Tiskové konference

11. 1. 2009 15:52

Mimořádná tisková konference k očekávanému obnovení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU 11. 1. 2009

Text přepisu dosud neprošel korekturou. Děkujeme za pochopení.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Dámy a pánové dobrý den, vítám vás na mimořádné tiskové konferenci k očekávanému obnovení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU a především k dosažení dohody. Na pódiu vítám českého premiéra a předsedu Evropské rady Mirka Topolánka, ministra průmyslu a obchodu Martina Římana a zvláštního velvyslance pro energetickou bezpečnost pana Václava Bartušku. Prosím pana premiéra, poté pana ministra o krátké úvodní slovo.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já myslím, že si ta situace zaslouží, aby po určitých mediálních interpretacích zazněla fakta z oblasti, která trápí EU a která poznamenala fakticky první týden nového roku. Chtěl bych úplně do úvodu říct, že my jsme již během loňského podzimu a speciálně v prosinci tuto situaci monitorovali a Václav Bartuška, kterému bych chtěl takto veřejně poděkovat, fakticky už na konci prosince se všemi hráči měl osobní kontakt a tu situaci velmi dobře odhadl a monitoroval. Celou tu dobu vlastně od zahájení nového roku jsme se snažili být aktivní, držet se všemi partnery kontakt a přinutit je k jednání, aby ta situace neeskalovala a abychom vytvořili alespoň předpoklady jako české předsednictví odpovědné za tu akci, abychom vytvořili předpoklad pro znovuzahájení dodávek transitního plynu do EU.

Nechci popisovat detailně problémy jednotlivých zemí, ale to, že na mimořádném zasedání vlády na Slovensku rozhodne vláda o znovunajetí čerstvě odstavené jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, problémy v Bulharsku na Balkáně a v jiných zemích, mě vedou k tomu, že ta situace je vážná a že si zasluhovala naprosto jednoznačný aktivní přístup českého předsednictví. To, co bych chtěl vyzvednout dále je, že jsme od začátku komunikovali s Evropskou komisí a samozřejmě se všemi hráči, já nechci vyjmenovávat desítky telefonátů se všemi důležitými osobnostmi EU, které v jakési fázi více či méně do toho problému personálně zasahovali.

My jsme se nevměšovali do rusko-ukrajinského sporu do okamžiku, než byl plyn opravdu zastaven, nicméně již 2. 1. jsme jednali v Praze s ukrajinskou stranou, kde byli zástupci, řekl bych všech tří hlavních aktérů, tzn. zástupci od prezidenta Juščenka, zástupci od premiérky Tymošenko i zástupci Naftogazu a už na tomto jednání 2. 1. jsme vytvořili určité předpolí toho dalšího řešení. 3. 1. byli v Praze zástupci Gazpromu, s kterými rovněž proběhlo jednání a to ještě za čerstva v době, kdy ještě nikdo netušil, jak ten problém, jaké bude mít rozměry. Okamžitě pátého, šestého byla zorganizována mise ministra Římana, předsedy vlastně ministerské rady ministrů energetiky do Kyjeva, následně do Berlína a skončila vlastně v Bruselu, která identifikovala problém na místě, znovu hovořila se všemi hráči a fakticky přinutila zástupce obou firem, aby přijeli do Bruselu a začali jednat o návrhu, který mezi tím dostal podle mě jasné obrysy a to je speciální, nezávislý, mezinárodní monitorovací tým nebo mise, která by vlastně zprůchodnila politicky celé řešení tak, aby po krizi důvěry nastala situace, která umožní odblokovat ta zamrzlá jednání.

Nechci popisovat detailně, kolik dohod bylo navrženo, kdo je podepsal, kdo je nepodepsal, ale fakticky se ukázalo velmi rychle, že návrh z ukrajinské strany není ochotna podepsat strana ruská a naopak, což byl hlavní důvod proč jsme fakticky i ve středu při zahájení českého předsednictví, což bylo sedmého, detailně o tom mluvili s prezidentem Barrosem, osmého v Bratislavě při příležitosti otevření eura jsem měl možnost na V4 za účasti prezidenta Barrosa projednávat velmi detailně i s nejvíce postiženými zeměmi typu Slovensko, s kolegy, kteří přijeli na tuto akci tak, abychom v pátek nebo ze čtvrtka na pátek rozhodli o naší misi do Kyjeva, kdy jsme opravdu a to mi věřte neplánovali, že bude trvat 2 a půl dne, a někteří z nás ani neměli kartáček na zuby s sebou a holení, a museli jsme to řešit na místě s jasným cílem přinutit a dostat pod tlak obě strany, aby ratifikovaly tentokrát dohodu, kterou nebudou moci odmítat a to je dohoda Evropské komise vypracovaná společně s českým předsednictvím.

