Tisková konference k novému zákonu o ochránci práv dětí, 1. června 2020.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den. Vítejte na tiskové konferenci k návrhu na zřízení dětského ombudsmana. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Takže dobrý den, dámy a pánové. Já bych vyjádřil, že mě velice těší, že právě dnes, kdy slavíme Mezinárodní den dětí, zorganizovali kolegové, hlavně paní profesorka Válková, odborný seminář s názvem Nový zákon o ochránci práv dětí, právní úprava, její hlavní principy a klíčové charakteristiky.

Já jsem strávil dvě a půl hodiny na tom semináři a myslím si, že to bylo pro mně velice důležité. Jednoznačně ten zákon, který v nejbližším období, a já jsem vlastně paní profesorce řekl, aby to co nejdříve předložila na vládu, a aby hlavně ve Sněmovně jsme o tom diskutovali, je zákon, který si myslím, že dlužíme našim dětem už dlouhá léta. No a dnes takový zákon toho dětského ombudsmana má 23 států Evropské unie, také Norsko či Island, ale Česká republika tam chybí.

Skoro 20 let se u nás vede diskuse o potřebnosti či nepotřebnosti speciálního orgánu určeného pro podporu a ochranu práv dětí. Takže já si myslím, že české děti si takovou speciální instituci, která se jim bude plně věnovat, zaslouží, a proto já tento návrh podporuji a doufám, že i ostatní parlamentní strany to podpoří. Protože tady by měla být skutečně osoba toho dětského ombudsmana, kam by se mohly ty děti obrátit, který by mohl řešit jejich problémy.

Samozřejmě, že někdo může argumentovat, že hlavní jsou rodiče. Ano, ale ne vždycky všichni rodiče zkrátka z různých důvodů, i často za to nemůžou, zkrátka nejsou schopni dětem pomoci. Tak proto si myslím, že je to důležité a že zkrátka ten zákon určitě pomůže ohroženým dětem, hlavně naplňovat jejich práva a pomáhat jim v jejich cestě životem.

A já jsem velice rád, že je tady s námi i pan ombudsman. A taky v rámci té debaty jsem vyslovil přání lepší komunikace s ombudsmanem a, pokud samozřejmě to stihneme a budeme u toho, i s tím novým dětským ombudsmanem. Protože pro vládu je důležité mít tu zpětnou vazbu a samozřejmě být k dispozici a pomáhat, aby státní správa zkrátka realizovala ty záměry, které všichni chceme, a to jsou samozřejmě lidská práva a hlavně práva dětí.

Takže já všem děkuji a jsem rád, že jsem měl možnost vlastně dvě a půl hodiny naslouchat a slyšet všechny ty problémy, a samozřejmě jsem vyjádřil jasnou podporu. A teď je to na paní profesorce, kdy ten zákon předloží na vládu, a potom samozřejmě předpokládám, že ve Sněmovně to bude velká diskuze a samozřejmě i v celé naší společnosti. Ale myslím si, že aspoň pro mne děti jsou smyslem života a že je to důležité, abychom udělali všechno pro to, aby měly dobrý život.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva, paní Helena Válková.

Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva: Děkuji. Já si dovolím samozřejmě jménem nás všech, kteří se podíleli na přípravě zákona, poděkovat i dětem, které vlastně byly jednou z iniciativ, která nás vedla ke zrychlení prací na tom zákoně. Bylo to na semináři začátkem března tohoto roku. Ale ono se to táhne už delší dobu. Kdy jsme dali slib, že co nejdříve napíšeme zákon o dětském ombudsmanovi, o ochránci práv dětí. To se skutečně stalo, a i díky koronavirové krizi došlo asi k nějakému malému posunu, tak to dostávají jako takový symbolický dárek k dnešnímu Mezinárodnímu dni dětí.

Já nebudu opakovat, co zde bylo řečeno, že to je dluh z minulosti. My jsme opravdu dvě a půl hodiny věnovali diskuzi o těch nejdůležitějších kompetencích, principech, konkrétních návrzích, které by měl mít dětský ombudsman. Nezapomněli jsme ani na ty požadavky, které se můžou pro někoho zdát zvláštní, ale i na to, kdo by měl být dětským ombudsmanem.

Děti tam mají názor, který já tedy sdílím, protože si myslím, že přece jen ta jejich důvěra bude možná větší, že by to měl být mladší člověk – pro mě mladší je mezi 30 až 50, tak jsme tam dali minimální věk 30 roků jako jeden z příkladů, abyste věděli, že už jsme zatáhli děti i do téhle diskuze a už mají první výsledek v tom zákoně – i včetně volby dětského ombudsmana.

