Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

28. 5. 2020 10:00

Tisková konference k jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů, 28. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Včera se uskutečnilo velice důležité třetí zasedání Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Já bych chtěl zdůraznit, že ten stálý výbor je složen ze všech parlamentních stran a hnutí. Protože dobrá zpráva je to, že všechny strany a hnutí, které jsou v současnosti v Parlamentu, podporují jadernou energetiku. A já si myslím, že je to dobře.

Chtěl bych taky zdůraznit, že ten projekt nového jaderného zdroje, který konečně připravuje naše vláda velice konkrétně, je projektem, který nebude realizovat naše vláda. Je to projekt, kde vlastně stát ještě bude mít stále možnost v roce 2024 od té smlouvy odstoupit, a vláda, která přijde po nás, to rozhodne. A také ta příští vláda bude vybírat dodavatele.

Říkám to proto, abych odmítl různé ty spekulace, které jsou tady v mediálním prostoru, že to děláme netransparentně. Já se nebudu vracet k těm všem nepravdám, které tady zazněly.

Náš hlavní zájem je, abychom měli levný proud pro občany, pro průmysl, pro všechny, a hlavně abychom měli nezávislou energetiku. To je náš hlavní zájem. A samozřejmě po vodě, která je taky pro nás klíčová, nezávislá energetika i v souvislosti s koncem spalování uhlí v kontextu Green Dealu a klimatické změny je velice důležitá.

Já se nebudu vracet k minulosti, kde skutečně to bylo úplně jinak, a mě velice mrzí, že někdo není schopen pochopit rozdíl mezi vykupováním a garancí. Ale snad se to dá někde doučit.

Takže my jednáme s ČEZ, protože ČEZ samozřejmě má minoritní akcionáře. A tito minoritní akcionáři mají úplně jiný zájem než my. Oni mají zájem, aby ty ceny energie byly co nejvyšší, aby měli co nejvíc dividend a aby se vůbec nestavělo.

Náš zájem je, abychom skutečně měli vlastní nezávislý zdroj. Je to čistý zdroj, nemá emise. A i když v minulosti jsme byli exportéry, tak už teď pan Beneš mě informoval, že například v dubnu jsme elektřinu dováželi.

Náš zájem je, abychom měli co nejnižší cenu pro všechny, a to souvisí s financováním. To znamená, že víceméně jsme se domluvili, že stát poskytne ČEZ půjčku za podmínek velice výhodných, ale i pro stát i pro ČEZ. A prakticky z ceny peněz vychází i cena elektřiny, kterou bychom měli odebírat a která může být, a to jsou teď nějaké odhady expertů, mezi 50 a 60 eury. Ale samozřejmě to je vzdálená budoucnost. My jsme ale udělali zásadní krok, že jsme se rozhodli, že skutečně poskytneme financování za velice výhodných podmínek, a z toho titulu bychom měli mít právo vykupovat elektřinu za nízkou cenu.  

Co je, prosím vás, důležité je, že, jak už jsem sdělil, v tom výboru jsou všechny parlamentní strany. My jsme se včera domluvili – a byl to návrh pana Stanjury, který já jsem přivítal a říkám ano, to je dobrý nápad – že ten materiál, když bude projednáván ve vládě, a ještě nebyl, i když někteří říkají, že byl, tak bude projednáván ve vládě asi koncem června, tak týden před zasedáním vlády já pozvu všechny předsedy politických stran, které jsou zastoupeny ve Sněmovně, aby se měli možnost se smlouvami seznámit. Bude prezentace, protože jak už jsem řekl, není to o naší vládě, je to o všech dalších vládách, protože je to samozřejmě projekt na desítky let.  

Takže my obeznámíme opozici, samozřejmě i koalici, která je přítomna, všichni jsou u toho. Je to transparentní, takže není tam žádných pochyb, aby někdo říkal, že… I v rámci mezirezortu tam byly samozřejmě všechny klíčové rezorty, jako vnitro, zahraniční věci, MPO, životní prostředí, MPSV a další.

Já jsem rád, že konečně děláme velice konkrétní kroky, které směřují k tomu, abychom teď přesvědčili Evropskou komisi, že zkrátka my tady máme jiný energetický mix. Chceme mít větší podíl jádra. Francie má podíl jádra 75 procent. Určitě si vzpomínáte, jak jsem mluvil o electricity map, kterou jsem rozdával na Evropské radě jednotlivým premiérům a prezidentům. A ukazoval jsem jim: Ano, zelená byla Francie, zelené bylo Švédsko, protože oni mají samozřejmě i vodu. A Slovensko taky směřuje k podstatně vyššímu podílu jádra.

My tady máme omezené možnosti obnovitelných zdrojů a to jádro jsme měli už postavit dávno, si myslím, ale nechci se vracet k tomu Temelínu v roce 2014, jak to bylo, jak to nebylo. O tom samozřejmě můžeme někdy debatovat.

Takže pozitivní zpráva – děláme všechno proto, abychom měli nezávislou energetiku, abychom měli levnou elektřinu. A samozřejmě pan Havlíček vám určitě řekne podrobnosti, jak to bude dál.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ano, ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček. 

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den, dovolte krátký výtah z těch nejdůležitějších bodů, které jsme včera na výboru projednali. První se týkal smluv – smlouvy rámcové, smlouvy prováděcí, to jsou ty první dvě smlouvy, které by měly být, předpokládáme, do konce června nebo přechod červen červenec, podepsány definitivně. Přičemž ta první je tedy o celkové spolupráci mezi státem a ČEZ a ta druhá už je konkrétnější, to je ta prováděcí o územním povolení, o povolení k umístění a rovněž o výběru dodavatele, který začne v tomto roce, ve druhém pololetí. A cílem je, aby byl dodavatel vybrán do konce roku 2022. Určitě více k tomu řekne pan předseda Beneš.

S tím, že ten bod následující byl zcela klíčový a ten byl o zákonu o přechodu k nízkouhlíkové energetice. To je ten diskutovaný zákon, který do určité míry koresponduje se zákonem o OZE, čili obnovitelných zdrojích. A ta podstata toho zákona – a včera to bylo takto přijato – je v tom, že stát si objedná výstavbu jaderné elektrárny, na základě čehož vznikne třetí smlouva k těm původním dvěma smlouvám a ta bude právě o té komplexní výstavbě jaderného bloku a dodávce elektřiny.

S tím, že to musí být provázáno s mechanismem, jakým se ta elektřina bude dodávat, a to je vlastně celý klíč toho zákona, který vlastně hovoří o tom, že se to bude realizovat na bázi garantované ceny, čili že stát bude prostřednictvím konkrétní společnosti – s největší pravděpodobností společnosti, která bude pod MPO – vykupovat prostřednictvím této společnosti a následně umisťovat na otevřený trh. To znamená umisťovat na burzu.

