího víceletého finančního rámce o 11 miliard eur, který by akorát zkomplikoval celkovou situaci, a potom také se nám podařilo, že ten program Invest EU, který jsem já dlouhodobě kritizoval, protože si myslím, že půjčky neměly být v tom klasickém víceletém finančním rámci, tak byl de facto minimalizován. Stejně byla zrušena solvency. Dále jsme nesouhlasili s navýšením kapitálu Evropské investiční banky, a to se nám i povedlo, a tam jsme získali úsporu, 4 miliardy korun nemusíme zaplatit.
Co se týká implementace, tak u některých nových programů, které mají platit od budoucího roku, jako React EU, je možnost ex-post financování. To znamená, že by byly zpětně způsobilé výdaje již k 1. únoru letošního roku, kdy přišel vir, a tím pádem ty podmínky budou flexibilnější.
O flexibilitě mezi fondy jsem mluvil. Co se týká čerpání z Fondu spravedlivé transformace, tento nebude podmíněn stanovením národního cíle klimatické neutrality. V podstatě Komise to chtěla, nakonec akceptovala, že akceptuje celoevropský cíl.
Co se týká spolufinancování, kdy Komise tlačila na nevýhodnější poměr, se nám podařilo udržet spolufinancování na úrovni 85 procent u méně rozvinutých regionů a obdobně jsme prosadili zachování pravidla n+3 pro čerpání prostředků kohezní politiky.
Co je také důležité v rámci té koheze, to navýšení 42 miliard je v tom, že to jde do koheze. Původně Komise trvala na tom, že rozhodne, kam, do kterých regionů u nás ty peníze budou alokovány. Co se týká splácení toho nového zdroje, původní termín 1. ledna 2026 byl smazán, a teď se mluví o tom, že to začne od roku 2027.
Velká debata bylo o governance. To znamená o správě toho Fondu pro obnovu. Tam byl hlavně souboj mezi Nizozemskem a Evropskou komisí a dalšími členskými zeměmi a v podstatě došlo ke kompromisu a v podstatě všichni se na tom domluvili.
Z hlediska rule of law, my jsme se aktivně těchto debat nezúčastnili, protože Česká republika z hlediska Evropské komise ani Parlamentu nemá žádný problém s rule of law. My jsme byli přítomni té debatě a pro nás ani původní návrh Charlese Michela nebyl problematický. Takže ta debata probíhala, probíhala vlastně v sobotu na večeři, kde Polsko a Maďarsko vyslovily určité obavy, aby to nebylo politicky zneužito. Nakonec došlo k tomu kompromisu s tím, že rule of law je řešeno v rámci článku 7 a Evropská rada se k tomu bude ještě vracet.
Co se týká horizontálního cíle 30 procent na klima, tak byl zachován. My samozřejmě – já jsem byl v kontaktu i celý pobyt v Bruselu s ministrem životního prostředí panem Brabcem – i samozřejmě Ministerstvo zemědělství, my se připravujeme na ty programy, které jsou vlastně v rámci toho Zeleného dealu nebo údělu.
Takže to jsou ty hlavní věci. Já myslím, že jsme uspěli, že ty výsledky jsou jasné, jsou nezpochybnitelné. Samozřejmě i díky nám, nebo já jsem byl hlavní protagonista kritiky toho kritéria dlouhodobé nezaměstnanosti, kde původně to nikdo nechtěl měnit. Těch 100 procent se změnilo na 70:30, což tedy vlastně nám vylepšilo alokaci o 2,4 miliardy eur, ale v podstatě další změna nebylo možná. Proto jsem se hlavně soustředil na tu kohezi.
Ta koheze je největší pro nás, my máme zkušenosti, víme jak to čerpat. Vždycky jsme měli problémy z hlediska flexibility v rámci toho finančního nástroje a z tohoto hlediska si myslím, že můžeme být spokojeni. Takže teď jde o to, aby… Já samozřejmě budu informovat vládu, my potřebujeme v rámci té alokace Fondu obnovy, to je těch 8,7 miliardy eur, připravit plán, jak to nazývá Komise, reforem.
Já spíš mluvím o restrukturalizaci. My potřebujeme restrukturalizovat, potřebujeme řešit náš automobilový průmysl, který má velké problémy, my potřebujeme restrukturalizovat a významně investovat do zdravotnictví, potřebujeme řešit digitalizaci, my potřebujeme podpořit hlavně stavebnictví. Potřebujeme investovat, jak jsme řekli, že se musíme z té krize proinvestovat.
Takže toto je potřeba připravit co nejdřív a v rámci tohoto nástroje my potom půjdeme na Komisi a budeme tento nástroj obhajovat. Teď jde o to, aby samozřejmě i vláda, rozdáme si úkoly. Já předpokládám, že ten plán reforem nebo restrukturalizace bude mít na starosti místopředseda vlády Havlíček, že všichni ministři budou spolupracovat, a jde o to, abychom se na to dobře připravili.
A samozřejmě tím hlavním podkladem na veškeré jednání byl Národní investiční plán. Já jsem i část toho plánu nechal přeložit do angličtiny, je to Národní investiční plán v rozsahu 300 miliard eur, to znamená 8 000 miliard korun, kde jasně je napsáno, kde všude chceme realizovat investice. A to je v podstatě to nejdůležitější.
