Tisková konference Andreje Babiše a Angela Gurríi k představení Hospodářského přehledu ČR 2020, 4. prosince 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na on-line tiskové konferenci ke zveřejnění Hospodářského přehledu České republiky 2020, který představí generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pan Ángel Gurría.

Pravidelná publikace vždy jednou za dva roky posuzuje ekonomický a hospodářský vývoj České republiky. Vedle tradičního zhodnocení obecné makroekonomické situace se publikace podrobněji věnuje několika vybraným oblastem a nabízí České republice cenná doporučení pro provádění strukturálních reforem.

Předseda vlády České republiky Andrej Babiš následně zhodnotí hlavní poselství a klíčová doporučení publikace a představí relevantní priority vlády v oblasti hospodářské politiky. Klíčové priority České republiky představí spolu s panem premiérem i místopředsedkyně vlády a ministryně financí paní Alena Schillerová.

Po úvodních slovech generálního tajemníka OECD, předsedy vlády České republiky a ministryně financí bude prostor pro několik novinářských dotazů.

A teď bych ráda požádala o úvodní slovo generálního tajemníka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pana Ángela Gurríu.

Ángel Gurría, generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Vážený pane premiére, Vaše Excelence, je pro mě velkým potěšením ohlásit Hospodářský přehled České republiky za rok 2020. Děkuji vám, pane premiére, za vynikající spolupráci a podporu vaší vlády v průběhu přípravy tohoto přehledu. A děkuji také velvyslanci Gandalovičovi, který koordinoval práci za OECD a našich týmů.

Jako většina členských států se Česká republika potýká s dopady pandemie covid. Zatímco první vlnu se podařilo účinně zastavit, druhá vlna byla mnohem výraznější. Nicméně naštěstí nová omezující opatření měla dobré účinky, a proto počet úmrtí na covid klesá.

Česká republika roste a konverguje k průměrným příjmům OECD velkou, pozoruhodnou rychlostí. Od připojení v roce 1995 reálné HDP per capita vzrostlo téměř o 90 procent a současně si Česká republika zachovala jeden z nejmírnějších rozdílů podílu nerovnosti mezi obyvateli a zároveň také jeden z nejnižších ukazatelů nezaměstnanosti. Po téměř jednom roce krize nezaměstnanost zůstává pod třemi procenty.

Stejně jako jinde, jako v jakékoli zemi světa, krize covid-19 představuje výzvu hospodářské dynamice. Podle našich projekcí z poslední doby bude HDP klesat o 6,8 procenta v roce 2020 a zvláště malé a střední podniky, které již měly i tak nízkou produktivitu a investují poměrně málo do výzkumu a vývoje, právě tyto malé podniky byly zasaženy nejvýrazněji.

Krachy, nezaměstnanost, to všechno se dá ještě očekávat v první polovině příštího roku, ještě než se ekonomika opět dostane na cestu udržitelného růstu. V roce 2021 a 2022 očekáváme růst o 1,5 procenta a 3,3 procenta a v následujícím roce 3,5 procenta, to tedy bude rok 2022.

Náš hospodářský přehled poukazuje na hlavní úkoly, problémy a doporučení v oblasti politiky. Já bych zdůraznil pět těchto doporučení, která vnímáme jako zásadní. Za prvé, orgány dokázaly zasáhnout měnovou a fiskální podporu, aby udržely zaměstnanost, příjmy a bojovaly proti nerovnosti. V druhé vlně koronaviru se podařilo v řadě těchto podpůrných programů rozšířit. Díky tomu jak firmy, tak domácnosti dostaly cílenou podporu tak, aby udržitelná pracovní místa byla zachována s tím, že se posilovala aktivní politika trhu práce, rekvalifikace, zvyšování kvalifikace, úprava kvalifikace tak, aby bylo možné lépe realokovat prostředky investice na pracovní síly.

Za druhé, růst produktivity byl zklamáním již od celosvětové finanční krize a pokles ekonomik a produktivity v poslední době samozřejmě bude pro celkové hospodářství velkým poškozením. Ale zároveň zůstává právě tato část horší, než by měla být. Proto je vhodné cílené programy zaměřovat na výzkumné aktivity firem, především na mladé dynamické firmy. Také je potřeba zkrátit dobu a snížit náklady na získání povolení. Ať už stavební povolení nebo založení společnosti by mělo být snazší a rychlejší, protože to opět ekonomice dá nový impuls k oživení.