To by měl být stejně jako dosud někdo, koho zvolí Poslanecká sněmovna ze dvou kandidátů, které navrhne Senát a pan prezident s tím ovšem, že ty kandidáti musí získat pět doporučujících doporučení organizací, které působí nejméně pět let, třeba pionýři, skauti, ale i další, v oblasti dětí. A ty když dají toto doporučení, tak ty kandidáty potom si z toho vybere pan prezident, Senát. Poslanecká sněmovna potom si vybere z nich a ten samotný by měl také minimálně pět let působit v oblasti ochrany dětí nebo pohybovat se v té agendě související s dětskými právy. Tak to je taková odbočka.

Nejdůležitější si myslím, že co asi všechny zajímá, co je klíčové, co tedy ten dětský ombudsman má jiného, než normálně veřejný ochránce práv má normálně, standardně. Je tady agenda zástupce veřejného ochránce práv, kterou má nyní paní Monika Šimůnková, tak proč tedy by tedy měla vzniknout takováto silná instituce?

No, právě proto, že řadu těch věcí, které teď veřejný ochránce práv vykonává, je rozptýlená do různých agend a my chceme mít silného dětského ombudsmana, který má navíc kompetence navrhnout Ústavnímu soudu například, aby zrušil část zákona, který je v rozporu se zájmy dítěte. A konkrétně aby mohl vstoupit do opatrovnického řízení, když má pocit, že dochází ke krácení práv dítěte nebo nedej bože, kdy zájem dítěte vůbec není respektován, kdy znalci postupují v řádu měsíců, opatrovnické soudy v řádu roku a mezitím dítě vyrůstá v neuspokojivém rodinném prostředí.

Ten dětský ombudsman tak, jak ho známe z těch zahraničních modelů, by měl dát návrh na zahájení řízení, vstoupit do něj, stát se opatrovníkem. To samozřejmě nemůže současný veřejný ochránce práv.

Samozřejmě by měl monitorovat všechno to, co se týká mluvě právě o právech dítěte. Měl by sjednocovat roztříštěnou agendu, která je mezi mnoho, jako veřejný ochránce práv má mnoho agend, kde je vždycky někdo, kdo tam dělá i ty děti, tak totéž je na té ústřední úrovni, kde máme Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra v některých azylových věcech, ale nemáme jednotný orgán, instituci, která by zasahovala ve prospěch dítěte a zvedala svůj hlas. A ten můj hlas je příliš slabý na to, jako zmocněnkyně, a také těch agend je spousta, čili tato silná figura nám chybí.

Doporučují nám to i naši, řekněme, kolegové z těch zemí, kde už mají větší zkušenost. To znamená ne roční, ale třeba desetiletí. Chorvatsko, Irsko, byla tam paní velvyslankyně ze Švédska. Ti nám dali také zajímavé podklady. Já bych spíš měla dát asi prostor i těm, kteří tady vedle mě stojí, abych nezůstala jenom u toho verbálního. Tady je jedno dítě, byť už vypadá, že brzo bude mladé dospělé, jak my říkáme. V některých případech se bude vztahovat, a to bych vám moc nepřála, i na lidi, kteří dovršili těch 18 let, ale je jim 19 roků a jsou v ústavních zařízeních, ať už v dětských domovech nebo ve věznicích. Tak to doufám, že se vás netýká. Nicméně dítě by mělo také promluvit.

Je zde předsedkyně Výboru pro pravá ohrožených dětí. Takže já se radši vzdám a budu vám k dispozici toho dalšího projevu pro vaše konkrétní dotazy, protože ta problematika sahá od rozdílu mezi veřejným ochráncem práv a dětským ombudsmanem přes kompetence, pravomoci, náklady, způsob volby, participace dětí na veřejném rozhodování. Tamhle vidím, ještě, že jsem se na vás podívala. Participace na veřejných věcech. To jsou všechno nové oblasti, kde by děti i prostřednictvím dětského ombudsmana měly do našeho života v tom nejlepším slova zasáhnout. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ano, slovo všichni včetně dítěte, ale teď už veřejný ochránce práv pan Stanislav Křeček.

Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv: Dobré odpoledne. Ochrana práv dětí si samozřejmě zaslouží naši velkou pozornost. Celou řadu věcí, které by měl dělat nový dětský ombudsman, veřejný ochránce práv dětí, dělá dnešní ombudsman, dnešní veřejný ochránce práv. Ale vzniká tady zcela nová instituce, která se odlišuje.

Dětský ombudsman by měl vstupovat do civilního práva, do občanskoprávních vztahů, což my zatím nemůžeme. Měl by navrhovat změnu zákonů Ústavnímu soudu, což u nás není. Ale zejména bude vznikat na základě požadavků společnosti, organizací, které se tím zabývají, což veřejného ochránce samozřejmě není.

Ty vzájemné vztahy mezi veřejným ochráncem práv a ochráncem práv dětí je samozřejmě třeba specifikovat, aby tady nedocházelo k duplicitě, aby obě strany nebo oba tyto orgány mohly spolupracovat ve prospěch dětí. Co je však třeba zdůraznit, že ani veřejný ochránce práv, ani dětský ombudsman nebudou nahrazovat činnost státních orgánů. Čili jak budou státní orgány reagovat jak na podněty veřejného ochránce práv, tak na podněty dětského ombudsmana, je samozřejmě věcí státní správy a tady samozřejmě, teprve tady se ukáže ten výsledek činnosti obou institucí. Vítáme zřízení dětského ombudsmana, pokud bude zřízena, těšíme se na vzájemnou spolupráci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, předsedkyně Výboru vlády pro práva dítěte, paní Klára Šimáčková Laurenčíková.

Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně Výboru vlády pro práva dítěte: Dobrý den, dámy a pánové i za mě. Já bych zde chtěla veřejně poděkovat za tak velký zájem o vlastně nově vznikající instituci ochránce práv dětí. Zřízení této instituce je něco, co vládní výbor pro práva dětí opravdu již řadu let iniciuje a české vládě doporučuje. Domníváme se, že v České republice je skutečně zásadní posílit hlas dětí a mladých lidí na všem, co se týká jejich života, co se týká toho, jak funguje systém, ať už sociální, vzdělávací či ve zdravotnické agendě, stejně tak v agendě Ministerstva spravedlnosti a dalších resortů, které nějakým způsobem ovlivňují, v jakých podmínkách vyrůstají děti a mladí lidé v České republice, jak se jim daří a jak mohou, nebo v mnoha případech nemohou naplnit svůj potenciál.

My velmi vítáme, že navržený zákon počítá skutečně s vysokou mírou zapojení dětí a mladých lidí do fungování úřadu ochránce práv dětí. Velmi vítáme, že při této instituci bude fungovat poradní orgán, kde budou zastoupeny děti různého věku z různého sociálního a kulturního prostředí. Samozřejmě včetně dětí se zdravotními hendikepy, dětí odlišného mateřského jazyka a dětí ostatních.

Také velmi vítáme to, že tato instituce by měla významně zvyšovat osvětu a vzdělávání v otázkách práv dětí, ať už odborné veřejnosti, širší veřejnosti, ale samozřejmě primárně dětí samotných. Velmi se těšíme na to, že tato instituce také pomůže v podstatě s reálnou změnou a s reálnými praktickými kroky v oblastech, které jsou dlouhodobě nepříznivé a nedokáží vlastně naplňovat práva dětí ohrožených.

Také vítáme, že tato instituce nebude sídlit jenom v hlavním městě, ale bude mít také pobočky v ostatních dvou regionech, navržené jsou Brno a Ostrava. Vítáme také to, že také dnes na kulatém stole bylo zastoupeno opravdu velké množství samotných dětí a mladých lidí, a zejména z jejich strany vlastně zazněl významný podpůrný apel pro to, aby skutečně tento institut ochránce práv dětí vznikl co nejdříve.

Poslední poznámka: Já si myslím, že právě navržené posílené kompetence a pravomoci dětského ombudsmana by měly zlepšit současný stav, kdy sice existuje celá řada velmi kvalitních analýz, návrhů na různé systémové změny, existují velmi kvalitní doporučení třeba právě Kanceláře veřejného ochránce práv, avšak právě instituce veřejné správy je častokrát nenásledují a ty systémové problémy nám vlastně zůstávají neměnné a v mnoha případech je to opravdu ostudné, že po třiceti letech od pádu Železné opony, kdy bychom skutečně měli být dál v té schopnosti respektovat zájmy a potřeby všech dětí spravedlivě, napříč všemi sektory.