S tím, že ta výkupní cena, a to je jádro veškeré naší diskuze, bude na základě ekonomicky oprávněných nákladů a nějaké přiměřené míry zisku. Je v tuto chvíli diskuze o tom, jakým způsobem vlastně se toto bude propočítávat. V každém případě zde zaznívají v médiích velmi mylné informace o tom, kterak bude případné navýšení ceny nebo cokoliv jiného platit spotřebitel nebo firmy.

Není to tak. Je to špatný závěr, protože právě ta fixace té ceny dává státu do rukou jistotu toho, že bude nakupovat v tomto rozmezí. My se dneska pohybujeme v našem cílovém stavu v rozmezí mezi 50 a 60 eury za megawatthodinu. Nicméně to samozřejmě bude vycházet nakonec z té ceny toho financování, což musíme projednat s Evropskou komisí, ale naše výpočty směřují zatím k těmto číslům s tím, že právě fixování této ceny umožní v budoucnosti, v momentě kdy se spustí ta elektrárna, mít elektřinu za velmi rozumných podmínek.

Předpokládáme, že cena elektrické energie poroste. To znamená, pan Míl tady určitě potom řekne ty prognózy, které tady máme z těch analýz, které zde jsou. Tak v tuto chvíli by stát na základě této výkupní ceny nakupoval levněji, než jaká bude cena na burze, což by znamenalo, že ten rozdíl, který tam bude, naopak překlopí do cen vůči zákazníkům. Ať už je to spotřebitel nebo firma nebo kdokoliv jiný. To znamená, že by v té době to mohlo být naopak výhodnější.

Je to nejpravděpodobnější scénář, že cena elektrické energie poroste. Nicméně může nastat situace, že cena elektrické energie se navzdory všem prognózám může otočit. V tom případě, kdyby se otočila, tak to jde na vrub státu. A je třeba si vždycky dopočítat, jaký by tam byl ten náklad pro stát a ten vychází následovně. Na každých 10 eur za megawatthodinu, to znamená, pokud by to bylo nikoliv třeba 55, ale 45, tak je to 1,8 miliardy korun. Takže kdybychom vzali ten velmi negativní scénář, že by to bylo třeba 20 euro rozdíl nebo dokonce 30, že bychom tady měli elektřinu v té době takřka za nulu nebo za 20 nebo 25 euro, což nepředpokládá vůbec nikdo, tak by ten negativní rozdíl byl řádově 5 miliard korun, což je desetina toho, co je dnes vůči obnovitelným zdrojům, za které každá rodina platí v České republice příplatek 1 200 korun.

Jednoduchou matematikou, trojčlenkou, dojdeme k tomu, že buď na tom všichni vydělají, což je nejpravděpodobnější scénář, a kdyby to byl ten nejkrizovější scénář, tak to na rodinu vyjde od roku 2036 navíc v řádu desítek korun ročně, možná stovka, možná sto padesát, naprosto pod rozlišovací schopnost.

To znamená, není pravda to, že by stát tímto přenášel náklady na obyvatele nebo na firmy. Naopak fixuje tu cenu, čímž vlastně říkáme, že stát bude garantovat tuto výkupní cenu, ale to riziko ve smyslu potencionálního zvýšení ceny výstavby anebo časové riziko jde za společností ČEZ. Právě proto se toto dělá, čili naopak je to pojistka pro tu cenu.

S tím je spojen i další bod, který jsme dnes řešili, a to je bod financování. Jak už zde řekl pan premiér, stát je připraven, což je zásadní zpráva, zlomová zpráva, podpořit výstavbu jádra tím, že v určité míře – a teď řešíme tu míru vlastních a cizích zdrojů – by si ČEZ půjčil přes stát, což by znamenalo, že se zásadním způsobem sníží cena peněz, která v celé té kalkulaci je naprosto klíčová.

Ve své podstatě není tolik důležité, jestli cena té elektrárny bude o pět nebo deset miliard vyšší. Daleko důležitější je to, jestli cena peněz bude na úrovni osmi, devíti procent, což je komerční sazba, kterou by třeba dnes ČEZ dostal, anebo výrazně nižší, což je cena, za kterou by byl schopen půjčit stát.

My dnes nebudeme říkat ta čísla, protože to bude součástí diskuze a notifikace v rámci Evropské komise, která bude muset uznat to, že se nejedná o nepřiměřenou podporu, a z toho nakonec vlastně vyjde ten klíč k výpočtu té ceny elektrické energie. Přičemž samozřejmě do toho musíme započítat rovněž ještě cenu vlastního kapitálu, čili peněz, které do toho vnese společnost, která bude investovat, která bude součástí holdingu ČEZ, čili Dukovany II.

Stejně tak bude ta diskuze, jaký bude podíl státu. Jestli bude – myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů – třeba 70 ku 30, ale to bude rovněž vycházet z těch diskuzí v rámci Evropské komise. Takže důležitá zpráva je to, že financování by šlo touto cestou, což opět směřuje k čemu? No směřuje to k tomu, že bude cena elektrické energie přiměřená, nízká, a to, co zde řekl pan premiér, že směřujeme zaprvé k soběstačnosti a bé k dostupné ceně elektrické energie. Proto dneska budujeme jádro.

Poslední věcí, kterou jsme diskutovali, byl dodavatelský model, který určitě blíže představí pan předseda Beneš. Ano, v tuto chvíli je nejpravděpodobnější model na klíč, takzvaný EPC. Nicméně my říkáme, bude to takzvaný EPC flexi, který umožní investorovi poměrně seriózní a dobrou možnost ovlivňovat dodavatele a subdodavatele, včetně všech náležitostí z toho vyplývajících. Protože je pochopitelně jasným zadáním státu, aby se kontraktu a dodávek zúčastňovaly, hovoříme o subdodávkách, české subjekty, průmyslové subjekty a subjekty, které prostě u nás jsou aktivní v oblasti energetiky.

Za mě je to vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku pan Jaroslav Míl.

Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku: Dobrý den, dámy a pánové. Tady byl zmíněn ten vývoj v evropské energetice, vývoj v Evropě. My jsme nechali zpracovat studii společností ČEPS, jak bude vypadat bilance ve střední Evropě se započtením údajů, které jsou od renomovaných institucí nebo oprávněných institucí přenosových soustav sousedních zemí včetně Německa, Francie. To znamená data, která jsou víceméně brána jako vládní, oficiální.

Na základě těchto údajů je evidentní, že v Evropě bude výrazný nedostatek elektrické energie, a země, které doteď vyvážely elektrickou energii, především ta oblast střední, východní Evropy, se stanou čistými dovozci. Vedle toho ten deficit Rakouska a Itálie se ještě navýší. Německo zůstane v situaci, kdy bude mít výrobu pokrývající plus minus jejich spotřebu a Německo přestane být exportérem. Francie se ve svém exportu výrazně sníží.