Hospodářské oživení bude pro Českou republiku příležitostí, aby své hospodářství také nasměrovala zeleným směrem. Uhlík by měl být více zdaněn napříč všemi sektory ekonomiky a vláda by měla podporovat investice, které umožní transformaci směrem k nízkoemisním technologiím a k vyšší energetické účinnosti.

Za třetí. Matky, zvláště matky malých dětí tady zaznamenávají jednu z nejnižších aktivit napříč OECD, a vzniká v důsledku toho genderová nerovnost odměňování. Pokud se zvýší dostupnost zařízení péče o dítě, rozšíření rodičovských příspěvků by mohlo podnítit matky, aby se dříve vrátily do práce. I otcové si zaslouží podporu, aby i oni si vzali část rodičovského příspěvku a pečovali o děti.

Studenti ze znevýhodněných oblastí i rodin samozřejmě budou hůře prospívat ve škole. To však není pouze o České republice, to platí všude. A právě toto je možné spojit s rozdíly v kvalitě škol. Proto je důležité cílit podporu na znevýhodněné školy a konsolidovat síť škol. Vzdělávání dospělých by mělo být také lépe zacílené a pomáhat nízkokvalifikovaným dospělým a starším pracovníkům.

Za páté zaznamenáváme regionální variabilitu v příjmech a výskytu chudoby. Rozdílnosti rostou v průběhu času. Také regionální vláda a státní správa je fragmentovaná. Česká republika má největší počet obcí per capita v OECD, což je někdy překážkou účinnému a efektivnímu poskytování veřejných služeb a řešení veřejných financí. Fúze obcí, jejich konsolidace, mandatorní spolupráce mezi obcemi by zajistily konzistentní poskytování veřejné služby a posílily by také investice. A to samozřejmě pak ještě podnítí hospodářské oživení.

Vážený pane premiére, Česká republika bude slavit kulaté výročí členství v OECD a OECD stálo za Českou republikou v průběhu řady transformací a dovolím si říct s určitou hrdostí, že také bylo svědkem úspěchů. Nyní takovým velkým úkolem je zajistit oživení, které je inkluzivní, udržitelné, zelené a zajišťuje vyšší odolnost.

Je to těžký úkol, ale Češi ukázali svoji výkonnost v minulosti. Na OECD se můžete spolehnout, budeme vás na každém kroku této cesty podporovat a pomůžeme vám navrhnout, vyvinout a zrealizovat lepší politiky pro lepší životy v České republice. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď bych o slovo chtěla požádat předsedu vlády České republiky pana Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže vážený pane generální tajemníku, dámy a pánové, chtěl bych vám poděkovat za vaše slova, za vřelá slova. My jsme se osobně setkali třikrát – dvakrát, když jsem byl ministr financí, a potom jednou jako premiér a vždycky to setkání pro mě je velice inspirativní.

Jsem velice potěšen, jak OECD hodnotí Českou republiku, protože naše heslo Česká republika – země pro budoucnost je určitě na místě a jsem o tom přesvědčen. A taky chceme, aby Česká republika byla znovu na tom místě v rámci globální ekonomiky, jak to bylo za Masaryka.

Ty připomínky samozřejmě já vnímám. OECD byla první, která doporučovala, abychom masivně podpořili naši ekonomiku a abychom podpořili firmy. My jsme byli na to určitě z hlediska finančního dobře připraveni.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, poprosím o překlad.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Takže my jsme byli dobře připraveni, protože máme už delší dobu nejnižší nezaměstnanost. To je náš hlavní problém. Naše firmy si stěžují, že nejsou lidi, a překvapivě to přetrvává. A potom jsme měli velice, máme stále, nízké zadlužení. Proto jsme si mohli dovolit zásadně podpořit firmy, živnostníky, zaměstnance, ale o tom určitě bude mluvit paní ministryně financí. Takže my samozřejmě tu první vlnu jsme zvládli z hlediska dopadu na životy našich spoluobčanů velice dobře, z hlediska dopadu na rozpočet samozřejmě to bylo, řekněme, podstatně náročnější než asi teď.

