Tisková konference k aktuální situaci v oblasti poskytování energií, 18. října 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na další tiskové konferenci a nejprve požádám o slovo pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže, dobrý den, dámy a pánové, my vás chceme informovat s předstihem o tom, co dnešní vláda schválí, protože my samozřejmě intenzivně řešíme situaci ohledně zvyšování cen energií a chceme pomoci našim lidem rychle, efektivně a cíleně. Takže to první opatření už jsme avizovali: Dnes vláda schválí pomoc pro 4,3 milionu domácností, k tomu ještě milion odběrných míst jiných než domácnost, takže 5,3 milionu. Je to pomoc, která poskytne všem do spotřeby tří megawatt 500 korun. Takže je to celkem 1 500 korun. Rozsah té pomoci pro všechny tyto domácnosti je osm miliard

Druhá věc, a to je novinka, je, že dnes vláda zmocní paní ministryni Schillerovou k tomu, aby mohla rozhodnout o odpuštění DPH na energie, to znamená na elektřinu a plyn, a to na měsíce listopad a prosinec. To znamená, že tyto dva měsíce by všichni občané, spotřebitelé, neplatili 21 procent DPH, což si myslím, že je významná pomoc.

Za další zmocníme paní ministryni Schillerovou, aby předložila vládě toto stejné opatření, ale formou zákona, který chceme poslat do Sněmovny, a doufejme, že Sněmovna nám vyhoví a pro to další období schválí tuto možnost zákonem, odpuštění DPH 21 procent na nulu.

Takže to jsou ty hlavní věci. Já samozřejmě ve čtvrtek budu na Evropské radě. Budu pokračovat v iniciativě, aby Evropská komise urychleně řešila problém emisních povolenek. Už na minulém zasedání jsem na to apeloval. Musíme skutečně důrazně trvat na tom, aby Evropská komise změnila tu formu, aby nebylo možné, aby spekulativní kapitál vlastně ovlivňoval ceny těchto povolenek.

Ty ceny jsou úplně jinde, než avizovala Evropská komise. Skutečně je tam diametrální rozdíl a to má samozřejmě negativní vliv na ceny energií v celé Evropě. Taky co se týče plynu, předpokládám, že budeme pokračovat v debatě, aby Evropa aktivně se postavila k dlouhodobým dodávkám plynu, aby ta cena byla sražena dolů, protože to je samozřejmě velký problém všech domácností v celé Evropské unii.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, paní ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Takže já potvrzuji slova pana premiéra, jenom je trochu rozšířím. Dnes požádám vládu o zmocnění, které podepíši neprodleně zítra, abych podle paragrafu 260 daňového řádu mohla prominout DPH na listopad a prosinec u energií, elektřiny a plynu, kde dnes je 21 procent sazba, bude sazba nula.

Je to mimořádný úkon, který jsem zatím použila, jestli si dobře vzpomínáte, u respirátorů. Navrhuji dnes také, když už jste ukázali na ten respirátor, navrhuji vládně dnes také, aby mě zmocnila k prominutí DPH u respirátorů až do konce roku.

Ale vrátím se zpátky k energiím. Je to mimořádný krok, který může ministr financí udělat jedině na základě mimořádných okolností. Mimořádné okolnosti jsou určitě nabíledni. My jsme na odůvodnění toho rozhodnutí spolupracovali s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Chceme, aby ta pomoc byla rychlá, účinná. To znamená, všechny další kroky, o kterých mluvil pan premiér, a já je ještě doplním, jsou kroky delší. To znamená, než by se lidé efektivně té pomoci dočkali, tak to bude nějakou dobu trvat.

Já skutečně dnes získám také zmocnění, věřím, od vlády, abych připravila ve zrychleném procesu novelu zákona o DPH tak, aby to tam bylo i v zákoně prostě řečeno jednoznačně a explicitně na další období překračující mandát této vlády. Další krok, kterým získám mandát k tomu, abych požádala o konzultaci Výbor pro DPH Evropské komise, což je nezbytná podmínka stanovená směrnicí o DPH k uplatnění snížené sazby, abychom mohli jít z 21 na deset procent. Nicméně já požádám ještě o mandát požádat komisaře pro hospodářství o dočasnou možnost aplikovat tzv. nulovou sazbu DPH, aniž by to znamenalo pro Českou republiku nějaký konkrétní postih.