To všechno povede k nárůstu cen. Protože přenosová soustava není institucí, která je schopná dopočítávat na oligopolních modelech předpokládané ceny, byla tato práce, druhá část studií předána společnosti Ernst & Young, která v tomto případě patří možná k jediné v České republice, která tento software má, tyto znalosti má. Ta na závěr loňského roku a na počátku letošního dopočítala a předložila výpočet toho, jak by se mohly a měly vyvíjet ceny elektrické energie v Evropě ve dvou variantách – k roku 2040 a potom ta cena je přepočítána k roku 2020 tak, aby to bylo všechno srozumitelné a věděli jsme, o čem se bavíme. To znamená, třeba 150, 160, 140 miliard investic jsou tzv. overnight cost, které jsou pochopitelně inflačně zvyšovány. Stejné je to s tou cenou elektřiny, to znamená, máte-li nějakou cenu k roku 2020, tak je nějaký předpoklad k roku 2040.

Výsledkem těch analýz jsou v podstatě dva základní scénáře, kde první vycházel z toho, že by se v podstatě veškerá chybějící elektrická energie vyráběla pouze a jedině z obnovitelných zdrojů. Závěrem je, že v podstatě technicky to není možné, protože tyto zdroje nevyrábí tolik hodin, co jaderná elektrárna, a musely bychom kvůli tomu postavit další emisní zdroje. A další věcí je, že tyto zdroje nemají sílu udržet stabilitu soustavy. A vedle toho byl porovnán další zdroj základního zatížení, což je jaderná elektrárna.

Závěry té studie hovoří o dvou zásadních věcech. Ta první přenosové soustavy, že v případě, že nebudeme mít postaven bezemisní zdroj základního zatížení, tak v podstatě není možno garantovat stabilní přenos a dodávku elektrické energie víc než čtvrtině obyvatel České republiky na víc než 320 dnů v roce. Znamenalo by to v podstatě rozpad soustavy, zcela nepřijatelné pro podmínky přenosu a fungování přenosových soustav v Evropě.

Když vezmeme v úvahu ty ceny, které máme k dispozici, tak na základě všech těchto analýz, které ovšem Ernst & Young porovnával i se studiemi jiných zahraničních firem, jsme se dostávali na ceny 90, 92, 93 eur na megawatthodinu, přepočtené k roku 2020. To znamená, že v roce 2040 to bude pochopitelně více.

V případě, že by tedy základní zdroj zatížení byl v tom rozmezí, o kterém mluvil pan místopředseda vlády, tak je vidět, že máme dostatečně velkou rezervu k tomu, jak se bude ten trh pohybovat. Tady není jiný zdroj pro Českou republiku, jak zajistit základní zdroj zatížení tak, aby soustava mohla fungovat.

A poslední poznámka. Česká republika bude investovat 600 až 900 miliard do úspor. Přestane být exportní zemí, bude importní zemí. V těchto výpočtech jsme počítali s tím, že budeme importovat maximum, co soustava umí. Ani při tomto výpočtu a při zvýšeném podílu obnovitelných zdrojů nejsme schopni pokrýt základní zatížení, a proto musíme hledat bezemisní zdroj. Žádný jiný než jadernou elektrárnu bychom nenašli. Není to proto, že bychom byli fanatici, kteří chtějí stavět jádro, ale je to proto, že prostě jinou možnost v podstatě nemáme. A ty ceny ukázaly oprávněnost toho postupu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a předseda představenstva a generální ředitel ČEZ pan Daniel Beneš.

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ: Děkuji za slovo, hezké dopoledne, dámy a pánové. Já pouze doplním, protože skoro všechno zaznělo. První věc, která mě napadá, která by tady měla zaznít: Vlastně Česká republika má svoji energetickou koncepci, jejíž součástí je vlastně směřování k nízkoemisní energetice. Snižování prostě klimatické stopy.

Strategie ČEZ vede stejným směrem. My se snažíme postupně snižovat naši emisní intenzitu, až postupně dojít k uhlíkové neutralitě. Toho součástí je odstavování uhelných elektráren – ono to zdánlivě s tímto nesouvisí, ale my příští pátek máme zasedání uhelné komise v Prunéřově, protože příští pátek slavnostně budeme ukončovat provoz této uhelné elektrárny.

Tak jak postupně budeme uzavírat uhelné elektrárny, bude chybět 10 000 megawattů instalovaného výkonu a to mají nahradit právě nové jaderné zdroje a obnovitelné zdroje. Z tohoto důvodu se jde tímto směrem. Vlastně v té studii, o které mluvil pan Míl, kterou udělala Ernst and Young a ČEPS, se mluví jednak o cenách, ale mluví se tam i o tom bilančním deficitu, který by měl být minimálně 27 terawatthodin v roce 2035. A jaderná elektrárna, se kterou vlastně počítáme jako s první, která bude náhradou za ty uhelné elektrárny, které odstavujeme, by měla vyrábět 9 terawatthodin, což je 10 procent spotřeby České republiky.

Koncept, který jsme dlouho vyjednávali a který teď byl představen, vlastně by měl vést k tomu, abychom měli levnější elektřinu než naši konkurenti a než z jiných alternativ výroby elektrické energie, což vede k vysoké konkurenceschopnosti české průmyslu a větší míře blahobytu českých firem a českých občanů.

K cenám mluvit nebudu, protože to už zaznělo. Já jsem na tom včerejším vládním výboru především představoval, protože mi to bylo uloženo, představoval jsem členům toho stálého výboru jednak naší práci nad dodavatelským modelem, kdy jsme všechny možné alternativy rok a půl analyzovali, dívali jsme se na to, jakým způsobem se stavěly a staví jaderné bloky všude ve světě, jaký ten jeden jednotlivý možný model má výhody a nevýhody.

Vyšlo nám z toho v prvním kole dvanáct variant, které jsme pak zúžili až na dva modely, které jsme v únoru představili všem pěti potenciálně přicházejícím do úvahy dodavatelům jaderné elektrárny. Dostali jsme feedback, reakci těchto potenciálních uchazečů, s čím jak jsou komfortní a jakou máme šanci, že vůbec dají nabídku. A vlastně z toho vyrezultoval ten model, který jsem včera představil, což je dodávka na klíč, neboli používá se anglická zkratka EPC, přičemž těch možností této dodávky na klíč je celá řada, těch podvariant, které se liší tím, jaká je míra té ingerence a možnosti ovlivňovat proces toho dodavatele na klíč především v té koordinaci a výběru a ovlivňování subdodavatelů.

My jsme zvolili model na klíč, který nám zároveň umožňuje do velké míry zasahovat do toho, jakým způsobem ten hlavní dodavatel, který dodá celou elektrárnu včetně paliva, jakým způsobem si vybírá své poddodavatele, protože si i zde při výběru poddodavatelů chceme zajistit to, že budeme mít schopnost ovlivňovat je, především z důvodu bezpečnostních zájmů českého státu.