Ale celkově podle posledních čísel je na tom Česká republika velice dobře. Protože poměr HDP na naše lidi v poměru s ostatními zeměmi, když jsme předhonili už Itálii a Španělsko ne proto, že by byl nárůst, ale protože ten propad vlastně nás dal ještě výše v tom žebříčku.

Ten hlavní problém je samozřejmě nízká nezaměstnanost, situace na trhu práce, kde my skutečně potřebujeme i se podívat a udělat nějakou reformu sociálních dávek, kde jsou určitě velké rezervy a ještě nenastala.

Věda a výzkum, jak jste to komentoval. Já myslím, že jsme udělali obrovský pokrok. My v rámci vašeho žebříčku HDP na obyvatele jsme sousedy Izraele a Jižní Koreje. Dáváme každý rok více peněz na vědu a výzkum a máme jasnou inovační strategii. V roce 2019 jsme dali nejvíce v historii, téměř 112 miliard korun, což je řádově asi necelých pět miliard eur. V podílu těch prostředků na výzkum k HDP je to více než ve Velké Británii. Ze státních peněz bylo vydáno na jednotku HDP více než průměr Evropské unie, téměř tolik co v Nizozemsku, výrazně více než v Belgii, Velké Británii, Španělsku a v dalších zemích.

Takže my jsme v Evropě osmí z 28 nebo 27 a máme skutečně špičkové vědce a výsledky našeho výzkumu jsou stále lepší. A v rámci pandemie covid-19 naši vědci skutečně ukázali, jak jsou flexibilní, jak jsou kreativní, jak jsou schopni se přizpůsobit té nové situaci, a skutečně vytvořili úžasné věci. V rámci digitalizace například zdravotnictví, ten projekt Chytré karantény jsme skutečně zrealizovali v neuvěřitelně krátké době.

Tento rok pandemie covid-19 je nejhorší v historii naší samostatné země nejenom pro naši ekonomiku, hospodářství, firmy a občany, ale vlastně pro všechny. My jsme se rozhodli z této krize proinvestovat. A my jsme ještě předtím, než přišel ten vir, připravili Národní investiční plán. To je plán investic až do roku 2050 a samozřejmě je velice důležité, aby stát de facto svými investicemi, a naše firmy na výstavbu dálnic nebo správu železnic jsou největší investoři, větší než soukromé firmy a nahradili jsme vlastně snížení investic soukromých firem, abychom tento sektor stavebnictví zásadně podpořili

A k tomu potřebujeme přijmout nový stavební zákon. Protože pokud u nás trvá celá příprava výstavby dálnice až 13 let, tak to je samozřejmě katastrofa. A stejně je to s investicemi do bytů nebo dalšími, kde to trvá až pět let. Takže tento stavební nový, ta rekodifikace stavebního práva, jak my to nazýváme, je v Parlamentu, příští rok bude druhé čtení. A já myslím, že je to možná nejdůležitější zákon, který chce naše vláda prosadit, abychom snížili byrokracii, abychom zrychlili ty investice a to je asi to nejdůležitější z hlediska rozvoje naší ekonomiky, samozřejmě kromě digitalizace a těch dalších klasických věcí.

Takže ten nový stavební zákon nám umožní hlavně rychle stavět byty. Byty se staví málo, byty jsou drahé a pro mladé rodiny je to velký problém. Takže výstavba bytů, ano, a plus domovy seniorů. My jsme v přepočtu na domovy seniorů nad 65 let na 100 000 obyvatel na tom velice špatně. A ono se to i ukázalo v rámci té pandemie, kdy jsme potřebovali vlastně ty starší lidi přemístit do jiných prostor, aby se nenakazili. Tak tady skutečně musíme začít masivně investovat.

Byty, domovy seniorů no a samozřejmě a samozřejmě zařízení pečující o děti předškolního věku. Ano, protože vy jste o tom mluvil, pane generální tajemníku, že ano, my potřebujeme větší participaci žen vlastně jako pracovní sílu.