To první jednání v Kyjevě bylo poměrně velmi komplikované, my jsme ještě před tím, než jsme odletěli, jsem hovořil jak s prezidentem Juščenkem, tak s paní premiérkou Tymošenko, s Putinem, během tří dnů tři telefonáty, musím říct, že velmi operativně a ukázalo se při jednání v Moskvě, že mají zájem stejně jako Ukrajinci na dohodě a potřebují pouze ten odblokovací impuls. My jsme z Kyjeva museli odletět do Moskvy, kde jsme vlastně přepracovali a definitivně dali podobu tomu pátému návrhu, který jsme předložili ruské straně na jednání, premiér Putin, vicepremiér Sečin, v podstatě člověk, který řídí ruskou energetiku, ministr energetiky Šmatko, muž číslo jedna Gazpromu Miller a náměstek ministra zahraničních věcí Denisov, já nevím, jestli existuje reprezentativnější sestava v ruské federaci, jsme po pěti a pul hodinách vlastně dospěli k podpisu s vicepremierem Sečinem a šéfem Gazpromu Millerem dokumentu, který přesně odrážel ta do té doby spíše verbální rétorická cvičení všech aktérů.

To je, že umožní monitorovací misi na svém území obě země ve všech punktech, ve všech měřících bodech, které jsou definovány přímo v této dohodě, do míry, která umožní monitorování průtoku plynu celou tranzitní soustavou, včetně na tranzit napojených zásobníků. Bylo definováno složení těchto týmů až do podrobnosti jednotlivých firem, které pracují a operují na území Evropy. Bylo definováno, jakým způsobem se bude a kam se budou posílat ty vyhodnocené, nebo kompletovat ta data a bylo samozřejmě připraveno to řešení ve dvou krocích. Za prvé odblokování a okamžité nastartování rozmisťování jednotlivých týmu a za druhé technické podmínky, které by už pod taktovkou obou zemí umožňovaly faktické provádění tranzitu.

Bylo evidentní, že pokud neodletíme zpátky do Kyjeva, tak ta dohoda nebude mít valnou hodnotu, proto jsme odletěli ještě večer do Kyjeva, kde jsme po několika hodinovém jednání dospěli k dohodě, i ukrajinská strana podepsala místopředsedou vlády Nemyryou a zástupcem Naftogazu. Dnes informaci mám již v Bruselu podepsal komisař Piebalgs, nyní je distribuována dohoda, na kterou čekají oba aktéři, do zemí do Ruské federace a na Ukrajinu a očekáváme její plnění, přičemž naše role politická, role předsednické země v tomto okamžiku končí a přebírá tuto roli Evropská komise a její monitorovací mise, která by měla umožnit odblokování dodávek plynu.

Toto martýrium, které jsme absolvovali, když jsme vlastně každý den, vlastně po celý ten den se snažili dosáhnout dohody, vedlo minimálně k tomu, že obě strany byly přinuceny k tomu, aby deklarovaly, že nemíní brzdit dodávky plynu, ať už dodávky z Ruska a nebo tranzit přes Ukrajinu. Musely samozřejmě deklarovat vůli k dohodě a v tomto smyslu mám jistou naději, že tento krok bude znamenat odblokování toho problému a nastartování dodávek, které pokud budou rozmístěny týmy, tak je příslib z ruské strany, že zahájí okamžitě ty dodávky plynu pro tranzit s tím, že ta doba, než se dostanou na hranice EU, se odhaduje na 36 hodin. Naše role v tomto, role předsednické země, vlastně byla role komunikační a zprostředkovávací a teď doufám, že budou fungovat již standardnější mechanismy, na které samozřejmě české předsednictví dosáhnout nemůže.