Takže velké díky a my se moc těšíme na to, že bude vybrán kvalitní kandidát a že právě hlas a doporučení dětí a mladých lidí při jeho volbě bude brán velmi vážně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a za Národní parlament dětí a mládeže je tu jeho předsedkyně Barbora Spáčilová.

Barbora Spáčilová, předsedkyně Národního parlamentu dětí a mládeže: Děkuji za slovo. Jak už říkala paní profesorka Válková, jsem tady opravdu za děti. Takže je mi 17 let, podle všech platných norem jsem dítě. Proto nebudu mluvit nějakými odbornými termíny, ale jako běžné dítě.

Tím, že Národní parlament dětí a mládeže se zabývá úmluvou o právech dítěte už od svého začátku, tak v roce 2009 jsme v našem usnesení měli první bod, který se týká konkrétně dětského ombudsmana, a ten zněl: Delegáti NPDM požadují zřízení funkce a zavedení úřadu dětského ombudsmana v co nejkratším časovém úseku.

Tady toto bylo napsáno již v našem usnesení v roce 2009. Nyní máme rok 2020 a paní profesorka Válková se opravdu zasloužila za to, že tady tento bod bude naplněn v nejbližší možné době. Takže to velice vítáme.

A proč vlastně my, děti, chceme ombudsmana? Protože stejně jako každý jiný občan České republiky si zasloužíme ochranu. Jsme specifická skupina. Nejsme dospělí, jsme děti. Potřebujeme specifickou ochranu. Rádi bychom, aby tento úřad byl samostatný, byl nezávislý na vládě, na politicích, na nikom. Samostatný úřad, který se postará o práva dítěte.

Zároveň potřebujeme, aby byl mladý, jak říkali zástupci Pražského parlamentu dětí a mládeže, aby byl mladý tento ombudsman, protože bude nám věkově blíže. Samozřejmě musí být přátelský a otevřený dětem, a musí to být odborník. Nesmí to být běžný úředník, musí to být člověk, který rozumí. Jak paní profesorka Válková říkala, tak samozřejmě tam musí být i nějaké zkušenosti podle toho právního návrhu.

No a samozřejmě musíme si uvědomit, že tento ombudsman musí být v zájmu všech dětí. Ne jenom jedné skupiny, ale všech: handicapovaných, etniko, jakékoliv. Musí být pro všechny. To je to nejdůležitější a doufám, že se tady to podaří prosadit právě tím poradním orgánem, který je v tom zahrnut. Takže děkujeme mockrát, že to je takový krásný dárek ke dni dětí. A chtěla bych samozřejmě popřát, protože v sálu jsou i ostatní děti, ne jenom já, tak krásný den dětí všem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Pokud máte dotazy výhradně k tématu… Tak jako první Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Já bych se chtěla zeptat, jestli jste si stanovili nějaký časový horizont, kdy reálně by měl institut vzniknout? Jaké další podmínky by měl dětský ombudsman splňovat kromě toho zmíněného věku a potom jestli máte nějaké analýzy, co se týká počtu personálu a jaké by tam byly náklady. Děkuji.

Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva: Tak vidím, že jste to vzala opravdu gruntovně. Samozřejmě, to jsou důležité věci. Já se budu snažit je zodpovědět k dnešnímu dni při vědomí toho stavu, že máme paragrafované znění, předkládací zprávu, důvodovou zprávu. Nicméně samozřejmě nemůžu předvídat, jak se nám rychle podaří Sněmovnou tento zákon prohlasovat.

V současné době je situace taková, že já jsem předběžně, protože jsme čekali, když už se to všechno posunulo, na ten Mezinárodní den dětí, abychom tedy tak pomyslně udělali tento výstřel, nicméně jsem hovořila s kolegy z poslaneckých klubů. Ne úplně se všemi zatím, ale můžu tady snad již říci, že je to napříč politickými stranami.

Kromě vašeho požadavku na mladého ombudsmana – dívám se tímto směrem, kde jsou další zástupci děti – jsme vyslyšeli i ten požadavek, že to má být pokud možno absolutně apolitické. Jenže my to musíme nejdříve schválit a to už je politika v té Poslanecké sněmovně.

Čili mluvila jsem s SPD, kupodivu, nebo ne kupodivu, abych byla korektní, mě velice příjemně překvapili – podpoří. KSČM podpoří. Samozřejmě nemluvím teď o koalici, čímž mám na mysli stávající koalici. Piráti samozřejmě. Každý si prostuduje ten zákon a bude mít ještě další případné změny, návrhy v průběhu schvalování, nicméně mají zájem, dětského ombudsmana podpoří.