To znamená, to jsou takové čtyři kroky, o jejichž zmocnění dnes budu vládu žádat. Věřím, že je získám – my na tom pracujeme na Ministerstvu financí – a ve velice krátké době, v podstatě se bavíme o zítřku, tyto dokumenty budou směřovat ke svým adresátům. Je to nezbytné, aby ta pomoc byla rychlá, účinná.

Skutečně dneska je sazba 21 %procent Pocítí to domácnosti, a to konkrétně ve vyúčtování, platí zálohově, ale vždy, my jsme to ověřovali, většina těch cen je formulována cena plus DPH. Takže v tom vyúčtování v těch dvou měsících by už měly pocítit ten dopad. A samozřejmě, pokud by se podařilo prosadit to i do legislativní úpravy, vyjednat prostě tuto výjimku, nebudeme určitě jediná země Evropské unie, která tento problém řeší, tak si myslím, že to dopad bude mít.

Dopad konkrétně na firmy to mít nebude, protože firmy jsou plátci DPH, myslím dodavatelé, a ti mají DPH na vstupu, na výstupu, čili je to pro ně neutrální. Dopad by se projevil u občanů.

Asi vás bude zajímat, jaký je to dopad na státní rozpočet. Je to zhruba miliarda na státní rozpočet. Navíc toto bude vstupovat do státního rozpočtu roku 2021 i do státního rozpočtu roku 2022, protože je to listopad a prosinec. To znamená, podává se přiznání vždycky 25. následujícího měsíce. To znamená, to je částka, se kterou si určitě státní rozpočet poradí. Pak bude otázka, co bude dál, jak se přistoupí k tomu návrhu legislativní úpravy.

Ale je to rychlé, je to účinné, občané to pocítí v kombinaci s tou podporou, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, by tuto velmi citelnou újmu, která nastává v důsledku zdražení cen energií, celosvětového zdražení cen energií, měli pocítit, děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, další opatření, které přinášíme dnes na vládu, by měl řešit návrh nařízení vlády, kterým se změní nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu zákona o podporovaných zdrojích energie, a to na rok 2022.

Ta podstata spočívá v tom, že chceme zvýšit kompenzace části té tzv. regulované ceny elektřiny, která souvisí s podporou právě obnovitelných zdrojů a kterou hradí v tuto chvíli ve svých platbách každá domácnost a každá rodina. Celkově by se mělo jednat o 5,3 milionu odběrových míst. Pouze podotýkám, že rodin, domácností je přibližně o jeden milion méně, ale ten milion jsou další odběrová místa, jsou to chalupy, chaty atd., a částka, která bude na to alokována, je celkem osm miliard korun.

Proč osm miliardy korun? Bude se jednat o kompenzaci, která bude podle průměrné spotřeby domácnosti. Ona stoupla, takže v tuhle tu chvíli jsme ji stanovili podle posledního roku na tři megawatthodiny. Jinými slovy běžná domácnost bude oproštěna od platby za obnovitelné zdroje právě do výše tří megawatthodin. Logicky, pokud nebude mít spotřebu třeba tři megawatthodiny, tak to bude menší částka, než je ta částka, kterou jsem teď říkal.

Celkem to tedy bude dělat na průměrnou domácnost necelých 1 500 korun. Říkám necelých, protože ta částka za jednu megawatthodinu, která se platí za obnovitelé zdroje, je 495 korun. Takže ještě jednou, průměrná domácnost, tři megawatthodiny, za každou megawatthodinu 495 korun krát tři jsme na částce 1 500 korun. Takže je to maximální částka, těch osm miliard korun, protože se nepředpokládá samozřejmě, že všechny domácnosti budou na úrovni té průměrné domácnosti. Bude to o něco méně.

Ještě bych jenom dořekl to, a je to dobré si to dávat vždycky do souvislostí, že celkem nás obnovitelné zdroje stojí 47 miliard korun ročně, 27 miliard korun jdou na bedra státního rozpočtu a 20 miliard korun platí buď firmy, nebo spotřebitelé. Takže z té částky dvacet miliard korun ročně v tuhle tu chvíli částku osm miliard korun přesouváme právě na bedra státního rozpočtu. Je to částka, která jde za spotřebiteli.