Já jsem přesvědčen o tom, že my jsme hlavně uspěli proto, že jsme už předtím, než přišel ten vir, měli velice dobré výsledky. Nejnižší nezaměstnanost, já jsem přesvědčen i nadále v nezaměstnanosti budeme nejlepší v Evropě. Jeden z nejnižších dluhů veřejných rozpočtů, ano, který klesl ze 41,5 na 30 procent. A samozřejmě teď můžeme dočasně se zadlužit, ale všichni vědí, kam ty prostředky jdou.
Takže to byly předpoklady, kde jsme měli velice dobrou pozici v rámci vyjednávání, protože nás ani nemohli kritizovat v rámci toho, že bychom měli špatně výsledky. Naopak jsme byli příkladem pro další země. Takže z hlediska tohoto já jsem spokojen. Byl to rekordní maraton, vlastně nej, řekněme nejtvrdší vyjednávání bylo tuto noc, kde jsem bojoval za další navýšení té koheze a za těch 25 procent, což se nakonec povedlo, takže si myslím, že z hlediska tohoto to dopadlo dobře. Takže teď je to na stole, musíme to rozpracovat a musíme udělat všechno pro to, aby tyto evropské prostředky, které dostaneme, i naši občané viděli v každodenním životě. Děkuji.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Prostor pro dotazy. ČTK, prosím.
Jakub Stříhavka, ČTK: Dobrý den, pane premiére. Já bych navázal na to, co jste mluvil o tom připravení toho plánu reforem, který je potřeba pro čerpání těch peněz. Jestli tento plán budete chtít projednat s nějakými opozičními stranami, protože čerpání z toho mechanismu je delší, než to současné volební období, tak aby pak nedocházelo k nějakým změnám, až se změní rozložení sil ve Sněmovně za rok. Děkuji.
Andrej Babiš, předseda vlády: Tak samozřejmě. My všechno co vyjednáváme, vyjednáváme de facto pro příští vládu a my jsme zdědili stávající finanční rámec, stávající rozpočet od té předešlé vlády. A samozřejmě mně tam vadí, že v rámci tohoto rozpočtu máme na zdravotnictví jenom 8 miliard, a na ty měkké programy jenom MPSV má 73 miliard.
Já samozřejmě oceňuji programy v rámci MPSV, jako dětské skupiny, ale musíme se soustředit na výstavbu, na investice, domovy seniorů. A když děláme rekvalifikace, tak musíme skutečně dostat ty lidi následně do práce. Ale byl jsem kritický, protože pokud v rámci ministerstva školství máme nějaký program za 600 milionů analýzu stárnutí, tak jak já říkám, tak bych to mohl i někomu doporučit, i zdarma. Takže těch 600 milionů, za to jsme mohli postavit dvě velké školy kolem Prahy ve středních Čechách.
Takže si myslím, že jsme to vyjednali dobře a ti, kteří přijdou po nás, budou mít lepší pozici. Určitě si pamatujete, že když my jsme jako vláda nastoupili v roce 2014, tak ani nebylo čerpáno, takže jsme vlastně to rekordně vyčerpali koncem roku 2016. A my jsme o tom debatovali ve Sněmovně, byla na to schůze i následně na základě dohody s předsedou Senátu Vystrčilem jsme měli v Senátu vlastně takový seminář, kde byli i poslanci za opozici, byla tam debata, já jsem tam byl s paní Schillerovou i s týmem.
Tak určitě my, pokud bude zájem… Já myslím, že naše vláda komunikuje velice dobře s opozicí. Řešili jsme to jádro, řešili jsme i tuhle přípravu, konzultovali jsme ten můj mandát, který mi schválila vláda, a jde o to, abychom o tom potom mluvili pragmaticky a pravdivě a nedělali z toho nějakou politiku a nevypouštěli nějaké informace o tom, že Česká republika se zadlužila. Nezadlužila.
Česká republika bude mít možnost čerpat možná ještě za lepších podmínek úvěry, tedy dluhopisy, anebo úvěry vlastně, tady jsou úvěry, než je to za stávající situace. A také já jsem o tom mluvil, protože Evropská komise mluvila, že tam je 17 miliard vlastně poplatků, a když tedy ty úvěry budou s negativním úrokem, tak se ptáme, aby nám ještě specifikovali ty podmínky. Takže v tomhle směru je důležité, abychom neříkali, že se zadlužujeme, ale díky Evropě budeme mít možnost si půjčit, pokud budeme chtít, za lepších podmínek.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Má ještě někdo dotaz k tématu?
Vítězslav Kovanda, CNN Prima News: Pane premiére, mluvíte o tom, že jsme uspěli, na druhou stranu se prosadil vznik společných evropských daní a země budou společně ručit dluhy, aby mohly pomoct financovat ekonomikám jižních států. V kontextu těch několika miliard, které získáme navíc, můžeme pořád mluvit o úspěchu?
Andrej Babiš, předseda vlády: Ale není to pravda, pane kolego. Já jsem to teď řekl, že v podstatě my se určitě společně nezadlužujeme, ano? To znamená: My máme možnost si půjčit peníze, ano, teď jsem o tom mluvil. A my posoudíme, jestli si tu půjčku vezmeme, nebo nevezmeme. Takže granty a půjčky budou vázané na zpracování národních plánů. Takže není pravda, že my bychom společně ručili za úvěry jiných zemí. Za granty bude ručit evropský rozpočet. Takže ani tady to není o tom, že my bychom tady vlastně ručili za někoho jiného. Takže to já odmítám. Já vím, že v tom mediálním prostoru se o tom mluví, ale není to tak.
Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Jsou ještě nějaké dotazy? Pokud ne, tak vám děkujeme a hezký zbytek dne.