Vysokoškolačky se chtějí vrátit brzy do práce, hlavně, a potřebují mít samozřejmě ty dětské skupiny, mateřské školky. Naše vláda schválila v červenci novelu zákona o dětské skupině a určitě tam chceme i použít velké peníze z Evropské unie. Takže to jsou všechny věci, které si uvědomujeme a které chceme pozitivně řešit.

Pár slov ke školství. Vaše doporučení konsolidovat síť škol za účelem zajištění kvalitního vzdělávání na všech školách a pobídnout malé školy ke spolupráci a sdílení administrativních zdrojů nám samozřejmě dává smysl. My jsme to také promítli do Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030. A školství je samozřejmě nekonečný problém, který je potřeba řešit, protože vzdělávání je samozřejmě to nejdůležitější, co chceme podpořit.

Ohledně decentralizace já s vámi souhlasím. Ta struktura je mnohovrstevná, komplikovaná, pod politickým vlivem a trvalé přebytky územních samosprávních celků v České republice, kdy se stát zadlužuje, je samozřejmě problém, že by se měly chovat podobně jako stát. A tam s vámi souhlasím, hlavně když nemají spravené silnice nebo dořešenou kanalizaci atd.

To doporučení ohledně vysokého počtu obcí, to je samozřejmě politická záležitost, která pochybuji, že je u nás vlastně řešitelná.

Takže, abych nezdržoval. My jsme tady deset měsíců před volbami Naše menšinová vláda hlavně teď řeší rozpočet 2021. My jsme přesvědčeni, že je potřeba podpořit všechny zaměstnance, živnostníky, firmy snížením daní. V tomto se lišíme s některými politickými stranami. Samozřejmě naše vláda bude pracovat až do konce a máme jasné cíle.

A já jsem chtěl na závěr ještě jednou vám poděkovat a vašemu týmu za skvělou práci a tu zprávu považuji za objektivní. Jasně, že ukazujete na slabá místa, ale v rámci menšinové vlády, v rámci zákona o státní službě, v rámci toho, že Senát je čistá opozice, myslím, že ta naše vláda dosáhla dobré výsledky. Takže já jsem hlavně chtěl poděkovat, chtěl jsem samozřejmě vám poděkovat za 15 let vaší inspirativní práce, za naši spolupráci, naše vztahy. Já vám přeji hlavně hodně zdraví a ať se vám daří a ještě jednou děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď už ministryně financí České republiky paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR: Vážený pane generální tajemníku, pane premiére. Dovolte, abych i já poděkovala Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj za velmi kvalitně a dobře zpracovaný hospodářský přehled. Publikace obsahuje celou řadu zajímavých podnětů a doporučení, o kterých bychom tady mohli mluvit velmi dlouho. Já bych se zaměřila z pohledu rezortu Ministerstva financí na očekávaný ekonomický a fiskální výhled, což souvisí s nastavením fiskální politiky.

S velkým potěšením musím u obou oblastí konstatovat, že jsem Hospodářský přehled České republiky četla s velkou dávkou zadostiučinění, protože v současné době probíhají v Poslanecké sněmovně České republiky tvrdá jednání o návrhu státního rozpočtu na rok 2021 a často se zmiňují nesouhlasné názory k makroekonomické predikci a kritika absence tvrdých škrtů.

To znamená, že je požadováno ze strany opozice, abychom prováděli tvrdé škrty. A bohužel nejde jen o politickou opozici, ale i řadu nezávislých institucí včetně české fiskální rady. Aktuální predikce Ministerstva financí ze září 2020 se od prognózy OECD kvantitativně zásadně neodlišuje, ačkoliv obě vychází z odlišných informací, které byly v době jejich tvorby k dispozici. O to mě to těší více.

Nechci vás tady všechny přítomné teď zasypávat čísly, která jsou samozřejmě v obou prognózách jak OECD, tak Ministerstva financí, proto provedu jenom stručné shrnutí. Protože samozřejmě predikce Ministerstva financí logicky nemohla na začátku září zachytit prudké zhoršení epidemické situace a zavádění dalších restriktivních opatření k omezení šíření nákazy.

Prognóza OECD zase také zohledňuje odhad HDP za 3. čtvrtletí 2020, podle nějž ekonomika meziročně vzrostla o 6,9 procenta. My jsme očekávali mezičtvrtletní růst 4,2 procenta a tak dále. Nechci vás zahrnovat těmito detaily, takže řeknu shrnutí.