Takže toto jsem včera představil na zasedání toho vládního výboru. A druhá věc, kterou jsem tam představoval, je de facto samotný proces výběru dodavatele, kdy jsem krátce hovořil o těch uchazečích a hovořil jsem o harmonogramu toho výběrového řízení, přičemž my dokumentaci pro výběrové řízení budeme mít hotovou po létě a stále počítáme s tím termínem, který jsme představili v našem harmonogramu, že soutěž začne před koncem tohoto roku a chceme znát vítěze do konce roku 2022.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, pokud máte dotazy, můžete se ptát. Česká televize?

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den. Pane premiére, vy jste nebo vy budete usilovat o to, aby bezemisní zákon prošel v prvním čtení Sněmovnou. Chci se jen zeptat – nebo taková je informace, není to nakonec tak – tak mě kdyžtak opravte, pardon, protože paní Drábová řekla určité obavy s tím, že by to mohlo podlomit důvěru v jádro v Česku. A pardon, případně dodám další dotaz, až se tedy vyjádříte.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pane redaktore, já se omlouvám, já jsem o tom nechtěl mluvit. Toto je analýza pořadu Václava Moravce. Ty červené věci, tady je napsáno, a mě to PR team zakázal, ale vy jste s tím začal, a teďka jste zase řekl nepravdu. Není to pravda

Jakub Pacner, Česká televize: Já jsem řekl informaci…

Andrej Babiš, předseda vlády: Nechte mě mluvit! Vy řeknete nějakou lež a vy jste ji teďka zopakoval. Toto červené je cílená lež nebo hrubá nevědomost a zavádějící je žluté. Jo, není to pravda. Není pravda, že se ten zákon jednal ve vládě, nějaký zemědělec přijde do České televize a říká, že tam nebude voda, to je taky lež. A teď jste řekl taky nepravdu. Bude to v normálním čtení.

Jakub Pacner, Česká televize: Pane premiére, já jsem čerpal z informací, které jsou teď…

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, to jsou vaše informace…

Jakub Pacner, Česká televize: To nejsou naše informace…

Andrej Babiš, předseda vlády: Vašeho redaktora…

Jakub Pacner, Česká televize: Pane premiére, já jsem s dovolením neřekl lež, já jsem se pouze s tou informací setkal…

Andrej Babiš, předseda vlády: Ne, ne, ne, vy to opakujete, vy jste jednou už řekli, že to bude nějak podivně schvalováno a nebude, nebude.

Jakub Pacner, Česká televize: Já jsem…

Andrej Babiš, předseda vlády: A celá opozice a všichni jsme s tím zajedno a bude to projednáváno normálně. Takže prosím, dávejte správné informace.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrá, další otázka, prosím, ještě co se týče samotného výběrového řízení na dodavatele. To je možná na vás, pane Míle, ještě nevím. Tak ve hře je několik firem z různých států, Francie, Spojené státy, Jížní Korea, Rusko, Čína a tak dále s tím, že pokud se nepletu, tedy ten reaktor by měl mít výkon 1 200 megawatt, říkám to správně? A aktuálně takovýto… Také je to mylná informace? Protože takovýto nabízí pouze ruská firma RosAtom.

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ: Není to pravda, přesně 1 200 megawattů nenabízí nikdo. Je to tak, že to výběrové řízení bude vypsáno, takže ho nemohl nikdo vidět, co tam je, když to ještě neexistuje. A já předpokládám, že to bude interval 1 000 až 1 200 megawattů a do toho se všech pět vejde. Těch 1 200 maximálně vyšlo z toho, že máme EIU, to je pro lokalitu Dukovany, která nám říká, kolik se tam vejde instalovanéno výkonu souběžně se stávajícími čtyřmi bloky Dukovany 1 až 4 po přechodnou dobu, dočasně, a kolik tam může být nejvíc po dlouhou dobu.

Po dlouhou dobu tam může být 2 400 megawattů, víc nám EIA neumožňuje, i z důvodu vody a dalších věcí, a přechodně tam může být nějakých tuším 3 600. To znamená, z tohoto důvodu větší blok než 1 200 megawattů se tam nevejde, ale když nám někdo nabídne 1 100, 1 050, to všechno bude splňovat.

Čínský projekt, který i má referenci už běžící dva bloky v Číně, má 1 065 megawattů čistého instalovaného výkonu, to znamená, co už vychází z elektrárny ven, projekt LDF, který nám francouzská společnost představila na našich konzultacích v únoru, vychází z bloku 1 600 megawattů a měl by být upraven na 1 100 megawattů. Korejský blok by měl být upraven z 1 400 na 958 megawattů, ale budou ho muset zvýšit asi až na 1 018.

Ruský blok má čistý výkon 1 098, nemá 1 200, a Westinghouse, což je kanadská společnost se sídlem ve Spojených státech, má standardizovaný blok, který už běží v Číně a staví se ve Spojených státech, který má 1 100 megawattů.

To znamená, není mezi nimi rozdíl, co se týká instalovaného výkonu, a pokud někdo říká, že to je šité na míru jednomu uchazeči, který to splní a nikdo jiný to nesplní, tak to je buď lhář, nebo to je manipulátor. Anebo tomu vůbec nerozumí, ale myslím si, že platí spíš to první.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Míl.

Andrej Babiš, předseda vlády: Platí všechno dohromady, pane redaktore. A znovu vám opakuji, že tahle vláda nebude vybírat dodavatele. A neděláme výběrové řízení nikomu na míru, jo? Takže si počkejte na příští vládu.

Jakub Pacner, Česká televize: Já jsem jenom…

Andrej Babiš, předseda vlády: No ne, vy to tady podsouváte, že tam je něco pro Rusáky. Nic tam není.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Míl chtěl doplnit.

Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku: Jenom maličkost k té vodě. Mě to docela překvapuje, protože vlastně za posledních 85 let je dělána velice kvalitní kontrola průtoků v řece, ze které získáváme vodu pro elektrárnu v Dukovanech, a všechny výpočty, které byly dělány, všechny predikce byly dělány do roku 2100 s předpokladem klimatických změn a výrazného snížení průtoku. Proto nakonec tam je ten limit 2 400 megawatt s velmi vysokou rezervou. Takže ti lidi tam žijí a bydlí a myslím, že nikdo z nich, který tam je, nemá pocit, že by měl zplundrovat krajinu, ve které byli jejich předci nebo žijí oni a budou žít jejich děti. To znamená představa, že tam budu stavět něco, co nebude fungovat, je prostě iluze.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Navíc ještě k tomu, k tomu suchu. Přece víme, že blok číslo 1 až 4 se bude prodlužovat, očekává se, že se prodlouží do roku 2035 až 2038. Nicméně poté je otázka, jestli se prodlouží do těch dalších let, což je 2045 až 2048. To jsou varianty: buď ano, nebo ne. To bude rozhodovat někdo jiný. Kdyby se neprodloužil, tak tím pádem ten nový blok vlastně automaticky nahradí stávající, které jsou přesně v době, kdy se bude dostavovat, a kdy se spustí. A kdyby se to prodloužilo, tak pojedou paralelně vedle sebe, čili 5. blok a ty čtyři, které jsou.