To je ode mě do úvodu úplně všechno, pokládám start tohoto roku za určitý důkaz, že nejenom že jsme dobře připraveni, ale to co já jsem říkal dopředu, že Češi budou schopni flexibilně reagovat na ty vnesené problémy, které ad hoc přijdou, to, že přišly 2 problémy v prvních dnech nového roku a my jsme samozřejmě snad prokázali, že jsme schopni Evropskou unii zastupovat v tomto problému, tak mě dává jistou naději, že to předsednictví zvládneme tak, jak jsme si řekli, to znamená úspěšně a že budeme přínosem i pro ostatní země EU, které dnes směrem dovnitř i ven zastupujeme.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Díky za úvodní slovo a poprosím o krátké doplnění pana ministra Římana.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, poprvé v tomto docela hezkém sále. Dámy a pánové, já bych chtěl zdůraznit jednu věc, možná, a totiž tu, že operaci GAS, definitivně a naplno začalo české předsednictví. Nejsem si úplně jistý, jestli si to v ČR všichni úplně uvědomujeme, že jsme skutečně tu anabázi, kterou jsme absolvovali po Evropě v průběhu uplynulých sedmi dnů, absolvovali jako představitelé EU a nikoli jako představitelé ČR. Kdybychom nebyli ani třikrát v Kyjevě s Václavem Bartuškou, ani jednou v Moskvě, ani několikrát v Bruselu, ani v Berlíně, kdybychom nebyli předsednickou zemí EU. My jsme nezastupovali ČR, my jsme tam zastupovali EU a takto jsme hovořili. Takže to je věc, která, já si myslím, velmi dobře ilustruje tu změnu, ke které došlo v noci na Silvestra z 31. 12. na 1. 1.

To je jeden moment, druhý moment je ten, že samozřejmě ta práce nekončí, jak bylo řečeno panem premiérem. Nejenom že musí dojít k naplnění té dohody, které bylo dosaženo, což již je nicméně technická záležitost, která je v kompetenci EK a dalších signatářů, tzn. Ruska a Ukrajiny, ale my musíme, pokud vše dobře dopadne, ale i když ještě budou nějaké potíže, musíme vyvodit jasné konsekvence a důsledky z toho, co se stalo tak, abychom minimalizovali možná rizika jejího opakování, protože samozřejmě nikde není řečeno, že to, co se stalo, to co je bezprecedentní, to co tady nikdy nebylo za celé čtyři dekády, dodávání ruského plynu do zemí Evropy, že by se již nemohlo opakovat.

To znamená, i proto jsme na zítřek svolali první mimořádnou radu našeho předsednictví, je to Rada energetiky, na které budeme informovat všech 27 ministrů členských zemí o průběhu celého týdne, celé akce, celé operace a budeme navrhovat urychlení některých kroků v rámci legislativy EU i projektu EU tak, abychom posílili míru energetické bezpečnosti, o které se doteď sice hodně mluvilo, ale já bych si troufl říct, že spíše v té akademické rovině, a teď jsme v situaci, kdy prostě musíme nalézt takové mechanismy, ať už právní nebo reálné, tzn. technické, které v případě nouze umožní, aby jednotlivé země navzájem spolu byly solidární, tak jak jsme třeba byli my, když jsme po několika dnech technických prověrek dokázali nalézt mechanismus, jak pomoci Slovensku.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Děkuji, máme nyní omezený prostor pro vaše vyjádření, pokud nechce pan velvyslanec Bartuška doplnit.

Václav Bartuška, velvyslanec ČR pro energetiku: Já bych jenom poděkoval kolegům v Praze i na všech ambasádách po světě, protože tohle byl neuvěřitelný test toho, co umíme a neumíme a myslím, že jsme to zvládli a byla to vcelku zátěž myslím pro všechny. Já už teď chodím do práce s kartáčkem a zubní pastou a s pasem, poněvadž nevím, kde budu dnes večer spát. Poučil jsem se. Děkuji pane premiére.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Děkuji za úvodní slova, omezený prostor pro vaše otázky, prosím..