Takže já nebudu takhle teď vypočítávat, s kým už jsem vším hovořila. V každé straně přesně vím, který poslanec nebo poslankyně chtějí nebo mají zájem o sociální otázky a pracují na nich. Takže asi i vy si je domyslíte, s kým jsem asi tak hovořila. A zatím to tedy vypadá na podporu napříč politickým spektrem s výjimkou možná jedné, dvou stran, ale nebudu prozrazovat. Možná až si přečtou ten konkrétní zákon, tak se k nám také přidají. To zaprvé.

Čili teď je ten návrh zpracován malým týmem agendy lidskoprávní. Ani vám raději nebudu říkat, že nás bylo pět. Ale v podstatě jsme vyslyšeli a několikrát jsme se sešli i připomínky třeba z Kanceláře veřejného ochránce práv – ne úplně všechny, ale ty zásadní – a z dalších institucí. Jsem moc ráda, je tady mezi námi, ale nechtěl sem přijít, i za podporu a kritické připomínky třeba pana doktora Beneše, soudce, který je známý svým inovativním přístupem v rámci opatrovnických řízení. Tohle máme… Tady sedí a nechtěl sem jít, ale já mu stejně takhle poděkuji.

A tímto způsobem jsme postupovali, takže si myslím, že snad nejsem příliš optimistická, kdy zopakuji to, co jsem řekla i dětem a ostatním účastníkům. Do konce roku 2020 bych byla ráda, kdyby to prošlo Poslaneckou sněmovnou a bylo postoupeno Senátu. Senát nám to s vysokou pravděpodobností vrátí se zdokonalenými návrhy nebo s návrhy na zdokonalení. Takže dejme tomu v březnu by to mohlo být vyhlášeno ve Sbírce. A zatím tam navrhujeme účinnost prvním dnem šestého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce, takže nám to vychází na nějaké to léto. Když to všechno dobře půjde, ještě před létem, když ne, tak dejme tomu v září. A mohli bychom ho zvolit buď v tomto funkčním období, nebo v tom dalším funkčním období.

Pokud jde o personálie, vycházeli jsme – tady jsme to trošku i opisovali a já jsem byla v Chorvatsku. Takže Chorvatsko je zhruba poloviční jako my a mají velmi dobrou zkušenost, více než desetiletou. Hovořili jsme i o těch prvních fázích. V únoru jsem tam byla ještě před koronavirovou krizí, takže je to opravdu aktuální informace. Takže ten první formát je velmi sevřený a musí tam být opravdu lidi, kterým – další vaše doporučení, děti – nejde o ego, jste říkaly, že? – ale jde jim o děti. Takže tihle lidi budou pracovat více než osm hodin denně, nebo takoví by tam měli být.

Takže celkem počítáme 35 lidí, kteří budou ti malincí dětští ombudsmani pod vedením toho svého šéfa dětského ombudsmana nebo dětské ombudsmanky a patnáct na provoz kanceláře. Čili celkem 50. Ty náklady jsme spočítali, prosím vás, berte to s rezervou, ale spočítali jsme je na roční náklady 40 milionů. A v rámci těch 35 počítáme, že z toho osm by sedělo v Brně, sedm v Ostravě, to se může plus minus ještě změnit. A v podstatě ty některé děti by měly možnost aspoň tam dojet, některé, komunikovat s tím svým dětským ombudsmanem. A kontaktní místa, třeba v Ústí nad Labem.

Vycházíme, zase jsme to trošku opsali z těch zahraničních úprav, z těch zahraničních zkušeností. Takhle to prostě funguje v Irsku, v Chorvatsku, na Islandu. Proč by to nefungovalo i u nás? Takže tady neobjevujeme nic světoborného. Uvidíme, co s tím udělá česká realita. Jak víte, každý zákon, který se vnese, začlení do České republiky, potom nabývá svých specifických podob. Někdy ty podoby jsou lepší než originál, někdy jsou prostě jiné. Já tady doufám, že budou lepší než ty původní, ale to se ukáže až za čas. Ještě jsem na něco zapomněla, paní redaktorko?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, prosím.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat – agendu dětského ombudsmana v současnosti vykonává úřad ombudsmana, který to dělá už několik desítek let. Tak jestli nemáte obavy z toho, že vlastně tím přijdete o to know how, které oni si tam vytvořili, to je jedna věc. A jak budete řešit sporné body? Protože vlastně se tam budou řešit, pochopila jsem to správně, i přídavky na děti, případně vlastně mladí lidé třeba ve výkonu trestu ve věku 19 let, tak jestli nebudou sporné body a jak se to rozdělí? Děkuju.

Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva: Děkuju, to je teda otázka do pranice a budu teď stručnější. Víte, zatím se nemůže pochlubit veřejný ochránce práv moc úspěchy na tomto poli. Já jsem tady kromě jiného předsedkyně petičního výboru a těch kauz, které jsem tam postupovala v minulém období a kdy jsem žádala, aby zasáhli ve prospěch dětí, bylo několik a musela jsem to urgovat. Zatím bohužel ta agenda tím, že je tam roztříštěná, tak nefunguje.

A za tím si stojím a koneckonců podívejte se, kolik případu těch ohrožených, zanedbávaných, týraných, dlouze projednávaných případů je. Ale abych zase tady nekritizovala, protože to jde za předcházejícím vedením úřadu veřejné ochránkyně práv, Hanku Šabatovou. Myslím si, že každý má právo v té pozici si říct svoje priority. Tohle očividně prioritou nebylo, zaprvé. A za druhé nezapomínejme na to, že ona neměla ani ty kompetence, které dáváme tím novým zákonem dětskému ombudsmanovi. Takže vůbec se nebojím, protože ona nemohla dělat to, co bude moct dělat dětský ombudsman.

Horší nebo těžší je pro mě ta vaše druhá otázka. Tam samozřejmě o tom budeme jednat. A o tom, myslím, že se strhne boj i v Poslanecké sněmovně. Protože nepodceňuji, že jistě někteří budou třeba upozorňovat na to, že by rádi, aby zůstalo tohle a tohle a tohle zachováno v agendě veřejného ochránce práv. Například oblast stavebního řízení, jedná se o rodinu s dětmi.

Mám omezený čas, nemám na to teď prostor, a navíc my jsme se ještě definitivně nedohodli. Pro mě je teď důležité poselství a vlastně vzkaz veřejného ochránce práv, zástupkyně veřejného ochránce práv. Jde nám o zřízení silného dětského ombudsmana. Jde nám o synergii, jde nám o význam. Samozřejmě kdybychom to zredukovali na monitoring Úmluvy o právech dítěte, tak by to nebyl silný dětský ombudsman.

Takže my se musíme teď domluvit a část té agendy samozřejmě převezmeme od veřejného ochránce práv. A teď se musíme domluvit na tom, jaká a kde je ta opravdu ve prospěch dítěte. Kde převažuje zájem řešit tu agendu komplexně raději v rámci veřejného ochránce práv, třeba u azylových řízení, a kde naopak, i když to bude bolestné pro veřejného ochránce práv, mu prostě tu agendu vezmeme, protože ji bude mít ten lépe vyzbrojený, doslova vyzbrojený, dětský ombudsman.

Já doufám, že nebudeme pořád jenom bojovat, ale že budeme i učit děti, jak participovat na politice v tom nejširším a nejlepším smyslu slova právě prostřednictvím toho poradního sboru.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě paní Laurenčíková chce reagovat.

Klára Šimáčková Laurenčíková, předsedkyně Výboru vlády pro práva dítěte: Jestli dovolíte, možná jenom ještě malé doplnění. My jsme si vědomi toho, konkrétně tedy Výbor pro práva dětí, že samozřejmě v Kanceláři veřejného ochránce práv je výborné know how, že zde pracují vysoce kvalitní právníci a odborníci na celou řadu agend, a skutečně po mnoho let úřad veřejného ochránce práv nám v mnoha systémových tématech byl velkou oporou. Víme, že právě experti z této kanceláře vypracovávají skvělá doporučení o tom, co v systému funguje, kde je potřeba dělat určité konkrétní změny.

Avšak současná vlastně podoba fungování úřadu veřejného ochránce práv nemá tak silné kompetence a pravomoci, kterých je potřeba proto, abyste potom skutečně mohl se domoci z této pozice nějaké konkrétní nápravy systémového charakteru. Proto ty navržené silnější kompetence, pravomoci dětského ombudsmana považujeme za krok dobrým směrem a zcela jistě ty dvě instituce budou muset spolupracovat.