Je tam dnes dostatečná rezerva, ale stejně to skončí, ty bloky, to znamená, sedm let poté se začnou úplně přirozeným způsobem odpojovat, protože je vyloučeno, že by to bylo dál než 2045 až 2048. A kdyby zase nastala nějaká extrémní situace a ty výpočty, které jsou dvojnásobně jištěné, opět se prokázalo to, že to sucho je takové, že se to neochladí, no tak se v podstatě vypne blok třeba číslo 3 nebo 4 a postaví se tento nový. Ten logicky navazuje na to, co tam je. Proto jsme zvolili lokalitu Dukovan, která je předurčena k tomu, že tam bude navazovat na stávající bloky blok nebo bloky v budoucnosti nové.

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ: Jestli můžu doplnit k té vodě. Posuzoval se vliv na životní prostředí, proces EIA. Od července 2016 do srpna 2019 my jsme vypořádali 16 000 připomínek včetně toho, že tam jsou velmi podrobné analýzy bilance vody, současné a budoucí. Veřejně jsme to konzultovali jak v České republice v Třebíči, tak jsme udělali veřejnou konzultaci v Mnichově, ve Vídni, v Maďarsku. My jsme se s tím vypořádali velmi podrobně. To znamená, pokud má někdo jiný pocit, proč si to nepřečte, co je v té EIA, nebo proč na to veřejné projednávání nepřišel. Ale říkám vám, že zcela zodpovědně, že to je koncipováno tak, aby vody bylo dostatek.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych první otázku měl na pana Beneše. To je totiž ještě k té garantované ceně elektřiny. Zaznělo tady, že cena elektřiny pravděpodobně v čase půjde nahoru, i třeba kvůli vývoji na trzích v Evropě. Velmi pravděpodobně to tedy pro ČEZ nebude vlastně tak výhodné prodávat státu elektřinu za tu fixovanou domluvenou cenu, než kdyby ji prodal na burze. Tak proč s tím ČEZ souhlasí? A další dvě otázky by potom mířily buďto na pana premiéra, nebo vicepremiéra. Ta první se týká smlouvy o provedení přípravných prací, kdy ČEZ by mohl ten projekt prodat státu a zároveň si nechat zaplatit ty už vynaložené náklady. Zároveň menšinový akcionář pan Šnobr říkal, že 30 miliard se utratí ještě, než ta stavba vůbec začne. Tak jestli se třeba nemůže stát to, že tedy stát bude muset zaplatit třeba 30 miliard, ještě než se vůbec kopne do země, když stát zatím nic nebude. A ta druhá věc je ke zkrácení doby pro připomínkové řízení. Údajně jste měl požádat paní Benešovou, aby se ta doba zkrátila na 13 dní. Tak proč tomu tak je? Děkuji.

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ: Tak asi odpovím nejdřív já. Co se týká té výkupní smlouvy, máte pravdu, že když uzavřete dlouhý kontrakt na pevnou výkupní cenu, tak můžete říct, že to pro vás by mohlo být výhodnější na konci, když ta cena bude vyšší, že jste ho neměl uzavřít. Ale to je čirá spekulace. A pokud jste jako správný hospodář, tak ta rizika musíte vyvažovat. Bez tohoto kontraktu, jak jsme vysvětlili, by vůbec ta elektrárna pravděpodobně nevznikla. A to, že ČEZ potom vydělá míň, než by vydělat mohl, tak vydělá zase stát. A to je ta dohoda, která je výhodná pro obě dvě strany. To znamená, dnes říkat, jestli by to náhodou za 20 let nebylo výhodnější, to není takhle zafixováno, je opravdu čirá spekulace. Teď to nemyslím ve zlém. To byla první otázka, a jakou jste měl na mě tu druhou otázku? Jo, třicet miliard… Samozřejmě to není 30 miliard.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká toho, řekne asi potom pan kolega Míl, ale pan Šnobr se opět mýlí, tentokrát jenom o desetinásobek. To znamená, předpokládá se, že kdyby to nastalo v roce 2024 a ten ČEZ to vracel státu. Což ale není tak, že by se rozhodl, že to vrací. Tam by muselo být splněno, že stát neumožňuje na základě legislativních a regulatorních aktivit nebo nástrojů dále budovat. Tak se odhaduje, že to bude tři až čtyři miliardy korun. Tak těch 30 miliard korun je úplně vedle. Ale já tomu rozumím, že se tam prostě bojuje o práva minoritních akcionářů, ale je třeba to vždycky vyvažovat nějakými relevantními informacemi.

Co se týká toho mezirezortního připomínkového řízení, tak to bylo osloveno, ty rezorty, které jsou dotčené, protože to je samozřejmě celkem komplikovaná záležitost. Takže je tam Ministerstvo financí, které dělá peníze, Ministerstvo zahraničních věcí, které zabezpečuje nebo participuje na notifikaci, stejně tak Úřad vlády na notifikaci, pochopitelně Energetický regulační úřad, který má na starosti regulace, Ministerstvo životního prostředí, které je v tom v rámci dekarbonizace. Významným partnerem jsou ČEZ i Ministerstvo spravedlnosti samozřejmě, které prostě má na starosti legislativu s tím spojenou, Ministerstvo práce a sociálních věcí. A neznamená to, že ty ostatní jsou nevypořádávány. To znamená, v tuto chvíli se pochopitelně kdokoliv k tomu může jakkoliv vyjádřit, ale u těchto šesti, sedmi rezortů, teď jsem to v rychlosti dopočítal, tak se předpokládá ta diskuze detailnější. Jsou bezprostředně dotčeni.

Proč to není 20 dnů, ale 13 dnů? Protože jsme se s nimi takhle domluvili. Tam nebyl důvod prostě to dávat více. My jsme samozřejmě chtěli, aby se to zvládlo na nějaké brzké vládě, ale nemyslím si, jestli se to zkrátí o týden z dvaceti na třináct, tak že je v tom nějaký problém. Nikdo z těch rezortů s tím problém nemá, a kdyby měl, tak to samozřejmě řekne a my mu to rádi prodloužíme.

A poté to jde už tak, jak jsme řekli, do běžného režimu. Na čem jsme se domluvili ve Sněmovně pochopitelně včera se všemi zástupci parlamentních stran a co je dobré, skutečně bylo to nesmírně vstřícné včera a velmi korektní, tak se shodli všichni, že se udělá maximum proto, aby to do konce roku bylo ve Sbírce zákonů. To znamená, aby to vlastně prošlo tím kolečkem Sněmovna – Senát – pan prezident, protože, a to je samozřejmě ta situace, kdy my chceme, aby to bylo rychle uděláno, tím se jaksi neskrýváme, do konce roku 2020. Protože v roce 2021 začnou platit nová pravidla v rámci Evropské komise, tak chceme, aby to do té doby bylo zvládnuté. A podle našeho názoru to zvládnutelné je. A to, že jsme to schvalovali na vládě před, tuším, měsícem v době koronakrize, nebylo proto, že bychom zneužívali nouzový stav, ale proto, že jsme to už nemohli oddalovat.