V podstatě to sebou nese i určité rozdíly, nicméně celoroční hodnoty propadu ekonomiky v roce 2020 jsou v obou prognózách téměř totožné – my jsme odhadovali pokles 6,6 procenta, OECD říká 6,8. A to já považuji za velice zásadní závěr. Děkuji.

Také bych ráda připomněla, že odhady salda a dluhu sektoru vládních institucí navzdory nějakým detailním rozdílům v predikcích a očekávané rychlosti ekonomického oživení velmi podobné a v případě dluhu jsou pak prakticky shodné.

Jsem přesvědčena, že takové srovnání s renomovanou a nezávislou institucí je nejlepší odpovědí všem, kteří vytýkají Ministerstvu financí zkreslené a optimistické prognózy, případně rovnou to, že už v listopadu ani neprognózuje.

Chtěla bych explicitně potom zmínit ještě jednu oblast, která s predikcemi do značné míry souvisí. Jde o doporučení z oblasti nastavení fiskální politiky. Plně souhlasím s doporučeními na expanzivní nastavení fiskální politiky právě nyní, uprostřed ekonomické krize způsobené pandemií. Někdy však mám pocit, že jsem v tomto boji, nemyslím tedy na úrovni vlády, v podstatě osamocena. Existují samozřejmě výjimky, avšak ty jsou mnohonásobně přehlušeny těmi, kteří volají po stejně medicíně jako před deseti lety, to znamená před tvrdou konsolidací a restrikcemi. Což se domníváme, že by byla ta nejhorší medicína na současnou krizi.

Já už v tuto chvíli nechci a nebudu, nikomu to nepomůže, vyčítat, jaký postup byl zvolen při minulé krizi, to znamená před deseti, před více než deseti lety. Jsem však přesvědčena, že i když je daný postup později shledán jako suboptimální, minimálně jeden pozitivní aspekt má. Tím je zkušenost, možnost se poučit z chyb a dále je neopakovat. Tato reflexe však velmi často chybí.

Rovněž souzním s názorem, že Česká republika má prostor pro fiskální expanzi, zejména na pomoc domácnostem, firmám, institucím ve zdravotnictví nebo sociálním službám. Naše vláda přijala opatření na přímou podporu v rozsahu pěti procent HDP a v garančních a pojistných schématech nabízíme přes 15,5 procenta HDP.

Naše vláda přijala nejen tato opatření, ale mohli jsme si to dovolit především proto, že v předkrizových letech jsme snížili zadlužení veřejných financí zpět na 30 procent HDP. Přesto musím neustále odrážet útoky o rozvratu veřejných financí v České republice. Jsem velmi vděčná, že OECD ve svém hodnocení doporučuje postup, který prosazuji i já, premiér a celá naše vláda.

Naše cesta je jednoduchá. Fiskální expanze v krizi, následovaná konsolidací veřejných financí, jakmile bude krize překonána. Chtěla bych věřit, že řada dosavadních kritiků se aspoň trochu zkrátí v důsledku toho, že si hospodářský přehled OECD přečtou a o doporučeních budou nezaujatě přemýšlet.

Velice vám děkuji, pane generální tajemníku. Děkuji všem vašim kolegům, kteří na něm spolupracují. Vyzdvihla bych českého zástupce pana Melchra, se kterým velmi intenzivně spolupracujeme, takže ho chci takto veřejně pochválit. A těším se na další spolupráci, která je pro nás velmi cenná.

Jana Adamcová, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a teď už je prostor pro dotazy, první Česká televize:

Mariana Novotná, Česká televize: Dobrý dem, OECD také Česku dlouhodobě doporučuje důchodovou reformu, tak otázka i na pana Gurríu, jak je třeba too téma v tom aktuálním hospodářském přehledu hodnocené? Co konkrétně se případně doporučuje? A na paní ministryni a pana premiéra, jak se v téhle věci pokročilo a na jakých principech by měla být založena? Děkuju.