Zůstane ještě tím pádem v příspěvcích na obnovitelné zdroje částka dvanáct miliard korun, z nichž čtyři miliardy korun platí ty domácnosti, které mají vyšší spotřebu, než je ta průměrná, a zbytek osm miliard korun platí firmy. O této částce se bude nicméně ještě jednat na základě dnešního jednání tripartity. Zaměstnavatelé projevili velký zájem, aby se i jich dotkla ta možnost kompenzace platby za obnovitelné zdroje. Budu s nimi o tom jednat v následujících dnech. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, první dotaz Česká televize.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den, já bych měl postupně dotazy na všechny tři členy vlády. Paní ministryni financí bych ještě poprosil: Vy jste říkala rozpočtový dopad miliarda, to je za dva měsíce, nebo za měsíc? Jenom jestli byste to přiblížila…

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: To je za měsíc.

Petr Vašek, Česká televize: To je měsíčně tedy.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: To je měsíčně, ano, státní rozpočet.

Petr Vašek, Česká televize: Státní rozpočet, takže to je jedna miliarda. Chtěl jsem se zeptat, pokud je to tím podobným způsobem uděláno jako u respirátorů, tak jestli už je to teď vlastně hotová věc na listopad a prosinec. Pokud to tedy uděláte, jestli potom nás Evropská komise nebo Evropská unie za to nemůže nějakým způsobem postihovat, protože to je něco jiného než ten zákon. Potom ten samotný zákon, na jak dlouho by bylo to dlouhodobé zrušení DPH? Jestli tam je nějaké časové omezení? Na pana premiéra: Včera nám Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce řekl, že nová vláda tuto věc dělat nechce, respektive nechce rušit DPH a nová vládní koalice má většinu, tak jestli to není zbytečná věc nebo zbytečná iniciativa, když to stejně ve Sněmovně neprojde. Proč to vlastně děláte, když ta vláda to stejně nějakým způsobem zablokuje? A na pana Havlíčka, tam jsem se chtěl zeptat ještě: Chápu to správně, že ta domácnost nebude muset nic řešit, že prostě se jí to strhne, těch 1 500 korun zhruba, z toho vyúčtování a prostě zaplatí o těch zhruba 1 500 korun méně? Protože se mluvilo ještě něco o energo-šecích. Tak jestli to chápu správně, to bude jednoduchý systém, že vlastně to nebude muset ten odběratel řešit? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych odpověděl na ten dotaz na mě. Já teda nevím, kdo bude v nové vládě, ale pokud pan Jurečka v rozhovoru, já myslím, že v pátek nebo v sobotu, se vyslovil pro snížení DPH, tak buď teda spolu s panem předsedou Fialou nemluví a asi pan předseda nemluví ani se svým ekonomickým expertem Skopečkem, který se taky vyslovil pro to snížení DPH.

Takže my rozhodneme, že lidé dostanou ty peníze za listopad a prosinec, a samozřejmě ve Sněmovně budeme bojovat v opozici pro to, aby tahle možnost byla, a to je jediná efektivní vlastně pomoc lidem při této situaci, kdy teda energie stoupají i kvůli teda povolenkám i kvůli situaci v plynu i celkově na trhu, na burze. Takže my jsme přesvědčeni, že je to nejlepší řešení.

To, co navrhoval pan Fiala, se týká minimálního počtu domácností, myslím, že 210 000, a plus samozřejmě není ani záruka, že ti lidé by nepřišli o jiné dávky. Takže ten návrh není dobrý pro nás, pro lidi, si myslím, a my si myslíme, že ty naše návrh jsou dobré.

A to se přímo projeví u nich, že budou platit méně peněz. Jednak ty tři megawatty, jednak ty dva měsíce DPH. No a samozřejmě příští rok uvidíme, jestli Sněmovna projedná náš vládní návrh na tuto možnost. Myslím si, že je důležité, aby zkrátka lidé měli pocit, že se o ně postaráme kvůli této nepředvídatelné situaci, a my se o ně chceme postarat, a proto děláme tyto konkrétní opatření v jejich prospěch.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak jestli mohu já. To jsou dva kroky. My budeme neprodleně na základě toho zmocnění, které, předpokládám, dnes získám. První krok je požádat nebo zahájit okamžitě konzultace. Dokonce můžeme požádat o tzv. zrychlený režim, aby to nebylo až 22. listopadu, kdy je termín, ten Výbor pro DPH, a trvale dosáhnout povolení mít sníženou sazbu. To bychom rádi trvale. Samozřejmě bude záležet na legislativě, na přístupu obou koalic, ale je to pro lidi, tak si myslím, že by to snad mělo mít průřezem politickým spektrem podporu.