Kdokoliv se podívá do programu schůze vlády, tak zjistí jednoduchým náhledem, stačí na to deset minut, že tenhle bod už byl zařazen na září. Se vším všudy my jsme to měli připravené, zabalené v mašličkách, ale bohužel skoro na den to tenkrát vyšlo, začala koronakrize a my už jsme na vládě měli jinou agendu, aktuální agendu, takže jsme to odkládali. A tím, že se potom jelo i v režimu on-line, tak jsme to tam nechtěli dávat.

Nicméně pak už nám tikaly hodiny, tak jsme se skutečně rozhodli v tom dubnu to tam dát úplně v té samé verzi, jako to bylo někdy okolo, já nevím, 15. nebo kolikátého března tak, jak to původně bylo. To je věc, která se pochopitelně nedělala v době koronakrize. Ta se připravovala pochopitelně několik měsíců předtím, a proto jsme to vlastně teď odsouhlasili, abychom to nezdržovali.

Andrej Babiš, předseda vlády: Já bych rád okomentoval pana Šnobra, kterému tak rádi dáváte prostor – vy tady, Česká televize. Pan Šnobr má jediný zájem, abychom my všichni platili co nevyšší ceny elektřiny, aby měl co nejvyšší dividendy a aby se nestavělo to jádro. To je jeho zájem. Bylo by dobré, kdybyste o tom už konečně přemýšleli, jaký je jeho zájem. Jeho zájem je absolutně v rozporu se všemi občany České republiky, kteří mají samozřejmě zájem, aby ceny elektřiny byly co nejnižší, jako my. A pokud pan Šnobr říká, že je to 30 miliard, tak lže, protože náklady do roku 2024 jsou tři miliardy a projektování až do roku 2029 možná patnáct. Takže do roku 2029, za devět let je to cirka osmnáct, a ne třicet.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz agentura Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobrý den, já bych měl dotaz na pana ministra Havlíčka, který se týká toho financování. A sice, jak by to mělo být rozložené v čase, protože kdyby to bylo, ta odhadovaná cena o které se mluví, až 160 miliard, tak kdyby to bylo najednou, tak by to byl docela velký zásah do potřeb financování státu v daném roce. Tak jak je toto upravené? Jestli už máte nějakou představu, jak by to mělo být? Pak bych měl s dovolením dotaz na pana premiéra, a ten by se týkal toho, že v tom projektu kromě energetiky a financí jde taky o nějaké strategické zájmy České republiky, tak do jaké míry ty úvahy jsou obsažené v tom, jak zvažujete celý ten projekt. A konečně možná taky na pana premiéra: Co se vlastně změnilo od roku 2014, kdy se odvolal poslední tendr a vláda tehdy odmítla dávat jakékoli záruky a teď vlastně dává dost velkorysou záruku. Tak co se za tu dobu změnilo? Děkuju.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pane redaktore, změnilo se to, a teď jsem to řekl: Chápete rozdíl mezi vykupováním a garancí? Znáte ten rozdíl? Tak to je ten rozdíl. Já jsem si vyndal všechny články z roku 2014. Zajímavé je, že to odmítl Bělobrádek i Sobotka i Babiš. A nikdo se neptá, kolik stál tady ČEZ tendr na Temelín. A proč ho nedokončili? Kdybychom neměli atomového dědka, tak nemáme ani ten Temelín. Zdravím, pane Grégr. Díky němu máme ten Temelín. A toto je druhý ministr průmyslu, který tomu věnuje mimořádnou pozornost v prospěch nás všech.

A co tehdy od nás chtěli? No chtěli nějakou garanci na bianco šek. A toto je úplně jiná situace. Takže ještě jednou. My dáme záruku, velice výhodnou, a za to budou nízké ceny proudu. A znovu opakuji: My nebudeme vybírat, to bude záležitost příští vlády. Ano? Takže je to v úplně jiné pozici. A samozřejmě největší chyba se stala na začátku. Nikdy jsme neměli ČEZ privatizovat, nikdy neměl jít do kupónky. Stát si měl nechat sto procent. A potom bychom nemuseli dělat tyhle harakiri. Protože náš zájem je, aby tady byl proud. Pro lidi, pro firmy, pro všechny. Protože když nebude voda, tak končíme, když nebude proud, tak nevím, jak to budeme dělat. A o tom to je. Takže to se změnilo strašně moc.

A my zkrátka tehdy na ten model jsme nešli. Protože byl absolutně nevýhodný. A byla by to spekulace. Teď to máme zorganizovat transparentně. A znovu opakuju, že my nebude ti, kteří o tom budou rozhodovat. My to připravíme příští vládě a doufejme, že v tom budou pokračovat, protože celá Sněmovna je pro jádro. A celá Evropa je proti jádru. Mně trvalo do tří ráno, než jsem přesvědčil kolegy, aby ten nuclear tam napsali. Ani Emmanuel Macron, který má 75 procent jádra, tam nechtěl to jádro. Tak zkuste přemýšlet, proč.

My říkáme ano, Green Deal, nízké emise a to jádro. A proto je to tak důležité pro nás a samozřejmě se to mohlo dělat už dávno, ale tehdy byla jiná vláda, jiná konstelace a dnes je to samozřejmě výhodné a my děláme všechno pro to, aby to bylo výhodné pro lidi.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká té další části, ale ještě k těm garancím. To riziko pro stát jsem se snažil vyčíslit. Kdyby to bylo o deset eur, o dvacet, o třicet. Marginální vůči tomu, jaké je riziko pro stát, a ne riziko, to je fakt, kolik se platí obnovitelné zdroje. A nic proti nim, obnovitelné zdroje musíme podporovat a budeme podporovat nadále, ale opakovaně říkám, stojí nás to 50 miliard ročně. A tady ta riziková varianta, že by to bylo o 30 eur levnější, což si nedovede skoro nikdo představit, tak by bylo na úrovni pěti miliard. Takže v roce 36 marginální číslo.

Ale co je důležité a čem se tolik nemluví, je to riziko na straně ČEZ, které samozřejmě také není malé. A to je ve smyslu, že to musí postavit za ty peníze, a ve smyslu toho, že to musí zvládnout časově. To znamená, toto je férový model, který má nějaký, teď to říkám v dobrém slova smyslu, prostě bič i na společnost ČEZ, která to musí včas a za ty peníze postavit. Na státu je, aby garantoval tu cenu, aby se tím pádem vyšlo i těm minoritním akcionářům vstříc, protože si uvědomujeme, že prostě ty síly jsou tam takto rozdělené. A současně také model takový, který taky bude schválen Evropskou komisí. Čili my hrajeme na několika frontách. A musí to být vyvážené.