Ángel Gurría, generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: My jsme právě vydali zvláštní analýzu věnovanou důchodovému systému v ČR, vyšlo to před pár dny. Spolu s hospodářským přehledem jdou tyto dva dokumenty ruku v ruce. Přehled důchodového systému byl projednán již 2. prosince, před nějakými čtyřmi dny a hlavní poselství obou těchto zpráv jsou stejná: Česká populace rychle stárne a náklady související s rostoucím věkem budou vyvíjet vyšší tlak na veřejné finance ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a to si samozřejmě žádá další reformy důchodového systému.

Musím také dodat, že se setkáváme také s bezprecedentně nízkými úrokovými sazbami, pokud jde o investiční režim, kde se násobí částky zjištěné na základě pojistné matematiky, částky, které pak vzniknou a které budou později zdrojem plateb pro důchodové zabezpečení v budoucnosti. Češi i nadále odcházejí do důchodu relativně brzy. Domníváme se, že průběžně se věk odchodu do důchodu bude muset posunout ruku v ruce s rostoucí očekávanou průměrnou dobou přežití.

Diskutuje se o tom každé dva roky, kdy odchází do důchodu muži, kdy ženy, 65 let atd. Vždy je to potřeba napojit na průměrný věk dožití a vycházet z těchto důkazů a vytvořit tento mechanismus založený na důkazech pro stanovení věku odchodu do důchodu. Domníváme se, že právě tímto způsobem si Česká republika zachová odpovídající úroveň obnovení zdrojů tak, jak to vidí dnes.

V budoucnu by pak musela vláda doplácet vlastně toto, což by narušilo veřejné finance. A vím, že České republika je v tomto smyslu velice obezřetná v zachování zdravé fiskální politiky. V tomto směru jste v dobré společnosti, protože trendy, které tu zaznamenáváme, se dají pozorovat v každé zemi světa. Tak jak se lidé dožívají vyššího věku, tak systémy, které byly navrženy před nějakými 40 lety, nebyly dostatečně aktualizovány a upraveny podle toho jak se lidí dožívají vyššího věku, tak samozřejmě jsou tyto systémy již zastaralé a je potřeba je modernizovat tak, aby lidé dostali důstojné důchody, ale zároveň nebyly narušeny veřejné finance. Jak jsem řekl, nejde jen o problém České republiky, ale také o problém dalších zemí. Je potřeba jej řešit.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já bych to okomentoval za sebe. My máme tady jasný systém odchodu do důchodu, který je v závislosti na očekávané průměrné délce života. Ten systém funguje. Revize těch faktorů proběhne podle zákona v roce 2024. Pro naši vládu důchodci byli priorita, jsou priorita. Významně jsme navýšili důchody a samozřejmě chceme v tom pokračovat. Je důležité, abychom podpořili naše důchodce.

My samozřejmě doporučení OECD známe, jsou stále stejná, nicméně my jdeme svoji cestou a samozřejmě důchodová reforma, o které se tady mluví 30 let, tak je stále na stole, ale ještě ji nikdo nevyřešil. Takže pro nás je jasná strategie, vždycky jsme podporovali důchodce, na rozdíl od našich předchůdců, a taky jsme našli na to zdroje a jsem přesvědčen, že budeme nacházet i v budoucnu.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ještě za mě. Jenom bych doplnila, že my jsme v podstatě, tak jak řekl premiér, museli se porvat s velkým handicapem v rámci růstu důchodů, protože tady po těch minulých letech byly důchody opravdu na velmi nízké úrovni, a naše vláda je primárně zvyšuje.

My známe doporučení OECD, známe je i z té druhé zprávy. Tam jich je celá řada, není tam jenom pozdější odchod do důchodu. Naše vláda o tom rozhodovala na jaře s tím, že se rozhodla nepřistoupit k prodloužení věku odchodu do důchodu. To znamená, znovu se to bude projednávat na základě analýzy Českého statistického úřadu zhruba v roce 2024.

Ale těch doporučení je tam celá řada a já bych je shrnula asi jednou větou, abych nemluvila dlouze. Je to celé o nastavení daňového mixu, o možná i změně daňového mixu, což bude bezesporu téma pro příští vládu, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobrý den, já mám otázku pro pana Gurríu, která se týká konsolidace veřejných financí v České republice, což je také ve zprávě OECD zmíněno. Zmiňujete, že běžná postupná konsolidace bude probíhat až do roku 2028, ale v současné době dochází k zásadním změnám daňového systému, které povedou k tomu, že dojde k výraznému poklesu výnosů z daní v nejbližších letech. Zajímalo by mne, zda to OECD bere v úvahu, zda to vnímá jako potenciální riziko.