Druhý krok je dočasná výjimka na nulovou sazbu, tam pokud získám dnes to zmocnění, tak budu jednat okamžitě s komisařem pro hospodářství Paolem Gentilonim o této výjimce, dočasné. Samozřejmě zase to má nějakou prodlevu, to nám nedají za týden, proto jsme zvolili tu cestu paragrafu 260 daňového řádu aspoň na ty dva měsíce, kam sahá plus minus mandát této vlády.

A pokud tu výjimku vyjednáme, tu dočasnou, tak já připravím ten legislativní návrh, aby už prostě běžel Poslaneckou sněmovnou, protože taky to bude mít nějaké trvání, tak připravím tak, aby ta dočasná výjimka, samozřejmě uvidíme, jaký dostaneme rozsah, jak se ta jednání vyvinou, ale pro mě by bylo ideální, kdyby to byla ta dočasná výjimka na rok 2022, protože ty energie se zřejmě začnou vracet do nějakého normálnějšího stavu, ale nevíme kdy. A podle expertů Ministerstva financí se inflace začne, v podstatě, zlepšovat a snižovat někdy až tak začátkem roku 2023. Takže můj návrh bude, pokud to bude možné, to samozřejmě všechno provedeme předběžnou konzultací, dát to tam na rok 2022.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: A co set týká toho vlastního prováděcího mechanismu, tak je to tak, že to je na rok 2022, ta částka, v průměru tedy 1 500 korun, nicméně projeví se to už i při zálohových platbách. Čili pokud jsou nastaveny na měsíční bázi nebo na čtvrtletní, tak už budou platit o to méně klienti v příštím roce.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, televize Nova.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, já bych měl jeden dotaz na paní ministryni. Co říkáte na plány pana předsedy koalice Spolu pana Fialy na sestavení státního rozpočtu se schodkem do 300 miliard korun? Je to podle vás v tuto chvíli vůbec nějakým způsobem reálné?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak budu mluvit se znalostí ministra financí a kéž bych tu zkušenost nemusela mít, který prosadil na půdě Poslanecké sněmovny sedm rozpočtů, takže troufnu si říct, že o tom rozpočtu něco vím. Ono to bylo ještě minulý týden 125 miliard, ty škrty, jak se vyjadřoval stínový ministr financí pan Stanjura. Pan předseda Fiala se včera vyjádřil, že by to bylo kolem osmdesáti miliard. Obojí je nereálné.

Samozřejmě, je to reálné, ale za cenu toho, že seškrtáte investice, sáhnete na peníze lidem, sáhnete na obranu, protože jinak se ty peníze najít nedají. A představa, já jsem to včera poslouchala ten pořad, že se seškrtá šest procent provozních výdajů… Já jsem každý rok škrtala každému resortu deset procent provozních výdajů, v krizových letech pět procent provozních výdajů. Je to jedna až dvě miliardy, protože jsem z toho musela mnohdy vyjmout hasiče, policisty, vojáky, kteří buď byli při covidu, nebo byli na tornádu, to znamená, jejich provozní výdaje naopak rostly.

Takže to se pohybujeme řádově, když bychom to seškrtali úplně všem, těch šest provozních, dalších, pět už tam škrtnutých je v tom mém návrhu na rok 2022. Tak kdybychom dali dalších šest procent, už to bude náročné, ale získáme tím, když moc, čtyři až pět miliard. Ale saháme i na obranu, to je potřeba si uvědomit, i obraně musíme sáhnout na provoz.