Co se týká toho financování, ano, je to tak, jak jste říkal. Nebude to jednorázově. Bude to v čase, to znamená od roku, předpokládáme, 2029, 2028, záleží, jak se to začne předfinancovávat, tak se to bude vlastně takto vynakládat. Tím pádem vlastně ta půjčka státu až do vlastně, dejme tomu, roku 2036, 37, 38. Předpokládá se, že to bude v čase a že tam nebude prostě ten dopad.

Navíc ten bude hlavně na míru dluhu státu a ta zase v tom celkovém objemu, když se podíváme, tak ta je dnes 1,7 bilionu korun a v té době nepochybně bude větší. Už jenom teď koronakrizí se to posune nahoru. Bavíme se třeba o dvou bilionech. Tak jestli tam bude do té dluhové služby částka, která bude adekvátní té půjčce, která navíc nebude na celou investici, ale jenom na její část, tak v tom nebude hrát nějakou větší roli.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Míl.

Jaroslav Míl, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku: Já bych jenom doplnil dvě věci. Když se dokončoval Temelín, tak velká většina veřejnosti, nebo část veřejnosti, byla proti dokončení, že to je drahé. Stejné to bylo u Dukovan, akorát to bylo v jiném režimu, takže lidi se nemohli moc vyjádřit. Realita je taková, že Dukovany jsou v podstatě dojnou krávou pro ekonomiku ČEZ a Temelín, a to dneska každý přiznává, je v podstatě základem stability té společnosti pro další období.

Co se týče těch obnovitelných zdrojů a všech dalších aspektů. Tady je ta diskuse o tom, že my musíme zajistit základní zdroj zatížení, protože prostě nebude kde vzít. A když jsme se bavili o těch cenách, tak ona je to trošičku manipulace, ne trošičku ale hodně. Uvědomme si jednu věc, že proti vám se postaví jakoby cena subvencovaného obnovitelného zdroje někde ze zahraničí, ale ten spotřebitel v tom Německu platí v podstatě dvojnásobek za regulační služby k této ceně. Ještě jednou tolik.

Proto mají Němci o 40 procent dražší elektrickou energii než průměr Evropy. Protože ten zdroj je nestabilní. Takže když budete mít obnovitelné zdroje, Němci k tomu musí postavit plynové elektrárny, které jsou emisní. Ale tím, že mají off-shorové elektrárny, tak jsou v situaci, kdy nevyrábí 2 000 hodin ten větrník, ale nějakých 5 000 a kousek. Ale i tak ty poplatky za stabilitu soustavy jsou v Německu extrémní.

Abych doložil, jak se ta situace dramaticky mění, tak Německo musí zvýšit studenou zálohu nebo zdroje v rezervě o 28 procent na příští rok a bude mít 6 500 megawattů v uhelných zdrojích v záloze, aby mohlo stabilizovat soustavu. To si vemte, že celý výkon uhelných zdrojů ČEZ by byl někde v záloze zastavený, neběžel by a byl by jenom ready na zavolání, až bude třeba, když tedy přestane foukat a svítit. Ale to ten spotřebitel platí v těch poplatcích. Proto Němci z těch sedmi korun dávají nějaké tři koruny na všechny tyto poplatky a podobně. To není zadarmo.

To znamená, obnovitelný zdroj má tzv. nízkou cenu, ale s těmi poplatky je dramaticky nevýhodný. V tom je problém obnovitelných zdrojů. Může se to změnit, proto také jdeme cestou jednoho bloku a neříkáme, že tady budeme stavět tři bloky za sebou, protože se může ta technologie vyvíjet. Tady nikdo opravdu není hazardér. Ale ještě jednou – obnovitelné zdroje nezajišťují stabilitu soustavy. Tu vám zajistí pouze točivý výkon, protože jinak nemáte k dispozici zkratový výkon řízení soustavy. Bez toho ta soustava nefunguje. Takže když má někdo představu, že bude fungovat jenom na větrníky a fotovoltaiku, tak ta soustava nikdy fungovat nebude a vy byste byl bez proudu. Je mi líto.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz. Prosím.

Radek Doležal, ČTK: Já bych měl tři dotazy. Dotaz číslo jedna: V tom únoru bylo těch uchazečů na těch jednáních podle mých informací pět. Zak jestli stále platí, že těch pět firem má zájem o dostavbu dukovanského jaderného bloku. A nevím, jestli mám rovnou položit i ty zbývající dvě…

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ: Jestli můžu odpovědět. Ano, v únoru jsme měli konzultace s těmi pěti uchazeči, které jsem před chvílí jmenoval. Stále počítáme, že jsou ve hře a projevují zájem. My jsme měli v plánu je seznámit s tím, s čím jsme včera seznámili stálý vládní výbor, to znamená, jaký bude přesně dodavatelský model, což chceme učinit teď v červnu, ale počítáme, že ve hře je všech pět, ano.

Radek Doležal, ČTK: Další dotaz by se týkal toho EPC projektu. Vy jste hovořili o té zvýšené kontrole subdodavatelů. Mám to chápat tak, že jde hlavně o to, aby našly při té stavbě uplatnění české firmy? A kdo vlastně bude kontrolovat toho subdodavatele, jestli ČEZ nebo stát jako takový?

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ: Co se týká toto EPC flexi, jak jsme to pojmenovali, tak jestli vás to zajímá, což je vidět z té otázky, tak v detailu je to tak, že ten hlavní dodavatel by měl na starost celou dodávku elektrárny včetně paliva. My bychom měli, řekněme, nadstandardní kontrolu nad tím projektem, což bude vyžadovat, že v ČEZ, v tom investorském týmu, bude řádově 500 lidí, inženýrů, kteří se tomu budou věnovat.

Budeme chtít mít vysokou míru spoluúčasti na celém tom dodavatelském řetězci, nebo-li chceme být informováni o všech těch výběrech subdodavatelů a v případě, že to budeme z nějakého důvodu považovat za vhodné, ,tak bychom měli mít možnost vyčlenit si výběry nějakého subdodavatele vybrané části do samostatného výběrového řízení, což umožňuje i to, co jste se ptal. Ale zároveň chceme, aby byl hlavní dodavatel jakožto jediný dodavatel celé elektrárny odpovědný za celkovou integraci, aby ta elektrárna jako celek fungovala.

Dále z těch konzultací, které jsme vedli, tak vyvstalo, že někteří ti uchazeči tím, že historicky měli problémy s tou částí elektrárny, která nebyla jejich hlavní doménou, protože většina z těch hráčů jsou technologické firmy, které rozumí především designu toho reaktoru a fungování toho reaktoru, tak nás požádaly, jestli by nemohly nabízet ve sdružení s netechnologickým stavebním partnerem.

To znamená, může se stát, že ty technologické firmy budou mít konsorciálního partnera, který bude zodpovědný za tu stavební část. Ale my jim samozřejmě nemůžeme říkat, koho si mají vybrat jako svého konsorciálního partnera. To je o svobodné volbě těch technologických firem.