Jiří Dlabaja, televize Nova: Dobrý den, mě zajímá jedna věc, něco je na papíru, ale kdy ten plyn poteče, jestli už znáte termín, jestli to bude v pondělí, v úterý a druhá aktuální věc, jednali jste s Lidovci a každého tu bude určitě zajímat, jak to dopadlo?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já teda zopakuji to, co už jsem řekl a mrzí mě, že jste to nezachytili, tak já použiji tytéž slova, protože jsem to už řekl. Plyn poteče teprve tehdy, až ho Ruská federace pustí a ta je ochotna ho pustit poté, co dostane signovanou dohodu, kdy budou rozmístěny monitorovací týmy Evropské komise na všech těch bodech, které jsou definovány v této dohodě. Ptáte se mě a já vám umím říct věcně, věcnou podmínku, nemůžu vám říct hodinu nebo datum a nebylo ani cílem českého předsednictví a nemáme tu kompetenci, abychom dohadovali technické podrobnosti, to je opravdu na signatářích té dohody a to je v tomto případě Evropská komise, Ruská federace zastoupená administrativou a Gazpromem a ukrajinská administrativa zastoupená vicepremiérem Nemyryou a zástupcem Naftogazu, to je všecko, co vám k tomu řeknu. Pokud všechno půjde dobře a tam ten kondicionál musíte slyšet, protože to mi už neovlivníme, tak by během dnešního dopoledne mohly být rozmístěny ty týmy, ale abych vám řekl datum, kdy první plyn ve Velkých Katušanech prostě protrhne vlastně tu tlakovou bariéru a vstoupí na slovenské území, tak taková vědma nejsem.

Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Já k tomu musím říct jednu věc. My jsme seděli s premiérem Putinem prakticky v jedné místnosti pět hodin. Premiér Putin jasně řekl, že v okamžiku, kdy budou splněny tyto dvě podmínky, tzn. podepíšou to všichni, což se stalo a všichni mezinárodní pozorovatelé budou na svých místech, což se odehraje bezprostředně poté, co dostanou faxem podepsané dohody, tak plyn poteče. Nedovedu si představit, že by premiér Putin si zkazil celou sobotu, kvůli tomu, aby pak toto slovo nedodržel.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ta druhá otázka, já k tomu v této chvíli nemíním nic říkat. To jednání ještě probíhá i beze mě, musím říct, že je pro mě těžce představitelné, já bych řekl nepředstavitelné, že by proběhly změny v některých koaličních stranách a v některých ne a i poslední dny ukázaly, že ten trochu přerostlý nastavovaný problém loňského roku, a to je personální změny ve vládě, v kontextu toho, co řešíme, je problémem číslo 28 a ne problémem č.1. Já samozřejmě k tomu řeknu všechny potřebné věci asi na tiskovce po vládě, v této chvíli spíš signalizuji, že já ten problém nevidím tak akutní, to že mě svým způsobem poškozuje, že jsem řekl, že ty změny proběhnou a že je dnes vidím opravdu jako ne tak důležité, jako v říjnu nebo v listopadu po prohraných volbách, je evidentní, to bych chtěl pouze signalizovat, ale neznamená to v této chvíli vůbec nic o tom, pro jaké řešení se nakonec rozhodnu.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Další otázka prosím.

Zachovalová, DPA: Co říkáte na to slovenské rozhodnutí včerejší, spustit znovu tu elektrárnu, což je v rozporu s přístupovou smlouvou?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem s Robertem Ficem možná nejvíc v kontaktu ze všech evropských politiků, jenom včera během toho jednání, ať už v Moskvě nebo potom v noci v Kyjevě, jsem s ním mluvil třikrát. Informoval mě o tomto kroku, já ho beru v dané chvíli těsně po odstavení bloku jaslovské jedničky jako spíše demonstraci připravenosti řešit problém, který neumí EU za Slovensko vyřešit, to je hrozící blackout v případě dalších nedodávek plynu, protože vyrábějí elektřinu i z plynu a dostávají se do vážných problémů. V tomto smyslu to beru spíš jako akceschopnost slovenské vlády, než že by reálně tento problém hrozil, ale je vidět, že to řešení, a to tady Martin Říman naznačil, musí mít evropskou dimenzi a to, že jsme přišli s prioritou energetická bezpečnost, kterou jsme museli rok v podstatě prosazovat do té agendy, abychom se dostali až do úrovně diskuze o jižním koridoru a summitu, abychom prosadili některé materiály, které budou projednávány během toho půl roku, aby se vyčlenily peníze na propojení soustavy, aby bylo vyčleněno pět mld. euro na infrastrukturní projekty v tomto typu, tak to se ukazuje jako dobrou přípravu během toho posledního roku a půl, protože ten problém řešíme pět minut po dvanácté, nikoliv za pět minut dvanáct.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Další otázka prosím..