Takže samozřejmě je to reálné za naprosto drastických škrtů, které budou velmi bolet, které mohou vést k další recesi, když seškrtáte investice, protože kde to jinde chcete brát. A já osobně se ptám, proč? My máme šesté nejnižší zadlužení veřejných financí. Můj plán konsolidace je pozvolný, sedmiletý, tak aby ekonomika mohla růst, abychom prostě mohli prosperovat. To znamená, musíte podpořit spotřebu, musíte podpořit investice a já osobně se domnívám, že tady se vyvolala nějaká hysterie předvolební a teď se velmi těžko bude realizovat.

A věřte, že my budeme v opozici a já osobně za sebe říkám, že budu velmi, velmi na to dohlížet a rozhodně mlčet nebudu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, Česká televize ještě.

Petr Vašek, Česká televize: Já mám ještě dva dotazy. Jeden na paní ministryni financí. Vy jste mi úplně nedopověděla na tu otázku, jestli už je to teda nezvratné na ten prosinec a listopad, pokud to uděláte tím způsobem, jak jste to udělala na respirátory. Tak jestli vám v tom může Evropská komise zabránit, když to uděláte tím způsobem, který nejde zákonem, anebo jestli ještě nám může říct Evropská komise, tak takhle ne, protože u respirátorů to asi byla trošku jiná situace. A druhá otázka na pana premiéra. Přece jenom bych navázal ještě na to, co jste včera říkal ve vašem pořadu ohledně Ministerstva zdravotnictví. Tak by mě zajímalo, jestli jste to myslel úplně vážně, že by pan Válek nastoupil 1. listopadu jako ministr do vaší vlády, aby se seznámil s covidem, anebo jestli to byl opravdu spíše žert? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Žert to nebyl a my jsme měli Radu pro zdravotní rizika dnes, pan profesor byl pozván, ale bohužel se nezúčastnil. A já píšu panu předsedovi Fialovi dopis ohledně situace v covidu a znovu opakuju, že by bylo dobré, pokud jsem teda, alespoň z médií to vypadá tak, že o tento post není až taková velká, jak to mám říct, takový velký zájem a že pan profesor Válek je jediný kandidát. Tak, ano, my seriózně nabízíme, protože tam mají být nějaká opatření, která jsou zásadní, a my se chceme vyhnout situaci, kdy to rozhodne ještě stávající Ministerstvo zdravotnictví a vláda a potom přijde nová vláda a řekne, že s tím nesouhlasí.

Proto píšu dopis panu předsedovi Fialovi, že nabízíme post ministra zdravotnictví panu profesoru Válkovi od 1. listopadu tohoto roku. Takže žádný žert to nebyl, bylo to míněno vážně a zkrátka tak to je a ta situace není dobrá.

Já znovu poprosím všechny, abychom se skutečně očkovali. Já jsem se snažil jít příkladem a musíme zkrátka přesvědčit ještě víc našich spoluobčanů, aby se očkovali. Koalice nás vždycky kritizovala, že to děláme špatně, tak teď bude příležitost, aby nám ukázali, jak se to má udělat. A proto to spěchá a proto bez souhlasu nové vlády a nové koalice ty návrhy, které navrhuje Ministerstvo zdravotnictví, podle mě, přijmout není možné.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak ještě já, dlužím vám odpověď. Je to nezvratné, protože já využiji mimořádného institutu, který se používá za mimořádných okolností. V podstatě jsem ho využila pouze při pandemii, při tornádu a teď ho využívám v souvislosti s touto mimořádnou situací.

Na odůvodnění toho rozhodnutí jsme pracovali s MPO. Zítra to podepíši, pokud mě vláda zmocní, i když je to jenom v mé kompetenci, ale já, samozřejmě, chci tady jednoznačně požádat vládu o podporu. A součástí té žádosti o výjimku, která půjde panu komisaři Gentilonimu, tak bude i žádost o toleranci tady této národní úpravy nebo tohoto postupu.

Co se týče respirátorů, tak nepostupovali nikdy, a udělali jsme to vlastně několikrát, proti nám. Předpokládám a myslím si, že nebudeme jediná země v EU, že během těch dvou měsíců se také nic nestane, ale i v té žádosti bude prostě požádáno, aby to bylo zohledněno. Bude to součást té žádosti panu komisaři Gentilonimu, která odejde zítra, pozítří.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme a za čtyři minuty začíná jednání vlády, takže musíme končit, děkujeme a na viděnou opět tady v tomto tiskovém sále po jednání vlády.