Ángel Gurría, generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: My jsme samozřejmě vzali v úvahu nejnovější vývoj v oblasti zdanění. Dovolím si však širší perspektivu v tomto směru. Když začnete konsolidovat, to je v podstatě to, na co svou otázkou míříte, vždycky zdůrazňujeme, abychom neopakovali stejné chyby, které jsme udělali během krize v roce 2008, 2009, když jsme začali konsolidaci formou úsporných opatření, utahování opasků, škrtali jsme výdaje, škrtali jsme podporu ekonomiky příliš brzy.

A v současné době probíhá pandemie, která je již za první měsíce desetkrát destruktivnější než tehdejší krize již v prvních měsících 2008, 2009. Já vím, že to jsou rozdílné situace, ale na počátku byla krize velice destruktivní a nyní, v souvislosti s pandemií, budeme brzy počítat oběti, v uvozovkách, i ekonomické. Jakmile bude vakcína, jakmile se situace zdravotnicky stabilizuje, stabilizuje se bezpečnostně, tak budeme mít řadu malých a středních podniků, dokonce i velkých podniků, například v sektoru cestovního ruchu, pohostinství a podobně, které nebudou schopny znovu otevřít. A v souvislosti s tím zaniknou pracovní místa, lidé se budou muset překvalifikovat nebo navýšit své dovednosti, aby se znovu mohli uplatnit na trhu práce.

Proto zdůrazňujeme, že Česká republika má v této souvislosti poměrně silné postavení. Dokázala odolat lépe než řada dalších zemí v OECD, řada dalších evropských zemí, především dokázala odolat dopadům první vlny pandemie velmi dobře. A můžeme hovořit o konsolidaci, avšak je důležité, aby konsolidace nastala až v době, kdy bude oživení na cestě.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já bych znova chtěl poděkovat panu generálnímu tajemníkovi za podporu a doufejme, že to i média napíšou, protože naše média stále nevnímají, co jim říkáme. Že máme jedny z nejlepších veřejných financí v Evropě, že máme o sto procent nižší zadlužení než Německo a tak dále. Takže děkujeme, pane generální tajemníku, za podporu.

Ano, my máme stejný názor. Teď musíme lidem dát podporu a důvěru, a proto ten návrh na snížení daně pro všechny zaměstnance vlastně řeší tuto situaci. Je to na dva roky a já jsem přesvědčen, že toto pomůže. Že my nezaškrtíme ekonomiku, jako to udělali naši předchůdci, kteří nejenom ji nepodpořili, 2009, ale ještě ji potom totálně zaškrtili a vytvořili další krizi, která trvala de facto až do roku 2013.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych jenom velice krátce doplnila. U nás se říká, pane generální tajemníku, mluvíte mi z duše. Takže teď jste mi mluvil z duše. Průměrná mzda v národním hospodářství poroste příští rok zhruba asi o 0,8 procenta, takže mzdy budou zmrazeny. Stejně tak jsme je do rozpočtu zmrazili ve veřejném sektoru a tyto tisíce korun, které získají lidé bezprecedentním a revolučním snížením daní z příjmů, v podstatě budou jedinými penězi, které budou mít navíc.

My počítáme s tím, že podpoříme tím ekonomiku, podpoříme tím spotřebu, a vy jste velice správně toto vyzdvihl, děkujeme za tu podporu. A velice správně jste řekl to, co platí pro Českou republiku obzvlášť, že prostě dojde k přesunům a restrukturalizaci na trhu práce. Tady se prostě přesunou celé některé segmenty ekonomiky do jiných. A mají kam, protože my máme pořád více na trhu práce volných míst, než je nezaměstnaných. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě pan premiér.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Ne ne, já…

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Měla jsem dojem, že ještě chcete něco dodat. Pokud už tedy nikdo nechce nic dodat, děkujeme. Děkuji panu generálnímu tajemníkovi, panu premiérovi, paní ministryni  i vám všem a přeji hezký den.