Jana Mlčochová, Reuters: Dobrý den, Jana Mlčochová, Reuters, já jsem se chtěla zeptat pana premiéra, jestli by mohl nějakým způsobem popsat tu situaci, jaká teďko v Evropě je, zvlášť ve východní Evropě a na Balkáně po té, co ten plyn už delší dobu neteče, protože jsou i nějaké informace, že třeba někteří lidé zemřeli, nebo možná umrzli. Tak jestli víte, jak to je a kde to je nejhorší?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Pokud vím, tak v zemích všude v Evropě umírají možná bezdomovci, protože to způsobují ty mrazy a nemají kde bydlet, takové případy jsem zaznamenal. Jednotlivé ekonomiky se dostávají a země do vážných problémů, ten slovenský problém nechci popisovat, protože Slovensko je stoprocentně závislé na dodávkách plynu přes Ukrajinu. Dostalo se do vážného problému díky zásobníku a nedostatku plynu pro přesun tohoto plynu nashromážděného v zásobnících na východní část republiky. Začaly kolabovat fakticky dodávky pro velké podniky, zhruba tisíc podniků je ovlivněno touto situací.

V Bulharsku jsou schopni více méně vyčerpat ze svých zásobníků, které mají asi na devadesát dní, zhruba třetinu své domácí spotřeby, což pro ně znamená rovněž výrazné ochromení ekonomiky. Země jako Bosna a Hercegovina, Srbsko a další na Balkáně se dostávají do velmi vážných, já bych řekl neřešitelných problémů. Země jako Polsko, ČR, Německo a další v této chvíli nemají akutní problém, protože fungují alternativní dodávky a zásoby ze zásobníků plynu, takže v řádu týdnů by to nemuselo ohrožovat fakticky úroveň ekonomiky, ale poté by se ten problém stal podobným, jako v těch okolních zemích.

To znamená máme velmi detailní informace o situaci v každé zemi, jsme v permanentním kontaktu se všemi představiteli od Staniševa přes Fica, já jsem mluvil jenom během včerejška třikrát s prezidentem Kačinskim. Ta komunikace byla bezprostřední, velmi důležitá a samozřejmě my jsme museli dosáhnout i dohody se čtyřmi hraničními zeměmi, na jejichž území se bude rovněž měřit na výstupu z Ukrajiny, to je Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, kdy není Evropská komise oprávněna za ně cokoliv podepisovat a museli souhlasit s tím, že i na těch měřících místech na jejich území, které přebírají fakticky dodávky z Ukrajiny, budou monitorovací mezinárodní týmy. Mohu vás ubezpečit, že to byla sice hodně operativní, ale také sofistikovaná operace a v tomto smyslu já jsem chtěl poděkovat všem svým kolegům v Evropě, že jsem měl pravidelný permanentní přísun informací, které mi umožňovaly při těch jednáních dosáhnout toho, co se nakonec podařilo.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Pan ministr, nebo pan velvyslanec chtějí doplnit nějak tu odpověď? Ne. Další otázka tedy.

Ivan Lukáš, Česká televize: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat na program zítřejší vlády. Měli byste probírat znovu problém vojenských misí v zahraničí. Otázka zní, budete o tom ještě dnes a případně kdy jednat s Jiřím Paroubkem? Děkuji.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já jsem pozdržel projednávání toho nového návrhu misí v Kosovu, Afghánistánu a v dalších destinacích o jeden týden právě proto, abych vytvořil prostor pro případné jednání, i když já jsem měl pocit, že spíše formální, protože ten nový návrh, který zpracovalo ministerstvo obrany přesně odráží požadavky sociální demokracie, které vznášela k tomu návrhu prvnímu.