Dále by ten hlavní dodavatel měl odpovídat za licencovatelnost a povolitelnost toho svého řešení, ale my si budeme zajišťovat povolovací a licenční dokumentaci. A co se týká odpovědnosti za řízení stavby, tak ten hlavní dodavatel by měl být zodpovědný za celé řízení stavby a měl by být odpovědný i za celý proces spouštění elektrárny. Ale jak jsem řekl, chceme mít prostě velký dohled nad tím, takže budeme mít velký inženýrský tým a budeme vlastně dělat funkci all most inženýra do velkého detailu.

Radek Doležal, ČTK: A úplně poslední dotaz kterým bych nerad budil vášně, ale zajímá mě to, jak je to tedy přesně, aby už bylo definitivně jasno. Já jsem si tady teď během jednání stáhl z knihovny připravované legislativy důvodovou zprávu toho bezemisního zákona, kde je bod číslo 12, kde je odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v 1. čtení, a je tam vysvětleno, z jakého důvodu to má být. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to bylo takto myšleno a pak nakonec se rozhodlo, že to projde tím standardním řešením, vlastně to, na co se ptal kolega z České televize, nebo proč to tam vlastně v tuto chvíli je.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já už jsem to vysvětloval. To musí projít schválením na výboru, pak to musí projít schválením vládou. A my jsme se na výboru domluvili na lepší variantě. A to je ta varianta, kdy sami si poslanci přišli, to není úplně komplikovaný zákon, když se podíváte, on fakt koresponduje hodně s tím OZE, je to sedm stránek a svým způsobem není to úplně nic objevného.

Než abychom šli tou zrychlenou cestou, pojďme normální cestou s tím, že si tam dáme jako fix to, že do konce roku to bude ve sbírce zákonů, a to je přesně to, o co nám šlo. Nám nejde o nic jiného. Ať to projde samozřejmě normální cestou, ale aby se to neprotahovalo do roku 2021. Nikdo proti tomu vůbec neprotestoval, včera naopak bylo to navrženo, pan Stanjura dokonce i s touto variantou přišel, aby to bylo do konce roku 2021. Takže je to asi nejideálnější varianta, která je.

Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ: Důvod, proč to potřebujeme do konce roku, nebo vyjednávací tým v Bruselu je, že se to v rámci notifikace potřebuje představit Evropské unii. Jiný důvod pro to není, ta smlouva samotná vznikne až po výběrovém řízení. Smlouva na dodávku elektřiny v roce 2024.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Navíc ještě jsme tam dali ty pojistky několikanásobné. Nejenom, že se k tomu vyjadřuje výbor, výbor má všechny zástupce parlamentních stran. Ještě předtím, než se to podepíše, ty smlouvy, tak jsme se domluvili, jak říkal pan premiér, že se sejdeme se všemi šéfy parlamentních stran a opětovně jim to ukážeme. Teprve poté se to podepíše, teprve poté to půjde do té Sněmovny a těch sedm stránek, dobře, tam půjde prostě tři měsíce. Ale jde jenom o to, aby se to zvládlo do konce roku 2020.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: A ještě poslední dotaz televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Dotaz na pana premiéra. Omlouvám se, maličko odbočím od tématu jádra k letectví. Výkonný ředitel druhé největší letecké společnosti na Letišti Václava Havla, Ryanair, Michael O´Leary v rozhovoru pro naši televizi řekl, že pokud by Smartwings padly, tak že Ryanair bude mít zájem ty linky nahradit, protože prostě Praha a Česká republika je atraktivní destinace. A zároveň, že by stát neměl Smartwings těmi zárukami pomáhat. Tak jestli můžete nějak reagovat na tyto jeho myšlenky a názory? Díky.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pan Havlíček bude reagovat.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já jsem viděl to vyjádření Ryanair. Na něm je pikantní to, že Ryanair je samozřejmě firma, která je tvrdá, razantní na trzích. A ona to říká vlastně takhle zemi od zemi, aby žádná země nedávala žádné záruky, žádné úvěry, žádné kapitálové vstupy, protože víme, že vlastně ve všech zemích nějaké formy podpory jsou – obvykle záruční, obvykle úvěrové, výjimečně i kapitálový vstup. Paradoxní na tom je to, že právě Ryanair získal státní státní, vládní záruku od Velké Británie, čili rovněž ji využil.

Nicméně my jsme nikdy nestáli o to, že budeme ČSA / Smartwings ovládat, řídit. My jsme vždycky říkali, že nejlepší varianta je taková, aby se dohodli současní vlastníci, a pokud by se nebyli schopni dohodnout, tak jsou nějaké běžné nástroje, ať už nástroj záruční, úvěrový. Ano, padla i varianta, že může být v nějaké krajní verzi kapitálový vstup, ale nikoliv proto, že bychom ho chtěli realizovat, ale protože jsme chtěli mít všechny možné varianty, které připadají v úvahu. Tato varianta je v tuto chvíli úplně ze hry. To znamená, my máme radost z toho, že ČSA začíná lítat, nebo Smartwings, že začínají se prostě stavět na nohy. A budeme věřit, a to je nejideálnější scénář, že to dopadne.

To, že jsme řekli, já jsem to řekl, že Smartwings ČSA je strategická firma, to je zcela jednoznačné, protože v dopravě není jiný dopravce – převeze osm a půl milionů pasažérů. A nemůžete chtít po ministru dopravy, aby řekl o jediném dopravci, který tady je v této oblasti, který dělá 30 procent tržeb pro letiště, drží nad vodou všechna ostatní letiště a současně tady vytváří pracovní pozice v leteckém průmyslu pro desetitisíce lidí plus tři tisíce lidí, kteří jsou v této společnosti, že není společnost strategická. Z pohledu dopravy samozřejmě je. Z pohledu celé ekonomiky to můžeme diskutovat.

Ryanair se pochopitelně může chovat tržně, může se dostávat na pozice Smartwings, stejně tak jako jakékoliv jiné letecké společnosti. Žít v iluzích, že sem přijede rytíř na bílém koni, který se jmenuje Ryanair, a pomůže České republice, je iluzorní. Ryanairu jde o jednu jedinou věc a to je o tvrdý byznys se vším, co je s tím spojené.

Nicméně Maďaři šli třeba touto cestou, přišli o svoje aerolinky, přežili to bez problému. Ekonomika se nezastavila, funguje všechno dál, ale trvalo to asi tři čtyři roky, než ten servis pro ty zákazníky byl takový alespoň přiměřený, jako v té době měla jejich letecká společnost. Takže to je prostě letecký byznys, který je tvrdý, a Ryanair si může v tomhle dělat přesně, jak uzná za vhodné.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. Z tiskové konference k jádru je to vše. Děkujeme a vám přejeme hezký den.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference k jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů, 28. května 2020

Související zprávy