V řadě agend nepůjde udělat ostrý řez mezi působností jedné či druhé instituce, ale věřím, že na obou stranách – jak těch, kteří připravují tento zákon a vlastně bojují za to, aby tato instituce vznikla, tak na straně současné Kanceláře veřejného ochránce práv – je dobrá vůle vlastně najít co nejlepší tvar tak, aby skutečně došlo k posílení ochrany práv dětí v naší zemi. A aby ty dvě instituce byly společně ještě silnější právě v této agendě. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Křeček.

Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv: Veřejný ochránce práv zastupuje práva občanů. Že někteří tito občané jsou také rodiči, pro nás nebylo až tak prioritní. Pokud je instituce, která tomu bude dávat přednost, tak to samozřejmě ochraně práv občanů jenom prospěje. Rozhodně se o tom můžeme dohodnout a jistě tady ta shoda bude na obou stranách. Děkuji.

Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva: Doplním ještě. Tak teď budu trochu provokativní, ale média mají rádi provokaci, to vím velmi dobře. Takže si představte, jaká je teď situace. Teď třeba máme, troufnu si říct, velmi dobrou zástupkyni veřejného ochránce práv, která se tím dětským právům bude věnovat. No jo, ale pan veřejný ochránce práv si může říci zítra – a je to jeho výsostné právo – ona už to dělat nebude. Je to příliš atraktivní téma, já si ho vezmu sám. A vezme si ho.

Pak zjistí, že to tak atraktivní není a že přece jenom oblast stavebních řízení je pro něj zajímavější a vrátí se za půl roku ke svým prioritám. A paní zástupkyně, která mezitím dělala za něj, ne úplně nadšená, stavební řízení, tak – respektive stížnosti, vyřizovala podněty občanů v té oblasti – dostane zase zpátky svoji agendu. No to prostě nejde. Dětský ombudsman musí být, jak chtějí děti, silný, nezávislý a kompetentní. I proto zřizujeme instituci dětského ombudsmana, aby nezáleželo na tom, co a jak rozhodne veřejný ochránce práv, ale aby on měl možnost rozhodovat ve prospěch dětí, třeba i přijímat neatraktivní rozhodnutí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě slečna Spáčilová.  

Barbora Spáčilová, předsedkyně Národního parlamentu dětí a mládeže: Já bych ještě jenom chtěla navázat na paní profesorku Válkovou, co říkala před pár minutami. Co se týče politických stran, potom, když se odhlasovává v Poslanecké sněmovně, Senátu, jsou nějaké návrhy na změny – myslete na ty děti, myslete na ten nejlepší zájem dítěte. V aktuální situaci nejlepší zájem dítěte je mít co nejdříve dětského ombudsmana. Ano, samozřejmě kompetentního, ve všech směrech správně tak, jak má být, ale myslete na to, že my ho už chceme od roku 1993, kdy tedy máme schválenou Úmluvu o právech dítěte. Je rok 2020 a stále není. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. ČTK.

Kateřina Krausová, ČTK: Zeptala bych se. Ten návrh to bude vládní návrh zákona, nebo to bude váš poslanecký návrh? Kdy ho přesně předložíte? A pak druhá otázka – o postu dětského ombudsmana jednala vláda už v minulém volebním období. Proč tedy ke zřízení této funkce nepřistoupila, když tedy, jak říká pan premiér, to dětem dlužíme?

Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva: Já začnu zezadu. To se zeptejte bývalé vlády a bývalého premiéra, který měl ještě navíc tuhle agendu, a bývalých kolegů a kolegyň. Já jsem taky nebyla v pozici zmocněnkyně vlády pro lidská práva, takže to nedokážu zodpovědět. Nebyla to priorita, tak bych zodpověděla trošku diplomaticky.

Druhá otázka – kdy, to už jsem tady zodpověděla. Navíc tady, pane premiére, zazněl váš termín, řekl jste: Příští týden to chci mít někde a předložte to okamžitě. Já se budu v zájmu i svého vlastního, protože mám těch agend více, snažit, abych tohle posunula co nejdříve, takže opravdu v řádu týdnů, ale do léta bude ten další významný krok. A ten třetí: Samozřejmě, že poslanecký návrh je nejrychlejší, takže když to vezmete z hlediska instrumentálního, procesního, tak je nejrychlejší poslanecký návrh.

Kateřina Krausová, ČTK: Je to tedy poslanecký návrh?

Zatím to není návrh poslanecký proto, že dnes jsme to dali jako dárek dětem a začíná ta etapa, byť je to paragrafované znění. Čili zatím ten návrh nepodepsal nikdo z nás, ale je to už ve znění, které může podepsat ne kdokoliv, ale jakýkoliv poslanec nebo jakákoliv poslankyně.