Ten první návrh v Poslanecké sněmovně byl projednáván po schválení v Senátu a protože u těchto misí, u pobytu vojsk na cizím území musí dojít ke shodnému usnesení obou komor, nemohla Poslanecká sněmovna tento návrh provést bezprostředně u toho prvního návrhu, proto existoval můj jasně artikulovaný a veřejně prezentovaný příslib, že v tomto smyslu bude postupováno a v tomto smyslu ty mise budou fungovat. To znamená maximální průměrný počet vojáků v misi kromě Enduring Freedom v Afghánistánu 480 osob, ukončení mise Enduring Freedom na konci roku 2009, větší počet příslušníků policie, kteří budou nasazeni v Afghánistánu pro výcvik místní policie, plus čtvrtá podmínka, kterou si teď bezprostředně nevzpomínám, a toto všechno odráží ten nový návrh a já nevidím jediný důvod, aby poté, co byly naplněny požadavky sociální demokracie, pro tento návrh nehlasovala.

Nicméně přesto jsem udělal ten pokus, veřejnou omluvu, já nemám žádnou informaci po návratu zhruba ve 4 hodiny dnes ráno z Ukrajiny, jestli k takovému jednání dojde. Vyzýval jsem k němu veřejně i jsem se snažil takové jednání zorganizovat. Pokud k němu nedojde, vláda tento materiál standardním způsobem projedná, postoupí ho do obou komor parlamentu a bude vyjednávat na té parlamentní půdě, jinou možnost nemá. Já si vůbec nedovedu představit, že bychom právě z horské oblasti nasazení našich speciálních jednotek dostali ty jednotky dříve než v dubnu, takže pokud ta mise skončí v únoru, tak já opravdu netuším, kdo si vezme odpovědnost za pobyt těchto vojáků v tomto prostoru a kdo bude řešit případné problémy. Já jsem o tom mluvil i s prezidentem Putinem, my jsme měli dost času na osobní rozhovor – asi tři hodiny, takže jsme řešili Afghánistán a já si myslím, že Vladimír Vladimirovič Putin by Jiřímu Paroubkovi poradil, aby ty mise schválil.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Poslední otázka, máme poslední minutu. Prosím stručně.

Pavel Chalupa, RTA česká média: Pane premiére, pan premiér Putin prohlásil, že pokud se na těch kontrolních místech prokáže, že Ukrajina odebírá neschválený plyn, tak dodávky Gazpromu se opět zastaví. A druhá otázka je, že maďarský Mol už podal na Naftogaz žalobu ohledně odškodnění ve výši několika milionů dolarů, jak se budou řešit případné tyto nároky zemí, které jsou poškozeny těmi nedodávkami plynu a zda české předsednictví to bude nějakým způsobem řešit?

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na tu první otázku odpovím, že na tiskových konferencích, které jsem absolvoval dvakrát na Ukrajině nebo třikrát a minimálně jednou v Moskvě, obě strany se samozřejmě vzájemně obviňují a my jsme museli prokázat velkou trpělivost, abychom prošli i tímto rétorickým cvičením. Navzájem se obviňují a na druhé straně deklarují, že oni nebudou překážkou dodávek. Já si nedovedu představit, že by v situaci, kdy je Ukrajina pod mezinárodním dohledem, by k jakýmkoliv takovým ztrátám docházelo, musím říci, že Ukrajina má jediné obavy a to se snad vyřešilo, a to je s technickým plynem, který je potřebný každý den pro provozování celé soustavy, což je zhruba 21 milionů kubíků plynu. Ruská strana deklaruje, že ho dodá, ukrajinská strana deklaruje, že ho zaplatí. Všechny technické problémy už nebude řešit české předsednictví, na to nemáme ani žádné nástroje, ani tu kompetenci.

Co se týká právních, arbitrážních a jiných řízení, tak to snad nemůžete ani myslet vážně, že by české předsednictví mělo řešit něco, co patří soudům, případně arbitrážním tělesům. Všechny následné problémy, to znamená případný dluh, cena dodávek na Ukrajinu, cena dodávek za tranzit, cena dodávek za technický plyn je jednoznačně bilaterální záležitost mezi Ukrajinou a Ruskem a arbitrážní spory budou řešit samozřejmě arbitrážní orgány, my s tím nemáme nic společného.

Jiří F. Potužník, tiskový mluvčí pro předsednictví ČR v Radě EU: Dámy a pánové děkuji vám za pozornost, končím mimořádnou tiskovou konferenci nejen k otázkám energetické bezpečnosti. Děkujeme.

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Mějte se hezky a na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

TK - Po návratu české delegace z Ukrajiny a Ruské federace

Související zprávy