Andrej Babiš, předseda vlády: Pardon, pokud paní profesorka sežene podporu většiny stran ve Sněmovně, tak já s tím nemám problém. O to líp, když to podpoří poslanci, šlo by to rychleji. Já s tím problém nemám. Pokud ne, tak tady slečna říká, že spěcháme, ne? Čeká na to od roku 2009. Tak já mám rád výzvy. Takových výzev máme v Parlamentu plno, i zahrádkářský zákon například i další zákony, které tady někdo sliboval. Tak my to uděláme, my to splníme. Tak může to dát na vládu v pondělí, nebo když seženete poslance, tak to dáme jako poslanecký.  

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, iDnes.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, v současnosti existuje orgán, kterému se zkráceně říká OSPOD, orgán sociálně právní ochrany dětí. Ten nový dětský ombudsman, nebude se to v něčem křížit nebo nebude přebírat některou práci dnešní, řekněme zjednodušeně, sociálky? Děkuji.

Helena Válková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva: Děkuji za ten dotaz. V rámci toho zákona bude mít dětský ombudsman kompetenci, kdy bude moci vstupovat i do řízení, i opatrovnického řízení, ale jde tady spíše o ty případy… Ne do každého, ale tam, kde je vážné podezření podložené informacemi a důkazy, že se nerespektuje nejlepší zájem dítěte.

Já jsem to říkala na tom semináři a říkali jsme to všichni, jenom jinými slovy: Často v těch opatrovnických řízeních se více či méně respektuje zájem matky, babičky, otce, a ne toho dítěte. To dítě čeká na posudky znalců opravdu týdny, na rozhodování soudů měsíce až roky. Dětský ombudsman by měl v této situaci, kdy se často jedná o případy, o kterých třeba tady píše zpravodaj Sdružení na ochranu ohrožených dětí, bylo to také myslím u vás na iDNES, kdy odeberou desetiměsíční miminko a to desetiměsíční miminko je svěřené, podle toho, co jsem si přečetla, otci, který je trestně stíhaný a byl i vazebně stíhaný za drogové delikty. Kde to jsme?

Ale ten dětský ombudsman nemůže zatím vstoupit, nemáme ho a nemá tu pravomoc. A já si myslím, že kdyby mohla, tak Monika Šimůnková už v takovém řízení je dávno. Nemůže. Nemá tuto kompetenci. A OSPOD? V tomto konkrétním případě, tedy jestli je pravda to, co píší, tak ta příslušná pracovnice už raději po kritice, kterou sklidila za ta svá doporučení, odešla na jiný OSPOD.

Ale protože to neznám a slyším jenom jednu stranu, byť mediálně publikovanou, a myslím i ve vašem periodiku, tak nechci dělat předčasné závěry. Rozhodně absolutně se nebudou v tomto ohledu dublovat činnosti OSPOD a dětského ombudsmana. Ale děkuji za ten dotaz, aby to bylo jasné.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz. Pokud už… Ještě televize Prima.

Zbyněk Zikmund, TV Prima: Dobrý den, já mám dotaz na pana premiéra. Zhruba za hodinu máte na jednání vlády řešit tu předlohu o evidenci skutečných majitelů. Podle neziskových organizací i opozice vlastně se potom bude těžko určovat skutečný majitel těch svěřenských fondů. Tak jestli k tomu jenom můžete říct nějaké stanovisko, proč jste vlastně tuto změnu tam zapracovali a co vůbec říkáte na ty výhrady? Děkuji.

Andrej Babiš, předseda vlády: Prosím vás, je to transpozice evropské směrnice, kterou samozřejmě zase tady tyhle organizace, které nebudu titulovat, protože všichni vědí, jak je tituluju, abych se nemusel omlouvat potom, zpolitizovali. Takže já tohoto bodu na vládě se nezúčastním. A tady hrozí pokuta České republice, takže proto, už to jednou bylo na vládě, koalice to odmítla, taky se připojila k politizaci. A paní Benešová to měla projednat s panem předsedou Hamáčkem, a pokud vím, teď se vyjadřoval k tomu pan Chvojka v České televizi, takže je to věc, která jde mimo mě a která mě vůbec nezajímá.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, jsou ještě dotazy k tématu? Pokud žádné nejsou, děkujeme, přejeme hezké odpoledne a na viděnou na tiskové konferenci po jednání vlády.